Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Nad informační etikou a výzvami informační společnosti s Rafaelem Capurrem

Čas nutný k přečtení
13 minut
Již přečteno

Nad informační etikou a výzvami informační společnosti s Rafaelem Capurrem

0 comments
Anglicky
English title: 
On information ethics and challenges of information society with Raphael Capurro
Rubrika: 

2. června 2009 přijel do Brna na pozvání Kabinetu informačních studií a knihovnictví (KISK) profesor Rafael Capurro ze Stuttgartské univerzity médií. KISK ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou uspořádal přednášku v konferenčním sále této knihovny, v níž se profesor Capurro, jeden ze zakladatelů informační etiky, věnoval hlavním tématům a současným výzkumným aktivitám v informační etice (blíže viz multimediální záznam přednášky). Během osobní debaty s profesorem Capurrem jsem využil této příležitosti a společně jsme si domluvili uskutečnění rozhovoru. Ten vzhledem k nedostatku času musel být proveden písemnou formou přes internet na základě otázek, které vyplynuly z naší předchozí ústní debaty. V rozhovoru jsem se pokusil postihnout oblasti, jimž se profesor Capurro během svého bohatého profesního života věnoval, včetně jeho záliby největší, informační etiky. (Původní verze rozhovoru v angličtině je k dispozici na webu profesora Capurra.)

Pane profesore, rád bych využil této příležitosti a zeptal se Vás na pár otázek ohledně Vašeho života a práce. Narodil jste se v Uruguayi a pak studoval v Argentině, je to tak? Co přesně Vás přivedlo do Evropy a přimělo tady zůstat?

Ano, je to tak, narodil jsem se v Montevideu v roce 1945. Vstoupil jsem do jezuitského řádu v Uruguayi v roce 1963 a odešel z něj v roce 1970. Během oněch osmi let jsem se věnoval klasickým humanitním vědám a filozofii. Po noviciátu jsem nejdříve studoval humanitní vědy na jezuitské koleji Padre Hurtado v Santiago de Chile. Pak jsem přešel na Fakultu filozofie a teologie (nazývanou také Colegio Máximo) v San Migueli nedaleko od Buenos Aires, která byla součástí jezuitské Salvadorské univerzity (Universidad del Salvador). Zde jsem v roce 1970 získal licenciát z filozofie.

Po odchodu od jezuitů jsem nejdříve pracoval v Buenos Aires v oboru dokumentalistiky a také jsem se přihlásil do výměnného vědeckého programu mezi Argentinou a Německem. Tenkrát se v oboru budovaly první mezinárodní databáze, jako například databáze pro atomovou energii a medicínu. Dostal jsem šanci dvouletého výzkumného pobytu (1972-1973) v Dokumentačním středisku pro atomovou energii (Zentralstelle für Atomkernenergie-Dokumentation – ZAED) v německém Karlsruhe, které bývalo čelní institucí v oblasti počítačové dokumentace a později se stalo základem Centra pro vědecké informace v Karlsruhe (Fachinformationszentrum – FIZ). Během prvního roku jsem ve Školicím institutu pro dokumentaci (Lehrinstitut für Dokumentation) ve Frankfurtu nad Mohanem získal diplom z dokumentalistiky.

Po těchto dvou letech jsem kvůli politické nestabilitě v Argentině zůstal pracovat v Německu v ZAED jako dokumentalista další dva roky (1974-1975). Později jsem pracoval jeden rok v Spolkovém programu pro informace a dokumentaci (Federal Plan on Information and Documentation – IuD-Programm). Co ještě stálo za to, abych zůstal? Moje žena!

Původně jste studoval filozofii. Proč jste se nakonec rozhodl věnovat svůj život informační vědě?

