Iva Prochásková z univerzitní knihovny Univerzity Pardubice se s účastníky podělila o své bohaté zkušenosti s testováním databáze Scopus. V ČR se Scopus začal využívat v letech 2005-2009. Z průzkumu na vysokých školách zpočátku vyplynulo, že Scopus má své kladné stránky, ale na rozdíl od WoS neoperuje s impakt faktorem. Kvůli nástupu Scopusu tedy nelze omezit používání WoS. V minulosti navíc nastala nejistota ve financování IZ pro VaV. V roce 2009 byl pak program INFOZ opožděn, a proto se přistoupilo k náhradním mechanismům financování EIZ (program LI aj.).

Citační databázi Scopus vyžívají nejvíce univerzity, dále ústavy AV ČR, daleko méně pak další výzkumné instituce a knihovny. Pomocí nástroje Academic Database Assesment Tool od firmy JISC je možné porovnávat obsah datábází Scopus a WoS. Iva Prochásková s použitím tohoto nástroje identifikovala shodné a rozdílné tituly časopisů v obou databázích. Nejvíce jsou zastoupeny americké a anglické časopisy, následují německé a nizozemské tituly. Počet českých periodik nepřesahuje stovku.

I. Prochásková kriticky hodnotila praktické využití databáze Scopus pro hodnocení vědeckého výzkumu. Problematické se např. ukázalo vyhledávání podle jmen institucí nebo autorů, která se v databázi nacházejí v mnoha různých, často deformovaných podobách, a bývají špatně přiřazena. Podle přednášející se proto Scopus pro evaluaci autorů na pardubické univerzitě nedá použít. Data by bylo potřeba opravit, a to by si vyžádalo práci jednoho knihovníka na celý úvazek. Rozdíl v počtu registrovaných publikací a citací ve prospěch Scopusu sice existuje, ale na výši H-indexu to nemá vliv. Nákup této databáze pro další období by měl být tedy pečlivě uvážen.

Z publika zazněl názor pracovníka 2. LF UK: chyby jsou i ve WoS (i když jich je méně) a Scopus je pro oblast lékařství přínosný. Na to I. Prochásková upřesnila, že její analýza a názory se vztahují na situaci na pardubické univerzitě. Kkoordinátorka sekce Ivana Laiblová Kadlecová doporučila pro bibliometrii kombinovat více zdrojů.

(kp)