Opravdu je lepší jeden obrázek než deset tisíc slov?[1] Tato otázka by se mohla stát mottem semináře s názvem Klasifikace a vizualizace: rozhraní k vědění, který se ve dnech 24. – 25. října 2013 konal v prostorách Královské knihovny – Nizozemské národní knihovny v Haagu. Jednalo se o v pořadí již čtvrtou konferenci ve formátu semináře (přednášky následované odbornou diskusí), pořádanou v dvouletých intervalech Konsorciem pro Mezinárodní desetinné třídění (MDT).

Jejím cílem je podpořit výzkum v oblasti bibliografických klasifikačních systémů, zejména MDT, a komunikaci mezi jejich tvůrci a uživateli. Dále se tato mezinárodní setkání snaží propagovat interakci mezi doménou bibliografické kontroly a dalšími informačními oblastmi, v nichž mohou být používány klasifikace znalostí. Již se stalo tradicí, že na semináři vystupují a účastní se ho nejen profesionálové z paměťových institucí, ale i odborníci z oblasti počítačové vědy, k nimž v letošním roce přibyli odborníci na problematiku multimédií a nových médií.

Budova Královské knihovny - Nizozemské národní knihovny v Haagu, která letošní seminář hostila

Jak název semináře napovídá, stěžejním tématem byla vizualizace znalostí jako významná součást organizace a objevování informací, zasahující do mnoha oblastí informačních technologií a uživatelského přístupu k informacím. Vizualizace akcentuje empirické (smyslové) poznání, resp. prezentování obsahu, a tím se stává významným doplňkem abstraktního pojetí poznání, tradovaného již od dob Platónových.

Pozornost byla na semináři věnována vizualizaci samotných poznatků (např. vědecké taxonomie), vizualizaci obsahu kolekcí dokumentů a souborů dat, vizualizaci klasifikací znalostí pro účely jejich správy a vizualizaci podporující vyhledávání a navigaci v souborech znalostí. Jednotlivé příspěvky byly zaměřeny na aplikační domény databázových rešeršních systémů, digitálních knihoven, pořádání vědeckých poznatků, velkých souborů dat a vyhledávání a objevování webových zdrojů.

Náplň semináře zajišťoval 31členný programový výbor v čele s Aidou Slavicovou, šéfredaktorkou MDT. Na konferenci bylo předneseno 19 příspěvků v 7 tematických blocích a byly představeny 4 postery. Zúčastnilo se 112 delegátů z 23 zemí Evropy, Asie, Ameriky a Afriky. Zvukové záznamy přednášek a prezentace k jednotlivým příspěvkům jsou dostupné z webových stránek Konsorcia pro MDT[2]. Tištěný sborník ze semináře vydalo vydavatelství Ergon[3].

První den semináře – 24. 10. 2013

Seminář zahájily místopředsedkyně Konsorcia MDT Maria-Inês Cordeiro a předsedkyně programového výboru Aida Slavicová, za hostitelskou Nizozemskou národní knihovnu přivítala účastníky ředitelka finančního a provozního útvaru Els van Eijck van Heslinga. Aida Slavicová připomněla, že téma vizualizace je zatím slabě zastoupeno v odborném publikování, a poděkovala přednášejícím za přípravu tolika kvalitních příspěvků.

Úvodní projev přednesl W. Boyd Rayward, emeritní profesor University of Illinois, USA, který se již od roku 1975 zabývá překlady a zkoumáním díla Paula Otleta. Svůj příspěvek nazval „From the index card to the World City: knowledge organization and visualization in the work and ideas of Paul Otlet“ (Od kartotéčního lístku ke Světovému městu: organizace a vizualizace znalostí v díle a myšlenkách Paula Otleta). V přednášce doplněné názornými ukázkami představil myšlenky a organizační a institucionální aktivity Paula Otleta směřující k multimediální, individuálně (re)organizovatelné univerzální knize – encyklopedii, k modernímu pojetí muzeologie („idearium“, „useum“), ke standardizaci záznamů a validace poznatků, způsobilých k odvozování nových znalostí včetně grafické notace, založené na vlastní teorii schémat a diagramů jako obecné metody ztvárnění myšlenek (dnes standardní rutina softwarového inženýrství).

