Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Online – lepší a levnější?

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Online – lepší a levnější?

0 comments

Setkání s tímto názvem pořádala letos v rámci Frankfurtského knižního veletrhu (10. 10. 2003) společnost Forum Zeitschriften/GESIG e.V. Tato iniciativa vznikla v r. 1998, kdy se na frankfurtském knižním veletrhu sešli zástupci knihovníků, vědeckých společností, agentur pro dávku časopisů, knihkupců a nakladatelů, aby si vzájemně sdělili svá stanoviska k problematice vědeckých časopisů. Forum Zeitschriften/German Serials Interest Group je dobrovolné sdružení, jehož hlavním úkolem je formulovat problémy a přivést k vzájemnému jednání všechny zainteresované účastníky. Kromě každoročního setkání členů pořádá sdružení pravidelně v rámci Frankfurtského knižního veletrhu odborný seminář věnovaný některému konkternímu problému. Letošní seminář byl již pátý v pořadí. Ke stanovenému tématu vystupují zástupci různých typů institucí , každý se svým pohledem na problém.

Letos vystoupili tři referenti:
Douglas LaFrenier, marketingový ředitel American Institute of Physics
Annette Hoos, vedoucí oddělení předplatného elektronických časopisů dodavatelelské firmy Harrassowitz
Arlete Piguet, vedoucí konsorcia švýcarských vysokoškolských knihoven.

Na otázku v názvu odpověděli všichni tři shodně – lepší ano, levnější ne.

Pro vydavatele (AIP) se náklady dokonce zvyšují, protože jsou nuceni udržovat dva systémy – klasický a elektronický, je nutná větší podpora zákazníků, vydavatel musí platit zavedení nových postupů, aniž se může vzdát postupů klasických. Na vydavatele také přecházejí povinnosti, které dosud nespadaly do jeho odpovědnosti, zejména správa přístupů, statistiky a dosud nevyřešený problém archivace. Velký problém je kalkulace ceny zejména pro knihovny a jejich konsorcia. Neexistuje "spravedlivý" model, AIP většinou určuje cenu podle počtu předpokládaných přístupů.

Pro dodavatelskou agenturu (Harrassowitz) je přechod na elektronické časopisy součástí komunikační strategie některých oborů, zejména farmacie a mediciny, ostatní obory jsou zatím zcela na počátku využívání elektronických plných textů jako repliky tištěných časopisů. Čistě elektronický časopis stojí zpravidla 80-90 % ceny svého tištěného protějšku, ale při zrušení tištěné verze vydavatel cenu brzy zvýší na původní "tištěnou" úroveň. I při nižší ceně předplatného nutno připočítat poplatky za práci v sítích, případně příplatek za možnost využití proxy serverů. Agentura umožňuje svým zákazníkům přechod k on line časopisům i za cenu zvýšení nákladů. Rozhodující je vždy požadavek zákazníka.

Pro knihovny je problematika daleko složitější. Otázka, kterou si musí položit není jen, zda je něco nového lepší či levnější z pohledu knihovníků, ale především zda a jak nové postupy přijmou uživatelé knihovny, dále jaké budou nutné organizační změny a s tím spojené náklady na zavedení nových postupů a zda bude uchován trvalý přístup k informačním zdrojům. Na ETH Zürich proběhl v jarních měsících 2003 dotazníkový průzkum mezi vyučujícími a ukázalo se, že z nich více než polovina (54 %) dává přednost tištěným časopisům před elektronickými. I v oborech nadprůměrně informačně zdatných neklesl počet příznivců tištěných časopisů pod 30 %. Přitom elektronické časopisy nejsou z pohledu knihovny levnější – při udržování obou verzí bývá příplatek za přístup 10-25 %, při rezignaci na tisk se sice cena sníží cca o 10 %, ale různé poplatky za více přístupů, za vzdálený přístup apod. brzy cenu dostanou na původní úroveň. Jedinou výhodou elektronického přístupu je možnost vícenásobného současného využívání téhož článku, což se vyplatí pouze u velmi frekventovaných titulů. Konsorcium švýcarských vysokoškolských knihoven společně předplácí 3200 titulů časopisů od 12 vydavatelů a dodavatelů. Prakticky každý z nich má odlišný model licenčních podmínek. Problémy ještě násobí vzájemné vztahy mezi konsorciálními partnery. Veškerá práce spojená se správou licencí, zpřístupňováním časopisů a jejich provázáním na tištěné zdroje v katalozích připadla oddělením časopisů v knihovnách navíc, jenom s minimálním personálním posílením. Problematika zajištění trvalého přístupu k jednou zaplaceným časopisům je zatím ve stadiu experimentů, švýcarské konsorcium připravuje koncepční studii, která by porovnala různé scénáře řešení tohoto problému.

Příspěvky podnítily živou diskuzi zaměřenou k odhadu trendů dalšího vývoje. Některé body:

  • konsorcia vedou k unifikaci fondů knihoven, což může vyhovovat nakladatelům, méně již uživatelům
  • vznik konsorcií znamenal zrušení multiplikátů v rámci univerzit, aniž by byla zajištěna možnost znovuobjednání v případě potřeby, naopak, finanční tlak na rušení tištěných časopisů na vysokých školách sílí a může vést k nevratným škodám na fondech knihoven
  • budoucnost by mohla patřit službám přímé dodávky článků, ale knihovny nemohou v současných podmínkách přistoupit na tento drahý a těžko kalkulovatelný způsob. Zdá se, že by se sice docílilo finanční úspory, ale za cenu přerušení kontinuity
  • dodavatelské agentury jako převodní článek mezi vydavateli a uživateli (což jsou dnes už téměř výhradně knihovny) se ocitají v situaci, kdy neustále stoupají nároky na rozsah a kvalitu služeb bez ochoty zákazníků platit zvýšené náklady

Forum Zeitschriften/GESIG e.V. se bude nadále zabývat problémy trhu vědeckých časopisů a zve všechny, který se to týká ke spolupráci.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ŠÍROVÁ, Marie. Online – lepší a levnější?. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 12 [cit. 2019-12-14]. urn:nbn:cz:ik-11452. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11452

automaticky generované reklamy