Dne 23.ledna 2013 se konala exkurze členů Svazu knihovníků a informačních pracovníků do Knihovny Jána Langoše Ústavu pro studium totalitních režimů. Najít ulici Siwiecovou 2, na Žižkově, kam měli namířeno účastníci exkurze, pro ně nebylo těžké. Nachází se hned vedle stadionu Viktorie Žižkov a jen pár metrů nad Vysokou školou ekonomickou. Knihovna (veřejně přístupná od 29. října 2008) své jméno získala po známém československém a slovenském politikovi a zakladateli Ústavu paměti národa v Bratislavě Jánu Lángošovi (1946-2006). Vstup je bezbariérový.

Budova Ústavu pro studium totalitních režimů byla v roce 1972 postavena jako moderní sídlo Ústřední technické základny

K základním úkolům ÚSTR patří výzkumná, badatelská a dokumentační činnost o letech 1938-1945, stejně jako o historických procesech, které vedly k převzetí moci Komunistickou stranou Československa, o období komunismu 1948-1989. Ústav vydává čtvrtletník Paměť a dějiny, odborný časopis „Securitas Imperii“ a další publikace. Mimo vědeckou a ediční činnost pořádá konference, výstavy, přednáškové cykly pro odborníky a veřejnost, včetně škol. Ze zákona mu vyplývá povinnost digitalizovat archiválie a dokumenty, respektive celé archivní fondy a sbírky Archivu bezpečnostních složek. Součástí činnosti oddělení dokumentace je skupina orální historie, která sbírá vzpomínky pamětníků. Jejich rozhovory jsou po zpracování publikovány na internetových stránkách či v revue Paměť a dějiny.

Knihovna Jána Langoše

Knihovna Jána Langoše, jež je částí oddělení výstav a vzdělávání, spravuje a zpřístupňuje úzce profilovaný fond, který je tvořen z českých a zahraničních publikací, především knih, tiskovin, map, CD, DVD, dalších dokumentů a elektronických zdrojů, zaměřujících se na historii totalitních režimů v České republice i ve světě. Jedná se především o dobu nástupu nacismu jak na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, tak v ostatních státech Evropy a světa. Samozřejmě také o období komunistického režimu v Československu v letech 1948 – 1989. Jsou zde zahrnuty publikace týkající se vývoje světových dějin (1. světové války, 2. světové války, poválečné situace v Evropě a ve světě, období studené války, pád Železné opony aj.). Uchovávají se i dobové publikace s tzv. nacistickou a komunistickou propagandou. Část tohoto fondu dosud čeká na své zpracování.

Je zde i ojedinělý fond mikrofilmů a mikrofiší. Do knihovny byla proto zakoupena speciální čtečka. Zpravidla zde najdeme volná dvě studijní místa pro klidnou práci s možností připojení na internet. Volný přístup je k fondu, umístěném v přední místnosti. Stavění je zde podle signatur: D – dokumenty, M – mezinárodní vztahy, PF – příruční fond (slovníky, atlasy aj.), B – bibliografie, H – dějiny, N – období nacismu, K – komunismus v ČR (1945-1989). Ostatní fond je v přilehlém skladu.

Velmi žádaný a badateli využívaný je dobový tisk, především svázané noviny Rudé právo, které je zde kompletní od roku 1945 do roku 1993 (chybí pouze červenec/srpen 1968 – ten však lze bez problémů studovat elektronicky pomocí vzdáleného přístupu. Cca 6000 publikací fondu je v českém jazyce. Z dalších jazyků je nejdůležitější angličtina, následuje ruština s němčinou, polština a francouzština. Najdeme zde pro zajímavost i rumunštinu.

Uživatel může využít tyto služby:

Výpůjční – všechny dokumenty jsou půjčovány pouze prezenčně, půjčování je bezplatné.

Reprografické – za úplatu si lze dokumenty okopírovat, odvoleno je i používat vlastní techniku – digitální fotoaparáty, příruční skenery a notebooky.

MVS – pro knihovny také zajišťuje meziknihovní výpůjční službu v souladu s platnou legislativou a metodickými pokyny pro meziknihovní služby v ČR.

