Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Information Commons: myšlenková i fyzická revoluce v knihovnách

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Information Commons: myšlenková i fyzická revoluce v knihovnách

0 comments

Jedním z nositelů myšlenky Information Commons (IC) je knihovna Murrey Atkins (MAL) na Univerzitě Severní Karolíny v městě Charlotte. Měla jsem možnost tuto knihovnu navštívit se skupinkou knihovníků a jedním zástupcem IITS (Středisko instruktážních a technických služeb) z Longwood University. Na Longwood University, jak už jsem naznačila v předchozím díle tohoto článku, se rozhodli implementovat IC a právě MAL je známa jako jedna z větších akademických knihoven, která IC nejen implementovala v praxi, ale za IC v této knihovně je zodpovědný Dr. Russell Bailey, který koncepci IC velmi zpopularizoval ve zdejším knihovnickém světě. Při naší návštěvě nám sdělil, že dokončuje knihu, která se zabývá koncepcí information commons a její aplikací v prostředí knihoven. S Dr. Russellem Baileym se mi podařilo připravit rozhovor, který vychází v tomto čísle a ve kterém se dozvíte více nejen o jeho akademických aktivitách, ale především o průběhu a zkušenostech s implementací a provozem IC v jejich knihovně.

 

PIC00004.jpg

Připravila jsem malou procházku knihovnou. Kliknutím na malý obrázek vlevo se otevře větší fotografie. Na té první je vidět naše skupinka kráčející směrem k hlavnímu vchodu do knihovny. Ač se to z fotografie nezdá, Murrey Atkins Library má velmi zajímavě řešenou architekturu a celkový design, který byl šit na míru koncepci information commons.

 

PIC00039.jpg

Knihovna má 6 pater, toto je pohled do jejího centra, tedy hlavního proskleného "komínu", který prochází skrze celou knihovnu. V přízemí se nachází obslužné pulty, asi 60 stanic PC a ve dvoraně, která je naznačena modrým kobercem, jsou pohodlná místa k sezení. Jak nám sdělil náš průvodce, Russell Bailey, estetické prostředí knihovny by mělo povzbuzovat její uživatele k povznášející, kvalitnější a tvořivější práci. Jak tento teoretický předpoklad implementovala MAL v praxi, se podíváme za chvíli, fotografie nám dává pohled na knihovnu odzadu, zcela vzadu tedy vidíme hlavní obslužný pult, který návštěvník uvidí po vstupu do knihovny jako první...

 

PIC00005.jpg

Tento obslužný pult je fyzickým jádrem information commons, zde ho nazvali "Information Desk", v jiných knihovnách, které navštívíme v příštích dílech, se setkáme ještě s jinými názvy. Jak information desk funguje? V této knihovně pult obsluhují vždy dva lidé s výjimkou nočních služeb (knihovna je otevřená 24 hodin denně, 7 dní v týdnu), jeden je knihovník trénovaný především na referenční služby, druhý je student trénovaný v oblasti IT. Oddělení IT, které sídlí přímo v knihovně, má na starosti správu ICT a kromě toho také trénink lidí a studentů zaměstnaných v knihovně jako brigádníci. Krom toho ale probíhá tzv. "cross training", což znamená, že každý odborný knihovník a lidé z IT učí ostatní své kolegy tomu, co umí, ukazují jim, jak dělají svoji práci, s čím pracují a co mohou nabídnout. Organizaci tohoto vzdělávání zde má na starosti jedna knihovnice, která nám sdělila, že pořádají asi 4 půlhodinová setkání za týden. Ideálně by tedy knihovníci i lidé z IT měli přinejmenším vědět, co dělají ostatní a na koho se s čím obrátit, snahou však je i určitý multiplikační efekt důležitý právě pro správný chod information commons. Funkcí hlavního obslužného pultu je tedy vyřešit jakýkoliv dotaz návštěvníka knihovny a to nejen toho, kdo k pultu fyzicky přijde a zeptá se, ale pult vyřizuje i dotazy po telefonu a e-mailu (jedna z myšlenek IC je vytvořit pro klienty knihovny jeden jasný přístupový bod, přes který se dostanou ke všemu, co knihovna nabízí a to 24 hodin denně, 7 dní v týdnu - tímto bodem je fyzicky tento pult a jinak je to jedno telefonní číslo s tónovou navigací, jedna e-mailová adresa a WWW stránka). Téměř všichni, se kterými jsem měla možnost diskutovat, potvrdili, že velká část těchto dotazů se netýká pouze služeb knihovny a že knihovna ve stále větší míře zodpovídá dotazy vyplývající z jejího propojení s vnějším okolím, tedy v tomto případě IT oddělením a univerzitou jako takovou. Jak shrnul Russell Bailey, information commons jsou integrované veřejné služby, integrované nejen v rámci služeb knihovny, ale i v rámci vnějších vazeb knihovny.

