Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Informační zdroje a služby v oboru psychologie, sociologie a politologie s důrazem na světové zdroje

Čas nutný k přečtení
17 minut
Již přečteno

Informační zdroje a služby v oboru psychologie, sociologie a politologie s důrazem na světové zdroje

0 comments
Autoři: 

1) Úvod o informačním smogu

Současným problémem je, zda systémy i samotní uživatelé budou schopni odlišit informaci (či ještě lépe znalost) od "informačního smogu". Domnívám se, že vyhledávání a užívání informací ze strany většiny současných uživatelů má několik vad, pokud bychom si vyhledávání spojili jen (a jen) s médiem a prostředím zvaným Internet. Mnoho uživatelů bohužel žije v představě, že Internet uspokojí jejich informační potřeby, ale to může být zásadní omyl.

Dílčí pravdou sice je, že student či běžný uživatel se může cítit být nasycen "informačním smogem" získaného z Internetu, ale bohužel si nevypěstuje správné informační návyky spojenými např. s vědeckou prací. Každá odborná práce v námi uvažovaných oborech (psychologie, sociologie, politologie) vyžaduje především solidní informační průzkum, a to ve zdrojích pokud možno ověřitelných, úplných a aktuálních. A to Internet ve "své klasické podobě" často neposkytne. To nejkvalitnější se bohužel často ocitá za hranicemi indexačních nástrojů vyhledávacích prostředků, tedy mimo jejich dosah.

Příklad:

Představte si vědce, který je hodnocen (někdy polemizované hledisko, nicméně stále "nejobjektivnější" metoda hodnocení vědecké práce, určitě pak pro jisté obory) nejen podle toho, co napíše, ale zejména podle ohlasů jeho prací, tzv. podle citací jeho práce. Nikoli už "publikuj, nebo zhyň" (publish or perish), ale "publikuj, buď citován, anebo zhyň". Už závěrem tohoto faktu můžeme odvodit, že pokud vědec (a to i v oborech sociálních a humanitních věd) něco hodnotného stvoří, nebude mít přese všechny humanistické a jiné pohnutky zájem své dílo zveřejnit volně na Internetu, ale např. "v hodnotném časopisu" (jedno, zda má elektronickou formu či jen tištěnou), který má nejlépe vyšší tzv. impact factor. Pokud něco zveřejní, musí to mít důvody jiné - od sponzoringu, od prostředků poskytnutými granty až po onen stav "dávat, aniž jsem podle toho hodnocen". Svět vědy je však stejně konkurenční jako prostředí obchodní. Zveřejnění kvalitních znalostí na Internetu ve volné podobě a zdarma je proto výjimečné.

Pokud tedy chceme studovat původní práce, hodnotné a ty "nejlepší" autory, je vhodné jít do systémů, které tyto autory a zdroje poskytují. V pramalé míře to bude Internet jako takový. Spíše to budou systémy sice přístupné přes Internet, ale přeci jen chráněny uživatelským oprávněním. Mohou to být specializované profesionální elektronické časopisy, digitální knihovny nebo databázová centra.

Vytěžování právě uváděných zdrojů se děje sofistikovanějšími způsoby než u zdrojů plně a volně přístupných na Internetu. Výhodou je použití specializovaných analytických způsobů vyhledávání (pokud nejsme spokojeni s metodami intuitivnějšími). Také znalost systému, obsahové struktury bází dat nebo dotazovacího jazyka jsou výhodou. Takový přístup se často děje moderovaně přes informačního prostředníka (informačního specialistu nebo knihovníka). Uživatel, např. vědec - psycholog, politolog, sociolog, nemusí být zatěžován informačními metodami přístupu k dokumentům, které chce v konečné fázi získat. Pokud se však se zdroji a vyhledávacími možnostmi seznámí, je to perspektivní, neboť systémy a uživatelská rozhraní jsou často orientovaná na tohoto koncového uživatele se základními informačními dovednostmi.

