Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Po maďarských knihovnách

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Po maďarských knihovnách

0 comments
Hlavní město Maďarska, Budapešť láká turisty kulturními památkami, čarokrásnými vyhlídkami z obou břehů Dunaje či vybranou kuchyní. Pro knihovníky může být i místem zajímavých pohledů do útrob zdejších knihoven. Na přelomu září a října jsem podobnou cestu podnikla a nabízím vám několik postřehů.

V průběhu 3 dnů jsme navštívily 5 knihoven, které (až na jednu) spojuje automatizovaný knihovnický systém Aleph. Jako vyslankyně Národní knihovny ČR, která tento systém také využívá, jsme se pídily po tom, jak jsou s tímto izraelským produktem spokojeni jinde. Během našeho pobytu jsme navštívily Knihovnu Technické univerzity, Národní zemědělskou knihovnu a dokumentační středisko , Knihovnu Fyzikálního ústavu Akademie věd, Centrální knihovnu Akademie věd a také Národní Szechényiho knihovnu, která jako jediná z nich používá jiný knihovní systém (DOBIS/LIBIS, vbrzku nový Libris Vision).

Knihovna Technické univerzity

Většina z navštívených knihoven používá obdobnou verzi Alephu, kterou má i Národní knihovna ČR a která funguje v prostředí UNIX. Pouze Knihovna Technické univerzity zprovoznila novou verzi Aleph 500, která už pracuje pod Windows. Bohužel ji do této knihovny zavedli zhruba 3 týdny před naším příjezdem, takže se nám naskytl především pohled na lehce tápající katalogizátory obložené hromadou manuálů a poznámek. Naopak pracovníci ve výpůjčním protokolu se s "novou tváří" Alephu vypořádali poměrně zdatně. Práce s myší jim očividně svědčila a "windowsovská" obrazovka, nabízející pohled do několika oken s potřebnými údaji najednou, se jim velmi zamlouvala. Na druhou stranu si stěžovali na poměrně dlouhé odezvy svých "pomocníků" kvůli nedostatečně výkonnému serveru. Zdárně se vyrovnali se změnou systému také čtenáři, o čemž svědčil pohled na obležené počítačové terminály a uživatele (především z řad studentů), kteří se bravurně pohybovali po zákoutích OPACu.

Druhou "zajímavostí" v Knihovně Technické univerzity kromě Alephu 500 byla Studovna přírodních věd, která sídlí v přízemí a jejíž okna míří na zatravněný pozemek lemující chodníky v areálu univerzity. Tohoto umístění studovny velmi často využívali studenti k "loupežným výpravám" a skrze okenní mříže prohazovali některé žádané publikace svým komplicům na trávníku. (Studovna nabízí především příruční literaturu z oblasti chemie, fyziky či matematiky.) Vedení knihovny bylo tedy nuceno kromě mříží vybavit okna ještě ochrannými plexiskly, které nechávají u stropu asi deseticentimetrový prostor pro cirkulaci vzduchu, což dost omezuje studující v dýchání.

Národní zemědělská knihovna

Další navštívenou knihovnou byla Národní zemědělská knihovna, která sídlí na rušné třídě Attila v budově bývalého hotelu. Ten sloužil svému účelu až do konce druhé světové války. Na jeho terase se dokonce konaly oblíbené odpolední čajové dýchánky. Dnes je bývalá terasa obehnána zdí a ve vzniklé místnosti se nachází jedna ze dvou studoven Národní zemědělské knihovny. Návštěvníkům jsou tak místo čaje a pečiva nabízeny informační zdroje z oblasti zemědělství, lesnictví, potravinářství a dalších oborů. Studovna zpřístupňuje sbírku dokumentů organizace FAO, referenční literaturu z profilových oborů, necelou dvacítku tematických databází, které je možné studovat na několika počítačích, z nichž je většina napojena na internet. Druhá studovna je věnována časopisům. K prezenčnímu studiu jsou určena poslední čísla odebíraných titulů, mezi kterými jsme objevily také "kousek domova", tedy výtisk časopisu Domov. Kromě těchto dvou studoven sídlí v budově knihovny ještě jedna poněkud odlišná studovna, která se specializuje na dokumenty Evropské unie.