 

PIC00007.jpg

Zde vidíme druhý nejdůležitejší oblužný pult, který je hned u vchodu napravo od hlavního informačního pultu. Jde o referenční služby, které musí zodpovídat celou škálu dotazů. Tuto škálu mají zdejší knihovny většinou rozdělenou na 5 stupňů, z nichž ty poslední dva jsou považovány za "high-level", tedy služby vyžadující již určitou zkušenost a především odbornost. Jde například o pomoc při výběru literatury pro určitý výzkum, složitější rešeršní dotazy, hledání ve více databázích a více typech zdrojů apod. Může ale také jít o tzv. library instructions, což znamená, že si student nebo pedagog vyžádá jakési zacvičení pro správné využívání knihovních služeb a zdrojů nebo může jít o výuku, jak používat určitý software na zpracování informací získaných v knihovně. Kromě odborníků pracují v knihovně také studenti, kteří jsou školeni na zodpovídání jednodušších dotazů, pokud jde o dotaz vyšší úrovně, předávají jej odborníkovi. Většina dotazů, jak potvrdili všichni knihovníci, se kterými jsme se setkali, však odpovídá nejnižším dvěma úrovním.

 

PIC00010.jpg

To je mimochodem jeden z faktorů, který je příčinou jevu nazvaného R. Baileyim velmi vtipně "chauvinist culture of expertise". Jde o to, že odborní knihovníci jsou v IC nuceni zodpovídat jakékoliv dotazy, tedy teoreticky i dotazy na to, kde se nachází toalety nebo kde je nejbližší fotokopírka. Určitá rezistence personálu knihovny pak může způsobit, že odborníci na určitou problematiku budou vyžadovat, aby dotazy na jejich oblast směřovaly výhradně na ně. A naopak, často můžeme slyšet námitku, že zatímco bude profesionál zodpovídat otázku, kde se nacházejí toalety, může přijít jiný čtenář právě s otázkou na "jeho" oblast, ale tu mu bude muset zodpovědět na danou oblast méně zkušený odborník. MAL se snaží tento problém řešit právě trénikem a podporou kooperace personálu v tom smyslu, že vyřizování dotazu směřuje na toho odborníka, který je k dispozici a který má k obsahu dotazu nejblíže.

 

PIC00011.jpg

Třetí pult, napravo od hlavního informačního pultu jsou tzv. presentation services, obdobné pulty byly v jiných knihovnách, které jsme navštívili, nazvány možná trochu příhodněji jako "media services". Jde o službu, která integruje knihovní a IT služby. Studenti si prostřednictvím zdrojů a služeb knihovny vyhledají potřebné materiály nebo si je přinesou do knihovny. Zde si je pak mohou zpracovat do požadované podoby. Počítače, vybavené prezentačním softwarem, jim umožní vytvořit nejen textový dokument, ale třeba PowerPointovou prezentaci, zpracovat data pomocí SPSS (software na zpracování statistických dat) nebo vytvořit film. Na fotografii vidíme Dr. Baileyiho, jak nám představuje vedoucí úseku presentation services.

 

PIC00017.jpg

Knihovna totiž provozuje laboratoře s odpovídajícím vybavením a navíc půjčuje digitální fotoaparáty, kamery, DVD přehrávače a notebooky. Na tomto obrázku Russell Bailey ukazuje laboratoř se skenery, na kterých si uživatelé mohou naskenovat libovolný materiál a dále jej zpracovat, a to buď v této laboratoři, kde jsou PC vybavena základním grafickým softwarem...

 

PIC00020.jpg

... anebo ve speciální laboratoři vybavené Macy se sofistikovaným softwarem na tvorbu grafiky, střih videa a zvuku, tvorbu audiovizuálních materiálů a jejich uložení na potřebná média.

(Na obrázku je vidět jeden ze speciálně školených studentů, který pracuje v knihovně jako brigádník a který ukazuje jednomu z uživatelů knihovny, jak se vytvoří určitý efekt v obrázku.)

