V rámci letošního 69. kongresu IFLA (Mezinárodní kongresové centrum, Berlín) jsem se zúčastnila prezentací, workshopů a akcí, jejichž tematika se týká mé pracovní náplně a činnosti v rámci projektů. Jednou z oblastí je získávání, zpracování a zpřístupnění informací obsažených v novinách. Zmíním se podrobněji o doprovodném semináři s názvem Newspapers for Libraries. Newspapers and the press in Central and Eastern Europe: access and preservation (Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften, 9. - 10. 8. 2003). Seminář podtrhl význam novin v dnešní informační společnosti. V řadě zemí střední a východní Evropy existují specializovaná pracoviště zabývající se uchováváním a zpřístupněním novin (tj. deníků, týdeníků a čtrnáctideníků) v návaznosti na projekty týkající se digitalizace a zpřístupnění těchto materiálů v celé šíři problematiky (technika pro převod tištěných dokumentů na různá média, včetně automatické strukturace textu a automatického zpracování metadat). Na mnoha serverech je možno najít portály, které zpřístupňují tyto dokumenty často podle regionálního hlediska ze všech konců světa. Akcentuje se význam novin zejména v některých zemích Afriky a Asie, kde jsou často jediným dostupným informačním zdrojem. Noviny mají tištěnou formu a existují paralelně v elektronické formě, nebo jsou k dispozici pouze v elektronické formě, jsou uchovávány na CD a v mikroformách, zpřístupňovány v databázích bibliografických i fulltextových či v archivech. Je zřejmá tendence k propojení novin s televizí a rozhlasem a k jejich integraci do informačních služeb knihoven. Ve většině zemí existuje povinný výtisk pro tištěné noviny, elektronický často pouze na bázi dobrovolnosti jako u ostatních dokumentů. Budování novinových sbírek závisí na možnostech a podmínkách (daných historicky) v té které zemi, rovněž tak jejich zpřístupnění na úrovni souborné či analytické. V některých zemích existují agentury zabývající se monitoringem a "výstřižkovou" službou. Novinové články jsou součástí u nás známých databází, např. EBSCO či ProQuest. V současné době se věnuje velká pozornost samizdatové a exilové literatuře, jejímu shromažďování, uchovávání a zpřístupnění. Akvizice novin je součástí akviziční politiky a často závisí na možnostech jednotlivých knihoven jak je uchovávat a zpřístupňovat. Stále potřebnější je kooperace na národní i mezinárodní úrovni. Noviny jsou zpřístupňovány v samostatných sbírkách nebo spolu se seriály, v rámci portálů a virtuálních knihoven, jsou budovány jejich rozsáhlé archivy. V některých zemích existuje stanovená strategie budování sbírek těchto informačních zdrojů.

Informace v novinách mapují ekonomický, sociální, kulturní a politický vývoj společnosti z různých hledisek a jsou někdy podceňovány. Jejich využití je možné i pro vědeckovýzkumné účely v těchto oblastech. O nutnosti zabývat se problematikou novin svědčí i fakt, že v roce 2002 byla založena v rámci IFLA Sekce pro noviny - Newspapers Section. Sekce se zabývá strategií, popisem, digitalizací, novými technologiemi pro zpracování a zpřístupnění novin. Na stránkách IFLA jsou vystavena doporučení pro popis novin International Guidelines for the Cataloguing of Newspapers.

Jednání zmíněného semináře bylo rozděleno do několika bloků a týkalo se akviziční politiky, copyrightu, uchovávání, digitalizace a zpřístupnění novin za přítomnosti některých firem, zabývajících se digitalizací. O některých vystoupeních se zmíním podrobněji (záměrně jsem nepřekládala názvy služeb, přednášek a pracovní funkce přednášejících). E. King (Head of Newspaper Collection British Library, London, UK) vystoupil s příspěvkem Newspapers Acquisition: keynote Address. Příspěvek podrobně zmapoval situaci z globálního pohledu s ohledem na specifika v angloamerické oblasti, ve východní Evropě a částečně střední Evropě. V angloamerické oblasti se věnuje velká pozornost budování sbírek těchto dokumentů, např. National Library of Australia vystavuje na svých stránkách Australian Newspapers on line. Pozornost též zaslouží australská strategie budování sbírek Collection Development Policy. Podobně buduje sbírku novin National Library of Canada. Strategie budování sbírek v rámci veřejných, universitních, akademických knihoven, školních, národních a státních knihoven v rámci USA je zveřejněna pod názvem Directory of Collection Development on the Web. Strategii sleduje i British Library. V rámci projektu COSEELIS se zpracovává UNION list of Slavonic and East European Newspapers in British Libraries. Významné jsou i aktivity týkající se rozšíření práva povinného výtisku na elektronické publikace v rámci britského parlamentu. V Německu je budovaná Zeitschriftendatenbank (ZDB).

Na internetu existuje množství portálů a serverů zpřístupňujících noviny často doplněné aktuálním zpravodajstvím. Společnost Worldpress.com nabízí 1117 deníků publikovaných ve 192 zemích. Newspapers from around the world poskytuje linky na tituly uspořádané regionálně v rámci USA, v různých oblastech světa, Kanadě. V Actualidad.com jsou noviny vyhledatelné podle kontinentů. OnlineNewspapers.com nabízí tisíce světových novin vyhledatelných podle regionu. News and Newpapers on-line je služba na University of North Carolina in Greenboro (vstup přes individuální titul, region, zemi).

