Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

O vzdělávání v oblasti knihovní a informační vědy v Maďarsku

Čas nutný k přečtení
16 minut
Již přečteno

O vzdělávání v oblasti knihovní a informační vědy v Maďarsku

0 comments
Anglicky
English title: 
On LIS education in Hungary
Rubrika: 
Poznámka redakce: Tibor Koltay v říjnu 2008 navštívil Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (ÚISK FF UK v Praze). Při této příležitosti se také uskutečnil následující rozhovor.

Tibor Koltay

Tibor Koltay


Česká verze rozhovoru

So, first of all, maybe could you just briefly introduce yourself, your professional background, where you work and so on?

My name is Tibor Koltay and I work for Szent István University which is a relatively large university and has a small Faculty of Applied and Professional Arts in Jászberény that lies some 80 kilometres to the East from Budapest. I am the head of the Department of Information and Library Studies and I am course director of the library and information science curriculum because our department cares not only for LIS education but also for computing education of the whole faculty.

My professional interests are first of all in information literacy, digital libraries and abstracting. Besides of working at this university I also work for the Department of Library and Information Science of the University of West Hungary. This school in Szombathely is better known as Berzsenyi Dániel College, which has however been renamed recently as it joined the rest of the University of West Hungary.

In the two places I teach a relatively large variety of courses but my main courses are Information Resources and Reference, Collection Development and all kinds of electronic, digital library courses, as well as abstracting.

And how many students do you have at the two universities?

We have about 140 full-time and 80 part-time students in Jászberény. It is much smaller than here [at the Institute of Information Studies and Librarianship at Charles University in Prague] because we in Hungary have a big number of relatively small library schools.

The department at Szombathely, at the University of West Hungary has approximately 150 full-time and 60 part-time students. To this will come a number of students that will take part in the recently introduced master curriculum which has already been approved and is about to begin in September 2009. In Jászberény we do not plan to introduce master courses.

What are the main differences say between courses which are taught on the bachelor level and those taught on master level? Is it theory versus practice?

I would say that generally (and not only at these departments) the master curriculum is more specialised; it is directed towards more specialization. The bachelor curricula also have so called specializations. I believe nonetheless that these mean only that the respective students study subjects included in the specialization more thoroughly than other fields of the profession. It does not mean that they become real specialist in a narrower subject field, and it does not mean either that they future professional career would be limited to one field, like information management, a specialization often found in Hungarian undergraduate LIS education.

Do you also have some PhD study programmes in library and information science?

Yes, we have two doctoral schools in Hungary that educate specialist with PhD for the LIS field. At Eötvös Loránd University in Budapest, there is a doctoral school in LIS although it is part of the doctoral school in literature. At the University of Debrecen, we have an information science and computing doctoral school. I am associated with the latter as I teach a doctoral course there.

Since you are professionally interested in information literacy, is it somehow integrated into curricula?

At the moment I integrated it into the curriculum as a small unit. This is a minimum framework of information literacy which means that we speak about what information literacy is, what the different literacies like functional literacy etc. are, what the main characteristics of the whole issue are and how it is related to user education. It is very minimal but at least students have a picture. And generally, my philosophy about new issues or relatively new issues is that we should have some kind of memory of these issues in a sense that we mention them to the students, we speak about them so if they happen to meet in their professional career those problems they would remember what they are and they could go back. So I want students to be familiar with the issues, however, there is no place for deeper understanding. To mention a different issue I am also interested in is Open Access. Because I believe that Open Access is an important issue on the one hand, but there is not too much place in the curriculum for it, I treat it in a similar vein. In addition to this at the department in Jászberény we edit – with one of my colleagues – the Bibliography of Open Access in Hungary that registers the literature related to this topic in Hungarian library and information science journals.

So it is mentioned in various courses?

Yes, in various courses, mainly in Information Resources and Reference. I stress especially DOAJ, the Directory of Open Access Journals, because as a small country with not so many resources we have to show that for example when an engineer goes to a small public library, there is almost nothing useful for him but there is DOAJ. What I am also involved in is professional development for librarians, for practicing librarians. Quite a long time ago I established a course on free Internet resources that are available for reference or for technical library sources.

And this is a course which was taught at the library school or elsewhere?

Both, it was originally a professional development course then I adapted it to the library school. For the use of these courses I developed in 2001 a subject guide called “Networked resources for library technical work and reference” which I continuously maintain and develop, since then.