Systém Aleph využívá knihovna od roku 1994. V současnosti má v několika bázích uloženo na 200.000 záznamů, což je necelá polovina z celkového objemu knihovních jednotek ve fondu knihovny. V provozu mají zatím moduly katalogizace a výpůjček. V rámci naší návštěvy nám v oddělení katalogizace předvedli zpracování české publikace (byl to jakýsi metodický leták o kontrole dojivosti krav). Jmenné zpracování se řídí mezinárodními standardy, data jsou ukládána ve formátu MARC, tedy v jeho národní interpretaci HUNMARC, který je využíván ve valné většině knihoven.

Knihovna Fyzikálního ústavu Akademie věd

Další den jsme se rozjely na samý okraj Budapešti do Budínských vrchů, kde se v lesích ukrývá areál patřící Akademii věd. Ve vrátnici jsme se legitimovaly a pak jsme podle instrukcí na světelné mapě zamířily do Knihovny Fyzikálního ústavu Akademie věd. Samozřejmě i zde jsme měly spadeno na Aleph. Naši pozornost jsme napřely opět na katalogizaci. V bázích Alephu mají uloženy pouze monografie, konferenční materiály či výzkumné zprávy členů Fyzikálního ústavu a to od roku 1989. Časopisy jsou nadále zpracovávány v systému na bázi ISIS a jejich retrospektiva sahá do roku 1992. Pro věcné zpracování neperiodické produkce využívají třídění INSPEC.

Knihovna je neveřejná. Jednak je dost daleko od centra, procedury při vstupu do areálu také nemusejí lákat k častým návštěvám, ale hlavně jsou objekty v areálu určeny především vědcům. Uživateli knihovny jsou tedy především zaměstnanci AV, ale mohou ji za určitých podmínek využívat i studenti příslušných oborů. K prezenčnímu studiu mají vyčleněno 32 míst ve dvou studovnách, z nichž jedna je cele věnována Chemickým abstraktům, jejichž výtisky zaplňují regály po obvodu místnosti. Zájemci o informace z tematických databází na CD-ROM nejsou odkázáni pouze na počítač v knihovně. Počítačová síť v areálu umožňuje jejich studium i na jiných pracovištích v areálu.

Centrální knihovna Akademie věd

Z knihovny jednoho z ústavů Akademie věd jsme se přesunuly do Centrální knihovny Akademie věd, která sídlí v samém centru města. Z oken na západní straně je nádherný výhled na protilehlý břeh Dunaje s monumentální stavbou Budínského hradu, který je mimo jiné sídlem maďarské národní knihovny. Ale o té až později. Dějiny knihovny AV sahají až do konce minulého století a jsou spojeny se jménem hraběte Joszefa Telekiho, který prosazoval myšlenku knihovny přístupné všem občanům. Dnešní knihovna AV slouží především členům AV, ale také studentům humanitních oborů z budapešťské univerzity, která stejně jako pražská Univerzita Karlova nedisponuje vlastní knihovnou. Studijním účelům zmiňované skupiny čtenářů nahrává také složení fondu knihovny, která se orientuje především na společenské vědy. Sbírky jsou výběrově doplňovány i publikacemi z oblasti věd přírodních. Valná část fondu je získávána výměnou, která má na poli akademických knihoven dlouhou tradici.

Příjemným překvapením v knihovně AV pro nás byla paní Gregorovic z oddělení periodik, která s námi konverzovala plynnou češtinou, což bylo po změti české a maďarské angličtiny velmi osvěžující. Valná část naší rozmluvy byla ovšem věnována opět systému Aleph, který funguje v knihovně od roku 1994. Z bývalého systému na bázi ISIS byla konvertována nejprve data monografické produkce a nedávno také záznamy odebíraných periodik. Jako jediná z navštívených knihoven má zprovozněn modul akvizice. Bohužel v době naší návštěvy došlo k výpadku elektrické energie, což se prý běžně nestává, takže jsme zhlédly pouze černou obrazovku, vytištěné přírůstkové seznamy a vyslechly si výklad takzvaně "na sucho".