Přednáška objevila přítomným počítačovým vědcům pro ně zcela neznámého předchůdce (jeden z nich se ho následně v průběhu svého vystoupení neúspěšně snažil „vygooglit“ pod jménem Kotlet), zatímco přítomní zástupci paměťových institucí mohli přemýšlet nejen o tom, co vše je možné vybudovat za jeden lidský život, ale i jak snadno a rychle to lze zničit. Jakkoli však původní Mundaneum a v něm nashromážděné poklady lidského vědění včetně milionů bibligrafických a faktografických údajů podlehly zkáze, je zřejmé, že četné utopické vize Paula Otleta se nyní zhmotňují v multimediálním prostředí sémantického webu.

Tematický blok 1: Výzvy vizualizace znalostí – předsedající Andrea Scharnhorstová

Scott B. Weingart (Indiana University, Bloomington, USA) ve svém příspěvku „From trees to web: uprooting knowledge through visualization“ (Od stromů k síti: vykořenění znalostí pomocí vizualizace) nabídl působivé ukázky historických vizualizací vědění ve formě stromové a síťové struktury (zde je možno zhlédnout obrázky ve vysokém rozlišení) a nabídl zdůvodnění přechodu od stromových k síťovým strukturám, jehož jsme v současné době svědky: síť není lepší než strom, ale lépe odpovídá současnému paradigmatu inter-, multi- a post-disciplinarity.

Charles van den Heuvel (Huygensův institut pro historii Nizozemska, Královská akademie věd, Nizozemsko) a Richard Smiraglia připravili další příspěvek vycházející z idejí Paula Otleta. V přednášce „Visualizing knowledge interaction in the multiverse of knowledge“ (Vizualizace interakce poznatků ve znalostním multiversu) představili výsledky myšlenkového experimentu založeného na Otletově multidimenzionálním pojetí klasifikace („kompletní klasifikace vyjmenovává nejen všechny objekty, ale i všechna hlediska, z nichž mohou být nahlíženy“). Místo pojmu „likeness“ (podobnost), obecně akceptovaného jako základní princip organizace, kdy se sdružují podobné jevy a oddělují rozdílné, navrhli používat pojem „likeliness“ (pravděpodobnost) ve smyslu pravděpodobnosti, zda daný smysluplný vztah bude v určitém okamžiku rozpoznán.

Xia Lin, profesor na Drexel University v americké Filadelfii přednesl příspěvek na téma problémů vizualizace struktury znalostí („Challenges of knowledge structure visualization“). Poukázal na nejednoznačnost termínu struktura znalostí a představil výsledky mapování termínu v několika oborových bibliografických databázích formou grafů, vizualizujících kookurenci deskriptorů, použitých při indexaci dokumentů, obsahujících termín „knowledge structure“. Vymezil tři možná pojetí vizualizace znalostních struktur: vizualizace existujících znalostních struktur, vizualizace struktur, jež je třeba extrahovat a poznat, a konečně vizualizace struktur znalostí prostřednictvím vizuálních metafor. Zdůraznil, že vizualizace není cíl, ale nástroj, a že vždy vyžaduje interpretaci. Připomněl, že častou reakcí uživatelů na vizualizace je ocenění jejich zajímavosti, ale zároveň kritika obtížné využitelnosti.

Tematický blok 2: Kategorizace pro vyhledávání, výzkum a učení – předsedající Richard Smiraglia

Lev Manovich je profesorem na CUNY Graduate Center ve Spojených státech a zakladatelem a ředitelem Software Studies Initiative. Své vystoupení v rámci zvané přednášky „Looking at one million images: how visualization of big cultural data helps us to unlearn our cultural categories“ (Pohled na milion obrázků: jak nám vizualizace velkého množství kulturních dat pomáhá odnaučit se našim kulturním kategoriím) doplnil ukázkami vizualizací souborů obálek časopisu Time, japonských komiksů manga a kompletního malířského díla Marka Rothka. Představil metodu vizualizace kolekcí digitálních obrazů založenou na prezentaci celé kolekce, setříděné podle metadat nebo podle extrahovaných vlastností (např. barva, jas, sytost, vzory, tvary, povrch). Tato metoda se soustředí na zachycování rozdílů a místo kategorizace dává přednost objevování vztahů. Výsledkem jsou ploché, nehierarchické struktury s plynulými a překrývajícími se přechody. Jejich využití je možné například při strukturování dějin umění či kultury, jež by lépe odpovídalo skutečnému vývoji.

