Není tomu tak dávno co se v Internetu velice živě diskutovalo o další existenci zápisu slova Internet v českých zemích. Vznikly zde tedy dva tábory, jeden hájící psaní slova Internet, s velkým ‘I’, tedy sítě vycházející z ARPANET (internet se v angličtině používá pro jakékoli vzájemně propojené sítě). Druhá skupina (zastoupený například magazínem CHIP) pak zastává názor, že se již Internet stal něčím naprosto normálním, a že je tedy zbytečné psát toto slovo s velkým ‘I’. Ke které variantě psaní slova Internet se přiklání autor, je ostatně vidět, ale i přesto má slovo internet i jiný, hlubší význam.

V řadě článků a úvah na internetu se občas objevují slova o tom, že internetová komunita je něčím lepším než ta neinternetová. To byla možná pravda před lety, kdy značnou část uživatelů Internetu tvořili členové akademické obce, dnes je však situace jiná. Počet uživatelů akademické obce se neustále snižuje, díky cenové politice SPT Telecom sice ne tak rychle, jak bychom si představovali, ale i přesto dochází k zvratu. Kupodivu za touto změnou, především v posledních měsících, stojí opět SPT Telecom, který díky své dravé, a nutno říci i značně nákladné kampani, přilákal řadu nových uživatelů. Právě v této změně uživatelského spektra, které se pomalu přibližuje složení populace (to platí především v USA a Skandinávii), lze najít možnou odpověď na otázku psaní Internetu s malým ‘i’. Internet totiž v těchto zemích již opravdu začíná kopírovat složení lidské, ‘neinternetové’ společnosti, svědčí o tom například i statistika návštěvnosti webových serverů. Jak si lze vysvětlit, že 29. nejnavštěvovanější stránka (údaj pochází ze statistiky společnosti Web21, z 7. 8. 1998) začátku srpna tohoto roku patří oficiální prezentaci skupiny The Moffatts!, drží se tedy jen těsně za takovými giganty, jakým bezesporu server komunity Xoom, který začátkem srpna obsadil 27. místo. Není důležité, zda marketingový výplod gramofonových firem The Moffatts! byli jen rychle vzplanuvší hvězdou, která se již v příštím měsíci v žebříčku 100 nejnavštěvovanějších stránek nezabodovala, ale i to svědčí o jistém kopírování přirozeného dění v populaci. Podobných analogií je ale daleko více (například úspěch stránek filmu Titanic, irské kapely Kelly Family a řady dalších), například velký zájem o stránky těchto hudebních formací svědčí o velkém zastoupení teenagerů v internetí komunitě, velký zájem o aféru Lewinská nebo o knihu „Sedm dní, které otřásly hradem" v internetových knihkupectvích jistě naznačuje postupnou změnu uživatelského spektra.

Co tato změna může znamenat pro internetovou komunitu, zřejmě nic příjemného. Doposud byl Internet spíše na pokraji zájmu politiků (je jedno, zda pravicových či levicových ), a snad právě proto si ještě udržuje určitou míru chaotičnosti a svobodomyslnosti, pro kterou jej mnozí tolik milují, ale i nenávidí. S příchodem většího zájmu, jako například v USA, lze očekávat jen větší snahu o zásahy do současné podoby, zcela jistě se objeví pokusy o zavedení cenzury (eufemisticky řečeno regulace) Internetu. Dočkáme se tak asi nějaké obdoby CDA, kdy bude stejně jako v USA řada politiků (nevědouce o povaze Internetu takřka nic) řečnit o Internetu jako díle ďáblově, o místě, kde není nic jiného něž lži, pornografie a návody na výrobu zbraní hromadného ničení. Samozřejmě Internet, stejně tak jako tisk nebo film (a mnohá další média) není dokonalý, ano je zde pornografie, jsou zde návody na výrobu zbraní, ale třeba tolik démonizované pedofilní materiály není vůbec jednoduché sehnat (skupiny pedofilů jsou velmi dobře organizovány, o tom ostatně vypovídají i materiály různých organizací bojujících za práva dětí).

Právě chaotičnosti a možnosti svobodného přístupu k informacím bychom si měli opravdu vážit, vždyť s přílivem nových uživatelů nám nejen přibude bulvární tisk (zahraniční zde velmi dobře prosperuje, český ovšem zatím takřka neexistuje) a další „zástupy pedofilů, ale především řada nových, informací chtivých uživatelů. Ideální totiž je, jak praví Timothy Leary, když je každý uživatel sám oním kormidelníkem v kyberprostoru, když nechá svůj život, byť jen v kyberprostoru, kormidlovat druhým. Změna z velkého a snad intelektuálně vyššího (lze-li to vůbec říci) Internetu v internet malý snad nebude provázená zmenšením svobody uživatele, ale jen oním rozšířením působnosti do každé (skoro každé) domácnosti, kde se tedy onen velký Internet stane tím malým běžným internetem.