Dne 23.ledna 2013 se konala exkurze členů Svazu knihovníků a informačních pracovníků do Knihovny Jána Langoše Ústavu pro studium totalitních režimů [4]. Najít ulici Siwiecovou 2, na Žižkově, kam měli namířeno účastníci exkurze, pro ně nebylo těžké. Nachází se hned vedle stadionu Viktorie Žižkov a jen pár metrů nad Vysokou školou ekonomickou. Knihovna (veřejně přístupná od 29. října 2008) své jméno získala po známém československém a slovenském politikovi a zakladateli Ústavu paměti národa [5] v Bratislavě Jánu Lángošovi (1946-2006). Vstup je bezbariérový.

[6]

Budova Ústavu pro studium totalitních režimů byla v roce 1972 postavena jako moderní sídlo Ústřední technické základny

K základním úkolům ÚSTR patří výzkumná, badatelská a dokumentační činnost o letech 1938-1945, stejně jako o historických procesech, které vedly k převzetí moci Komunistickou stranou Československa, o období komunismu 1948-1989. Ústav vydává čtvrtletník Paměť a dějiny, odborný časopis „Securitas Imperii“ a další publikace. Mimo vědeckou a ediční činnost pořádá konference, výstavy, přednáškové cykly pro odborníky a veřejnost, včetně škol. Ze zákona mu vyplývá povinnost digitalizovat archiválie a dokumenty, respektive celé archivní fondy a sbírky Archivu bezpečnostních složek. Součástí činnosti oddělení dokumentace je skupina orální historie, která sbírá vzpomínky pamětníků. Jejich rozhovory jsou po zpracování publikovány na internetových stránkách či v revue Paměť a dějiny.

Knihovna Jána Langoše

Knihovna Jána Langoše [7], jež je částí oddělení výstav a vzdělávání, spravuje a zpřístupňuje úzce profilovaný fond, který je tvořen z českých a zahraničních publikací, především knih, tiskovin, map, CD, DVD, dalších dokumentů a elektronických zdrojů, zaměřujících se na historii totalitních režimů v České republice i ve světě. Jedná se především o dobu nástupu nacismu jak na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, tak v ostatních státech Evropy a světa. Samozřejmě také o období komunistického režimu v Československu v letech 1948 – 1989. Jsou zde zahrnuty publikace týkající se vývoje světových dějin (1. světové války, 2. světové války, poválečné situace v Evropě a ve světě, období studené války, pád Železné opony aj.). Uchovávají se i dobové publikace s tzv. nacistickou a komunistickou propagandou. Část tohoto fondu dosud čeká na své zpracování.

Je zde i ojedinělý fond mikrofilmů a mikrofiší. Do knihovny byla proto zakoupena speciální čtečka. Zpravidla zde najdeme volná dvě studijní místa pro klidnou práci s možností připojení na internet. Volný přístup je k fondu, umístěném v přední místnosti. Stavění je zde podle signatur: D – dokumenty, M – mezinárodní vztahy, PF – příruční fond (slovníky, atlasy aj.), B – bibliografie, H – dějiny, N – období nacismu, K – komunismus v ČR (1945-1989). Ostatní fond je v přilehlém skladu.

Velmi žádaný a badateli využívaný je dobový tisk, především svázané noviny Rudé právo, které je zde kompletní od roku 1945 do roku 1993 (chybí pouze červenec/srpen 1968 – ten však lze bez problémů studovat elektronicky pomocí vzdáleného přístupu [8]. Cca 6000 publikací fondu je v českém jazyce. Z dalších jazyků je nejdůležitější angličtina, následuje ruština s němčinou, polština a francouzština. Najdeme zde pro zajímavost i rumunštinu.

Uživatel může využít tyto služby:

Výpůjční – všechny dokumenty jsou půjčovány pouze prezenčně, půjčování je bezplatné.

Reprografické – za úplatu si lze dokumenty okopírovat, odvoleno je i používat vlastní techniku – digitální fotoaparáty, příruční skenery a notebooky.

MVS – pro knihovny také zajišťuje meziknihovní výpůjční službu v souladu s platnou legislativou a metodickými pokyny pro meziknihovní služby v ČR.

