Knihovny a komunikační strategie MZV
Dlouho očekávaná vládní kampaň na podporu vstupu České republiky do Evropské unie je v plném proudu. Ponechme její hodnocení stranou a raději se zaměřme na to, jakou roli v ní hrají knihovny. Zájemci o informace týkající se EU se mohou obrátit především na síť regionálních informačních středisek (REIS), která na konci března 2003 působila ve dvaceti českých městech:
Brno
České Budějovice
Havlíčkův Brod
Hradec Králové
Jindřichův Hradec
Karlovy Vary
Kladno
Krnov
Liberec
Litomyšl
Mariánské Lázně
Nový Jičín
Olomouc
Ostrava
Pardubice
Prostějov
Plzeň
Rychnov nad Kněžnou
Ústí nad Labem
Zlín
Tři z tohoto počtu REIS jsou zřízena při veřejných knihovnách - Knihovně Jiřího Mahena v Brně, Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě a Městské knihovně v Jindřichově Hradci.
Ministerstvo zahraničních věcí ČR podporuje REIS dvěma způsoby: finančně (na základě podaných projektů) a distribucí informačních tiskovin. Podle L. Steinhübela z Odboru komunikační strategie MZV se každé REIS mohlo v roce 2002 ucházet o dotaci v maximální výši 150 tisíc korun, v prvním pololetí 2003 tato částka - právě v souvislosti s informační kampaní - byla zvýšena na 400 tisíc korun (navíc REIS získala 90 tisíc korun jako mimořádnou odměnu pro své pracovníky). E. Benáková z REIS v Havlíčkově Brodě Ikarovi sdělila, že letošní rok se od těch předchozích vyznačuje přísnější kontrolou činnosti REIS, která musejí vést podrobnou statistiku návštěvní a dotazů a káždý týden odeslat vyplněné formuláře posílat MZV. Přidělené prostředky zmíněným třem REIS:
Brno: 200 000,- Kč
Havlíčkův Brod: 180 000,- Kč
Jindřichův Hradec: 200 000,- Kč
Projekty schválené v tomto roce jsou zaměřeny na prezentace, přednášky či besedy (na obecná či specifická témata), které jsou určeny pro širokou veřejnost či jednotlivé cílové skupiny. Jako příklad můžeme zmínit studenty, seniory, národnostní menšiny, neziskové organizace (Brno), Dny Řecka (Havlíčkův Brod), Den Evropy (Brno), přeshraniční spolupráce a obyvatelé venkova (Jindřichův Hradec). Seznam pořádaných akcí najdete většinou na webových stránkách příslušného REIS.
Poznámka: Aktuální kompletní přehled REIS (ve formátu RTF), který nám poskytl Odbor komunikační strategie MZV, je publikován pouze v Ikarovi. Je zarážející, že např. na oficiálních webových stránkách komunikační strategie - Euroskopu - je uvedeno číslo šestnáct REIS, které neplatí mnoho měsíců!
Vedle REIS existuje jedenáct městských (příp. místních nebo mikroregionálních informačních středisek) - z toho deset v Olomouckém kraji (včetně Městské knihovny Lipníku nad Bečvou a soukromé střední odborné školy v Rýmařově, které bylo otevřeno jako poslední 1. dubna) a jedno v Moravskoslezském kraji (v Třinci). MEIS na rozdíl od REIS nemohou čerpat dotace od MZV. Ve 476 profesionálních veřejných knihovnách se můžeme setkat s tzv. eurokoutky či eurobody - část prostoru knihovny je vyhrazena pro materiály o Evropské unii.
Máme tu 3 komentářů
Kampaň ke vstupu do EU
Je nepochopitelné, že se v rámci vládní kampaně nenašly penize na prodloužení bezplatného vstupu do on-line databáze Know Europe, kterou měly k dispozici knihovny v loňském roce a se kterou se naučily pracovat. Letos mohly vynaložené úsilí zúročit a prezentovat databázi při každé akci. Kromě toho mohly zaškolovat veřejnost na práci se zahraničními databázemi právě na této databázi s využitím konkrétních příkladů z problematiky EU.