Ano, jak jsem již říkal, studoval jsem filozofii v Buenos Aires. Když jsem stanul tváří v tvář informační sféře, brzy mě z filozofického hlediska začal fascinovat koncept informace. Snažil jsem se neodlučovat své filozofické vzdělání od technologické sféry, kterou jsem se zabýval. To byl také důvod, proč jsem požádal prof. Norberta Heinrichse z Düsseldorfské univerzity, který tam budoval Filozofické dokumentační centrum (Philosophy Documentation Center), zda by mi mohl dělat školitele pro disertaci zabývající se tímto tématem. Dohodli jsme se. Trvalo mi to nějaké tři roky, než jsem napsal práci "Informace. Příspěvek ke vzniku konceptu informace z hlediska etymologie a dějin myšlení", která byla diplomována cenou “magna cum laude” [1] (název práce v originále: Information. Ein Beitrag zur etymologischen und ideengeschichtlichen Begründung des Informationsbegriffs, Munich, Sauer Verlag 1978).

Můj zájem o informační vědu byl stejně tak teoretický, jako praktický. To mi poskytlo příležitost začít profesionální kariéru v Německu a současně jsem ji mohl spojit se svým filozofickým vzděláním. Tato souvislost se v následujících letech stávala stále více a více významnou.

V Brně jste přednášel o některých současných problémech v informační etice. Který z nich je podle Vás nejdůležitější a z jakého důvodu?

brněnská přednáška v červnu 2009 měla v plánu podat přehled o současném výzkumu a o budoucích trendech informační etiky. Zdůraznil jsem některá ohlášená témata jako robotiku, elektroodpad (e-waste), „všudypřítomné počítače” (ubiquitous computing), „společnost pod dohledem” (surveillance society), konvergentní technologie (convergent technologies) a ICT implantáty a vylepšení (ICT-Implants and enhancements). Všechny tyto technologie se explicitně či implicitně zabývají hodnotami, postoji, zálibami, sociálními konflikty, sny a úzkostmi, které jsou v některých případech obvyklé u každého z nás, ale současně jsou zvláštní či specifické, jelikož lidská společenstva mají různé historické zkušenosti, plány, geografickou polohu atd. A navíc také interpretace našeho samotného bytí-na-světě byla obohacena během dlouhé kulturní evoluce různými názory na svět a nás samé.

Věřím, že kvůli lokálnímu a globálnímu vlivu ICT potřebujeme filozofický, stejně jako empirický výzkum interkulturní informační etiky (IIE), který může také představovat praktickou pomoc, například při hledání společných etických a právních základů internetu.

Přednáška byla součástí Vaší návštěvy České republiky. Důležitější část souvisela se setkáním Evropského sdružení pro etiku ve vědě a nových technologiích (EGE, European Group on Ethics in Science and New Technologies), české Bioetické komise Rady pro výzkum a vývoj (CZ NEC, Czech Bioethical Commission of the Research and Development Council) a Fóra Národních etických komisí (NEC Forum, Forum of the National Ethics Councils) konané v patronátu českého předsednictví. Můžete čtenářům objasnit cíle tohoto setkání a nastínit výsledky jednání?

Dovolte mi ohledně EGE nejdřív uvést citaci z webových stránek:

„Sdružení je neutrální, nezávislý, pluralitní a multidisciplinární orgán, složený z patnácti expertů jmenovaných Komisí pro jejich kvalifikaci a osobní kvality. Úkolem Sdružení je prozkoumat etické otázky vyplývající z vědy a nových technologií a na tomto základě vydat posudek pro Evropskou komisi v souvislosti s přípravou a implementací komunitárních předpisů a postupů. Kvůli tomu, aby čelili etickým otázkám vznikajícím s rychlými pokroky vědy a nových technologií, členové reprezentují širší rozsah profesionálních kompetencí v různých oborech jako, inter alia [2], v biologii a genetice, medicíně, farmakologii, v zemědělských vědách, ICT, právu, etice, filozofii a teologii. Před uveřejněním každého úplného posudku je uspořádána debata u kulatého stolu předcházející jeho schválení. K účasti na ní jsou přizváni zástupci institucí Evropské unie, experti z jednotlivých oborů, strany reprezentující různé zájmy včetně nevládních neziskových organizací (NGOs), pacientské a spotřebitelské organizace a industriální podílníci.“

Podobné skupiny existují ve většině zemí, stejně jako u většiny národů a ve většině regionů po celém světě. EGE a NEC se setkávají dvakrát ročně v zemi, která předsedá EU, aby si vyměnily stanoviska a prodiskutovaly běžné problémy a cíle. Setkání v Praze bylo také běžné měsíční setkání EGE, které se obvykle koná v Bruselu. Řešili jsme otázky kolem současného Posudku o syntetické biologii, který bude dokončen v říjnu 2009.

