Ověřovat informace je nezbytné proto, že chybí kontrolní autorita při publikování a objem dat roste obrovským tempem. P. Boldiš navrhuje informace rozdělovat podle důvěryhodnosti na 1) seriózní (je znám, autor, zdroj, reference, důvod publikování atd.), 2) neautorizované, u nichž není známa provenience, 3) poplašné či úmyslně nepravdivé zprávy (tzv. hoax nebo tzv. nigerijské dopisy) a 4) karikující. Kritéria pro posuzování důvěryhodnosti informací: 1) vnitřní konzistence (obsahové zaměření, autorství, umístění - týká se především serverů umožňující bezplatné zveřejnění stránek, objektivita, aktuálnost atd.) a 2) ověření externími nástroji (slovníky, citační analýza). (fv)