Před 40 lety začala zlatá éra citačních rejstříků vědecké literatury
Citační rejstříky, zvláště ty se značkou ISI, není třeba většině informačních profesionálů podrobně představovat. I v České republice jsou již řadu let běžnou součástí informační a vědecké činnosti. Jejich prehistorie se datuje do první poloviny 20. století (viz stručný historický přehled), nicméně z dnešního hlediska byl nejpodstatnější krok učiněn právě před čtyřiceti lety.
V listopadu roku 1963 byl totiž v USA vydán první ročník citačního rejstříku vědecké literatury Science Citation Index (SCI) (Science, 1963). SCI tehdy zahrnoval cca 1,3 miliónů citací z 613 časopisů publikovaných v r. 1961 v 28 zemích. Vydání předcházelo více než deset let výzkumu a příprav, v rámci nichž byl mj. v r. 1958 založen Institute for Scientific Information (ISI). SCI byl zaměřen na přírodní vědy, v 70. letech proto začaly vycházet samostatné citační rejstříky pro sociální a humanitní vědy a umění (Social Science Citation Index, SSCI, od r. 1973; Art and Humanities Citation Index, A&HCI, od r. 1979).
Vědecká, výzkumná, organizační a vydavatelská činnost v oblasti citačních rejstříků a citační analýzy je neodmyslitelná od osobnosti a práce Eugena Garfielda, který je zakladatelem a emeritním předsedou ISI. E. Garfield je dodnes neúnavným propagátorem citačních rejstříků a citační analýzy; jeho publikační činnost, z větší části v plných textech dostupná na internetu, dnes čítá tisíce položek.
Citační rejstříky jsou založeny na jednoduchém principu: excerpují vybrané odborné a vědecké časopisy a k záznamu každého článku uvádějí všechny bibliografické reference (tj. citované prameny použité autorem při tvorbě článku - např. tento článek obsahuje 22 referencí), které jsou v článku obsaženy. Původně byl tento systém zamýšlen pouze pro věcné vyhledávání na základě citačních vazeb, velmi záhy se však ukázalo, že využití citačních rejstříků je podstatně mnohostrannější, a to nejen pro praktickou činnost (zjišťování citovanosti jednotlivých článků, zjišťování citovanosti jednotlivých autorů, zjišťování významnosti jednotlivých vědeckých časopisů na základě citační analýzy apod.), ale i pro základní vědecký výzkum. Citační rejstříky, zejména ve formě databází, jsou přímo ideální základnou např. pro analýzu trendů a predikci vědeckého vývoje, zkoumání vzorců vědecké komunikace, mapování struktury vědy a jejích změn. Citační rejstříky mají proto nedocenitelný význam i pro rozvoj vědeckých disciplín označovaných jako bibliometrie, scientometrie a informetrie. V případě scientometrie podle Garfielda (1998:73)citační rejstříky dokonce stály u zrodu této disciplíny jako její nezbytný předpoklad. Zájemce o podrobnější informace odkazujeme na literaturu: přehledný úvod do bibliometrie poskytuje Königová, 1993, do informetrie Egghe a Rousseau, 1990.
Pro hodnocení významu vědeckých časopisů byla vyvinuta řada koeficientů, která vychází z citační analýzy a z nichž nejvýznamnější je tzv. impakt faktor (faktor vlivu, impact factor). Impakt faktor je pro nejvýznamnější (nejcitovanější) vědecké časopisy pravidelně zveřejňován v dříve tištěném, nyní elektronickém zdroji nazvaném Journal Citation Reports. Impakt faktor má mj. význam pro hodnocení vědecké publikační činnosti - čím vyšší impakt faktor má časopis, ve kterém autor publikuje článek, tím vyšší obdrží počet bodů v rámci evaluace vědecké a publikační činnosti. V r. 1998 byl navržen P. Ingwersenem (1998) impakt faktor pro webové zdroje (web impakt faktor), diskuse o jeho využití se však zatím vede mimo oblast klasických citačních rejstříků (viz např. Thelwall, 2002).
Citační analýza včetně impakt faktoru má pochopitelně řadu odpůrců z vědecké obce i praktické odborné komunity; jejich kritika je založena na tom, že citace jsou používány různým způsobem (např. negativní citace, prestižní citování) a nelze proto předpokládat bezprostřední spojitost, resp. kvantifikovatelnou závislost mezi obsahem dokumentu a referencí, resp. významem dokumentu, popř. časopisu a počtem citací. Přes tyto výhrady zůstávají citační rejstříky a citační analýza jedním z relevantních, objektivně založených nástrojů pro hodnocení a analýzu odborné komunikace.