Program setkání EGE/NEC lze nalézt zde.

Během Vaší přednášky jste zmínil termín elektroodpad (e-waste). Můžete podrobněji vysvětlit, co tento pojem znamená?

Dovolte mi citovat z výzvy pro podání námětů (Call for Papers) do dalšího čísla (roč. 11, 8/2009) International Review of Information Ethics: Síťové ekologie. Etika plýtvání v informační společnosti. (International Review of Information Ethics, IRIE: Network Ecologies. The Ethics of Waste in the Information Society. Guest Editors: Soenke Zehle, Matthias Feilhauer). „Emergentní mezinárodní síť organizující se kolem otázek enviromentálního a sociálního právního systému v globálních sítích elektronické produkce je pravděpodobně - jakmile dosahuje širších ekopolitických zájmů - nejpodstatnější oblastí 'síťové kultury'. Uvažujeme, že za předpokladu existence fetišizování technologické dematerializace u dřívější generace teoretizujících kyberlibertariánů, má toto úsilí význam, který přesahuje již dosti širokou řadu problémů spojených s toxicitou počítačů a jejích následků pro zaměstnance, uživatele a životní prostředí.“

Jinými slovy, lokální a globální působení ICT je dvojznačné. Představují jednu z největších kulturních změn od vynálezu knihtisku, ale současně produkují nebezpečný odpad v globálním měřítku, se silně negativním dopadem na lidi a přírodu, obzvláště v rozvojových zemích díky „exportu” elektroodpadu z rozvinutých zemí. Vezměte si jako příklad tuto zprávu o Ghaně (v němčině) nebo tuto (v angličtině), stejně jako několik videí o ‘elektronickém plýtvání’ (electronic waste) z Indie, Číny a dalších zemí na YouTube.

Jedním z hlavních témat dneška je ekonomická krize. Existuje nějaká souvislost mezi současnou krizí a informační etikou nastavenou v informační ekologii společnosti?

Myslím, že spojitost mezi ekonomickou krizí a ICT je zřejmá, protože komplexnost a rychlost globálního kapitalismu by nebyla možná bez internetu. Díky internetu je možné, aby globální finanční transakce mohly být současně potenciálně více či méně transparentní. Je to jeden z dalších paradoxů informační společnosti podobný tomu, který jsem již ukázal v případě elektroodpadu.

Potřebujeme lepší mezinárodní pravidla, instituce a postupy, abychom spoutali digitální kapitalismus, ale potřebujeme také hlouběji filozoficky porozumět jeho předpokladům a skrytým pozitivním, stejně jako negativním možnostem. Etický diskurz v sociálních a ekologických otázkách, které jsou v sázce, je extrémně důležitý kvůli předvídání udržitelných strategií pro toto století. Největší výzvy, kterým lidstvo čelí, jsou jasně formulovány v Cílech milénia OSN.

Jako filozof jste zkoumal pojem informace. Jaké rysy informace považujete za základní pro plné pochopení tohoto konceptu?

Existuje několik pojetí informace v různých vědeckých disciplínách. Některé z nich souvisejí s jeho všedním významem sdělení nových (a důležitých) poznatků, který zahrnuje jak proces, tak i samotný obsah. Shannonovo pojetí informace bylo a stále je nesmírně užitečné v oblasti telekomunikace a elektrotechniky, ale není tak užitečné v sociálních vědách, kde je důležitá zejména stránka sémantická a pragmatická. Německý sociolog Niklas Luhmann definuje informaci („Information”) jako výsledek výběru založeného na nabídnutém významu („Mitteilung”). Psychické či sociální systémy vykonávající tuto selekci ji včleňují do své vlastní struktury („Verstehen”).

To je podobná perspektiva jako ta, z níž vychází hermeneutika, ve které je sémantické a pragmatické porozumění založeno na (tacitním) předporozumění („Vorverständnis”), které je (částečně) sdíleno odesílatelem (odesílateli) a příjemcem (příjemci). V obou teoriích informace neznamená něco, co je přenášeno z A do B. I v případě Shannonovy teorie je to, co je přenášeno zpráva, a nikoli informace. Vztah mezi těmito dvěma pojmy, informací a zprávou, se mi zdá jako základní. Většinou bývá přehlížen.