Orientace na elektronické dokumenty není zcestná, neboť 80 % všech světových elektronických dat je uloženo v textové podobě. Bohatství každého slova je přesto zatím nevyužito. Rovněž vyhledávací prostředky tak nečiní s ohledem na budoucnost, ale právě v nových inteligentních vyhledávacích a analyzujících prostředcích půjde o problematiku efektivnějšího vytěžení dnes již multimediálního světa hybridních forem informací. Pojmy jako text mining, data mining nebo web mining nabývají na konkrétní představě díky speciálním vyhledávacím prostředkům. K tomu potřebujeme většinou přístup k elektronickému médiu.

2) Cesty k elektronickým médiím

Současné elektronické informační zdroje můžeme z hlediska cesty k nim všeobecně rozčlenit:

  • přístupné přes profesionální dialogové (synonymicky: interaktivní, on-line, online, spřažené) systémy, a to nezávisle na Internetu, ale i prostřednictvím Internetu (Internet zde zprostředkuje přístupovou cestu, a to cestou např. službou Telnet nebo WWW rozhraní)
  • přístupné volně na Internetu
  • přístupné neinteraktivně, tj. off-line (např. ve výzkumných nebo akademických institucích, ale rovněž v samotných databázových centrech off-line distribuce informací nezanikla, ale došlo k vymezení specifických rolí a služeb)
  • přístupné na optických médiích (nejčastější je dnes využíván optický disk typu CD-ROM)
  • přístupné v různých kombinacích předešle uvedených způsobů

3) Technologie přístupu k dialogovým systémům obecně

Dnešní on-line komunikace může být popsána následujícím schématem (blíže také [4]), a to i bez většího komentáře pro daný příspěvek.

4) Internet, portály (také "vortals") a profesionální databázová centra

Internet, o kterém si většina uživatelů myslí, že je v podstatě zdarma a že řeší informační potřebu většiny uživatelů (což je již zmiňovaný mýtus), je dnes rozvíjen ve všech jeho službách, rozhraních, vyhledávacích mechanismech, filtrech, prostředcích obsahové administrace, technické a softwarové administrace, anebo tvorby dokumentů a bází dat prezentovaných a vystavených v síťovém prostředí. Proč vznikají neustále další vyhledávací prostředky nových generací, to si vyžaduje speciální komentář přesahující rozsah příspěvku.

Uživatelům, kteří začínají pronikat do Internetu, lze jen doporučit strategie vyhledávání v prostoru Internetu dělené do 3 kategorií:

  • browsing (listování stránkami WWW)
  • starting points (startovní body)
  • search engines (vyhledávací nástroje)

Příklad:

Příkladem orientace IS/IT na koncového uživatele mohou být dnešní dialogové služby komerčních databázových center. Služby center a metody přístupu k nim jsou dnes zásadně postaveny na přívětivém uživatelském rozhraní a na principu grafického rozhraní (graphic user interface). Každé databázové centrum má kromě klasického ("konzervativního") přístupu na úrovni textového režimu, které vyhovuje pokročilým uživatelům, kteří ovládají příkazový jazyk, také hypertextově orientovaný WWW přístup. Hypertextově orientované rozhraní se zavádělo v posledních letech a jednotlivá světová databázová centra se doslova předháněla, čí nabídka bude v rozhraní WWW úplnější a s lepšími vyhledávacími rozhraními ([3], s. 148-200).

Považuji orientaci dialogových informačních systémů (center) na uživatele jednotlivých pracovních stylů (výzkumník, učitel, student) nebo dokonce oborů (psychologie, sociologie, politologie, medicínské obory aj.) za trend.

Jde rovněž o významný psychologický a marketingový prvek strategie těchto informačních subjektů producentského nebo zprostředkovatelského typu ve snaze uspět s nabízeným systémem a s jeho co nejvíce integrovanými službami u koncového uživatele. Tyto dialogové služby za účelem poskytnout uživateli potřebný druh či typ informací se mohou vztahovat k jednomu systému, ale i k více systémům, stejně tak mohou spolupracovat podobné i rozdílné systémy (např. formou tzv. vstupních bran - gateways).

