V předvečer zahájení šestého ročníku konference Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) v Hradci Králové byly vyhlášeny výsledky soutěže Český zavináč. Držitelem ocenění pro rok 2003 se stala "Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna". S hlavními představiteli tohoto pozoruhodného česko-slovenského projektu jsem během společenského večera ISSS udělala rozhovor.

PhDr. Karel Sosna, ředitel Parlamentní knihovny ČR:

Jak vznikl projekt Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny?

Tento projekt vlastně navazuje na digitální knihovnu Český parlament. Při jeho realizaci jsme si uvědomili, že nestačí pouze si vyměňovat zkušenosti a informace s ostatními, ale že je třeba jít na vyšší úroveň. Tedy jsme začali hledat partnera, nejprve jsme uvažovali o Rakousku, ale nakonec jsme vybrali a bylo schváleno jít do společného projektu se Slovenskem.

Jak byste hodnotil spolupráci na tomto projektu?

Spolupráce je v počátcích, projekt se vlastně teprve rozjíždí. Vlastně jsem se zpočátku divil, že projekt dostal tak brzy již nějaké ocenění, protože se opravdu teprve rozvíjí. Při udělování cen jsem však pochopil, že organizátorům ISSS a našemu projektu jde o totéž: využít komunikačních technologií k mezinárodní spolupráci na politických projetech. A tento projekt je de facto jediný svého druhu v Evropě.

Dnes jste převzali cenu, tím však, jak sám naznačujete, práce na projektu spíše začíná než končí. Jak tedy bude vypadat jeho budoucnost?

Chystáme se doplnit chybějící části z historie, například SNR z roku 1848 a Vídeňský a Kroměřížský sněm z let 1848 až 1849, dokončení těchto historických mezer plánujeme na rok 2003. Potom už nám zůstane pouze údržba a pravidelné doplňování knihovny: v závislosti na práci společné redakční rady budeme schopni doplňovat dokumenty s 2 až 8 hodinovým zpožděním.

 

JUDR. Ľubomír Fajták, ředitel Parlamentního institutu Kanceláře NR SR:

Jak vznikl projekt Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny?

Kanceláře obou parlamentů zintenzivněly svou spolupráci po rozpadu ČSFR v roce 1993 a to především na úrovni operativních orgánů. V roce 2000 jsme se dozvěděli o fungující digitální knihovně PSP ČR, kterou jsme od počátku vnímali jako velice zajímavý projekt. Česká a Slovenská republika mají společnou historii, takže společný projekt by měl svou logiku. Když tedy přišla nabídka z české strany, rádi jsme ji přijali.

Jak byste hodnotil spolupráci na tomto projektu?

Pro nás byla spolupráce na tomto projektu velkým přínosem, protože jsme dostali know-how, zkušenosti a de facto hotový systém z české strany. Na tom pak je možné stavět a dále je rozvíjet a zdokonalovat. Nejvíce jsme ocenili právě know-how v této oblasti.

Dnes jste převzali cenu, tím však práce na projektu spíše začíná než končí. Jak tedy bude vypadat jeho budoucnost?

Počítáme s rozšířením databází, především proto, že oba nové parlamenty mají daleko náročnější administrativu. Jde například o nárůst dokumentů v souvislosti se změněnými legislativními pravidly (například je více čtení), větším počtem výborů a nebo s připravovaným vstupem do EU.

Dále vyvíjíme systém sledování legislativního procesu, který rozšiřuje stávající projekt o zveřejnění všech dokumentů, které existují v Parlamentu: od podatelny až po výstup. Každý dokument prochází až 17 kroky, které jsme schopni zachytit a informovat tak občany o tom, co se přesně děje s dokumenty, které sledují.

Děkuji za rozhovor.