Odpoledne před svatým Mikulášem jsme v rámci pravidelných akcí pražské organizace SKIP navštívili knihovnu Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Vzhledem k pozdně odpolednímu termínu byla knihovna pro čtenáře už zavřena (přesto dva opozdilci dostali příležitost, aby si vyhledali literaturu, kterou potřebovali), a tak měla PhDr. Barbora Drobíková, správkyně elektronických zdrojů knihovny, dost času na to, aby nás seznámila s provozem, službami i historií knihovny.

Knihovna byla založena již v r. 1919, současně se zahájením činnosti Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké. V průběhu 20. a 30. let se rozrostla z původních přibližně 3 000 svazků v r. 1920 na 30 000 knihovních jednotek v r. 1939. Fond knihovny byl v té době uložen v prostorách Klementina.

Ve válečném období se podařilo zabránit odvozu knihovního fondu do Rakouska a bylo prosazeno jeho uložení ve sklepních prostorách Husova domu. Nejcennější tisky byly svěřeny do opatrování jednotlivým profesorům, aby nedošlo k jejich ztrátě či poškození.

Rozdělení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké na Husovu československou bohosloveckou fakultu (dnešní Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy) a Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu - KEBF (dnešní Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy) v r. 1950 se knihovny podstatnějším způsobem nedotklo, protože její fondy z větší části zůstaly majetkem KEBF. Knihovnu vůbec nezasáhlo ani vyřazování "závadné literatury", nadto získala cenná díla z konfiskátů zrušených klášterů a jiných institucí.

V r. 1969 vykazovala knihovna 70 000 svazků, které byly získány jak nákupem, tak dary a akvizicí celých knihoven z pozůstalostí. Nouzové umístění knihovny v bývalém shromažďovacím sálu synodní rady Husova domu v r. 1953 se stalo na dlouhou dobu trvalým provizoriem. Teprve v r. 1988 byla vybudována studovna s příruční knihovnou základní odborné literatury.

Historickým mezníkem ve vývoji knihovny byla inkorporace fakulty do svazku Univerzity Karlovy v r. 1990, která ve svém důsledku znamenala rozšířené zpřístupnění fondu mimofakultním čtenářům, zahájení automatizace a spolu s fakultou přestěhování v roce 1995 do nových prostor v Černé ulici, které umožnilo další rozvoj knihovny a usnadnilo její transformaci v moderní informační instituci, přesahující svým významem nejen rámec fakulty, ale i univerzity.

Sídlem fakulty a knihovny se stal zajímavý puristický dům Marathon od Františka Xavera Čtrnáctého z r. 1928. Budova byla postavena pro Plichtův tělovýchovný ústav. Po celé šíři domu se původně nalézala přes dvě podzemní podlaží velká tělocvična s galerií. V jejím čele se dodnes nacházejí tři reliéfy Ladislava Šalouna se sportovní tematikou. Do této bývalé tělocvičny byla umístěna knihovna, která pomocí zabudovaných a originálně konstruovaných dvoupatrových regálů využívá celý prostor k zpřístupnění fondu ve volném výběru. O přestěhování knihovny na nové působiště, rekonstrukci přidělených prostor, zajišťování elektronických zdrojů a o to, že zde jako v jedné z prvních českých knihoven byl zaveden volný výběr ke zpřístupnění knih, se významně zasloužila tehdejší ředitelka knihovny, nedávno zesnulá Mgr. Marie Šírová.

Otevření knihovny čtenářům, kteří nejsou studenty fakulty, přináší své plody. Zatímco fakulta má 500 studentů, počet uživatelů knihovny se vyšplhal na 2000. Není divu – knihovna ETF vlastní největší fond evangelické literatury v Česku. Kromě toho je zde zastoupena i katolická a pravoslavná literatura a velký fond biblistických pramenů. Výhodou knihovny je, že celý fond je uložen na jednom místě – ve volném výběru je zpřístupněno 70 000 svazků. Roční přírůstek je ca 3000 jednotek a knihovna předplácí kolem 80 titulů periodik, z toho dva tituly jsou fakultní a jejich vydávání zajišťuje sama knihovna. Knihovna ETF je vybavena i elektronickými databázemi a časopisy, z nichž některé jsou dostupné online.

V knihovně ETF je uloženo zhruba 1600 titulů starých tisků a rukopisů. Knihovna disponuje velkou sbírkou starých biblí, získaných většinou dary z pozůstalostí. K nejvýznamnějším publikacím patří Benátská bible z r. 1506 a unikátní dílo biskupa Jednoty bratrské Lukáše Pražského Knížka o gruntu víry z roku 1525, kterou knihovna ETF vlastní jako jediná na světě. Tyto vzácné tisky jsou digitalizovány, zpřístupňovány v Manuscriptoriu a pečlivě restaurovány.

Činnost knihovny zajišťuje 6,5 pracovníků (jedná se pochopitelně o přepočtené úvazky), knihovna využívá systém Aleph. K indexaci dokumentů je využívána kombinace vlastního Českého teologického tezauru a klasifikačních znaků. Akvizice je zajišťována dary a nákupem a částečně i výměnou v rámci Americké teologické knihovnické asociace. Studovna je vybavena deseti počítači včetně jednoho pracoviště pro zrakově postižené, poskytuje i možnost použití vlastního notebooku s bezdrátovým připojením k internetu. Z fondů knihovny lze realizovat jak prezenční, tak i absenční výpůjčky, knihovna zajišťuje rešeršní, reprografické i digitální služby. Přijďte se do Černé ulice č. 9 přesvědčit sami!

Účastníci exkurze

PhDr. Barbora Drobíková, naše průvodkyně

Pohled do interiéru knihovny

Studijní místa

Osvětlení jako součást konstrukce regálů

Studovna

Z nabídky oborových periodik

Ani v této knihovně nechybí „pálkovské“ všeobecnosti

Akviziční tipy jsou vítány

Z historického fondu knihovny

Jeden z reliéfů od Ladislava Šalouna

Perlička na závěr – netradiční historická výzdoba podlahy (částečně zakrytá kobercem) ve vstupní části budovy Evangelické teologické fakulty

Autorkou fotografií je Linda Skolková.