In regard to fitting new topics into the curriculum I want to mention that in Hungary we have a national framework of higher education and in particular for library and information science education which requires particular subjects to be included. Inside this framework nonetheless we can move, we have some freedom but we have to include some courses. Two of these are reference and information systems. I have an integrated approach to these so in Jászberény we have one big course which is called Information Resources and Information Systems. As I am making an inventory of my teaching activities I want to mention that I teach also research methods on different levels.

So you mean methodology? Not, say, methods how to search, not research strategy?

Yes. It is different at the two schools. In Szombathely I teach a basic course on scientific methods and qualitative methods in social sciences. In Jászberény I teach a course which is more or less the same but it is taught before students finish their studies and so it is also directed towards writing a thesis because we require thesis to be written for bachelor studies also. Actually, there is also a similar course in Szombathely but actually I do not teach it. There are a number of similarities. As I said, LIS education has a national framework in Hungary, it is obligatory for every school to fit in somehow so there are no fundamental differences, although all schools set different accents and preferences. It will be however slightly different with the master studies because with the growing specialization the program will be more diverse in this regard.

Maybe I would also ask you - you have mentioned theses; are there any popular topics which students tend to choose when they prepare their either bachelor or master thesis or is it just a really wide range of topics?

I believe it is a really wide range of topics. As I see there are more problems with plagiarism. It is not only that students plagiarise deliberately. Especially when they download materials from the Internet, they do not see and understand what they are doing. So if for example they download a paper from the Internet, an HTML page, and there are citations, they think they will just take the whole material without thinking about the citations, the literature which is behind. So we give importance to the skills of thesis writing also in this regard. The curriculum before was not focused too much on citing and plagiarism. I would say that the preparation for thesis writing is even more important than science in general because we have already touched some of the issues – the classification of science, social sciences, humanities, etc. when we treated reference in different fields.

So you have a special course in which would prepare to write thesis, how to write, how to cite, how to work with resources?

Yes, but it is done in the framework of speaking about science, it is a part of the Research Methods course. In the beginning of their studies there is a course in which students prepare for higher education studies. The Research Methods course takes place towards the end of their studies. I have mostly been speaking about the two schools. Of course, sometimes there are differences but these are much more in the timing, much more in the accent, not in the fundamental questions. Obviously, what is also important both for thesis writing and more generally for the whole library and information work is - I would say – that we have to teach to our students about Google and Co. Search engines are important and useful tools but we have to be aware of their limits. For example we can show that you can find something in a print encyclopaedia in five minutes, while it may take half an hour to find the same via Google. Sometimes it is difficult to get this message to the students but nevertheless I try. I do not want them nonetheless to think that we are against innovation. That is one of the reasons why we introduced a course on Library 2.0 which is not only about Web 2.0 but everything which is new, so to say. We use a blog for this course.

So new technologies?

Not so much technologies, rather approaches, folksonomies for example and the environment, the globalized world with its contradictions.

So you stay focused on content?

Yes. Let me give an example. I explain to the students what XML is for, what the philosophy of XML is, not how to use it as they have a separate course, where the technical, computing side is taught to them. Similarly, if we speak about digitization in Jászberény, first of all there is a course on managing digitization projects which is again a framework issue. This is my course. My colleagues who are more practice oriented teach technical aspects of digitization (scanning, metadata, file management) in the next semester. This is, I believe, a useful approach to the issue.

Yes, sure. And these courses you have just mentioned, are they mandatory for students to attend or are these elective?

The course called Library 2.0? (with a question mark at the end!) is not mandatory but I advise my students to choose that. The structure looks so that the choice of elective courses is not too wide. There are a number of elective course that could be principally taken but for example when a student chooses gymnastics, we cannot count it as a professional course. If someone wants to take online journalism for example, we say OK because it fits into our curriculum although it is not directly related.

That’s the same here at Charles University where students of our institute are allowed to take any courses they like but if they want to have the credits counted as those which are part of the curriculum, they have to ask first and have it approved so that it is a course which has something to do with library and information science.

Perhaps one more thing about my career I want to add. Before becoming a full-time teacher in 2004 I have been a practising librarian and information specialist for over twenty years. Beside of that from 1992 I was teaching part-time LIS subjects in different places, mostly in Jászberény. Last but not least, if someone is interested in more detail what I said there is some information at my website.