A má koncept informace nějaké ontologické důsledky?

To záleží na tom, co je míněno ontologií. Jak víte, ontologie je důležitým konceptem ve filozofii od samých počátků. Ontologie a metafyzika jsou spojeny s dlouhou a složitou historií, v níž se ontologie zabývá všeobecnou teorií bytí, zatímco metafyzika se zabývá některými konkrétními vyššími řády bytí, jako bohem nebo lidskou duší. Dnes je koncept ontologie používán v informační vědě a v informatice, a to tehdy, když se tyto vědy zabývají nějakou specifickou oblastí, jejíž objekty pojmově identifikují a vysvětlují. To se však dělalo již dlouhou dobu v oblasti informační vědy a knihovnictví (LIS), pokud se týká klasifikačních schémat a tezaurů.

Když naváži na Nietzscheho a Heideggerovy otázky po západní metafyzice jako snaze o zafixování jediné možné interpretace bytí – otázky, které byly pokládány i jinými filozofickými školami ve 20. století – věřím, že koncept informace, a konkrétně digitální informace, tvoří všeprostupující horizont nejen v dnešním vědeckém výzkumu, ale také v sociálním životě. Věříme, že něčemu rozumíme, pokud jsme schopni se toho chopit jako digitálního jevu. Pokud jsme si vědomi, že je jen jedna možná interpretace Bytí, máme co dělat s digitální ontologií. V případě, že věříme, že toto je jediná a skutečná možnost porozumění Bytí, tvoříme digitální metafyziku.

To stejné můžeme říct s ohledem na pojem informace nezávisle na otázce zabývající se její (potenciální) digitalizací. Například rozumět evoluci jako informačnímu procesu, tj. jako procesu, v němž jsou formy tvořeny, jsou ‘in-formovány’ a ‘trans-formovány’ na rozličných úrovních, je starou filozofickou myšlenkou sahající k Platónově metafyzice, jehož koncept ‘idejí’ není příliš vzdálený od toho, co říkáme, když tvrdíme, že evoluce je informace. Vzájemný vztah mezi objektivním a subjektivním pojetím informace byl jasně analyzován německým fyzikem a filozofem Carlem Friedrichem von Weizsäckerem. Byl to právě Weizsäcker, kdo mi dal první podnět k průzkumu tohoto problému v mé závěrečné disertační práci.

Více detailů k celé problematice lze nalézt v mém článku z roku 2005: K ontologickým základům informační etiky (Towards an ontological foundation of information ethics).

Podnítil jste vznik několika nových oblastí zkoumání. Myslím si, že nejméně z nich je známá angeletika. Mohl byste nastínit jaký je předmět zájmu angeletiky?

Když jsem zkoumal moderní použití informace během psaní své disertační práce, ptal jsem se sám sebe, jak by mohl být pojem používán ve starověkém Řecku a Římě. Weizsäcker mě přivedl na stopu ‘eidos’, ‘idea’ a ‘morfé’, které jsou klíčovými pojmy Platónovy a Aristotelovy filozofie a následujících dějin myšlení. Na této cestě jsem dospěl k římskému pojmu ‘informatio’, který se ukázal velice významným pro autory jako Cicero, Augustin či Tomáš Akvinský. Stále jsem však nebyl spokojený s výsledkem. Pojem ‘logos’ (jazyk, rozum) se mi zdál příliš široký. Nemohu si přesně vzpomenout, jak a proč jsem se začal zabývat konceptem zprávy (řecky: ‘angelia’) a posla (řecky ‘angelos’) a napsal o nich krátkou poznámku ve své disertaci.