Citační rejstříky byly původně distribuovány v tištěné podobě, později ve formě databází. Od r. 1997 jsou citační rejstříky a služby ISI nabízeny i v integrované podobě na portálu Web of Science, ke kterému má přístup i řada českých akademických a dalších institucí. Všechny dostupné databáze a služby ISI, včetně různých mutací Current Contents, jsou zpřístupňovány prostřednictvím portálu Web of Knowledge. V databázích ISI je dnes excerpováno více než 8000 vědeckých časopisů, databáze obsahují řádově milióny záznamů.
Vybraná data z vývoje citačních rejstříků, citační analýzy a bibliometrie (pro přehled byly použity mj. následující prameny, kde lze také najít podrobnější informace: Königová, 1993; Garfield, 1998; Science, 1963:v-vii)
| 1917 | Vydána zřejmě první bibliometrická studie spočívající v analýze literatury z oblasti srovnávací anatomie z let 1543-1860 (Cole a Eales, 1917) |
| 1923 | Hulme používá termínu statistická bibliografie ve smyslu dnešní bibliometrie (Hulme, 1923) |
| 1925 | Narozen Eugen Garfield |
| 1926 | Lotka publikuje zákon, který je později nazván jeho jménem (Lotka, 1926) |
| 1927 | Gross a Gross poprvé zpracovali reference v jednom ročníku časopisu a uspořádali citované časopisy podle počtu citací (Gross a Gross, 1927) |
| 1934 | Bradford publikuje zákon, který je později nazván jeho jménem; větší pozornost než článek (Bradford, 1934) však vzbudí až monografie z r. 1948 (Bradford, 1948) |
| 1936 | Cason a Lubotsky poprvé používají citační analýzu pro studium odkazů mezi dvěma časopisy (Cason a Lubotsky, 1936) |
| 1949 | Zipf publikuje zákon, který je později nazván jeho jménem (Zipf, 1949) |
| 1952 | Ch. Leake v rámci projektu analyzujícího indexaci v Johns Hopkins Welch Medical Library navrhuje využití přehledových článků pro tvorbu předmětových rejstříků v oblasti lékařské literatury; jeho návrh výrazně ovlivňuje Garfielda, člena řešitelského týmu projektu, který zjišťuje, že citace z přehledových článků lze využít jako základ pro indexaci a věcné vyhledávání (Weinstock, 1971; Garfield, 1998; Science, 1963:v-vii) |
| 1953 | V návaznosti na projekt z r. 1952 navrhuje Adair využití metody citací používané v Shepardově rejstříku jako potenciální indexační techniku; Shepardův rejstřík (Shepard`s Citation) je periodický citační rejstřík soudních případů, který v USA vychází od r. 1873 (Weinstock, 1971) |
| 1955 (červen/červenec) | Adair (1955) a o měsíc později Garfield (1955) po vzájemných konzultacích navrhují vydávání "citačního rejstříku" ("citation index"); myšlenka byla založena na Shepardově rejstříku |
| 1955 | Garfield se poprvé zmiňuje o potřebnosti impakt faktoru pro měření významu časopisů; nespecifikuje však jeho výpočet Garfield (1955) |
| 1958 | Garfield s pomocí bankovní půjčky ve výši 500 dolarů (dnes cca $3100) zakládá Institute for Scientific Information (ISI), s hlavním sídlem ve Filadelfii (Pensylvánie, USA); prvním produktem ISI je Current Contents of Chemical, Pharmaco-Medical & Life Sciences |
| 1960 | Burton a Keebler navrhují míru rozpadu pro citace starší literatury, kterou nazývají "poločas rozpadu" (Burton a Keebler, 1960) |
| 1960 | Raisig (1960) poprvé navrhuje výpočet impakt faktoru |
| 1961/1963 | Ve dvou publikacích Price popsal rozvoj vědy a vývoj vědecké literatury a publikoval zákon, který byl později nazván jeho jménem (Price, 1961, 1963) |
| 1961 | National Institute of Health iniciuje spolupráci s ISI na projektu přípravu citačního rejstříku pro oblast genetiky; E. Garfield však z důvodu problémů vymezení tematické oblasti genetiky rozšiřuje záběr rejstříku na interdisciplinární (Weinstock, 1971; Science, 1963:v-vii) |
| 1963 (listopad) | ISI vydal první svazek citačního rejstříku Science Citation Index; obsahuje citace za rok 1961 (Science, 1963) |
| 1972 | Garfield (1972) navrhuje výpočet impakt faktoru tak, jak jej známe dnes (Garfield, 1972) |
| 1973 | ISI poprvé vydává Social Science Citation Index |
| 1976 | v návaznosti na definici impakt faktoru začal ISI vydávat Journal Citation Reports |
| 1979 | ISI poprvé vydává Art and Humanities Citation Index |
| 1992 | ISI přechází do majetku Thomson Scientific Company (dnes Thomson Scientific & Healthcare), dceřinné společnosti The Thomson Corporation |
| 1997 | Je zprovozněn integrovaný přístup k citačním rejstříkům, portál Web of Science |
| 1997 | Je zpřístupěn Current Contents Connect, internetová/intranetová verze CC |
| 1998 | Ingwersen definuje webový impakt faktor (web impact factor) (Ingwersen, 1998) |
| 2001 | Je zprovozněn integrovaný přístup ke všem databázím a službám ISI, portál Web of Knowledge |
Reference
ADAIR, W.C. (1955) Citation indexes for scientific literature? American Documentation, 1955, roč. 6, s. 31-32.
