Návštěva moskevského knižního veletrhu
Začátkem září jsem navštívila 17. Moskevský knižní veletrh, který se konal ve dnech 1. 9. – 6. 9. 2004. Veletrhu se zúčastnilo kolem 2800 vystavovatelů, kteří v souhrnu prezentovali 150 000 knih. Expozice byla rozmístěna ve dvou pavilonech Všeruského výstavního centra a její celková plocha byla o 1000 čtverečních metrů větší než minulý rok. Kromě toho dalších 350 prodejních knižních stánků zaplnilo prostor mezi pavilony.
Tento knižní svátek přilákal více než 300 000 návštěvníků nehledě na tragické událostí - útok teroristů v Moskvě a v Beslanu. Veletrhu se zúčastnili představitelé všech bývalých svazových republik. Pozornost přitahovaly zejména expozice Polska, Itálie, Egypta, Ukrajiny, Francie a Číny. Zájmu publika se těšily probíhající festivaly ukrajinské a židovské knihy. Prezentovaly se zde knižní veletrhy z Frankfurtu, Varšavy a především Paříže, kde bude příští rok Rusko hlavním hostem. Na veletrhu byly vyhlášeny výsledky mezinárodní soutěže zemí Společenství nezávislých států - Knižní umění.
Hlavní událostí veletrhu byla soutěž Kniha roku – 2004, která probíhala v 16 nominacích, ve kterých 180 nakladatelství představilo 1150 publikací. Ceny vítězům byly předávány na nové scéně Velkého divadla a tuto událost přenášela televizní stanice Kultura. První cenu získal úvodní díl dvanáctisvazkové Velké ruské encyklopedie.
Po celou dobu trvání veletrhu se konaly autogramiády a setkání čtenářů s oblíbenými spisovateli jako E. Radzinskij, L. Ulickaja, J. Griškovec, R. Medvedev, A. Marinina, J. Poljakov, filmovým režisérem E. Rjazanovym a šachistou G. Kasparovem. Z velkého množství doprovodných akcí mne zaujaly diskuse u kulatých stolů pod názvy: Státní a společenská podpora čtení a knihy, Nový formát na knižním trhu, Nové Polsko v Novém Rusku: současná polská próza na ruském knižním trhu. Ale především těšilo srdce knihovníka a čtenáře obrovské množství krásně vydaných knih. Převládala vzdělávací a vědecká literatura, potom beletrie, příručkové a umělecké publikace. Čtyři největších nakladatelství Ruska – EKSMO-PRESS, AST, PROSVEŠČENIJE a DROFA publikují 25 % veškeré knižní produkce. Je nutné podotknout, že v Rusku se knižní obor vyznačuje obrovskou dynamikou rozvoje a v posledních letech i rekordní knižní produkcí. Tak bylo v roce 2003 publikováno 80 971 titulů nákladem 720 milionů svazků. Pokud zůstane zachována dynamika vydavatelské aktivity z prvního pololetí letošního roku, kdy už bylo vydáno 50 000 titulů, experti očekávají, že letos vyjde v Rusku rekordních cca 87 000 titulů knih a brožur. V současné době Rusko je na pátém místě ve světě a na třetím v Evropě podle počtu vydaných knih.
Na veletrhu jsem získala katalog účastníků a další materiály. Obdržela jsem několik knih darem a nasbírala velké množství ruských nakladatelských katalogů, které se dají jinak obtížně získat.
Autogramiáda Edvarda Radzinského, významného ruského spisovatele a dramatika