Kathryn La Barre (University of Illinois at Urbana-Champaign, USA) je uznávanou odbornicí na fasetové systémy. Ve své přednášce „Sempre avanti? Some reflection on faceted interfaces“ (Stále kupředu? Několik úvah o fasetových rozhraních) přednesla komentář k vybraným ukázkám uživatelského rozhraní fasetových knihovních systémů. Konstatovala, že uživatelé si přejí mít i v online prostředí možnost „prohlížet obsah regálů“ jako ve fyzické knihovně. Vyzvedla význam kvalitních metadat kategorickým tvrzením, že špatná metadata jsou horší než žádná.

Nathalie Pinede (Univerzita Bordeaux, Francie) představila výsledky výzkumu zaměřeného na zjištění, jak mohou uživatelé odvodit taxonomické vztahy z datových mračen („How can users get the gist of a taxonomy using data clouds?“). Za použití tzv. hypertextových lexikálních jednotek (textů tvořících hypertextové odkazy) dvou univerzitních webových sídel byla vygenerována zobecněná klasifikace obsahu akademického webu, jež byla následně vizualizována prostřednictvím metody známé z tvorby tagových mračen. Datová mračna, prezentovaná ve čtyřech rozdílných formátech, sloužila k testování míry zapamatování a porozumění.

Tematický blok 3: Klasifikace, uživatelská rozhraní a informační architektura – předsedající Xia Lin

Luca Rosati působí jako asistent na Perugijské univerzitě pro cizince v Itálii, kde se věnuje informační architektuře. V přednášce nazvané „How to design interfaces for choice: the role of classification in information architecture“ (Jak nejlépe navrhovat rozhraní: role klasifikace v informační architektuře) se věnoval problému zahlcení možnostmi, které se svým množstvím stávají překážkou efektivního výběru, jak to tvrdí např. Barry Schwarz v knize The paradox of choice: why more is less. Přesto však uživatelé dávají přednost výběru z většího počtu voleb na jedné úrovni před proklikáváním do hlubokých klasifikací. S využitím Hick-Hymanova zákona a kánonů knihovní vědy, především Ranganathanova kánonu užitečného řazení v rámci pole, přednášející prokázal, že za podmínky smysluplného seřazení položek v nabídce s jejím rozšířením nestoupají, ale naopak klesají časové nároky na výběr.

Andrea Resmini (Jönköpingská škola mezinárodního obchodu, Švédsko) svoji přednášku „Ghost in the shell: navigation, meaning and place-making in information space“ (Duch ve stroji: navigace, smysl a rozmísťování v informačním prostoru) uvedl citátem, že kyberprostor není místo, kam se chodí, ale spíše vrstva pevně integrovaná se světem kolem nás. Jako specifikum nových médií označil to, že jejich centrálním pojmem je prostor a navigace v něm. Samotné procesní modely navigačních aktivit ovšem považuje za příliš abstraktní a navrhl je doplnit popisem prostorového kontextu. Svá tvrzení doplnil názornou dokumentací nelineárního a multikanálového průběhu své cesty na seminář do Haagu a četnými odkazy na popkulturu.

Druhý den semináře – 25. 10. 2013

Tematický blok 4: Vizualizace a navigace ve znalostních strukturách – předsedající Almila Akdag Salah

Bin Yang (Universita Pierra a Marie Curiových / Sorbonna, Francie) představil kartografickou metodu vizualizace ontologií založenou na metafoře tzv. ostrovů paměti („Memory islands: an approach for cartographic visualization“). Termín byl zvolen podle starověké mnemotechnické pomůcky (metoda „loci“). Účelnost tohoto typu vizualizace byla ověřována experimentem, v jehož průběhu uživatelé plnili úlohy související s použitím ontologie: prohlížení obsahu ontologie, porozumění obsahu, zapamatování obsahu. Ostrovy paměti byly porovnávány s dalšími dvěma způsoby vizualizace a prokázaly své přednosti při prohlížení a zapamatování, méně už při porozumění obsahu ontologie.

Daniel Hienert (GESIS – Leibnizův institut pro sociální vědy, Německo) prezentoval systém SeRE, určený k zkoumání sémanticky souvisejících pojmů z Wikipedie („Exploring semantically related concepts from Wikipedia: the case of SeRE“). Popsal algoritmus, který na základě zadaného termínu vypočítá s využitím obsahu Wikipedie a DBpedie související pojmy, a předvedl názornou ukázku online generovaného interaktivního uživatelského rozhraní. Systém je možné vyzkoušet na http://www.vizgr.org/sere/.

