Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Informační věda, Internet a lidský faktor

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Informační věda, Internet a lidský faktor

0 comments
Autoři: 
Ještě před nedávnem se vztah pojmů "humanismus" a "technologie" popř. vztah společenských a exaktních věd v knihovnictví řešil velmi jasně striktním rozdělením knihovních fondů i obce čtenářů do sféry veřejných a odborných knihoven. Rovněž na katedře knihovnictví a vědeckých informací se studenti jasně diferencovali na ty, kteří mají zájem čistě o kulturu a na ty, kteří mají vztah spíše k technice. S nástupem informačních technologií se problematika funkční či informační gramotnosti čtenářů i knihovnického personálu, tj. schopnosti orientovat se ve světě informací prostřednictvím výpočetní a komunikační techniky, stala záležitostí knihovníků i čtenářů všech typů knihoven.

Předcházející desetiletí spojená se zaváděním výpočetní techniky do jisté míry priorizovala technické problémy restrukturalizace knihovnictví. V současnosti jakoby "informační zbrojení" soupeřících vyspělých zemí západu a východu dosáhlo stavu rovnováhy a do popředí zájmu se dostává vedle problematiky aplikace informačních technologií i otázka lidského faktoru.

Na konferenci "Knihovny současnosti ´99" v Seči, která se obvykle člení na sekci hájící zájmy tradičních knihoven a sekci informačních technologií a Internetu, zazněla otázka řešení problematiky lidského faktoru výrazně v obou sekcích.

Jak se tento problém projevoval? V sekci vzdělávání byl pojímán jako konflikt strojů a lidí. V sekci informačních technologií spíše jako protiklad Computer Science a Information Science, s jasným příklonem k potřebě širšího a člověku přátelštějšího pojetí koncepce informační společnosti. Sekce vzdělávání moderovaná Z. Houškovou, se odehrávala tradičně v duchu humanistického pojetí knihovnictví, i když se důraz kladl na problematiku seznámení knihovníků s informačními technologiemi, jako podmínkou pro uspokojení stále náročnějších potřeb uživatele knihovny.

Tentokrát se však úloha lidského faktoru stala tématem řady referátů i v sekci IT a Internetu (moderované Vl. Karenem a A. Brožkem). Explicitně byla tato tématika prezentována v referátech S. Šimsové a R. Papíka, implicitně však i v referátech a nabídce firem, u nichž se obrodný postoj projevoval očividným ústupkem z "technokratických pozic" a snahou ochotněji vycházet vstříc potřebám a zájmům knihovníků. Ve srovnání s tendencemi předchozích let, kdy se tvůrci automatizovaných informačních systémů často neochotně přizpůsobovali požadavkům svých uživatelů, se pozornost firem soustředila na programové zabezpečení celého souboru problémů spojených se správou obsahu.

Trend dalšího vývoje knihovnictví spatřuje Vl. Karen ve stále intenzivnějším propojování informačních zdrojů. Velmi ctižádostivým a potřebným projektem je např. propojení bibliografických záznamů NK s plnými texty. Vl. Karen vystihl celkem objektivně orientaci, kterou zaujala většina referujících. Nabídka tvůrců informačních systémů měla široké spektrum.

Důležitým příspěvkem tvůrců informačních systémů je snaha zapojit do sítě www nové informační zdroje. To lze docílit:

- digitalizací tiskovin uložených v knihovnách. O problémech spojených s digitalizací hovořili pracovníci parlamentní knihovny a regionální knihovny v Chrudimi.

- zpřístupněním databází a elektronických časopisů, které nabízejí společnosti ÚVT UK (pouze pro UK) a Minerva.

- podporou specifických služeb: digitalizace papírových periodik, rozhlasových a TV zpravodajských pořadů, výstřižková služba apod. Tyto služby nabízí společnosti ČTK, Newton IT, a Anopress

- propojením katalogů knihoven, jako zdrojů důležitých informací o fondech knihovny. Ke zvýšení dostupnosti knihoven chybí však zatím např. kompletní adresáře knihoven. Jeho realizaci nabízí knihovna Prostějov. Na jinou překážku efektivního získávání informací, spočívající v nevhodné struktuře www stránek knihoven, upozornila D. Tkačíková.

Velmi diskutovanou otázkou je potřeba zdokonalování vyhledávacího aparátu informačních systémů přiblížením struktury dotazu struktuře přirozeného jazyka . Určité přiblížení přirozeného a počítačového jazyka slibují produkty využívající softwarové produkty Excalibur Technologies a Tovek Tools Konference v Seči se v letošním roce dotkla i terminologické oblasti. Referáty se blýskly novými pojmy: digitální ekonomika, informační zbraně, reinženýring průmyslových podniků apod., které věštily, že informační revoluce přinese i řadu problémů. O to snáze byli potom posluchači ochotni akceptovat důležitost zapojení informační technologie i do oblasti sociální - při řešení problematiky stárnutí, osamělosti a pomoci handicapovaným.

V kuloárových diskusích se rovněž potvrdilo, jak významný a přitom opomíjený je vztah knihovnictví a vzdělávání. Řada problémů nastíněných na konferenci, které, zejména ty, které se týkaly informační gramotnosti, vzdělání knihovníků, čtenářství a návštěvnosti knihoven, by se měly řešit již na úrovni základního, středního či vysokého školství.

Závěr vyzněl zcela ve prospěch lidského faktoru. V závěru konference bylo dokonce tlumočeno přání, zda by tomuto faktoru nemohla být věnována větší pozornost a konkrétně byl formulován požadavek, aby příští Seč byla věnována čtenáři a jeho potřebám.

Model smíření lidského a technologického faktoru je nesporně důležitým příspěvkem, který knihovníci svými ojedinělými setkáními v Seči přinášejí jako vklad do budování základů informační společnosti.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JONÁK, Zdeněk. Informační věda, Internet a lidský faktor. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 9 [cit. 2019-09-21]. urn:nbn:cz:ik-10401. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10401

automaticky generované reklamy