Ještě před oním výpadkem jsme stačily navštívit 2 studovny, které představují jednu velkou místnost rozdělenou řadami regálů na hlavní studovnu a na studovnu periodik. Zde se nám poštěstilo spatřit databázi zahraničních periodik v maďarských knihovnách na CD-ROM (obdoba Katalogu zahraničních periodik v našem projektu CASLIN), kterou produkuje Národní Szechényiho knihovna. Kromě této pomůcky nabízí studovna periodik ve volném výběru poslední běžný rok časopisů, jejichž tematické řazení vychází MDT. Na jednom z počítačů je zpřístupněna služba EBSCO Online, nabízející abstrakty i plné texty z řady vědeckých časopisů. Kromě těchto hlavních studijních prostor mají uživatelé k dispozici malou počítačovou studovnu, která mimo již zmiňovaný úchvatný výhled nabízí zhruba 5 počítačů s přístupem na internet. Tu jsme také navštívily ještě v době přísunu elektrické energie, takže jsme mohly krátce nahlédnout do OPACu v prostředí www, alespoň do té doby, než počítač "zamrznul".

Národní Szechényiho knihovna

Poslední zastávkou na naší cestě po budapešťských knihovnách byla Národní Szechényiho knihovna, která od roku 1985 okupuje jedno z křídel již zmiňovaného Budínského hradu. Podle naší průvodkyně není tato pozice zrovna nejideálnější, protože v blízkosti se nachází palác, do kterého by se měl v blízké době přestěhovat úřad ministerského předsedy, což by v případě války znamenalo bezprostřední ohrožení knihovny i s jejími četnými vzácnými fondy.

Své jméno získala knihovna po hraběti Ferenci Szechényiovi, který byl výraznou postavou národního reformního hnutí v 1.polovině 19.století. V souvislosti s knihovnou se zasloužil o budování sbírky tzv.hungaric. Jako její základ věnoval svou vlastní sbírku čítající několik tisíc svazků. Fondy maďarské národní knihovny neobsahují pouze tištěnou či rukopisnou produkci vztahující se k Maďarsku, Maďarům či maďarštině. V prostorách knihovny můžeme objevit kromě oddělení rukopisů a starých tisků (vlastnícího i několik exemplářů z tzv. Bibliothecy Corviniany) také oddělení věnovaná mapám, grafice či hudebninám. Světovou raritou je oddělení divadelní historie, které kromě libret divadelních her uchovává také kompletní návrhy dekorací a kostýmů různých divadelních inscenací. Další zajímavostí je studovna současné historie, která vznikla po roce 1989 ze zvláštního fondu tzv. zakázané literatury. Sbírka je doplněna videokazetami s dokumentárními snímky o maďarské historii a kompletní sbírkou maďarské filmové produkce.

Knihovna neposkytuje absenční výpůjčky. Veškerý studijní fond (kromě studovny knihovnické literatury) je tak k dispozici pouze k prezenčnímu studiu v nově zrekonstruovaných studovnách. Roztomilou a účelnou pozoruhodností výpůjčních služeb je důmyslný systém dopravy požadovaných publikací ze skladišť. K tomuto účelu je využívána soustava kolejniček spojujících sklady se studovnami, na nichž se pohybují umělohmotné přepravky na kolečkách. Variabilní konstrukce vozíčků umožňuje jejich pohyb i ve vertikální poloze, takže vozíčky mohou projíždět jednotlivými patry a přijíždět do konečné stanice i stropem. Při příchodu do knihovny si čtenář zajistí místo ve studovně a pod číslem studijního místa si objednává publikace. O vyřízení objednávky ho informují světelné tabule.

Stejně jako česká národní knihovna provozuje i ta maďarská speciální studovnu pro knihovníky, která je vymezena stěnami v nejvyšším patře budovy. Po obvodu studovny se zhruba 20 studijními místy jsou vystavena poslední čísla odborných periodik a příruční literatura. Další publikace jsou umístěny v přilehlém skladu. Ve zbylém nepřepaženém prostoru nejvyššího patra je instalována výstavka z historie knihovnické práce. Ve vitríně můžeme vidět například vozík k expedici knih užívaný v této knihovně až do 60.let tohoto století.

Závěrem

Navštívené knihovny nás utvrdily v názoru, že způsob knihovnické práce v obou zemích nevykazuje výrazné rozdíly. Samozřejmě, že jednotlivé knihovny charakterizují drobné odlišnosti v technickém vybavení (v závislosti na štědrosti zřizovatele) či v typu poskytovaných služeb (v závislosti na druhu knihovny a jejím zaměření). Obecně lze ale říci, že české i maďarské knihovny spojují stejné problémy, ale i úspěchy.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ŠŤASTNÁ, Petra. Po maďarských knihovnách. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 10 [cit. 2024-11-22]. urn:nbn:cz:ik-10424. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10424

automaticky generované reklamy