"Podle mého názoru je potřeba existence jednotného souvislého klasifikačního systému pro obsah elektronických médií - televize, internetu, počítačových her."
Viviane Reding, komisařka EU pro výchovu a vzdělávání

Zdá se, že dnešní především komerční televizní stanice odsunují problém výchovného a etického působení na nejmladší generaci na vedlejší kolej. Vysoké tempo zrodu nových filmů s tematikou násilí, brutálnosti, nenávidění, rasové netolerance a koneckonců i pornografie je někdy až zarážející. A nejedná se samozřejmě pouze o filmy s touto tematikou, ale také o další audiovizuální dokumenty, jako jsou třeba stále více oblíbenější počítačové hry a televizní hry typu gameboy. Je smutné a z humánního hlediska velmi těžko pochopitelné, kolik počítačových her je v obchodech zaměřeno na vedení různých druhů pozemních, leteckých či strategických válek nebo bojových sportů. Jakoby lidstvu nestačilo, že války se stále vedou na mnoha bojištích planety Země, a války si vytváří ještě ve virtuálním světě zábavních médií.
Možný recept na to, jak před některými filmovými a počítačovými mediálními nehumánnostmi až ukrutnostmi uchránit dětskou duši, lze určitě najít. Svědčí o tom následující příklad z Nizozemska.

"Nizozemská cesta" hodnocení audiovizuálních dokumentů

Nizozemsko je všeobecně známé svou politikou tolerantnosti k řadě problematických věcí. Jaký postoj však Nizozemsko zaujímá ke zpřístupňování audiovizuálních dokumentů dětem a jakou pomoc nabízí rodičům těchto dětí? Jakékoli zavedení státní cenzury by v této zemi získalo hluboký nesouhlas a nálepku nesvobodné volby. Nizozemsko se v únoru loňského roku vydalo na dlouhou cestu vývoje kvalitního klasifikačního systému pro vlastní audiovizuální výrobu dokumentů. Na světlo světa byl před rokem uveden systém Kijkwijzer (kijk= dívat se, wijzer=rádce, výsl. "kajkwajzr"), který nahradil dosavadní filmovou komisi (niz. Filmkeuring). Nizozemský filmový průmysl tento nový klasifikační systém přijal v březnu 2001. Státní veřejnoprávní televize a komerční televizní stanice, společně s ostatními složkami audivizuální výroby - videem a počítačovými hry, zavedly tento systém o měsíc později - v dubnu 2001. Nizozemsko se tímto odvážným, ale potřebným krokem stalo první zemí na světě, která má uniformní klasifikační systém pro vlastní audiovizuální výrobu. [1] Systém zatím nezahrnuje dokumenty přístupné na národní úrovni na Internetu, a to z důvodu obrovské technické komplikovanosti tohoto média. Od loňského roku provádí klasifikaci audiovizuálních dokumentů na základě klasifikačního kódovníku Kijkwijzer společnosti, které vlastní výrobu, distribuci filmů nebo videokazet (včetně DVD), dále televizní společnosti a také distributoři počítačových her.

Kijkwijzer je prvotní iniciativou Nizozemského institutu pro klasifikaci audiovizuálních médií (dále NICAM), nizozemských televizních stanic, filmových distributorů, provozovatelů kin a distributorů filmů na videu, DVD a distributorů počítačových her.

Primární úlohou systému Kijkwijzer je správně informovat rodiče, výchovné pracovníky nebo zaopatřovatele dětí o tom, zda je konkrétní film, videokazeta, DVD nebo počítačová hra svým obsahem škodlivá na psychiku dětí. Věkové kategorie Kijkwijzeru jsou aplikovány do filmových a televizních přehledů, inzertních kampaní, před samotným uvedením filmů v kinech nebo na televizní obrazovce. Samozřejmostí je uvedení jasného a zřetelného symbolu loga na balení videokazet, DVD, počítačových her. V současné době je systém Kijkwijzer zpřístupněn online, a to v aktualizované verzi 1.1. [2]

Symbolika klasifikačního schématu Kijkwijzer [3]

Pro každý audiovizuální dokument Kijkwijzer doporučuje minimální věkovou hranici, kterou symbolizuje grafickým znázorněním - piktogramem (viz tab. 1). Tematický obsah audiovizuálního dokumentu je klasifikován podle citových aspektů (viz tab. 2).