MZV na svých stránkách inzerovalo, že vydalo CDROM Velká encyklopedie EU.
2x jsem tam psala s tím, že bychom o ni měli zájem, ale nepřišla žádná odpověď. To také o něčem vypovídá.
V hudebním odd. Knihovny města HK nabízíme uživatelům k problematice EU
2 tituly. CDROM Hello Europe -A Youth Guide to Europe and the European Union a CDROM Eurotour [Cestování EU]. První titul je v angličtině, druhý též v češtině. Oba tituly jsem ziskali zdarma již v r. 2001 od Informačního centra EU v Praze. Jedná se o velmi přijatelnou formu informací nejen pro mládež.
L. Hrdá
kritické informace
Databáze knowerope byla výborná, je jí škoda. Postrádáme však nejen ji. Evropská Unie je stále méně demokraticky se chovající organizací - některé trendy jsou zřejmě na pováženou: obrovský a neefektivní úřednický i expertní aparát, ústup od rovnoprávnosti členů v přisupu k penězům i v rozhodování atd. Jakýsi princip dvojí většiny při hlasování či zvyšující váha nevolených orgánů. Jak odpovídat na dotazy, zvláště, mají-li studenti vycházet při svých seminárních pracích nikoli z tendenčních (oficiálních) propagačních materiálů EU, ale zpracovat materiál objektivně? Moc bych chtěla znát adresu kritického portálu (s objektivními zprávami o EU případně o alternativách vstupu do EU)
Najdou se takové informace nebo jsou tabu?
Zatím diskuse o vstupu do EU v celé společnosti opravdu trpí hlavně nedostatkem objektivních informací. Času je málo.
Ing. Miroslava Veselá, ústřední knihovna UTB Zlín
Jak reklama na jogurt
Přečetl jsem si článek o knihovnách a komunikační strategii MZV, dvě reakce na něj a teď nevím. Připadám si jako ten chudák TV divák, kterého reklama přesvědčuje, že když bude jíst každý den jogurt "X", bude se cítit velkolepě.
V našem případě se jedná ne o jogurt, ale o vstup do EU. Cítit se pak ovšem - podle intelektuální "masáže" pod záštitou MZV - budeme také skvěle. Ministerstvo má i své pomocné orgány v tomto směru - příslušná informační střediska. Vše samozřejmě žádá své - hlavně peníze, neboť tak to prostě chodí..
Jedna reakce na článek obsahuje i otázku, svědčící o "nevíře" v EU: jak odpovídat na zvídavé otázky studentů, kteří chtějí ve svých seminárních pracech zaujímat objektivní postoj k EU? Chtělo by se říci, že nijak! Vždyť to je slovo "do pranice", "hřebík uhozený na hlavičku"..! Ani renomovaní ekonomové a světoví politici by si asi netroufli dávat zde "objektivní" odpověď. Ona zřejmě ani neexistuje. Toto není exaktní řešení matematické úlohy. Všechny sociální systémy (a EU jím je také) se přece chovají jen s určitou mírou pravděpodobnosti. A tak nám nezbývá, a nám informačním pracovníkům zvláště, než shromažďovat pilně zrníčka různých informací z různých zdrojů co jsou právě k dispozici, a to informace PRO i PROTI, vše, co je k danému tématu možné sehnat (nikdy to nebude všechno) a poskytovat tyto informace dále všem zájemcům. Nečekejme na "zásadní pokyny", "všeobsažné metodiky" nebo "vševyčerpávající" encyklopedie, které nám napoví, "jak" máme odpovídat na dotazy... A zejména nečekejme na ty, co pro různé REIS ap. zpracuje "ústředí". Bylo by to - v tom lepším případě - jako ono pověstné čekání na Godota. V tom horším to pak zavání manipulací.. Ale myslet, myslet už musíme přece každý z nás sám. Stejně jako v případě onoho TV jogurtu.
I. Loffler