Nákup publikací –se slevou 10% je možno zakoupit publikace vydávané ÚSTRem.

Přístup k elektronickým zdrojům. Čtenáři mohou vyhledávat informace v elektronických databázích Central and Eastern European Online Library (C.E.E.O.L) a v databázi Historical Abstracts TM with Full Text na platformě EBSCOhost [9] přes IP adresy ÚSTR ČR, možný je i vzdálený přístup přes heslo. Databáze umožňuje studium světové historie (kromě dějin USA a Kanady) od roku 1450 po současnost. Poskytuje selektivní indexaci článků z více než 3100 časopisů včetně archivu do roku 1955 a to ve více než 40 jazycích. Můžeme studovat i další témata např. vojenskou historii, historii postavení žen ve společnosti, dějiny vzdělání aj. Plné texty článků jsou zpřístupněné pro více než 380 časopisů a 140 knih. Knihovní katalog najdeme na webových stránkách ústavu www.ustrcr.cz/cs/knihovna-jana-langose [7]. Každý měsíc jsou zde vystavovány přírůstky jako „Novinky ve fondu KJL“.

Od loňského roku začala spolupráce s Národním úložištěm šedé literatury NUŠL Národní technické knihovny. Předávány budou především katalogy výstav, různé analýzy, výroční zprávy a další typy dokumentů vydávané ústavem. V knihovně je používán knihovní software KpWin, přírůstky jsou zasílány do souborného katalogu Národní knihovny.

Akvizice

Nakupují se nové knihy, ale značnou část fondu tvoří dary. Veliký význam má i mezinárodní výměna publikací, které ústav vydává. Jak s českými ústavy a knihovnami, tak s více než dvaceti zahraničními institucemi, mimo jiné s British Library, Bodleian Library ve Velké Británii, se Sacharovou knihovnou v Moskvě, s Bibliotékou Narodowou ve Varšavě, s Library of Kongres v USA, s Humbolt Universität v Berlíně, s Ukrajinským institutem národní paměti se slovenskými historickými ústavy - s Historickým ústavem SAV, s Ústavem paměti národa v Bratislavě, s Ústavem pro vyšetřování komunistických zločinů v Rumunsku, s Historickým Archivem bezpečnostních složek v Budapešti.

Je vhodné se zmínit o tom, že ústav je umístěn v budově, kde před čtyřiceti lety vznikl tzv. „informační průmysl“ [10]. Na svoji dobu ojedinělý systém, útvar Ústřední technická základna, v rámci Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací (ÚVTEI-ÚTZ), byl národním vědeckoinformačním centrem. V té době špičkové sálové počítače EC 1040, z NDR (kopie počítače IBM 370) a Siemens 7755 z NSR poskytovaly automatizované informační služby do všech československých průmyslových odvětví a do výzkumu v technice, v přírodních vědách, v zemědělství i ve zdravotnictví. Služby SDI byly založeny na dovozu informačních databází především z USA a Velké Británie jako např. CHEMBASE, INSPEC, COMPENDEX, WPI Derwent, EMBASE aj. Současně se zpracovávaly databáze domácí provenience jako např. souborný katalog periodik dovážených ze západu, ústřední evidence vědecko-výzkumných zpráv, cestovních zpráv apod. a později i rešerše on-line. Po transformaci našeho hospodářství po roce 1989 se zde vytvořilo Národní informační středisko (NIS ČR), které pracovalo až do roku 1997. V roce 2003-2007 zde sídlilo Ministerstvo informatiky.

S knihovnou sousedí Archiv bezpečnostních složek, jenž je přímo řízen ústavem. Shromáždily se zde archiválie a dokumenty vzniklé činností bezpečnostních složek a to od 4. dubna 1945, dne vzniku poválečné vlády Československé republiky a jmenování prvního komunistického ministra vnitra, až do února 1990, kdy byla Státní bezpečnost zrušena. Do badatelny měli účastníci exkurze možnost se také podívat a získat základní informace o fungování od vedoucí Mgr. Hany Rottové.

[11] [12] [13] [14]

Exkurze do Knihovny Jána Langoše