So it’s very nice you have stopped by also in the Czech Republic. Thank you for the interview!

Pracovní překlad rozhovoru (autorkou překladu je Linda Skolková):

Mohl byste se nejprve stručně představit, shrnout své profesní zkušenosti, kde pracujete atd.?

Mé jméno je Tibor Koltay a jsem zaměstnán na Univerzitě sv. Štěpána, což je relativně velká univerzita; má filozofickou fakultu v Jászberény, které leží nějakých 80 km východně od Budapešti. Jsem vedoucím Katedry informačních a knihovnických studií a také programu knihovní a informační vědy, protože naše katedra nezajišťuje pouze výuku knihovní a informační vědy, ale také počítačovou výuku pro celou fakultu.

Mými profesními zájmy jsou především informační gramotnost, digitální knihovny a tvorba abstraktů. Kromě práce pro tuto univerzitu také pracuji na Katedře knihovní a informační vědy na Západomaďarské univerzitě. Tato škola v Szombathely je spíše známá jako Vysoká škola Dániela Berzsenyiho, ale byla nedávno přejmenována v souvislosti s tím, že se stala součástí Západomaďarské univerzity.

Na obou univerzitách vyučuji relativně širokou škálu kurzů, avšak mými hlavními kurzy jsou Informační zdroje a referenční služby, Budování fondu a různé kurzy zaměřené na elektronické, digitální knihovny a na tvorbu abstraktů.

A kolik na obou univerzitách máte studentů?

V Jászberény máme přibližně 140 studentů denního studia a 80 studentů kombinovaného studia. Je to o mnoho menší pracoviště než zde [na ÚISK FF UK v Praze], protože v Maďarsku je poměrně vysoký počet relativně malých knihovnických škol.

Katedra v Szombathely na Západomaďarské univerzitě má přibližně 150 studentů denního studia a 60 studentů kombinovaného studia. K tomu přibudou studenti v souvislosti s nedávno vzniklým magisterským programem, který již byl schválen a začne být realizován v září 2009. V Jászberény neplánujeme zavedení magisterského studia.

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi kurzy, které jsou vyučovány na bakalářské úrovni, a těmi, které jsou vyučovány na úrovni magisterské? Je to teorie versus praxe?

Obecně bych řekl (tj. nevztahuje se to pouze k těmto katedrám), že magisterské programy jsou specializovanější; jsou více zaměřeny na specializaci. Bakalářské programy mají také tzv. specializace. Domnívám se nicméně, že toto znamená pouze to, že daní studenti studují předměty ve své specializaci podrobněji než jiné oblasti profese. Neznamentá to, že se stávají skutečnými specialisty v určité části oboru, neznamená to ani, že by jejich budoucí profesionální kariéra byla omezena na jednu oblast, např. na informační management, což je specializace, s níž se v maďarském bakalářském vzdělávání v oboru knihovní a informační věda často setkáváme.

Máte také doktorské studijní programy zaměřené na knihovní a informační vědu?

Ano, máme v Maďarsku dvě doktorské školy, které vzdělávají specialisty, jenž následně získávají titul PhD. v oboru knihovní a informační věda. Na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti je doktorská škola v tomto oboru, ačkoliv jde o část doktorské školy zaměřené na literatury. Na Univerzitě v Debrecínu máme doktorskou školu informační a počítačové vědy. Na té také vedu doktorský kurz.

Protože se zajímáte o informační gramotnost, nabízí se otázka, zda je informační gramotnost nějak zakomponována do studijních programů?

V současné době jsem to do studijního programu zahrnul jako malou jednotku. Je to minimální rámec informační gramotnosti, což znamená, že hovoříme o tom, co je informační gramotnost, jaké různé gramotnosti (funkční gramotnost atd.) existují, jaké jsou hlavní rysy celého tématu a jaký má toto téma vztah k vzdělávání uživatelů. Je to na základní úrovni, ale studenti mají alespoň přehled. Obecně můžu říci, že moje filozofie týkající se nových nebo relativně nových témat je, že bychom na ně měli myslet, měli bychom je zmiňovat studentům, hovořit o nich, aby se v nich dovedli později zorientovat v praxi, připomenout si získané vědomosti. Takže chci, aby studenti měli o těchto tématech přehled, přestože není prostor pro to se jim věnovat podrobněji. Ještě bych zmínil jinou záležitost – souvisí s otevřeným přístupem, o který se také profesně zajímám. Protože se domnívám, že otevřený přístup je na jedné straně důležitý, na straně druhé mu není ve studijním programu věnován dostatečný prostor, pojednávám o něm podobně. Navíc na katedře v Jászberény redigujeme – spolu s jedním z mých kolegů – Bibliografii otevřeného přístupu v Maďarsku, která registruje literaturu o tomto tématu v maďarských knihovnicko-informačních časopisech.

