V rámci letošního 69. kongresu IFLA [4] (Mezinárodní kongresové centrum, Berlín) jsem se zúčastnila prezentací, workshopů a akcí, jejichž tematika se týká mé pracovní náplně a činnosti v rámci projektů. Jednou z oblastí je získávání, zpracování a zpřístupnění informací obsažených v novinách. Zmíním se podrobněji o doprovodném semináři s názvem Newspapers for Libraries [5]. Newspapers and the press in Central and Eastern Europe: access and preservation [5] (Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften, 9. - 10. 8. 2003). Seminář podtrhl význam novin v dnešní informační společnosti. V řadě zemí střední a východní Evropy existují specializovaná pracoviště zabývající se uchováváním a zpřístupněním novin (tj. deníků, týdeníků a čtrnáctideníků) v návaznosti na projekty týkající se digitalizace a zpřístupnění těchto materiálů v celé šíři problematiky (technika pro převod tištěných dokumentů na různá média, včetně automatické strukturace textu a automatického zpracování metadat). Na mnoha serverech je možno najít portály, které zpřístupňují tyto dokumenty často podle regionálního hlediska ze všech konců světa. Akcentuje se význam novin zejména v některých zemích Afriky a Asie, kde jsou často jediným dostupným informačním zdrojem. Noviny mají tištěnou formu a existují paralelně v elektronické formě, nebo jsou k dispozici pouze v elektronické formě, jsou uchovávány na CD a v mikroformách, zpřístupňovány v databázích bibliografických i fulltextových či v archivech. Je zřejmá tendence k propojení novin s televizí a rozhlasem a k jejich integraci do informačních služeb knihoven. Ve většině zemí existuje povinný výtisk pro tištěné noviny, elektronický často pouze na bázi dobrovolnosti jako u ostatních dokumentů. Budování novinových sbírek závisí na možnostech a podmínkách (daných historicky) v té které zemi, rovněž tak jejich zpřístupnění na úrovni souborné či analytické. V některých zemích existují agentury zabývající se monitoringem a "výstřižkovou" službou. Novinové články jsou součástí u nás známých databází, např. EBSCO či ProQuest. V současné době se věnuje velká pozornost samizdatové a exilové literatuře, jejímu shromažďování, uchovávání a zpřístupnění. Akvizice novin je součástí akviziční politiky a často závisí na možnostech jednotlivých knihoven jak je uchovávat a zpřístupňovat. Stále potřebnější je kooperace na národní i mezinárodní úrovni. Noviny jsou zpřístupňovány v samostatných sbírkách nebo spolu se seriály, v rámci portálů a virtuálních knihoven, jsou budovány jejich rozsáhlé archivy. V některých zemích existuje stanovená strategie budování sbírek těchto informačních zdrojů.

Informace v novinách mapují ekonomický, sociální, kulturní a politický vývoj společnosti z různých hledisek a jsou někdy podceňovány. Jejich využití je možné i pro vědeckovýzkumné účely v těchto oblastech. O nutnosti zabývat se problematikou novin svědčí i fakt, že v roce 2002 byla založena v rámci IFLA Sekce pro noviny - Newspapers Section [6]. Sekce se zabývá strategií, popisem, digitalizací, novými technologiemi pro zpracování a zpřístupnění novin. Na stránkách IFLA jsou vystavena doporučení pro popis novin International Guidelines for the Cataloguing of Newspapers [7].

Jednání zmíněného semináře bylo rozděleno do několika bloků a týkalo se akviziční politiky, copyrightu, uchovávání, digitalizace a zpřístupnění novin za přítomnosti některých firem, zabývajících se digitalizací. O některých vystoupeních se zmíním podrobněji (záměrně jsem nepřekládala názvy služeb, přednášek a pracovní funkce přednášejících). E. King (Head of Newspaper Collection British Library, London, UK) vystoupil s příspěvkem Newspapers Acquisition: keynote Address. Příspěvek podrobně zmapoval situaci z globálního pohledu s ohledem na specifika v angloamerické oblasti, ve východní Evropě a částečně střední Evropě. V angloamerické oblasti se věnuje velká pozornost budování sbírek těchto dokumentů, např. National Library of Australia vystavuje na svých stránkách Australian Newspapers on line [8]. Pozornost též zaslouží australská strategie budování sbírek Collection Development Policy [9]. Podobně buduje sbírku novin [10] National Library of Canada. Strategie budování sbírek v rámci veřejných, universitních, akademických knihoven, školních, národních a státních knihoven v rámci USA je zveřejněna pod názvem Directory of Collection Development on the Web [11]. Strategii sleduje i British Library [12]. V rámci projektu COSEELIS [13] se zpracovává UNION list of Slavonic and East European Newspapers in British Libraries. Významné jsou i aktivity týkající se rozšíření práva povinného výtisku na elektronické publikace v rámci britského parlamentu. V Německu je budovaná Zeitschriftendatenbank [14] (ZDB).

Na internetu existuje množství portálů a serverů zpřístupňujících noviny často doplněné aktuálním zpravodajstvím. Společnost Worldpress.com [15] nabízí 1117 deníků publikovaných ve 192 zemích. Newspapers from around the world [16] poskytuje linky na tituly uspořádané regionálně v rámci USA, v různých oblastech světa, Kanadě. V Actualidad.com [17] jsou noviny vyhledatelné podle kontinentů. OnlineNewspapers.com [18] nabízí tisíce světových novin vyhledatelných podle regionu. News and Newpapers on-line [19] je služba na University of North Carolina in Greenboro (vstup přes individuální titul, region, zemi).