Jedním z takových příkladů "gateway" nového typu v éře hypertextové technologie jsou tzv. portály (pojednáno je o nich o pár řádků níže v souvislosti orientace na specifickou skupinu uživatelů), které integrují související informace a služby v co největším komfortu na jednu plochu webovské stránky. Uživatel tak má veškeré nabídky produktů a služeb, propojení na další systémy a služby vizualizované v "jednom informačním" prostoru v konzistentní formě.

V poslední době portály zaměřené na uživatele poskytují také profesionální online databázová centra ([5], s. 143-146). Zřizování portálů typu Sci-Tech se stalo dokonce předmětem konkurenčního boje (např. STN International - viz blíže http://www.cas.org nebo http://www.fiz-karlsruhe.de, Dialog Corporation, Questel/Orbit, GENIOS nebo GBI - German Business Information a mnoho dalších). Cílem je poskytnout nejen uživatelsky přívětivý přístup k databázovým zdrojům, ale zároveň i další informace, pochopitelně se zájmem dosáhnout co nejlepšího marketingového efektu při využití placených informačních služeb.

Systém se může cíleně zaměřovat speciálním uživatelským rozhraním a specificky vedenou komunikací na různé kategorie koncových uživatelů, jak už bylo naznačeno. Například současná databázová centra vytvářejí již zmíněné webovské portály, kde informace zde prezentované mají výhodu jednoho umístění a dále toho, že jsou provázány. Portály jsou orientované na cílovou skupinu (například na obchodníky, právníky, informační specialisty nebo na vědeckou komunitu určitého oboru, začínající uživatele, pokročilé uživatele), anebo tematicky. Současnosti se používá také termínu "vortal" (vertikálně koncipovaný portálový systém). Výběrově lze na základě zkušeností uvést orientace portálů databázových a informačních center (zejména):

  • orientace na uživatele z oblastí obchodu, financí, ekonomiky, politiky
  • orientace na odborníky ve farmaceutických oborech
  • orientace na odborníky v medicínských oborech
  • orientace na odborníky v chemických oborech
  • orientace na odborníky v oblastech sociálních a humanitních oborů
  • orientace na odborníky a zájemce o informace v oblasti intelektuálního vlastnictví (patenty, ochranné známky)
  • orientace na právní a legislativní experty
  • orientace na vědecké pracovníky
  • orientace na uživatele ve školách
  • orientace na nové uživatele s možností vyzkoušet bezplatné a zkušební přístupy ke zdrojům

Příklad:

Takovým přístupem například pro oblast veřejné politiky, politologie, mezinárodních vztahů, či mezinárodních souvislostí ekonomiky a obchodu, může být adresa systému PAIS (Public Affairs Information Service).

Využití tohoto systému je nesmírně výhodné, i když není zdarma, neboť prohledáváním webovského prostoru bychom nikdy neobdrželi to, co nám nabízejí "stovky" časopisů a jiných zdrojů s dobrou vazbou na primární dokumenty, které můžeme získat "v jednom elektronickém místě", a to právě na adrese http://www.pais.org.

Konkrétně vyjádřeno jde o 1800 časopisů (jejich přehled je dostupný ze základní stránky http://www.pais.org), 6000 zdokumentovaných knižních publikací, tisíce webovských dokumentů (!). Vše je pak vyhledatelné v bázi dat PAIS International, která je dostupná v několika světových databázových centrech.

Ukázka přehledu vytěžovaných zdrojů (např. jen od M do P) naznačí, jak velké množství zdrojů se v systému PAIS vyskytuje, jaké zdroje jsou dokumentovány. V závorce je uvedeno ISSN (mezinárodní seriálové číslo):

