Ve dnech 19.–20. října 2006 se v Helsinkách uskutečnila 3. konference NAPLE (National Authorities on Public Libraries in Europe). Za Českou republiku se konference zúčastnili Mgr. Petra Miturová z Ministerstva kultury ČR a PhDr. Eva Marvanová z Národní knihovny ČR.

NAPLE vytváří informační síť pro veřejné knihovny v Evropě a pravidelně na internetu publikuje Newsletter, který přináší nejnovější informace o novinkách a strategiích veřejných knihoven v Evropě. V posledním čísle Newsletteru vyšel velmi zajímavý článek Caroline Søndergaard-Bendixenové „From information to knowledge – en route to the library of the knowledge society“ [4]. Český text článku uveřejnil časopis Čtenář (Od informace ke znalostem - cesta ke knihovně znalostní společnosti [1]).

NAPLE se v současnosti transformuje v asociaci s předsednictvím Chrise Batta ze Spojeného království. NAPLE bude přispívat ke koordinaci a rozvoji Evropské digitální knihovny [5] a rovněž osloví Evropskou komisi s žádostí o zajištění podpory veřejných knihoven prostřednictvím pracovní skupiny evropských knihoven. V Evropské komisi bude prezentován White Paper on Public Libraries, k jehož vytvoření přispěla konference NAPLE.

Pozornost bude nadále věnována budování databáze Designing Libraries [6] s fotografiemi a informacemi o nových budovách evropských knihoven na serveru zřízeném MLA [7].

Na konferenci NAPLE byl schválen dokument Role veřejných knihoven v evropské znalostní společnosti [8].

Na konferenci vystoupili:

Jens Thorhauge, ředitel Dánské národní knihovny, ve svém příspěvku Veřejné knihovny – nové výzvy? (Public Libraries - New Challenges [9]) hovořil o vymezení vztahů a spojení mezi evropskými veřejnými knihovnami. Národní knihovny by měly být proaktivní v definování národních strategií. Asociace NAPLE stanovila plán pro spolupráci s CENL a Evropskou komisí.

Chris Batt (MLA: Muzea, knihovny a archivy, Spojené království) ve svém vystoupení nazvaném Opravdu potřebujeme veřejné knihovny? (Do We Really Need Public Libraries? [10]) analyzoval vývoj veřejných knihoven. Součástí úspěchu jsou vize hodnot a potřebnosti knihoven, evidování úspěchů v oblasti dosažení cílů a strategií. Důležité pro rozvoj knihoven jsou zpracované národní strategické programy a úzký kontakt s obyvateli. Potřebujeme veřejné knihovny, ale knihovny s vizí a správnými dovednostmi - knihovny by měly evidovat a doložit své úspěchy a potřeby. Důležitá je podpora na národní a regionální úrovni.

Janne Rouhiainen, ředitel finské společnosti ATP Library Systems Ltd., hovořil o vizích knihovních služeb, o Web 2.0, Library 2.0 [11], kde je klíčovým je uživatel, o automatizaci knihovnických služeb.

Příspěvek Ulla-Maija Maunuové, ředitelky knihovny v Aura a Pöytyä ve Finsku, byl zaměřen na mobilní, síťové služby ve finských knihovnách (Library Services by mobile phone and in Internet [12]) a na představení možností využití služeb typu WAP, SMS či e-plateb. Zmíněny byly také důvody, které běžnému uživateli brání ve využívání těchto služeb. Mobilní služby začaly knihovny nabízet od roku 2000.

Meeli Veskusová působící v knihovní radě na Ministerstvu kultury v Estonsku ve svém příspěvku Estonské veřejné knihovny o službách knihoven pro veřejnost (Estonian Public Libraries Serving the General Public [13]) hovořila o internetizaci veřejných knihoven. V roce 1991 mělo v Estonsku připojení na internet 51 veřejných knihoven, v roce 2005 měly připojení na internet všechny veřejné knihovny.

Jon Birger Østby, ředitel Norwegian Archive, Library and Museum Authority [14], informoval o strategii reformy norských knihoven do roku 2014 (The Norwegian Library Reform 2014 [15]). Ambice reformy tvoří vybudování kvalitnějších knihoven, které budou splňovat požadavky uživatelů, mělo by se upevnit postavení knihovny jako informačního zdroje v rozvoji znalostní společnosti. Pozornost bude věnována investicím do projektů digitalizace a digitálních služeb.

Maria Antonia Carrato Menaová, ředitelka úřadu pro knihovny na španělském Ministerstvu kultury, ve svém příspěvku prezentovala nové technologie a projekty španělských knihoven (New Technology - New Services in Spain [16]). Uvedla základní statistické údaje, hovořila rovněž o imigrační politice – upozornila například, že služby „Odpovědi knihovny“ jsou poskytovány v sedmi jazycích (anglickém, francouzském, německém, ruském, polském, rumunském a arabském).

Marian Korenová, ředitelka pro výzkum a mezinárodní vztahy v Asociaci nizozemských veřejných knihoven, ve svém vystoupení Veřejné knihovny na nových křídlech – zkušenosti z Nizozemska (Public Libraries on New Wings - Experiences from Netherlands [17]), uvedla inovační, strategické plány v rozvoji služeb, ICT, vzdělávání. Seznámila nás s novými projekty rozvoje knihoven na léta 2007-2009. Upozornila také na nizozemskou virtuální veřejnou knihovnu dostupnou na http://www.bibliotheek.nl/ [18].

Judit Skaliczki, ředitelka oddělení knihoven na maďarském Ministerstvu kultury, hodnotila strategické cíle maďarského knihovnictví a jejich realizaci v letech 2003-2007 (Strategic goals and their achievement of the implementation of the Hungarian library strategy of 2003-2007 [19]). Analýza strategie pro rozvoj knihoven hodnotila současnou situaci a definovala problémy, které by se měly řešit. Vzniká nový koncept pro rozvoj knihoven a pro jeho realizaci je nutné najít příslušné finanční zdroje.

Elina Harjuová, koordinátorka pojízdné knihovny Netti-Nysse ve finském Tampere, hovořila o zkušenostech z provozu internetové pojízdné knihovny Netti-Nysse. (IT adds value to everyday life - experiences from the route of Internet bus Netti-Nysse [20]).

Sunniva Drakeová, ředitelka městské knihovny ve finském Espoo, hodnotila činnost pojízdné knihovny v Espoo (Espoo Mobile Library [21]).

Erkki Lounasvuori, odborný poradce Městské knihovny v Helsinkách, představil informační portál SFL (SFL - Search*Find*Locate: Citizen's information portal [22]).

Majlis Bremer-Laamanenová, ředitelka služeb konzervace Národní knihovny Finska, nás seznámila s digitalizačními projekty [23] a finskou digitální knihovnou Digitalia [24] (Digitalia – EDL in the Information Society [25]).

Hannu Sulin z rady pro vzdělávání a kulturu při vládním úřadu v jižním Finsku ve své prezentaci hodnotil systém hybridních knihoven a možnosti uživatelsky přívětivých služeb knihoven na webu (Producing Contents and User-Friendly Services on the Web [26]). Představil portály finských knihoven (http://www.makupalat.fi/ [27],http://www.libraries.fi/ [28], http://www.kirjastot.fi/thp [29] a http://www.nelliportaali.fi/ [30]).

Maija Berndtsonová, ředitelka Městské knihovny v Helsinkách, ve své prezentaci nazvané Prostor postmoderní knihovny (The Post-Modern Library Space [31]) uvedla příklady a úvahy, jak by měla vypadat moderní knihovna, jaké by měla mít vybavení a jaké by měla poskytovat služby.