Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Knihovny versus nakladatelé aneb Jak zajistit přístup k elektronickým verzím periodik

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Knihovny versus nakladatelé aneb Jak zajistit přístup k elektronickým verzím periodik

0 comments
Mezi témata projednávaná na Celostátní poradě vysokoškolských knihoven v Olomouci v bloku "Sdílení elektronických zdrojů a služeb" byla zařazena i problematika vytváření konsorcií jako jedné z cest usnadňujících přístup k informačním zdrojům. Sdružování prostředků a společné zájmy vedou mj. ke sdílení zdrojů a jejich současnému zpřístupnění většímu okruhu uživatelů. Ve svém příspěvku v minulém čísle Ikara jsem se zmiňovala o využívání síťových elektronických verzí periodik jako možné náhrady za zrušené předplatné periodik tištěných. Bohužel s konstatováním, že tato cesta v okamžiku, kdy je příčinou rušení odběru nedostatek finančních prostředků na akvizici, vzhledem k současné cenové politice nakladatelů vlastně nepřipadá v úvahu. Současné varianty zpřístupňování plných textů periodik se zatím u jednotlivých nakladatelů velmi liší. Je možné se setkat nejen s různými platebními schématy, ale dokonce zatím získat i přístup k plným textům periodik zcela zdarma (Cambridge University Press nebo Wiley). Nakladatelé zpřístupňující plné texty zdarma ovšem dříve či později přistoupí zcela zákonitě k platbám, neboť v současnosti si elektronické publikování svých periodik pouze ověřují.

Cenová politika se jistě bude v následujících letech vyvíjet, zatím však u většiny nakladatelů převažuje možnost přístupu k elektronickým verzím - buď zdarma nebo za další poplatek - pouze jako doplněk předplatného na tištěné verze časopisů. V současnosti totiž nakladatelé nesou náklady na dvojí způsob publikování, již dnes je však zřejmé, že v budoucnu bude, jak pro ně, tak pro uživatele, mnohem výhodnější elektronické publikování. Tento způsob by měl být výhodný i ekonomicky a měl by se u nakladatelů projevit snížením nákladů. Je zatím ovšem otázkou, zda se to odrazí i na cenách vědeckých periodik, které, jak známo, každoročně rostou v průměru o 7 až 15 procent.

O tom, jak vypadá současná cenová a licenční politika nakladatelů v oblasti elektronických časopisů, je možné získat určitý obraz návštěvou následujících stránek:

Terms and conditions of access to online journals

1998 ACS Package Plans for Web Editions

Higher Education Funding Councils´ Pilot Site Licence Scheme

JournalsOnline

Blackwell Publishers´ On-line Journals Information Page

Blackwell Science Online Journals Price List

Journal of Microscopy 1998 Subscription Rates

Cambridge Journals Online Terms of Use

IOP Pricing Bulletin 1998

Oxford University Press Electronic Journal Registration Service

SIAM Journals Online

SIAM Journals 1998 Pricing

LINK - Licensing and Pricing Policy

Wiley Interscience - Web sites of Wiley journals

Současné ceny papírových i elektronických vědeckých a odborných periodik vedou spolu se snižováním rozpočtů na doplňování knihovních fondů - paradoxně ve věku Internetu - k omezování přístupu k informacím. To jistě nepřekvapí u nás. Problémy však pociťují i knihovny ve vyspělých zemích. Nedávno se mi dostala do rukou zajímavá informace o iniciativě holandských a německých akademických knihoven. Váže se jak k tématu Celostátní porady vysokoškolských knihoven, tak k tématu mého předchozího článku. Považuji ji za inspirativní i pro naše knihovny a dovolím si ve stručnosti shrnout její základní body. Zájemce o podrobnější informace odkazuji na originální dokumenty na WWW:

Libraries determine their position towards publishers

Licensing Principles

Co je cílem této iniciativy?
Nizozemské vědecké knihovny společně s řadou dalších univerzitních knihoven v Německu se rozhodly zaujmout společné stanovisko v jednáních s nakladateli a určily východiska pro uzavírání licenčních smluv pro přístup k elektronickým časopisům. Zakládají tak nadnárodní formu spolupráce mezi knihovnami jako určitý protipól monopolizace v nakladatelském světě. Dlouhotrvající "seriálová krize" projevující se neustálým zvyšováním cen periodik vede knihovny k tomu, aby se snažily o zvyšování rozpočtu, snižovaly výdaje na nákup knih a vyvijely určitá pravidla pro rušení odběru periodik. Je to ovšem slepá ulička, neboť rozpočty knihoven nemohou stačit dosavadnímu tempu cenového vývoje vědeckých informací.