OCLC PAIS International Journals List M-P Maclean`s: Canada`s weekly newsmagazine. (0024-9262) Maghreb Machrek: monde arabe. (1241-5294) Maladies Chroniques au Canada See Chronic Diseases in Canada. Mankind Quarterly. (0025-2344) Marine Corps Gazette: since 1916 the professional journal of U.S. Marines. (0025-3170) Marketing Health Services. (1094-1304) Medical Economics: the business magazine of the medical profession. (0025-7206) Media Studies Journal. (1057-7416) Medicine, Conflict and Survival: international medical concerns on global security issues. (1362-3699) Mediterranean Politics. (1362-9395) Michigan Journal of International Law. (1052-2867) Middle East. (0305-0734) Middle East Insight. (0731-9371) Middle East Journal. (0026-3141) Middle East Policy. (1061-1924) Middle East Quarterly. (1073-9467) Middle East Reporter Weekly: a survey of Middle East political and economic developments. Middle East Report. (0899-2851) Midstream: a monthly Jewish review. (0026-332X) Migration World Magazine. (1058-5095) Milbank Quarterly. (0887-378X) Military Thought: a Russian journal of military theory and strategy. (0869-5636) Millennium: journal of international studies. (0305-8298) Minnesota Cities. (0148-8546) Monthly Labor Review. (0098-1818) Monthly Review: an independent socialist magazine. (0027-0520) Modern China: an international quarterly of history and social science. (0097-7004) Le Monde Diplomatique. (0026-9395) Moneda. The Moscow Times Business Review. (1385-1063) Mother Jones. (0362-8841) NACLA Rept on the Americas See Report on the Americas. National Civic Review. (0027-9013) National Institute of Justice Journal. National Interest. (0884-9382) National Public Accountant. (0027-9978) National Security Studies Quarterly. (1082-5444) NATO Review. (0255-3813) NATO`s Nations and Partners for Peace: independent review of economic, political, and military cooperation. NBR Analysis. (1052-164X) Netherlands` Journal of Social Sciences. (0038-0172) New African. (0142-9340) New England Economic Review. (0028-4726) New Labor Forum: a journal of ideas, analysis and debate. (1095-7960) New Leader: a bimonthly of news analysis and opinion. (0028-6044) New Left Review. (0028-6060) New Routes: a journal of peace research and action. (0248-0200) New Solutions: a journal of environmental and occupational health policy. (1048-2911) New Times. (0206-1473) New York Law School Journal of International and Comparative Law. (0736-4075) Nonproliferation Review. (1073-6700) Nord-Süd Aktuell: Vierteljahreszeitschrift für Nord-Süd und Süd-Süd-Entwicklungen. (0933-1743) Notre Dame Journal of Law, Ethics & Public Policy. (0883-3648) Notre Dame Law Review. (0745-3515) Nueva Sociedad. (0251-3552) OECD Journal of Competition Law & Policy. (1560-7771) OECD Observer. (0029-7054) Ohio State Law Journal. (0048-1572) OPEC Bulletin. (0474-6279) OPEC Review: energy economics and related issues. (0277-0180) Options Politiques See Policy Options/Options Politiques. Orbis: a journal of world affairs. (0030-4387) Orient: Zeitschrift des Deutschen Orient-Instituts (0030-5227) Osteuropa: Zeitschrift für Gegenwartsfragen des Ostens. (0030-6428) Out. (1062-7928) Oxford Review of Economic Policy. (0266-903X) Parameters: US Army War College quarterly. (0031-1723) Parliamentarian: journal of the parliaments of the Commonwealth. (0031-2282) Peace and Conflict: journal of peace psychology. (1078-1919) Peace Review: a transnational quarterly. (1040-2659) Perceptions: journal of international affairs. (1300-8641) Perfiles Latinoamericanos: revista de la Sede Académica de México de la Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales. (0188-7653) Perspectives on Labour and Income. (0840-8750) Planning. (0001-2610) Political Affairs: journal of the Communist party USA. (0032-3128) Political Communication. (1058-4609) Politique et Sociétés. (1203-9438) Politique Etrangere. (0032-342X) Politica Internacional. (0873-6650) Politique Internationale: revue trimestrielle. (0221-2781) Political Quarterly. (0032-3179) Political Studies. (0032-3217) Política y Gobierno. (1405-1060) Policy: a journal of public policy and ideas. (1032-6634) Policy Evaluation: the newsletter-journal of the Policy Evaluation Groups of PSO. (1524-3237) Policy Options/Options Politiques. (0226-5893) Policy Review. (0146-5945) Policy Sciences: integrating knowledge and practice to advance human dignity. (0032-2687) Il Politico: rivista italiana di scienze politiche. (0032-325X) Popular Government. (0032-4515) Population: revue bimestrielle. (0032-4663) Population Research and Policy Review. (0167-5923) Populi: the UNFPA magazine. (0251-6861) Problems of Post-Communism. (1075-8216) Prometheus: the journal of issues in technological change, innovation, information economics, communications, and science policy. (0810-9028) PS: political science & politics. (1049-0965) Public Administration Quarterly. (0734-9149) Public Affairs Quarterly: philosophical studies of public policy issues. (0887-0373) Public Affairs. (0555-5914) Public Finance Review. (1091-1421) Public Interest. (0033-3557) Public Management. (0033-3611) Public Money and Management. (0954-0962) Public Personnel Management: the journal of the International Personnel Management Association. (0091-0260) Public Perspective: a Roper Center review of public opinion and polling. (1050-5067) Public Relations Review: a journal of research and comment. (0363-8111) Publius: the journal of federalism. (0048-5950)