Nákup publikací –se slevou 10% je možno zakoupit publikace vydávané ÚSTRem.

Přístup k elektronickým zdrojům. Čtenáři mohou vyhledávat informace v elektronických databázích Central and Eastern European Online Library (C.E.E.O.L) a v databázi Historical Abstracts TM with Full Text na platformě EBSCOhost přes IP adresy ÚSTR ČR, možný je i vzdálený přístup přes heslo. Databáze umožňuje studium světové historie (kromě dějin USA a Kanady) od roku 1450 po současnost. Poskytuje selektivní indexaci článků z více než 3100 časopisů včetně archivu do roku 1955 a to ve více než 40 jazycích. Můžeme studovat i další témata např. vojenskou historii, historii postavení žen ve společnosti, dějiny vzdělání aj. Plné texty článků jsou zpřístupněné pro více než 380 časopisů a 140 knih. Knihovní katalog najdeme na webových stránkách ústavu www.ustrcr.cz/cs/knihovna-jana-langose. Každý měsíc jsou zde vystavovány přírůstky jako „Novinky ve fondu KJL“.

Od loňského roku začala spolupráce s Národním úložištěm šedé literatury NUŠL Národní technické knihovny. Předávány budou především katalogy výstav, různé analýzy, výroční zprávy a další typy dokumentů vydávané ústavem. V knihovně je používán knihovní software KpWin, přírůstky jsou zasílány do souborného katalogu Národní knihovny.

Akvizice

Nakupují se nové knihy, ale značnou část fondu tvoří dary. Veliký význam má i mezinárodní výměna publikací, které ústav vydává. Jak s českými ústavy a knihovnami, tak s více než dvaceti zahraničními institucemi, mimo jiné s British Library, Bodleian Library ve Velké Británii, se Sacharovou knihovnou v Moskvě, s Bibliotékou Narodowou ve Varšavě, s Library of Kongres v USA, s Humbolt Universität v Berlíně, s Ukrajinským institutem národní paměti se slovenskými historickými ústavy - s Historickým ústavem SAV, s Ústavem paměti národa v Bratislavě, s Ústavem pro vyšetřování komunistických zločinů v Rumunsku, s Historickým Archivem bezpečnostních složek v Budapešti.

Je vhodné se zmínit o tom, že ústav je umístěn v budově, kde před čtyřiceti lety vznikl tzv. „informační průmysl“. Na svoji dobu ojedinělý systém, útvar Ústřední technická základna, v rámci Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací (ÚVTEI-ÚTZ), byl národním vědeckoinformačním centrem. V té době špičkové sálové počítače EC 1040, z NDR (kopie počítače IBM 370) a Siemens 7755 z NSR poskytovaly automatizované informační služby do všech československých průmyslových odvětví a do výzkumu v technice, v přírodních vědách, v zemědělství i ve zdravotnictví. Služby SDI byly založeny na dovozu informačních databází především z USA a Velké Británie jako např. CHEMBASE, INSPEC, COMPENDEX, WPI Derwent, EMBASE aj. Současně se zpracovávaly databáze domácí provenience jako např. souborný katalog periodik dovážených ze západu, ústřední evidence vědecko-výzkumných zpráv, cestovních zpráv apod. a později i rešerše on-line. Po transformaci našeho hospodářství po roce 1989 se zde vytvořilo Národní informační středisko (NIS ČR), které pracovalo až do roku 1997. V roce 2003-2007 zde sídlilo Ministerstvo informatiky.

S knihovnou sousedí Archiv bezpečnostních složek, jenž je přímo řízen ústavem. Shromáždily se zde archiválie a dokumenty vzniklé činností bezpečnostních složek a to od 4. dubna 1945, dne vzniku poválečné vlády Československé republiky a jmenování prvního komunistického ministra vnitra, až do února 1990, kdy byla Státní bezpečnost zrušena. Do badatelny měli účastníci exkurze možnost se také podívat a získat základní informace o fungování od vedoucí Mgr. Hany Rottové.

Exkurze do Knihovny Jána Langoše