Takže je zmiňován v různých kurzech?

Ano, v různých kurzech, zejména v Informačních zdrojích a referenčních službách. Zdůrazňuji zejména DOAJ, Directory of Open Access Journals, protože jsme malá země s menším množstvím zdrojů – když například inženýr přijde do malé veřejné knihovny, nenajde tam pro sebe prakticky nic zajímavého, ale je tam DOAJ. Také se zajímám o profesní rozvoj knihovníků, knihovníků z praxe. Před delší dobou jsem založil kurz volně dostupných internetových zdrojů, které jsou k dispozici jako referenční zdroje nebo zdroje pro technické knihovny.

A toto je kurz, který je vyučován na knihovnické škole či jinde?

Na obou místech; původně šlo o kurz v rámci profesního rozvoje, pak byl upraven pro potřeby knihovnické školy. Pro účely těchto kurzů jsem v roce 2001 připravil předmětového průvodce s názvem „Networked resources for library technical work and reference“, který od té doby udržuji a rozvíjím. Pokud se týká zařazování nových témat do studijního programu, chtěl bych zmínit, že v Maďarsku máme národní rámec vyššího vzdělávání a zvláště také pro vzdělávání v oblasti knihovní a informační vědy; rámec vyžaduje, aby byly určité předměty zahrnuty do výuky. Rámec dovoluje určitou flexibilitu, volnost, avšak některé kurzy je potřeba zahrnovat. Dva z nich jsou referenční služby a informační systémy. Osobně je propojuji, takže v Jászberény máme jeden větší kurz, který se jmenuje Informační zdroje a informační systémy. Protože si vytvářím inventář svých výukových aktivit, chtěl bych zmínit, že také na různých úrovních učím výzkumné metody.

Myslíte tedy metodologii? Ne metody, jak vyhledávat, rešeršní strategii?

Ano. Na těch dvou školách, kde učím, je to pojato různě. V Szombathely učím základní kurz vědeckých metod a kvalitativních metod v sociálních vědách. V Jászberény učím kurz, který je víceméně stejný, ale posluchači jsou studenti těsně před dokončením studia, takže je to směřováno více k psaní diplomové práce, protože tu vyžadujeme i na úrovni bakalářského studia. Vlastně v Szombathely je podobný kurz také, ale ten neučím. Existuje tam řada podobných rysů. Jak jsem již řekl, výuka knihovní a informační vědy má v Maďarsku národní rámec, pro každou školu je povinné jej respektovat, takže nejsou výrazné rozdíly, ačkoliv jednotlivé školy kladou důraz na různé oblasti a mají různé preference. V případě magisterských studií to bude rozdílnější, a to v souvislosti s rostoucí specializací.

Možná se vás ještě zeptám – zmínil jste diplomové práce; jsou některé témata, která si studenti rádi vybírají, když připravují své bakalářské či magisterské práce, nebo se jedná o skutečně širokou škálu témat?

Domnívám se, že se jedná o skutečně širokou škálu témat. Více se vyskytují problémy s plagiátorstvím. Není to jenom tím, že by se jej studenti dopouštěli úmyslně. Zejména pokud si stahují dokumenty z internetu, nerozumějí tomu, co vlastně dělají. Takže když si například stáhnou nějaký text z internetu, stránku v HTML, a jsou tam citace, myslí si, že převezmou celý dokument, aniž by uvažovali o citacích, o literatuře, která je za oním textem. Takže v tomto směru zdůrazňujeme dovednosti spjaté s psaním diplomové práce. Dříve nebyl studijní program příliš zaměřen na citování a plagiátorství. Řekl bych, že příprava na psaní diplomové práce je ještě důležitější než věda obecně, protože už jsme se dotkli některých témat – třídění vědy, sociální vědy, humanitní vědy atd., když jsme se zabývali referenčními zdroji v různých oblastech.