Databáze PAIS International však není vázána na jeden systém (např. OCLC, kterého jsme právě teď využili pro účely ukázky), ale na několik konkurenčních zprostředkovatelů - za všechny např. centrum DIALOG nebo systém SilverPlatter.

Jde o databázi tzv. bibliografickou, tj. zpřístupňuje se jen sekundární dokument s bibliografickými údaji a abstraktem, ale přístup k primárním dokumentům je zajištěn cestou moderních DDS (document delivery services) služeb, nebo případně i klasickou meziknihovní (mezinárodní) výpůjční službou (MVS, MVVS).

Příklad:

Pokud máme smluvní vztahy se systémem OCLC (např. smlouvu má Národní knihovna ČR) a ovládáme FirstSearch centra OCLC, pak je možné se poměrně rychle dostat k některým plným textům dokumentů. Je pochopitelné, že takovéto systémy vyžadují spolupráci informační instituce nebo knihovny, ale ne kvůli obtížnosti, jako spíše kvůli licencím). Ovšem i vlastní vyhledávání v elektronickým zdrojích je zahaleno tajuplností pro řadu společenskovědních odborníků, což nesvědčí o kvalitě uživatelů, ale o informačních bariérách z jejich strany. Proto je pochopitelné, že mladší generace vědců a studentů oborů jako jsou psychologie, sociologie, politologie má odvážnější přístup k elektronickým dokumentům.

5) Dialogové služby světových databázových center a databáze pro obory psychologie, politologie a sociologie

Při vyhledávání a shromažďování informací se můžeme rozhodnout, zda chceme využít desítky až tisíce různorodých zdrojů na Internetu, na které nás upozornily například vyhledávací nástroje, do kterých jsme vložili naše zájmová témata prostřednictvím klíčových slov (termínů) v logických kombinacích (booleovské, proximitní neboli vzdálenostní operátory), anebo zda chceme pracovat se zdroji pokud možno soustředěnými do jednoho místa, resp. správněji do jednoho elektronického prostoru.

Těmito místy jsou databázová centra, téměř vždy založená na profesionálních a komerčních základech, přičemž je nutné navázat nejdříve smluvní vztahy a služby vždy uhradit. Databázová centra, jež první vznikala už v 60. letech, byla a jsou přístupná po profesionálních sítích zcela nezávislých na Internetu (např. SPRINTNET, TYMNET, NEXTEL, DATEX-P a desítky dalších větších sítí typu WAN - Wide Area Network).

Vývoj internetovských technologií, které ovlivnily vztahy mezi producentem, vystavovatelem a uživatelem informačního zdroje, změnil oblast nazývanou "informační průmysl", jehož oporou vždy byla především velká a střední databázová centra.

Databázová centra dostala před několika lety velkou konkurenci v podobě zdrojů na optických discích typu CD-ROM, na které se přesunuly stovky titulů bází dat, také zdroje pro naše obory. Nicméně i zde se objevila určitá symbióza s centry a některá centra začala dokonce produkovat báze dat na CD.