Tab. 1 - Přiřazení grafického symbolu Kijkwijzeru k věkové hranici dítěte

Tab. 2 - Přiřazení grafického symbolu Kijkwijzeru podle tematického aspektu obsahu audiovizuálního dokumentu

Symbolika klasifikačního schématu Kijkwijzer

Na serveru společnosti NICAM se také nachází databáze audiovizuálních dokumentů celosvětové produkce, ve které je možné vyhledat konkrétní audiovizuální dokument. K dispozici zatím není databáze titulů počítačových her.
Vyhledávání v databázi klasifikovaných dokumentů lze uskutečnit buď v jednoduchém, nebo pokročilém vyhledávacím režimu. Film nebo televizní pořad lze najít podle klíčových slov z názvu. V režimu pokročilého vyhledávání lze vyhledávat podle věkové kategorie, obsahového symbolu Kijkwijzeru (viz tab. 1, tab. 2), jména režiséra, roku produkce, média a žánru. Z výsledku vyhledávání lze zjistit obsahovou tematiku filmu a podle uvedených symbolů také informaci, pro jakou věkovou skupinu dětí je audiovizuální dokument doporučen. [4]
Pro lepší názornost způsobu klasifikace jsem v této databázi udělal trojici dotazů, jejichž výsledek uvádím (viz tab. 3, 4, 5).

Tab. 3 - Obsahová náplň televizní show Jerry Springer

Pozn. Z výpisu lze zjistit, že populární "talk show" Jerry Springera není vhodná pro děti mladší dvanácti let, protože obsahuje násilnosti a hrubou mluvu.

Tab. 4 - Obsahová náplň seriálu Perry Mason

Pozn. Americký televizní seriál Perry Mason, který v současné době uvádí TV Nova, není vhodný pro děti mladší šesti let bez přítomnosti diváka staršího 18 let. Obsahuje násilnosti

Tab. 5 - Obsahová náplň animovaného seriálu South Park

Pozn. Ač dětmi velice oblíbený americký animovaný seriál South Park, podle hodnocení expertů sestavující Kijkwijzer není vhodný pro děti mladší šesti let bez přítomnosti dospělé osoby. Filmové animace obsahují násilí a hrubou mluvu. "Promo" verze z roku 1997 navíc obsahuje scénky, které u mladších dětí mohou vyvolat pocit strachu.

Stížnostem jsou dveře otevřeny

Každý občan žijící v Nizozemsko má právo do šesti týdnů od vysílání nebo distribuce audiovizuálního dokumentu podat stížnost, kterou zašle nezávislé komisi NICAM, a to pokud se domnívá, že organizace nebo společnost zodpovědná za správné uvedení klasifikace audiovizuálního dokumentu, špatně nebo svévolně porušila principy kódovníku klasifikace Kijkwijzeru. NICAM stížnost do dvou týdnů prošetří. Pokud komise NICAM dojde k závěru, že stížnost byla oprávněná, může uložit pokutu za porušení principů kódovníků Kijkwijzer. Maximální finanční pokuta je pro firmu působící ve filmovém a video sektoru stanovena ve výši €11 345. Televizní stanice může dostat pokutu až €22 690. [5] Do poloviny listopadu 2001, tedy za první půlrok působení klasifikace Kijkwijzer, zaznamenal NICAM celkem 155 stížností, z nichž deset bylo předáno k přešetření nezávislé komisi. Důvodem většinou byla podhodnocená klasifikace filmů. [6]

Průzkum popularity klasifikačního systému Kijkwijzer

(zdroj NOS) [7]

• 75 % dotazovaných má správné informace o Kijkwijzeru
• 54 % dotazovaných vidělo piktogram alespoň jedenkrát a to především před začátkem uvedení filmu v TV nebo v kině, ve videopůjčovnách a v televizních přehledech
• 82 % dotazovaných považuje systém Kijkwijzer za užitečnou službu; týká se to především rodičů dětí mladších 16 let
• 28 % dotazovaných rodičů dětí mladších 16 let pravidelně používá Kijkwijzer pro výběr televizních programů nebo filmů pro své děti

Má výchovná cenzura šanci na přežití?

Zdá se, že čtyřcípá televizní hvězdička znamenající nepřístupný film pro děti je už pouze vzpomínkou na minulost československé televize; symbol, který dnešní děti znají pouze z vyprávění. Výše popsaný nizozemský klasifikační systém Kijkwijzer byl sice úspěšně aplikován, ale má za sebou teprve první rok své existence a hledá si své místo v podvědomí nizozemké společnosti a především těch, jejichž děti jsou ve školním nebo ještě předškolním věku.

Kijkwijzer je užitečnou výchovnou informační službou, která dává rodičům prostor k samostatnému rozhodování, zda je film nebo počítačová hra pro jejich dítě tím nejlepším z hlediska obsahu a zábavné nebo výukové náplně. V blízké době by se však tento systém mohl stát základním vzorem pro unifikovanou celoevropskou klasifikační stupnici v oblasti obsahového hodnocení audiovizuálních dokumentů a chránit křehké duše těch nejmladších. Role výchovného cenzora je v rukou rodiče a teď záleží hlavně na něm, jak své dítě ochrání před negativními nebo neetickými projevy společnosti, které jsou masivně implantovány do rozšiřující se množiny audiovizuálních dokumentů.

Příspěvek vznikl jako závěrečná práce výběrové přednášky "výběr nebo cenzura?" na ÚISK FF UK.