Služby ve východní Evropě. V ABYZ News Links je obsažen výběr titulů z evropských zemí a jiných oblastí světa. NewsDirectory.com obsahuje evropské zdroje, swnewsherald.com zahrnuje zdroje východní Evropy a pobaltských zemí, megamallandnall.com zahrnuje střední a východní Evropu. Inkpot Newspapers Link obsahuje noviny 17 východoevropských zemní a Ruska a jiných regionů. Integrum je nejrozsáhlejší databázová služba poskytující služby on-line v Rusku - obsahuje 4000 databází (přes 140 000 000 dokumentů, 15 000 nových dokumentů denně, archivy národních a regionálních novin, časopisů, TV a rozhlasových pořadů, zprávy a archivy hlavních národních a mezinárodních informačních agentur, plné texty ruských klasiků, dokumenty audiovizuální) - plnotextové vyhledávání, media monitoring service, placená služba, automatické překlady.

Zajímavé byly příspěvky z ruských knihoven. Konstantint M. Suchorukov (Head of National Bibliography Departement in the Russian Book Chamber) and A. Dzingo (Deputy Director of the Russian Book Chamber): Work with newspapers at the Russian book Chamber: results, problems and prospects - příspěvek podrobně analyzující situaci ve vydávání novin v Rusku, problematiku povinného výtisku a zpracování článkové bibliografie - Letopis gazetnych statej - s týdenní periodicitou (cca 50 titulů novin). Dále vychází Letopis žurnalnych statej a Letopis recenzij. Bibliografie vydává Rossiskaja knižnaja palata. Elektronické bibliografické báze obsahují novinové články od r. 1988, časopisecké články od r. 1991.

Některá z dalších vystoupení se týkala zpřístupnění sbírek alternativní a samizdatové literatury a dalších novinových sbírek, např. Christine G. Thomas: Alternative Russian Press, 1987-2000 v British Library. Galina Michejeva: Non Soviet Newspapers 1918-1922. A National Library of Russia Collection. Tytus M.A. Jaskulowski: Acquisition and handling of the Press stock in the Osteuropa Zentrum Berlin. Projects, problems and challange. Alexander Kaštaner: Newspaper Collection in the National Library of Rossia: access issues. Barbara Renate Seib (Die Deutsche Bibliothek Frankfurt am Main. Deutsches Exilarchiv): Digitisation of German language exile newspapers and magazines of the years 1933-1950. Hope Erica Spencer (Library of Congress): Slavic and Baltic Newspapers at the Congress Library. Joachim Zeller (Landesarchiv Berlin): From Czernowitzer Allgemeine to Rigaer Zeitung - cooperative preservation of German language newspapers from Eastern Europe. Christa Müller (Osterreichische Nationalbibliothek, Wien): ANNO - AustriaN Newspapers Online. A digitalization initiative of the Austrian National Library.

Claus Gravenhorst (Cheif Product Management CCS Hamburg): Automated retroconversion of newspapers into fully tagged XML. Tento zajímavý příspěvek se týkal problematiky mikrofilmování, digitalizace včetně metod strukturace textu, extrakce a generování metadat na základě metody vyvinuté CCS - Content Conversion Specialist. Analyzoval technologii umožňující vytváření a archivování strukturovaných dat během procesu retrokonverze. Tato technologie je použita v projektu METAe.

Lituji, že jsem neslyšela přednášku, ale byla jsem ráda, že přednáší Jiří Polišenský (Národní knihovna ČR): Current activities of the National Library of the Czech Republic in newspaper digitalization.

Z dalších vystoupení na kongresu, která se týkala problematiky novin: Denise Rosemary Nicholson (Copyright Services Librarian, University of the Witwatersrand, Johannesburg, South Africa): What has copyright got to do with newspapers? - A South African Perspective. Charles Opppenheim (Loughborough University, UK): Newspaper copyright developments: a EU and UK prespective.

V obou vystoupeních byly konstatovány malé pokroky týkající se oblasti zpřístupňování novin s ohledem na copyright, platné zákonné normy komplikují zpřístupňování článků z novin, které de facto podléhají dvojnásobné kontrole z hlediska autorských práv: autorská práva vydavatele novin a autorská práva jednotlivých autorů článků. Potěšitelná je aktivita ve Velké Británii směrem k elektronickému povinnému výtisku.

Sekci pro noviny jsem poskytla informace o projektech týkajících se zpracování článků a zpřístupnění článků v rámci oddělení analytického zpracování NK ČR, Kooperačního systému článkové bibliografie, báze ANL a ANL FULL (akvizice textů a přebírání metadat z db TamTam Anopress) a o "portálku" Periodika na WWW. V této sekci mně bylo nabídnuto členství.

Z výše uvedeného je vidět, jak složitá a obsáhlá je problematika novin, že ji není možné pomíjet a že se hledají rychlejší, kvalitnější, méně nákladné a efektivnější metody získávání, uchovávání, zpracování a zpřístupnění těchto důležitých informačních zdrojů. Tyto metody se již sbíhají nebo budou sbíhat. Souběh je možný a pouze s ohledem na tradici a specifika z ní vyplývající v příslušné zemi či oblasti, instituci. Nemyslím tím ale tendenci k nebo setrvávání v zaběhaných stereotypech myšlení i přístupu k řešení problémů či naopak až příliš velkorysé pomíjení specifického. Toto specifické naopak může být obohacením obecného (i když obecné je relativní pojem vzhledem k určité kultuře a civilizaci) a přinést mu nový rozměr.