Internet částečně "zkomplikoval" (a následně usnadnil) databázovým centrům jejich situaci. Světová databázová centra poměrně rychle využila výhod technologií Internetu ve svůj prospěch. Internet se stal dokonce za určitých podmínek propojovatelem přístupů k informačnímu zdroji. Příkladem může být právě dynamický nástup WWW rozhraní, když již předtím centra umožnila přístup ke svým zdrojům přes službu Telnet.
Všechny média tedy jdou kombinovat a společnou platformou může být právě Internet. Uživatel má přístup přibližně k několika tisícům titulů veřejně přístupných bází dat (připomínám, že veřejně přístupný zdroj neznamená přístupný zadarmo) v několika velkých světových databázových centrech. Další stovky databází se nachází přímo na serverech producentů informačních zdrojů (poznámka: producent informačního zdroje nemusí se rovnat provozovatel zdroje, což je typický příklad vztah výhodné spolupráce databázových center a producentů informací).

V databázových centrech se vždy komunikovalo specifickými dotazovacími prostředky (dotazovací jazyky), případně později návodnými menu systémy, ale WWW technologie umožnila kombinaci konzervativních přístupů s novými formami. Pro práci je vhodné dodržovat určité zásady rešeršní strategie. Některé vyhledávací postupy lze pak dělat jen výhradně těmito postupy, a to jen prostřednictvím dotazovacího jazyka daného databázového centra. Někteří informační specialisté nemíní opustit klasické způsoby komunikace, protože by je nová rozhraní (většinou na bázi WWW rozhraní) zdržovala, a není to ani nutné k jejich práci.

Podrobněji jsme již výše rozebrali systém PAIS, abychom představili tento systém naprosté většině politologů neznámý (včetně těch, kteří se oboru věnují profesionálně řadu let), přestože jde o několik desítek let starý externí informační systém. Ve stručném přehledu nastíníme další systémy pro námi nastíněné vědecké obory.

ad politologie

Pro již zmíněnou politologii to může být známý Social Science Citation Index, databáze jako Historical Abstracts, Humanities Fulltexts, Social Sciences Fulltexts, řada ekonomických bází dat jako ABI/Inform, PROMT, World Reporter, zdroje Economist Intelligence Unit a mnoho dalších.

ad sociologie

Pro oblast sociologie patří mezi nejprestižnější a zřejmě asi nejrelevantnější informační zdroje (profesionálního - komerčního typu) Sociological Abstracts, dále např. zdroj amerických a kanadských disertačních prací Dissertation Abstracts, již zmíněný Social Science Citation Index, Current Contents pro společenské vědy, francouzský zdroj mezinárodního záběru PASCAL, japonské vědecké informace v databázi JICST, ale také řada medicínských bází dat jako MEDLINE, EMBASE, BIOSIS aj. přináší informace o sociologii.

ad psychologie

Pro obory psychologie je nejvíce relevantní systém produkovaný American Psychological Association (APA) Psychological Abstracts (např. dřívější verze PsycLIT, anebo dřívější a současná nejrozsáhlejší verze PsycINFO), pro který se však zapomíná na mnohokrát levnější zdroj z oblasti psychologických disciplín německy mluvících zemí PSYNDEX (viz také http://www.dimdi.de, http://www.silverplatter.com). Databáze PSYNDEX je sice německé provenience, ale systém selekčních jazyků a přístupu je však bilinguální, tedy německy a anglicky. Rovněž systém PASCAL je relevantní a navíc dokumentuje psychologické disciplíny ve frankofonních oblastech. Řada psychologických disciplín (nejen klinická psychologie) je dostupná řadě medicínských bázích dat (je jich několik desítek, ale uveďme nejen MEDLINE, EMBASE či BIOSIS, ale také Mental Health Database, Drug Prevention, Health Star, Sport Discuss Database, databáze pedagogických a souvisejících oborů ERIC, která je přístupna díky "sponzoringu" USA také volně na Internetu - viz http://ericir.syr.edu, rovněž Education Abstracts, rovněž Sociological Abstracts, anebo databáze "amerických výzkumných zpráv" NTIS. Pochopitelně již zmíněné systémy Current Contents nebo Social Science Citation Index.