Služby ve východní Evropě. V ABYZ News Links [20] je obsažen výběr titulů z evropských zemí a jiných oblastí světa. NewsDirectory.com [21] obsahuje evropské zdroje, swnewsherald.com [22] zahrnuje zdroje východní Evropy a pobaltských zemí, megamallandnall.com [23] zahrnuje střední a východní Evropu. Inkpot Newspapers Link [24] obsahuje noviny 17 východoevropských zemní a Ruska a jiných regionů. Integrum je nejrozsáhlejší databázová služba poskytující služby on-line v Rusku - obsahuje 4000 databází (přes 140 000 000 dokumentů, 15 000 nových dokumentů denně, archivy národních a regionálních novin, časopisů, TV a rozhlasových pořadů, zprávy a archivy hlavních národních a mezinárodních informačních agentur, plné texty ruských klasiků, dokumenty audiovizuální) - plnotextové vyhledávání, media monitoring service, placená služba, automatické překlady.

Zajímavé byly příspěvky z ruských knihoven. Konstantint M. Suchorukov (Head of National Bibliography Departement in the Russian Book Chamber) and A. Dzingo (Deputy Director of the Russian Book Chamber): Work with newspapers at the Russian book Chamber: results, problems and prospects - příspěvek podrobně analyzující situaci ve vydávání novin v Rusku, problematiku povinného výtisku a zpracování článkové bibliografie - Letopis gazetnych statej - s týdenní periodicitou (cca 50 titulů novin). Dále vychází Letopis žurnalnych statej a Letopis recenzij. Bibliografie vydává Rossiskaja knižnaja palata. Elektronické bibliografické báze obsahují novinové články od r. 1988, časopisecké články od r. 1991.

Některá z dalších vystoupení se týkala zpřístupnění sbírek alternativní a samizdatové literatury a dalších novinových sbírek, např. Christine G. Thomas: Alternative Russian Press, 1987-2000 v British Library [25]. Galina Michejeva: Non Soviet Newspapers 1918-1922. A National Library of Russia Collection. Tytus M.A. Jaskulowski: Acquisition and handling of the Press stock in the Osteuropa Zentrum Berlin. Projects, problems and challange. Alexander Kaštaner: Newspaper Collection in the National Library of Rossia: access issues. Barbara Renate Seib (Die Deutsche Bibliothek Frankfurt am Main. Deutsches Exilarchiv): Digitisation of German language exile newspapers and magazines of the years 1933-1950. Hope Erica Spencer (Library of Congress): Slavic and Baltic Newspapers at the Congress Library. Joachim Zeller (Landesarchiv Berlin): From Czernowitzer Allgemeine to Rigaer Zeitung - cooperative preservation of German language newspapers from Eastern Europe. Christa Müller (Osterreichische Nationalbibliothek, Wien): ANNO - AustriaN Newspapers Online [26]. A digitalization initiative of the Austrian National Library.

Claus Gravenhorst (Cheif Product Management CCS Hamburg): Automated retroconversion of newspapers into fully tagged XML. Tento zajímavý příspěvek se týkal problematiky mikrofilmování, digitalizace včetně metod strukturace textu, extrakce a generování metadat na základě metody vyvinuté CCS - Content Conversion Specialist [27]. Analyzoval technologii umožňující vytváření a archivování strukturovaných dat během procesu retrokonverze. Tato technologie je použita v projektu METAe [28].

Lituji, že jsem neslyšela přednášku, ale byla jsem ráda, že přednáší Jiří Polišenský (Národní knihovna ČR): Current activities of the National Library of the Czech Republic in newspaper digitalization.

Z dalších vystoupení na kongresu, která se týkala problematiky novin: Denise Rosemary Nicholson (Copyright Services Librarian, University of the Witwatersrand, Johannesburg, South Africa): What has copyright got to do with newspapers? - A South African Perspective [29]. Charles Opppenheim (Loughborough University, UK): Newspaper copyright developments: a EU and UK prespective [30].

V obou vystoupeních byly konstatovány malé pokroky týkající se oblasti zpřístupňování novin s ohledem na copyright, platné zákonné normy komplikují zpřístupňování článků z novin, které de facto podléhají dvojnásobné kontrole z hlediska autorských práv: autorská práva vydavatele novin a autorská práva jednotlivých autorů článků. Potěšitelná je aktivita ve Velké Británii směrem k elektronickému povinnému výtisku.

Sekci pro noviny jsem poskytla informace o projektech týkajících se zpracování článků a zpřístupnění článků v rámci oddělení analytického zpracování NK ČR, Kooperačního systému článkové bibliografie, báze ANL a ANL FULL (akvizice textů a přebírání metadat z db TamTam Anopress) a o "portálku" Periodika na WWW [31]. V této sekci mně bylo nabídnuto členství.

Z výše uvedeného je vidět, jak složitá a obsáhlá je problematika novin, že ji není možné pomíjet a že se hledají rychlejší, kvalitnější, méně nákladné a efektivnější metody získávání, uchovávání, zpracování a zpřístupnění těchto důležitých informačních zdrojů. Tyto metody se již sbíhají nebo budou sbíhat. Souběh je možný a pouze s ohledem na tradici a specifika z ní vyplývající v příslušné zemi či oblasti, instituci. Nemyslím tím ale tendenci k nebo setrvávání v zaběhaných stereotypech myšlení i přístupu k řešení problémů či naopak až příliš velkorysé pomíjení specifického. Toto specifické naopak může být obohacením obecného (i když obecné je relativní pojem vzhledem k určité kultuře a civilizaci) a přinést mu nový rozměr.