Úvod příspěvku byl věnován tématu plánování sociálních služeb obecně, tedy významu a cílům takových aktivit. Bylo zdůrazněno, že se jedná o pojetí komunitního plánování, tj. v první řadě o snahu zmapovat situaci v regionech a zjistit, jakými zdroji - a to především zdroji lidskými - daná oblast disponuje, s jakými sociálními problémy se potýká a jakých sociálních služeb se jí nedostává. Na základě takového průzkumu je pak možno začít opravdu plánovat rozložení sociálních služeb tak, aby byla zajištěna jejich odpovídající kvalita a škála a následně vykročit směrem k realizaci. Tento proces je ale takřka nemožný bez participace veřejnosti a cílových skupin osob - obecně jak uživatelů, tak poskytovatelů a žadatelů.

A právě zde vidí PhDr. Vladana Vasková z Ministerstva práce a sociálních věcí největší potenciál knihoven. Zdůraznila jejich přirozeně neutrální prostor, který je vhodný k setkávání a přímo se nabízí k využití pro různá setkání, vzdělávací nebo jen informační akce a semináře. Je navíc známo, že distribuce dotazníků a anket v knihovnách má značně vysokou návratnost, takže i takové průzkumné metody mohou knihovny zaštítit - stejně jako mohou poskytnout své plochy na propagaci nebo osvětu a zvýšení informovanosti veřejnosti o probíhajících činnostech, např. o existenci a cílech plánování sociálních služeb.

Na závěr V. Vasková shrnula některé možné finanční zdroje z EU, které by mohly knihovnám pomoci při naplňování prezentovaných cílů a vyzdvihla důležitost knihoven pro oblast pořádání a spolupořádání odborných seminářů, konferencí a podobných vzdělávacích aktivit.

JaS