nejpozdější
(Poznámka: Příspěvek rozšiřuje a aktualizuje článek J. Schwarze1 přednesený na konferenci Knihovny současnosti `97.)
VíceOdborný seminář s názvem Informační zdroje pro humanitní a společenské vědy určený pro informační pracovníky a knihovníky právě z oblasti humanitních a společenských věd, který se
VíceV 90. letech minulého století se v Západní Evropě prosadila myšlenka vytváření datových katalogů v oblasti životního prostředí. Soubory dat o naměřených nebo pozorovaných veličinách, seznamy pozorovacích stanic, projekty zlepšení životního prostředí, účelové databáze, ale i strategické a osvětové dokumenty se staly předmětem shromažďování, registrace a zpřístupňování pomocí datového katalogu.
VíceTištěné encyklopedie a další referenční dokumenty se vyznačují třemi zásadními nedostatky (za prvé vyloučení možnosti doplnit text a statický obraz o zvuk a videosekvence; za druhé v podstatě lineární uspořádání a za třetí pomalá a nákladná aktualizace), které se sice projevovaly dlouhou dobu, ale teprve dynamický rozvoj trhu s produkty založenými na digitálních informačních technologiích (informačního průmyslu, chcete-li) přinesl na konci 20. století uspokojivé řešení těchto problémů v podobě elektronických verzí zmíněných dokument
VíceNaše imaginární menší veřejná knihovna již překonala všechna úskalí a své služby rozšířila o přístup k různým elektronickým informačním zdrojům, zdánlivě tedy dosáhla vytčeného cíle. Stalo se však něco, s čím jsme nepočítali.
VíceStojí-li menší veřejná knihovna těsně před začleněním elektronických informačních zdrojů do svých služeb, je vhodné položit si také otázky Kdy je nejlepší elektronické zdroje zavést a Jak je zavést co nejlépe.
Více