Dario Rodighiero (Sciences Po Paris, Francie) ve svém příspěvku nazvaném „The Homer’s list or how classifications can be displayed on tablets“ (Homérův seznam aneb jak zobrazit klasifikace na displeji tabletu) připomněl Achilleův štít, popsaný v Homérově Ílliadě, na němž byl údajně zobrazen celý tehdejší svět. V současné době jsou řešeny obdobné problémy s tím, jak umístit maximum informací na omezenou plochou displejů mobilních zařízení. Přednášející prezentoval dva inovativní koncepty, umožňující práci se seznamy: hybridní navigace, jež spojuje horizontální listování a vertikální posun, a dvousloupcový pohled, umožňující nezávislé listování dvěma vertikálními kopiemi seznamu, případně dvěma různými seznamy.

Tematický blok 5: Selekční jazyky, vztahy a vizualizace – předsedající Sylvie Davies

Rebecca Green (OCLC, USA) představila výsledky analýzy vztahů v Deweyho desetinném třídění, na níž se kromě Diane Vizine-Goetz (OCLC, USA) podílely i spoluautorky modelu FRSAD Marcia Lei Zeng (Kent State University, USA) a Maja Žumer (Univerzita v Ljubljani, Slovinsko). Cílem bylo postoupit od modelování k vizualizaci tematických vztahů v klasifikačních schématech („From modeling to visualization of topic relationships in classification schemes“). Jako alternativy k obvyklé stromové vizualizaci vztahů v klasifikacích byly navrženy pyramida a mřížka.

Wei Fan (Sečuánská univerzita, Čína) demonstroval současné možnosti sémantické vizualizace věcných autorit čínského systematického tezauru („Semantic visualization for subject authority data of Chinese Classified Thesaurus“), což je integrovaný komplex čínské knihovnické klasifikace a čínského tezauru. Výsledný celek cca 100.000 věcných autorit byl převeden do formátu SKOS. Typy vizualizace zahrnují dynamicky generované kruhové grafy, liniové grafy, prstencový koláčový graf, stromový graf. Přednášející zdůraznil, že sémantická vizualizace neřeší pouze problémy vzhledu, ale je především hluboce propojena s vnitřní architekturou systematického tezauru.

Špela Razpotnik (Národní a univerzitní knihovna Slovinska) v příspěvku „Enhancing user browsing success through visualization of indexing terms“ (Podpora uživatelského prohlížení vizualizací indexovacích termínů) představila návrhy na vizualizace v prostředí OPAC COBISS, který používá přes 400 slovinských knihoven. Vizualizace využívá předmětových hesel a slov z názvů publikací, propojených s třídníky MDT a s obálkami knih. Pro soubor výsledků vyhledávání jsou dynamicky generována tagová mračna a bublinové grafy využívající technologii TagGalaxy. Kromě pomoci uživatelům se očekává i přínos navrhovaných vizualizací pro věcnou katalogizaci.

Demonstrace aplikace MDT online („UDC online demo“) se ujala šéfredaktorka MDT Aida Slavicová (Konsorcium MDT). Po dohodě s Britským standardizačním úřadem převzalo v červenci 2013 Konsorcium pro MDT online provoz úplné verze (tzv. MRF – Master reference file). Zajistilo též tvorbu nového uživatelského rozhraní a vyhledávací technologii, doplněnou o nástroje pro tvorbu rozvinutých a složených znaků. Aktuální verze MDT je obohacena o cca 11.000 již zrušených znaků, využitelných např. pro zpětnou kompatibilitu historických kolekcí. V současné době je k dispozici anglická jazyková verze, další jazykové verze včetně české se připravují a je plánováno jejich zpřístupnění v průběhu roku 2014.

Aida Slavicová představuje MDT online

Tematický blok 6: Vizualizace při vyhledávání a prohlížení kolekcí – předsedající Kathryn La Barre

Claudio Gnoli (Pavijská univerzita, Itálie) se ve svém příspěvku věnoval možnosti rozšíření syntetické klasifikace složených témat o stanovení hlavního tématu. Přednáška „Sorting documents by base theme with synthetic classification: the double query method“ (Pořádání dokumentů podle základního tématu pomocí syntetické klasifikace: metoda dvojitého dotazu) seznámila s nedávno zavedeným online vyhledáváním v bibliografické databázi ISKO zaměřené na organizaci znalostí (Knowledge organization literature). Vyhledávání probíhá dvoufázově – nejprve jsou vyhledány záznamy, v nichž je hledané téma označeno jako hlavní, a poté záznamy, v nichž je dané téma vedlejší. Výsledky jsou prezentovány v členění na dvě skupiny, což napomáhá orientaci uživatele.