Knihovníci vítají rozvoj moderních informačních technologií, neboť jsou si vědomi toho, že elektronické informace šířené po Internetu umožní rozvoj vědecké komunikace, usnadní přístup uživatelů k informacím v celosvětovém měřítku a přinesou úspory nakladatelům vědeckých periodik. Nakladatelé však ohrožují šíření elektronických informací

  • svými současnými licenčními podmínkami (dodatečné poplatky za elektronické verze, zákaz služeb "document delivery", klauzule ve smlouvách znemožňující zrušení předplatného apod.),
  • ohrožením dosavadního postavení knihoven v oblasti copyrightu,
  • cenami za přístup k informacím - ty mnohonásobně převyšují poplatky v rámci MVS,
  • koncepcí zpřístupňování dokumentů - vzájemná nekompatibilita, zanedbávaní potřeb uživatelů apod.
Knihovny se proto rozhodly vypracovat licenční principy jako určité pravidlo pro jednání s nakladateli. Základními prvky těchto pravidel jsou:
  • knihovny budou jednat s nakladateli jako konsorcia,
  • konsorcia budou usilovat přednostně o poskytování elektronického přístupu k vědeckým časopisům, jež mají předplaceny,
  • knihovny se budou snažit odebírat co nejvíce periodik v závislosti na svých finančních možnostech,
  • přístup k elektronickým informacím pro studenty a vědecké pracovníky by měl být zajištěn nezávisle na jejich momentálním pobytu (licence nejen na IP adresu),
  • knihovny zajistí využívání elektronických informací v souladu s copyrightem, neautorizovaným uživatelům bude odmítnut přístup,
  • předplatné na tištěnou verzi by mělo automaticky zajistit bezplatné využívání elektronické verze časopisu,
  • předplatné elektronické verze by mělo být výrazně levnější než u tištěné verze, přeje-li si knihovna jen elektronický přístup,
  • využívání všech elektronických informací pro nekomerční, výukové, vědecké apod. účely autorizovanými uživateli musí umožnit neomezený a opakovaný přístup (včetně tisku a uložení kopie),
  • knihovny by měly mít zaručeno právo poskytnout v rámci MVS kopii elektronického dokumentu (e-mail, fax, tisk) na nekomerčním základě a při respektování copyrightu,
  • licenční dohoda musí umožnit trvalý přístup k informacím, za něž knihovny zaplatily, včetně možnosti uchování jedné vlastní kopie dokumentu.
Pokud jde o způsoby uchovávání a zpřístupňování elektronických dokumentů, měly by být zajištěny následující předpoklady:
  • formáty dokumentů - podle preferencí knihoven (PDF, HTML, SGML aj.)
  • možnost integrace dokumentů do lokálních informačních služeb knihoven,
  • uchovávání - na lokálních serverech, distribuovaně na serverech partnerských knihoven, centrálně na serveru podle dohody partnerů, ale také na nakladatelských serverech.
V cenové a licenční oblasti by měly být respektovány následující principy:
  • elektronické verze periodik by měly být samozřejmou součástí předplatného tištěných verzí bez dalších poplatků,
  • elektronickým verzím by měla být dávána přednost před tištěnými,
  • cena elektronické verze by měla dosáhnout maximálně 80 procent předplatného papírové verze,
  • měl by být umožněn i přístup k jednotlivým článkům u předem určených méně využívaných titulů nebo "pay-per-view" přístup k dalším titulům.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
TKAČÍKOVÁ, Daniela. Knihovny versus nakladatelé aneb Jak zajistit přístup k elektronickým verzím periodik. Ikaros [online]. 1997, ročník 1, číslo 8 [cit. 2024-04-19]. urn:nbn:cz:ik-10113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10113

automaticky generované reklamy
registration login password