 

PIC00006.jpg

Knihovna provozuje celkem 150 počítačů, v přízemí jsme jich napočítali 60. O správu počítačů se stará instituce, která má na starosti IT v celém kampusu. Tato instituce je sice organizačně oddělená od knihovny, ale sídlí v jedné budově a s knihovnou pěstuje dobré vztahy. Počítače jsou většinou rozmístěny buď tak, aby studenti měli relativně klid na individuální práci, nebo aby u nich mohla pracovat skupinka studentů případně i s pedagogem. K účelům práce ve větších skupinkách nebo na rozsáhlejších projektech pak slouží řada různě velkých "study rooms", tedy místností určených ke studiu. Ty jsou volně přístupné komukoliv z oprávněných uživatelů knihovny na principu "kdo dřív přijde...".

 

PIC00015.jpg

Jak se zdá, studenti se v knihovně skutečně cítí dobře a jsou inspirováni ke kreativní práci. Například tohoto studenta jsem zachytila u jednoho ze špičkově vybavených PC, jak si lepí jakousi koláž na čtvrtku. Lepidlo se přitom nebezpečně přibližovalo k elegatní černé klávesnici...

 

PIC00018.jpg

V knihovně je řada míst k příjemnému posezení, čtení, spaní nebo rozjímání. Studenti si smí do knihovny přinést jídlo a pití. Většina knihoven, které jsem navštívila, provozuje nebo pronajímá nějaký "coffee shop" nebo kavárnu. Má-li student strávit v knihovně většinu času, protože většinu své studijní činnosti může skutečně dělat v knihovně, pak má tato symbióza oprávnění.

 

PIC00019.jpg

Zde je například student, který si v klidu čte a dělá zápisky. Sedí přitom v pohodlném křesílku a druhé si ještě přisunul pod nohy...

 

PIC00030.jpg

Nedalo mi to a navštívila jsem také část knihovny, která spravuje sbírku vzácných materiálů. Byla to elegantní půlkruhová místnost, která dle sdělení průvodce stála obrovské peníze proto, že je v ní speciální klima a je od zbytku knihovny oddělena skleněnou stěnou.

 

PIC00031.jpg

To, že se jedná o materiály se zvláštní péčí, nakonec dokládají dvě následující fotografie. Na té první vidíme "speciální nástroj" na oprašování vzácných knih...

 

PIC00033.jpg

... a zde je měřič vlhkosti vzduchu.

 

PIC00023.jpg

Knihovna je však dobře zabezpečena jako celek. O její bezpečnost se stará řada automatických systémů, jako jsou alarmy, vzduchotechnika (klimatizace, udržování stále teploty a vlhkosti), čidla kouře spojená s poplašným a vodním rozvodem a také tento milý pán, který nám nadšeně ukázal monitoring všech vchodů a východů z knihovny a systém k zaznamenávání všeho, co se v knihovně děje včetně systémů ochrany a vypořádávání neobvyklých situací.

 

Knihovna je tedy řešena jako celek, který staví na koncepci information commons, a to jak ve smyslu fyzického uspořádání, vzhledu a architektonické koncepce, tak i ve smyslu řízení, vzdělávání a najímání lidí, organizace vnitřních procesů a strategického řízení knihovny z hlediska jejích vazeb na cílové skupiny a okolí. Příště se podíváme do menší, ale podle mého názoru ještě lépe řešené knihovny, kterou mimochodem stavěl stejný architekt jako knihovnu Murrey Atkins.

Použitá literatura

 

BAILEY, Russell, TIERNEY, Barbara. The information commons redux: Concept, Evolution, and Transcending the tragedy of the commons. Str. 277-286. In.: The Journal of Academic Librarianship, Roč. 28, č. 5 (2002).

 

BEAGLE, Donald. Conceptualizing an Information Commons. Str. 82-89. In.: The Journal of Academic Librarianship, Roč. 25, č. 2 (1999).

 

HALBERT, Martin. Lessons from the Information Commons frontier. Str. 90-91. In.: The Journal of Academic Librarianship, Roč. 25, č. 2 (1999).

 

TRAMDACK, Philip J. Reaction to Beagle. Str. 92-93. In.: The Journal of Academic Librarianship, Roč. 25, č. 2 (1999).

 

Internetové zdroje

 

http://libweb.uncc.edu/library/infocom (starší stránka knihovny s dokumenty o IC)

 

http://www.library.uncc.edu/infocommons (brožury, PP prezentace a další materiály k IC)

 

http://library.uncc.edu/ (současná WWW stránka knihovny)

 

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JEDLIČKOVÁ, Petra. Information Commons: myšlenková i fyzická revoluce v knihovnách. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2019-08-20]. urn:nbn:cz:ik-11513. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11513

automaticky generované reklamy