Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Konference NAPLE

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Konference NAPLE

0 comments
Autoři: 

Ve dnech 19.–20. října 2006 se v Helsinkách uskutečnila 3. konference NAPLE (National Authorities on Public Libraries in Europe). Za Českou republiku se konference zúčastnili Mgr. Petra Miturová z Ministerstva kultury ČR a PhDr. Eva Marvanová z Národní knihovny ČR.

NAPLE vytváří informační síť pro veřejné knihovny v Evropě a pravidelně na internetu publikuje Newsletter, který přináší nejnovější informace o novinkách a strategiích veřejných knihoven v Evropě. V posledním čísle Newsletteru vyšel velmi zajímavý článek Caroline Søndergaard-Bendixenové „From information to knowledge – en route to the library of the knowledge society“. Český text článku uveřejnil časopis Čtenář (Od informace ke znalostem - cesta ke knihovně znalostní společnosti [1]).

NAPLE se v současnosti transformuje v asociaci s předsednictvím Chrise Batta ze Spojeného království. NAPLE bude přispívat ke koordinaci a rozvoji Evropské digitální knihovny a rovněž osloví Evropskou komisi s žádostí o zajištění podpory veřejných knihoven prostřednictvím pracovní skupiny evropských knihoven. V Evropské komisi bude prezentován White Paper on Public Libraries, k jehož vytvoření přispěla konference NAPLE.

Pozornost bude nadále věnována budování databáze Designing Libraries s fotografiemi a informacemi o nových budovách evropských knihoven na serveru zřízeném MLA.

Na konferenci NAPLE byl schválen dokument Role veřejných knihoven v evropské znalostní společnosti.

Na konferenci vystoupili:

Jens Thorhauge, ředitel Dánské národní knihovny, ve svém příspěvku Veřejné knihovny – nové výzvy? (Public Libraries - New Challenges) hovořil o vymezení vztahů a spojení mezi evropskými veřejnými knihovnami. Národní knihovny by měly být proaktivní v definování národních strategií. Asociace NAPLE stanovila plán pro spolupráci s CENL a Evropskou komisí.

Chris Batt (MLA: Muzea, knihovny a archivy, Spojené království) ve svém vystoupení nazvaném Opravdu potřebujeme veřejné knihovny? (Do We Really Need Public Libraries?) analyzoval vývoj veřejných knihoven. Součástí úspěchu jsou vize hodnot a potřebnosti knihoven, evidování úspěchů v oblasti dosažení cílů a strategií. Důležité pro rozvoj knihoven jsou zpracované národní strategické programy a úzký kontakt s obyvateli. Potřebujeme veřejné knihovny, ale knihovny s vizí a správnými dovednostmi - knihovny by měly evidovat a doložit své úspěchy a potřeby. Důležitá je podpora na národní a regionální úrovni.

Janne Rouhiainen, ředitel finské společnosti ATP Library Systems Ltd., hovořil o vizích knihovních služeb, o Web 2.0, Library 2.0, kde je klíčovým je uživatel, o automatizaci knihovnických služeb.

Příspěvek Ulla-Maija Maunuové, ředitelky knihovny v Aura a Pöytyä ve Finsku, byl zaměřen na mobilní, síťové služby ve finských knihovnách (Library Services by mobile phone and in Internet) a na představení možností využití služeb typu WAP, SMS či e-plateb. Zmíněny byly také důvody, které běžnému uživateli brání ve využívání těchto služeb. Mobilní služby začaly knihovny nabízet od roku 2000.

Meeli Veskusová působící v knihovní radě na Ministerstvu kultury v Estonsku ve svém příspěvku Estonské veřejné knihovny o službách knihoven pro veřejnost (Estonian Public Libraries Serving the General Public) hovořila o internetizaci veřejných knihoven. V roce 1991 mělo v Estonsku připojení na internet 51 veřejných knihoven, v roce 2005 měly připojení na internet všechny veřejné knihovny.

