nejpozdější
(Poznámka: Příspěvek rozšiřuje a aktualizuje článek J. Schwarze1 přednesený na konferenci Knihovny současnosti `97.)
VíceOdborný seminář s názvem Informační zdroje pro humanitní a společenské vědy určený pro informační pracovníky a knihovníky právě z oblasti humanitních a společenských věd, který se
VíceV 90. letech minulého století se v Západní Evropě prosadila myšlenka vytváření datových katalogů v oblasti životního prostředí. Soubory dat o naměřených nebo pozorovaných veličinách, seznamy pozorovacích stanic, projekty zlepšení životního prostředí, účelové databáze, ale i strategické a osvětové dokumenty se staly předmětem shromažďování, registrace a zpřístupňování pomocí datového katalogu.
VíceV dosavadních pokračováních tohoto seriálu jsme automaticky předpokládali, že veřejná knihovna je pouze pasivním uživatelem elektronických informačních zdrojů, které získala zvnějšku.
VíceNa letošním semináři Automatizace knihovnických procesů, pořádaném v Liberci ve dnech 24. - 25. dubna t. r.
VíceTištěné encyklopedie a další referenční dokumenty se vyznačují třemi zásadními nedostatky (za prvé vyloučení možnosti doplnit text a statický obraz o zvuk a videosekvence; za druhé v podstatě lineární uspořádání a za třetí pomalá a nákladná aktualizace), které se sice projevovaly dlouhou dobu, ale teprve dynamický rozvoj trhu s produkty založenými na digitálních informačních technologiích (informačního průmyslu, chcete-li) přinesl na konci 20. století uspokojivé řešení těchto problémů v podobě elektronických verzí zmíněných dokument
VíceNaše imaginární menší veřejná knihovna již překonala všechna úskalí a své služby rozšířila o přístup k různým elektronickým informačním zdrojům, zdánlivě tedy dosáhla vytčeného cíle. Stalo se však něco, s čím jsme nepočítali.
Více