Závěr

Pohled na problematiku vyhledávání v tomto příspěvku neměl ukázat na úplný seznam zdrojů pro uvedené obory, ale složitost informačního procesu, který začíná především identifikovanou informační potřebou uživatele a vhodným výběrem zdroje. Teprve potom přichází rozhodnutí, zda využijeme vyhledávacího nástroje pro Internet, anebo zvolíme sofistikované prostředí, které je povětšinou na komerčním principu využívání (výjimky potvrzují pravidlo). Internet "zajišťuje" přístup k oběma větvím informačních zdrojů - k volným, často bohužel spojených s "informačním smogem", a vyhledávání v tomto prostoru může být i neúspěšné. Dále tu máme vyhledávání v prostoru ověřitelném a sofistikovaném - v digitálních knihovnách, v databázových centrech a databázích, v seriózních elektronických časopisech (často ale na předplatitelském principu). Kvalitní informace se nehledá snadno. Znalost vyhledávacích metod je výhodou.

Velmi pozitivní záležitostí roku 2000 je vznik a realizace Programu LI (viz http://www.msmt.cz), který se zabývá získáním informačních zdrojů na podporu vědy a výzkumu v ČR a který již zajistil prostřednictvím projektů informačních institucí a knihovnictví konsorciální nákup informačních zdrojů, které jsou relevantní i pro naše zmiňované oblasti psychologie, sociologie a politologie. V ČR jsou tak dnes dostupné zdroje systému EBSCO, PROQUEST/PCI, WEB OF SCIENCE a řada dalších. Tyto zdroje jsou přístupné prostřednictvím velkých knihoven a některé zdroje dokonce i těch nejmenších, pokud se do systému zaregistrovaly. Návod, jak se k nim dostat: "Informace žádejte u svého informačního pracovníka nebo knihovníka." Také je možno si prostudovat WWW stránky největších knihoven, a to nejen Národní knihovny, Státní technické knihovny nebo Knihovny Akademie věd, ale také většiny akademických knihoven v ČR, specializovaných knihoven (např. Ústřední zemědělská knihovna, Národní lékařská knihovna), státních vědeckých knihoven v krajích a mnoha dalších knihoven veřejných.

Praktická poznámka na poslední chvíli: po přednesení příspěvku tohoto obsahu se objevili lidé a pracoviště, kteří budou uvažovat o získání/nákupu databáze PAIS do ČR. Stejně tak se jistě objeví možnost konsorciálního nákupu Sociological Abstracts, který je však jisté formě přístupný v Knihovně Akademie věd. Oborům sociologie a politologie by to prospělo. "Psychologická abstrakta" jsou v ČR přístupná.

Použité zdroje:
1. KESSELMAN, M.; WATSTEIN, S. B. End-user searching. Services and providers. Chicago : American Library Association, 1988. ix, 230 s.

2. O`LEARY, M. New roles for information searchers. Online. 1993, [no.] 17, s. 10-11.

3. PAPÍK, R.; MICHALÍK, P.; MICHALÍK, P.; NOVÁČEK, L. Internet - ekonomické, marketingové a finanční aplikace : strategie vyhledávání a prezentace. Praha : EKOPRESS, 1998. 220 s.

4. PAPÍK, R. Efektivní způsoby vyhledávání informací na Internetu. Sborník příspěvků z 4. konference CIMA pořádané dne 15. 11. 2000 v Praze. Praha : CIMA, 2000, s. 14-19.

5. POYNDER, R. Online host to Sci-Tech portals. Online & CD-ROM Review. 1999, [vol.] 23, [no.] 3, s. 143-146.

6. RUGGE, S.; GLOSSBRENNER, A. The information broker`s handbook. New York : McGraw-Hill, 1995. xxiii, 453 s.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
PAPÍK, Richard. Informační zdroje a služby v oboru psychologie, sociologie a politologie s důrazem na světové zdroje. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 1 [cit. 2019-11-15]. urn:nbn:cz:ik-10994. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10994

automaticky generované reklamy
registration login password