Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Jak besedovat s mladými o dobrovolnictví a dárcovství?

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Jak besedovat s mladými o dobrovolnictví a dárcovství?

0 comments

Začátkem prosince 2002 se v Knihovně M. J. Sychry ve Žďáru nad Sázavou uskutečnil dvoudenní seminář s názvem "Jak besedovat s mladými o dobrovolnictví a dárcovství?". Seminář uspořádala Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod ve spolupráci s Knihovnou M. J. Sychry ve Žďáru nad Sázavou a Dobrovolnickým centrem regionu Havlíčkův Brod. Záměrem semináře bylo seznámit knihovníky s aktivizujícími metodami práce s mládeží a přiblížit jim téma dobrovolnictví a dárcovství tak, aby úspěšně zvládli realizaci zážitkově pojaté besedy pro žáky.

Při současném převážně konzumním způsobu života je třeba mladým lidem předkládat tradiční humanistické hodnoty a pěstovat v nich přirozenou lidskou potřebu pomáhat ostatním členům společnosti. Besedy by měly prohloubit povědomí žáků o principech občanské společnosti a podnítit je k aktivnímu a humánnímu chování, aby si uvědomovali odpovědnost k sobě samým i k ostatním a pochopili složitosti mravního rozhodování.

Vyškolení knihovníků se ujali lektoři Mgr. Milan Caha, Topí Pigula a Mgr. Irena Beranová.

Úvod semináře proběhl ve formě her, které byly věnovány seznámení jednotlivých účastníků a navození příjemné atmosféry, důvěry a soudržnosti týmu. Vyzkoušeli jsme si techniky zvané Postava-očekávání a Lov lidí. Během těchto aktivit jsme se dozvěděli nové informace nejen o druhých, ale i o sobě samých. Zároveň jsme ze sebe setřásli poslední obavy z neúspěchu či zesměšnění.

Pokračovali jsme technikami určenými k objasnění znalostí či postojů. Jednou z nich je Čára- ano/ne či její modifikace Krok vpřed. Lektoři nám kladli kontroverzní dotazy ohledně známých a diskutovaných témat. Svá stanoviska jsme veřejně vyjadřovali tak, že jsme se v prostoru místnosti rozmístili buďto na stranu pozitivní, nebo negativní odpovědi. Posléze jsme diskutovali o tom, jak a proč se ve svých názorech rozcházíme.

Vymezení šíře problematiky neziskového sektoru a dobrovolnictví se úspěšně zdařilo prostřednictvím Imaginární aktivity, při které jsme vytvářeli popisky k fotografiím. Vtip spočíval v tom, že fotografie představovaly nejrůznější volnočasové aktivity a mnohé vůbec nesouvisely s naším tématem. Přesto jsme se snažili snímky humorně popsat v rozsahu oblasti dobrovolnictví a dárcovství.

Za účelem ověření a upevnění našich znalostí o dobrovolnictví byla vybrána metoda Třídění věcí. Obdrželi jsme kartičky s názvy koníčků či povolání a třídili jsme je do dvou skupin - kdo je a kdo není dobrovolník. Zdánlivě jednoduchý úkol nám způsobil řadu těžkostí. Zjistili jsme, že na mnohé činnosti můžeme nahlížet z různých úhlů a že existuje více správných odpovědí. Další pozitivum této techniky spočívalo v rozvoji naší tvořivosti a fantazie.

Vedle Hraní rolí jsme si dále vyzkoušeli techniku Nedokončených výroků a Konfrontaci teorie s praxí. Jak snadné je odsouhlasit, že bychom například rádi pravidelně přispívali na dobročinné účely. Když jsme však byli tázáni, zda opravdu přispíváme, málokdo odpověděl kladně.

Příjemně jsme se odreagovali u aktivity, při níž jsme vybírali populární nebo všem známé osobnosti. Poté jsme vymýšleli pádné argumenty, kterými bychom je přesvědčovali, aby se stali dobrovolníky.

Poučení i zábavu přineslo vyhledávání informací v novinách a časopisech. Každý z nás dostal odlišný detektivní úkol. Jeden hledal články, které nahlížejí na činnost neziskových organizací pozitivně, druhý naopak vyhledával zprávy o finančních podvodech v neziskovém sektoru. Další sháněl články o neziskovkách v kutilských časopisech a jiný pátral po časopisech neziskových organizací. Nad výsledky hledání jsme dlouze debatovali. Uvědomili jsme si, jak je důležité pracovat s informacemi aktivně a přemýšlet o čteném textu.

V rámci teoretické přípravy nás lektoři upozornili, že z metodického hlediska je důležitým aspektem přípravy besedy znalost cíle. Je třeba si hned na počátku ujasnit, jakého cíle chceme besedou dosáhnout. Zda je naším záměrem představit dětem problematiku dárcovství a dobrovolnictví, či chci přítomné získat jako dobrovolníky nebo potřebuji děti dovést k zamyšlení nad svými postoji a názory. Rozhodně bychom si měli klást skromné cíle. V tomto případě je míň víc.

Existují tři typy cílů. Besedy můžeme se zaměřit 1. na znalosti, 2. na myšlení a postoje, 3. na dovednosti. Použité interaktivní metody je třeba vybírat tak, aby korespondovaly s vytčeným záměrem. Lekci bychom rovněž měli strukturovat chronologicky od evokace (úvod do tematiky), přes uvědomění (nové informace) po reflexi (zpětná vazba, shrnutí).

V samém závěru semináře jsme ve skupinkách vytvářeli konkrétní scénáře lekcí pro žáky na téma dobrovolnictví. Snažili jsme se zúročit všechny získané znalosti a vhodně nakombinovat představené aktivizující metody. Po představení scénářů jsme vzorně dle metodických pravidel provedli reflexi a uskutečněný seminář společně posoudili.

Všichni jsme se shodli na tom, že realizovat zážitkově pojaté besedy je přínosné jak pro samotné žáky (účastníky), tak i pro knihovníky (lektory). Aktivizující neboli interaktivní metody povzbuzují k činnosti, pomáhají při tříbení názorů a získávání znalostí prostřednictvím učení se od druhých. V neposlední řadě zlepšují vzájemnou komunikaci. Naučit se spolu lépe komunikovat, jeden druhému více naslouchat a respektovat se - to jsou dovednosti, které všichni potřebujeme neustále rozvíjet.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
RÖSSLEROVÁ, Ivana. Jak besedovat s mladými o dobrovolnictví a dárcovství?. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 1 [cit. 2021-08-05]. urn:nbn:cz:ik-11207. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11207

automaticky generované reklamy