Odpoledne před svatým Mikulášem jsme v rámci pravidelných akcí pražské organizace SKIP [4] navštívili knihovnu Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy [5]. Vzhledem k pozdně odpolednímu termínu byla knihovna pro čtenáře už zavřena (přesto dva opozdilci dostali příležitost, aby si vyhledali literaturu, kterou potřebovali), a tak měla PhDr. Barbora Drobíková, správkyně elektronických zdrojů knihovny, dost času na to, aby nás seznámila s provozem, službami i historií knihovny.

Knihovna byla založena již v r. 1919, současně se zahájením činnosti Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké. V průběhu 20. a 30. let se rozrostla z původních přibližně 3 000 svazků v r. 1920 na 30 000 knihovních jednotek v r. 1939. Fond knihovny byl v té době uložen v prostorách Klementina.

Ve válečném období se podařilo zabránit odvozu knihovního fondu do Rakouska a bylo prosazeno jeho uložení ve sklepních prostorách Husova domu. Nejcennější tisky byly svěřeny do opatrování jednotlivým profesorům, aby nedošlo k jejich ztrátě či poškození.

Rozdělení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké na Husovu československou bohosloveckou fakultu (dnešní Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy) a Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu - KEBF (dnešní Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy) v r. 1950 se knihovny podstatnějším způsobem nedotklo, protože její fondy z větší části zůstaly majetkem KEBF. Knihovnu vůbec nezasáhlo ani vyřazování "závadné literatury", nadto získala cenná díla z konfiskátů zrušených klášterů a jiných institucí.

V r. 1969 vykazovala knihovna 70 000 svazků, které byly získány jak nákupem, tak dary a akvizicí celých knihoven z pozůstalostí. Nouzové umístění knihovny v bývalém shromažďovacím sálu synodní rady Husova domu v r. 1953 se stalo na dlouhou dobu trvalým provizoriem. Teprve v r. 1988 byla vybudována studovna s příruční knihovnou základní odborné literatury.

Historickým mezníkem ve vývoji knihovny byla inkorporace fakulty do svazku Univerzity Karlovy v r. 1990, která ve svém důsledku znamenala rozšířené zpřístupnění fondu mimofakultním čtenářům, zahájení automatizace a spolu s fakultou přestěhování v roce 1995 do nových prostor v Černé ulici, které umožnilo další rozvoj knihovny a usnadnilo její transformaci v moderní informační instituci, přesahující svým významem nejen rámec fakulty, ale i univerzity.

Sídlem fakulty a knihovny se stal zajímavý puristický dům Marathon od Františka Xavera Čtrnáctého z r. 1928. Budova byla postavena pro Plichtův tělovýchovný ústav. Po celé šíři domu se původně nalézala přes dvě podzemní podlaží velká tělocvična s galerií. V jejím čele se dodnes nacházejí tři reliéfy Ladislava Šalouna se sportovní tematikou. Do této bývalé tělocvičny byla umístěna knihovna, která pomocí zabudovaných a originálně konstruovaných dvoupatrových regálů využívá celý prostor k zpřístupnění fondu ve volném výběru. O přestěhování knihovny na nové působiště, rekonstrukci přidělených prostor, zajišťování elektronických zdrojů a o to, že zde jako v jedné z prvních českých knihoven byl zaveden volný výběr ke zpřístupnění knih, se významně zasloužila tehdejší ředitelka knihovny, nedávno zesnulá Mgr. Marie Šírová [6].

Otevření knihovny čtenářům, kteří nejsou studenty fakulty, přináší své plody. Zatímco fakulta má 500 studentů, počet uživatelů knihovny se vyšplhal na 2000. Není divu – knihovna ETF vlastní největší fond evangelické literatury v Česku. Kromě toho je zde zastoupena i katolická a pravoslavná literatura a velký fond biblistických pramenů. Výhodou knihovny je, že celý fond je uložen na jednom místě – ve volném výběru je zpřístupněno 70 000 svazků. Roční přírůstek je ca 3000 jednotek a knihovna předplácí kolem 80 titulů periodik, z toho dva tituly jsou fakultní a jejich vydávání zajišťuje sama knihovna. Knihovna ETF je vybavena i elektronickými databázemi a časopisy, z nichž některé jsou dostupné online.

V knihovně ETF je uloženo zhruba 1600 titulů starých tisků a rukopisů. Knihovna disponuje velkou sbírkou starých biblí, získaných většinou dary z pozůstalostí. K nejvýznamnějším publikacím patří Benátská bible z r. 1506 a unikátní dílo biskupa Jednoty bratrské Lukáše Pražského Knížka o gruntu víry z roku 1525, kterou knihovna ETF vlastní jako jediná na světě. Tyto vzácné tisky jsou digitalizovány, zpřístupňovány v Manuscriptoriu [7] a pečlivě restaurovány.

Činnost knihovny zajišťuje 6,5 pracovníků (jedná se pochopitelně o přepočtené úvazky), knihovna využívá systém Aleph. K indexaci dokumentů je využívána kombinace vlastního Českého teologického tezauru a klasifikačních znaků. Akvizice je zajišťována dary a nákupem a částečně i výměnou v rámci Americké teologické knihovnické asociace. Studovna je vybavena deseti počítači včetně jednoho pracoviště pro zrakově postižené, poskytuje i možnost použití vlastního notebooku s bezdrátovým připojením k internetu. Z fondů knihovny lze realizovat jak prezenční, tak i absenční výpůjčky, knihovna zajišťuje rešeršní, reprografické i digitální služby. Přijďte se do Černé ulice č. 9 přesvědčit sami!

[8]

Účastníci exkurze

[9]

PhDr. Barbora Drobíková, naše průvodkyně

[10]

[11]

[12]

Pohled do interiéru knihovny

[13]

Studijní místa

[14]

Osvětlení jako součást konstrukce regálů

[15]

Studovna

[16]

Z nabídky oborových periodik

[17]

Ani v této knihovně nechybí „pálkovské“ všeobecnosti

[18]

Akviziční tipy jsou vítány

[19]

Z historického fondu knihovny

[20]

Jeden z reliéfů od Ladislava Šalouna

[21]

Perlička na závěr – netradiční historická výzdoba podlahy (částečně zakrytá kobercem) ve vstupní části budovy Evangelické teologické fakulty

Autorkou fotografií je Linda Skolková.