Později začal být rozdíl mezi informací a zprávou stále více zřejmý, zejména když jsem se pokoušel porozumět Shannonově teorii přenosu zpráv (!) a také značnému účinku digitálních zpráv od počátku internetu. Jeden důležitý rozdíl mezi oběma pojmy spočívá v tom, že informace je ‘horizontální’ pojem založený na autonomii subjektu, který se po ní ptá. Zpráva je něco, co přichází od ostatních: zprávu dostanu, ale nemohu se jí dožadovat, i tehdy, když říkám: ‘prosím, pošlete mi zprávu’, jsou to ti druzí, kteří se rozhodnou udělat to nebo ne. Zpráva je ‘vertikální’ či ‘heteronomní’ pojem. Dalším důležitým aspektem je rozdíl mezi ‘nosičem’ a ‘poslem’. Oba jsou souvisejícími pojmy. Je však zapotřebí jemné analýzy, aby byly nalezeny odlišnosti.

Poté, když jsem roku 1995 publikoval svou knihu “Život v informační době” (Leben im Informationszeitalter), jsem psal příspěvky k teorii zpráv neboli ‘angeletice’, které si můžete přečíst zde. Tato teorie také ovlivnila některé obory a autory, včetně informační vědy a knihovnictví, na které se můžete podívat zde.

Zajímáte se také o informační a znalostní management. Pokud je znalost hluboce zakořeněna v člověku a ve znalostních systémech či v knihách, neexistují žádné skutečné znalosti, ale pouze data, můžeme mluvit o novém oboru, nebo se zabýváme tradičním oborem v nově vypadajícím hávu, který se skrývá pouze pod módním názvem?

Informační a znalostní management jsou samozřejmě vlivná pojmenování nejen v informační vědě a knihovnictví, ale také v ekonomii. O společnostech se říká, že nejsou o nic méně informace (a znalosti) zpracovávající systémy, než celá společnost, která byla pokřtěna jako informační a znalostní společnost. Koncepty jsou samozřejmě ve společnosti používány inflačně, stejně jako ve vědě a dnes také ve filozofii. Znalost je skladována v knihách či v databankách nebo na internetu... je to vlastně vždy potencionální znalost. Okolo nás neexistuje žádná ‘objektivní znalost’ v tom smyslu jako kámen nebo židle nebo dokonce ‘třetí svět’, jak ho postuloval Karl Popper. Pokud by lidé nebo jakýkoliv jiný systém schopný interpretovat text úplně zmizeli, pak by knihovny nebo internet nebo... byly, přesně řečeno, nesmyslné. Jinak řečeno, význam není vlastností něčeho, ale kategorií druhého řádu. Je to sociální konstrukt. Psal jsem o tom ve své knize “Hermeneutika vědecké informace” (Hermeneutik der Fachinformation), která byla jako moje habilitační práce publikována v roce 1986.

Na čem budete pracovat dále? Jaký bude další projekt, na němž se chystáte pracovat či problém, na nějž byste se rád soustředil?

Z praktického či manažerského hlediska jsem zapojený do několika projektů, které se zabývají tvorbou regionálních sítí výzkumu informační etiky v Africe, Latinské Americe a Asii (konkrétně v Japonsku a Číně). Živnou půdou pro tuto činnost jsou Mezinárodní centra informační etiky (ICIE - International Center for Information Ethics), stejně jako Steinbeis-Transfer-Institut Information Ethics (STI-IE). Podílím se na několika evropských a mezinárodních projektech informační etiky, jako například ETICA (Etické problémy nově vznikajících ICT aplikací - Ethical Issues of Emerging ICT Applications). Také chci rozvíjet angeletiku z filozofické, stejně jako empirické perspektivy. Jednání německy mluvícího sympozia, konané v březnu tohoto roku v Centru pro umění a média, Karlsruhe, bude publikováno v příštím roce. Doufám, že napíši krátký příspěvek, ale jsem šťastný, že několik kolegů objevilo tuto problematiku a obohatí další diskuzi.

Poznámky:
  1. „s velkým uznáním” – cena udělovaná vysoce nadprůměrným diplomovým pracím (pozn. M. L.)
  2. mezi jinými (pozn. M. L.)
Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
LORENZ, Michal a CAPURRO, Rafael. Nad informační etikou a výzvami informační společnosti s Rafaelem Capurrem. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 10 [cit. 2017-11-23]. urn:nbn:cz:ik-13247. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13247

automaticky generované reklamy
registration login password