Takže máte kurz, který je speciálně zaměřen na přípravu psaní diplomové práce, na to jak psát, jak citovat, jak pracovat se zdroji?

Ano, ale hovoří se o tom v souvislosti s vědou, je to součást kurzu Výzkumné metody. Na začátku studia se studenti účastní kurzu, v němž se připravují na vysokoškolské studium. Kurzu Výzkumné metody se účastní až na konci svých studií. Mluvil jsem hlavně o dvou školách, kde učím. Samozřejmě občas se vyskytnou rozdíly, ale týkají se spíše toho, kdy se kurz koná, co je v něm zdůrazněno, nejde o výrazné rozdíly. Samozřejmě je podle mě pro psaní diplomové práce a obecněji pro knihovnicko-informační práci důležité, že studenty musíme seznámit s Googlem a spol. Vyhledávače jsou důležité a užitečné nástroje, ale musíme si být vědomi jejich omezení. Například můžeme ukázat, že v tištěné encyklopedii něco najdete za pět minut, ale může vám trvat půl hodiny, než najdete totéž prostřednictvím Googlu. Někdy je obtížné toto sdělení předat studentům, nicméně snažím se. Nechci však, aby si mysleli, že jsme proti inovaci. To je jeden z důvodů, proč jsme zařadili kurz o knihovně 2.0, který není jenom o webu 2.0, ale o všem novém, abych tak řekl. Pro tento kurz používáme blog.

Takže nové technologie?

Ne ani tak technologie, spíše přístupy, například folksonomie a prostředí, globalizovaný svět se svými kontradikcemi.

Čili jste zaměřeni na obsah?

Ano. Dovolte mi uvést příklad. Vysvětluji studentů, k čemu je užitečné XML, jaká je jeho filozofie, ale ne jak ho používat, to mají v jiném kurzu, kde se učí technickou, počítačovou stránku věci. Podobně pokud mluvíme o digitalizaci v Jászberény, nejprve je tam kurz o řízení digitalizačních projektů, což je opět jedno z témat rámce. To je můj kurz. Mí kolegové, kteří jsou více zaměřeni na praxi, učí technické aspekty digitalizace (skenování, metadata, organizaci souborů) v dalším semestru. Toto je podle mého názoru užitečný přístup k tématu.

Ano, určitě. A tyto kurzy, které jste právě zmínil, jsou pro studenty povinné nebo jde o volitelné předměty?

Kurz nazvaný Knihovna 2.0? (s otazníkem na konci!) není povinný, ale doporučuji svým studentům, aby si ho vybrali. Volitelných předmětů není ve struktuře výuky příliš velké množství. Je řada volitelných předmětů, které si mohou studenti v principu vybrat, ale například když si student vybere gymnastiku, tak mu to nemůžeme počítat jako kurz z oblasti knihovní a informační vědy. Pokud si ale někdo vybere například kurz online novinářství, řekneme ano, protože spadá do studijního programu, byť nepřímo.

Takto to funguje i na Univerzitě Karlově – studenti našeho ústavu si mohou zapsat kterýkoliv kurz, ale pokud chtějí, aby jim byly započítány kredity (v rámci studijního programu), musejí se nejprve zeptat a nechat si kurz schválit, aby bylo zřejmé, že jde o kurz, který má souvislost s knihovní a informační vědou.

Možná bych doplnil ještě jednu poznámku ke své profesní dráze. Předtím, než jsem se v roce 2004 stal učitelem na plný úvazek, působil jsem dvacet let jako knihovník a informační specialista. Kromě toho jsem od roku 1992 na různých místech (většinou ale v Jászberény) na zkrácený úvazek vedl kurzy z oblasti knihovní a informační vědy. Nakonec bych ještě dodal, že pokud někoho budou zajímat podrobnosti, najde je na mém webu.

Jsme velmi rádi, že jste se zastavil také v České republice! Děkuji za rozhovor!

Autorkou fotografie v úvodu rozhovoru je Linda Skolková.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
SKOLKOVÁ, Linda a KOLTAY, Tibor. O vzdělávání v oblasti knihovní a informační vědy v Maďarsku. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 12 [cit. 2019-12-14]. urn:nbn:cz:ik-12992. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12992

automaticky generované reklamy
registration login password