BRADFORD, S.C. (1934). Sources of information on specific subject. Engineering, Jan 26. 1934, s. 85-86. Cit dle Königová, 1993.
BRADFORD, S.C. (1948) Documentation. London : Crosby, Lockwood & Son, 1948. 150 s. Cit dle Königová, 1993.
BURTON, R.E., KEEBLER, R.W. The half life of some scientific and technical literature. American Documentation, 1960, roč. 11, s. 18-22. Cit dle Königová, 1993.
CASON, H., LUBOTSKY, M. (1936). The influence and dependence of psychological journals on each other. Pdychological Bulletin, 1936, roč. 33, s. 198-203. Cit dle Königová, 1993.
COLE, F.J., EALES, N.B. (1917). The history of comparative anatomy. Sci. Prog., 1917, roč. 11, s. 578-596. Cit dle Königová, 1993.
EGGHE, L., ROUSSEAU, R. (1990). Introduction to informetrics : quantitative methods in library, documentation and information science. Amsterdam : Elsevier Science Publishers, 1990.
GARFIELD, E. (1955). Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas. Science, July 1955, roč. 122, č. 3159, s.108-111. Dostupné též na http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/science_v122(3159)p108y1955.html
GARFIELD, E. (1972). Citation analysis as a tool in journal evaluation. Science, 1972, roč. 178, s. 471-479. Dostupné též na http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/V1p527y1962-73.pdf
GARFIELD, E. (1998). From citation indexes to informetrics : is the tail now wagging the dog? Libri, 1998, roč. 48, s. 67-80. Dostupné též na http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/libriv48(2)p67-80y1998.pdf
GROSS, P.L.K., GROSS, E.M. (1927). College libraries and chemical education. Science, 1927, roč. 66, s. 385-389. Cit dle Königová, 1993.
HULME, E.W. (1923). Statistical bibliography in relation to the growth of modern civilisation. London : Grafton, 1923. Cit dle Königová, 1993.
INGWERSEN, P. (1998). The calculation of web impact factors. Journal of Documentation, 1998, roč. 54, č. s. 236-243.
KÖNIGOVÁ, M. (1993). Úvod do bibliometrie. Praha, 1993.
LOTKA, A.J. The frequency distribution on scientific productivity. Journal of Washington Academy of Sciences, 1926, roč. 16, č. 12, s. 317-323. Cit dle Königová, 1993.
PRICE, D.J. de Solla. (1961). Science since Babylon. New Haven : Yale University Press, 1961. Cit dle Königová, 1993.
PRICE, D.J. de Solla. (1963). Little science, big science. New York : Columbia University Press, 1963. Cit dle Königová, 1993.
RAISIG, L.M. (1960) Mathematical evaluation of the scientific serial. Science, 1960, c. 131, s. 1417-1419
Science citation index : an international interdisciplinary index to the literature of science. Philadelphia : Instituce for Scientific Information, November 1963.
THELWALL, M. (2002). A comparison of sources of links for academic Web impact factor calculation. Journal of Documentation, 2002, roč. 58, č. 1, s. 66-78.
WEINSTOCK, M. (1971). Citation indexes. In Encyclopedia of library and information science. Volume 5. New York : Marcel Dekker, 1971, s. 16-40.
ZIPF, G. K. Human behavior an the principle of least effort. Cambridge, Mass. : Addison-Wesley, 1949. 573 s. Cit dle Königová, 1993.