Jon Birger Østby, ředitel Norwegian Archive, Library and Museum Authority, informoval o strategii reformy norských knihoven do roku 2014 (The Norwegian Library Reform 2014). Ambice reformy tvoří vybudování kvalitnějších knihoven, které budou splňovat požadavky uživatelů, mělo by se upevnit postavení knihovny jako informačního zdroje v rozvoji znalostní společnosti. Pozornost bude věnována investicím do projektů digitalizace a digitálních služeb.

Maria Antonia Carrato Menaová, ředitelka úřadu pro knihovny na španělském Ministerstvu kultury, ve svém příspěvku prezentovala nové technologie a projekty španělských knihoven (New Technology - New Services in Spain). Uvedla základní statistické údaje, hovořila rovněž o imigrační politice – upozornila například, že služby „Odpovědi knihovny“ jsou poskytovány v sedmi jazycích (anglickém, francouzském, německém, ruském, polském, rumunském a arabském).

Marian Korenová, ředitelka pro výzkum a mezinárodní vztahy v Asociaci nizozemských veřejných knihoven, ve svém vystoupení Veřejné knihovny na nových křídlech – zkušenosti z Nizozemska (Public Libraries on New Wings - Experiences from Netherlands), uvedla inovační, strategické plány v rozvoji služeb, ICT, vzdělávání. Seznámila nás s novými projekty rozvoje knihoven na léta 2007-2009. Upozornila také na nizozemskou virtuální veřejnou knihovnu dostupnou na http://www.bibliotheek.nl/.

Judit Skaliczki, ředitelka oddělení knihoven na maďarském Ministerstvu kultury, hodnotila strategické cíle maďarského knihovnictví a jejich realizaci v letech 2003-2007 (Strategic goals and their achievement of the implementation of the Hungarian library strategy of 2003-2007). Analýza strategie pro rozvoj knihoven hodnotila současnou situaci a definovala problémy, které by se měly řešit. Vzniká nový koncept pro rozvoj knihoven a pro jeho realizaci je nutné najít příslušné finanční zdroje.

Elina Harjuová, koordinátorka pojízdné knihovny Netti-Nysse ve finském Tampere, hovořila o zkušenostech z provozu internetové pojízdné knihovny Netti-Nysse. (IT adds value to everyday life - experiences from the route of Internet bus Netti-Nysse).

Sunniva Drakeová, ředitelka městské knihovny ve finském Espoo, hodnotila činnost pojízdné knihovny v Espoo (Espoo Mobile Library).

Erkki Lounasvuori, odborný poradce Městské knihovny v Helsinkách, představil informační portál SFL (SFL - Search*Find*Locate: Citizen's information portal).

Majlis Bremer-Laamanenová, ředitelka služeb konzervace Národní knihovny Finska, nás seznámila s digitalizačními projekty a finskou digitální knihovnou Digitalia (Digitalia – EDL in the Information Society).

Hannu Sulin z rady pro vzdělávání a kulturu při vládním úřadu v jižním Finsku ve své prezentaci hodnotil systém hybridních knihoven a možnosti uživatelsky přívětivých služeb knihoven na webu (Producing Contents and User-Friendly Services on the Web). Představil portály finských knihoven (http://www.makupalat.fi/,http://www.libraries.fi/, http://www.kirjastot.fi/thp a http://www.nelliportaali.fi/).

Maija Berndtsonová, ředitelka Městské knihovny v Helsinkách, ve své prezentaci nazvané Prostor postmoderní knihovny (The Post-Modern Library Space) uvedla příklady a úvahy, jak by měla vypadat moderní knihovna, jaké by měla mít vybavení a jaké by měla poskytovat služby.

Poznámky:

1. SONDERGAARD BENDIXEN, Caroline. Od informace ke znalostem - cesta ke knihovně znalostní společnosti. Čtenář. 2006, roč. 58, č. 9, s. 274-275. ISSN 0011-2321.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
MARVANOVÁ, Eva. Konference NAPLE. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 1 [cit. 2020-10-21]. urn:nbn:cz:ik-12325. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12325

automaticky generované reklamy