Marcel Worring (Amsterdamská univerzita, Nizozemsko) se ve svém vystoupení věnoval tématu kategorizace velkých obrazových kolekcí pomocí automatizované analýzy a vizualizace informací („Easy categorization of large image collections by automatic analysis and information visualization“). Konstatoval, že zatímco určování podobnosti abstraktních pojmů obsažených v obrazech (např. „demokracie“) je vyhrazeno lidskému intelektu, je možné nalézt značné množství případů, kdy lze sémantickou podobnost odvodit z vzhledu samotného obrazu, a zde může účinně napomoci strojové zpracování. Popsal aplikaci GalaxyBrowser, používající hybridní interaktivní metodu umožňující spojit přednosti intelektuálního zpracování (rozpoznávání, interpretace kontextu, asociování) s výhodami rychlého automatizovaného zpracování ohromného množství dat.

Tematický blok 7: Vizualizace analýz metadat klasifikací a kolekcí – předsedající Charles van den Heuvel

Matthew Battles (metaLAB, Harvard University, USA) využil ve své přednášce „Data artefacts: tracking knowledge-ordering conflicts throuhgh visualization“ (Datové artefakty: sledování konfliktů v organizaci znalostí pomocí vizualizace) zkušeností z dosavadního provozu Digitální veřejné americké knihovny[4](DPLA – Digital Public Library of America). Označil digitální objekty za svébytné artefakty, jež lze samostatně zkoumat, a upozornil na problém chybovosti a sémantické heterogenity, který je průvodním jevem velkých sloučených kolekcí. Předvedl aplikaci Library Observatory, umožňující vizualizovat strukturu zahrnutých kolekcí, a poskytl ukázky využití uživatelsky generované vizualizace k zasílání upozornění na chyby a nesrovnalosti.

Richard Smiraglia (School of Information Studies, University of Wisconsin, Milwaukee, USA, šéfredaktor časopisu Knowledge organization) spolu s Andreou Scharnhorstovou (DANS, Nizozemská Královská akademie věd, Nizozemsko) a Almilou Akdag Salah (z téže organizace) v příspěvku „UDC in action“ (MDT v akci) předvedli výsledky pokračování analýzy a vizualizace struktury MDT, kterou představili již na předchozím semináři. Tentokrát rozšířili analýzu o data ze dvou knihovních kolekcí, což umožnilo zachytit komplikovanou multifasetovou strukturu poznání, reprezentovanou znaky MDT. Mapování struktury MDT s propojením na zpracované fondy je využitelné nejen pro editory MDT, ale i pro katalogizátory a v neposlední řadě pro uživatele, kterým může poskytnout názorný přehled o příslušné kolekci.

Závěry semináře

V závěrečné panelové diskusi, kterou moderovala Maria-Inês Cordeiro a jíž se zúčastnili Almila Akdag Salah, Kathryn La Barre, Sylvie Davies, Charles van den Heuvel, Xia Lin, W. Boyd Rayward a Andrea Scharnhorstová, se zúčastnění shodli na tom, že obraz a text jsou dva vzájemně se doplňující způsoby reprezentace znalostí. Konstatovali, že úsloví, že obrázek je užitečnější než tisíc slov, je pravdivé jen pro určité typy „obrázků“, a závisí i na tom, jak je vizualizace prezentována.

Závěrečná panelová diskuse. Zleva: Sylvie Davies, Xia Lin, Kathryn La Barre, Charles van den Heuvel, Andrea Scharnhorstová a Maria-Inês Cordeiro (stojící).

V závěrečném slově Aida Slavicová oznámila téma příštího semináře: Správa / údržba / provoz systémů organizace znalostí, a Maria-Inês Cordeiro vyzvala všechny přítomné, aby si rezervovali poslední říjnový týden 2015 a přijeli do Lisabonu, kde se v hostitelství Portugalské národní knihovny seminář uskuteční. Tentokrát se tedy bude jednat o téma blízké nejen teoretikům, ale do diskuse budou moci přispět se svými zkušenostmi i odborníci z praxe, určitě i ti čeští.