Časopisy s Impakt faktorem (IF) v oboru psychologie jsou v databázi Journal Citation Reports (JCR) firmy Thomson Reuters uváděny v obou jejích edicích – Science Edition (SE) a Social Science Edition (SSE) [1]. V SE je zařazena kategorie Psychology, v edici SSE je zařazeno 10 kategorií představujících jednotlivé podobory psychologie: aplikovaná, biologická, klinická, vývojová, pedagogická, experimentální, matematická, psychoanalytická a sociální (viz tab. 1). Tyto kategorie usilují o popsání zaměření jednotlivých časopisů, je tady zařazena i multidisciplinární psychologie, čímž je myšlen multioborový záběr (titulů v této kategorii je také nejvíce, a to 120 v roce 2010).

V našem šetření uskutečněném v edici SE databáze JCR, zaměřeném na počty periodik, jejich vývoj, na mediány IF a jejich vývoj v oborech medicíny a v oborech jí blízkých, jsme sledovali i změny, k nimž došlo v oblasti psychologie, resp. v kategorii Psychology [2,3]. V předkládaném šetření jsme je rozšířili na celou oblast psychologie zahrnující i kategorie z oblasti psychologie, zařazené v edici SSE uvedené databáze.

Metodika

Analýzou podkladů dostupných v databázi Journal Citation Report jsme sledovali počty periodik a mediány IF ve všech kategoriích v obou edicích (SE a SSE) v letech 2005 a 2010. U těchto kategorií jsme sledovali celkový počet citací (total cites), agregovaný impakt faktor (aggregate IF) a počty článků.

Změny v počtech periodik a mediánu IF v těchto kategoriích databáze JCR jsme stanovili jak v absolutních hodnotách, tak i procentuálně.

Výsledky

Počty periodik a mediány IF jakož i další ukazatele (Total Cites, Aggregate IF, Articles) ve všech kategoriích Psychology v edicích SE a SSE v letech 2005 a 2010 jsou uvedeny v tabulce č. 1.

Tabulka č.1: Počty periodik a mediány IF kategorií Psychology SE a SSE v letech 2005 a 2010 v obou edicích databáze JCR

Jednotlivé tituly periodik zařazených v databázi JCR v edicích SE a SSE jsou uvedeny v tabulce č. 2 (.xls soubor). Celkový počet časopisů v tabulce 2 se odlišuje od souhrnných čísel v tabulce 1, neboť v tabulce 2 jsme odstranili duplicity (časopisy zařazené do více kategorií).

Z předložených údajů vyplývá, že v r. 2010 bylo v kategoriích oboru psychologie, které uvádějí edice SE a SSE databáze JCR, zařazeno celkem 659 periodik. V období 2005 bylo těchto periodik 534, což znamená nárůst o 125 titulů, tedy o 23,41 %.

V edici SE se počet periodik v kategorii Psychology v období 2005 – 2010 zvýšil o 13 titulů, což představuje zvýšení o 21,66 %. Medián IF v kategorii Psychology v edici SE se za sledované období zvýšil o 0,321, což představuje zvýšení o 18,30 %.

V edici SSE se počet periodik v 10 kategoriích Psychology (podobory viz tabulka č. 1) v období 2005 – 2010 zvýšil o ze 484 na 586, tedy o 112 titulů, což představuje zvýšení o 23,63 %. Součet mediánů IF v 10 kategoriích Psychology v edici SSE se za sledované období zvýšil z 10,598 na 13,223, což představuje zvýšení o 24,76 %.

Diskuze

Zvýšení počtu periodik, které jsme mohli pozorovat za sledované období v kategoriích, v nichž jsou v databázi JCR zařazována periodika z oblasti psychologie, je v souladu s trendem, který jsme mohli prokázat při porovnání vývoje tohoto ukazatele periodik v oborech medicíny a oborech jí nejbližších [2,3]. Dokládá tak rostoucí zájem o časopisecké publikace v kvalitních impaktovaných periodikách tohoto oboru i o zvýšení významu, který je oboru mezinárodně aktuálně přisuzován, a znamená významné rozšíření publikačních možností pro výzkumné pracovníky v psychologii.

Rozšíření počtu periodik může souviset i se zařazováním periodik do více kategorií, jak u nás dokládala svým šetřením v rámci edice SE např. Kroftová [5]. V našem šetření jsme proto ověřili, která periodika jsou takto zařazována event. vícekrát, a toto zkreslení jsme eliminovali.

Metodikou hodnocení výsledků výzkumu a vývoje vydávanou poradním orgánem vlády – Radou pro výzkum, vývoj a inovace, resp. související kategorizací vědeckých oborů (Číselník skupin oborů a Klasifikací oborů), je psychologie zařazena s kódem AN mezi vědy společenské [4]. Bodové zvýhodnění, které tato Metodika přiznává pro hodnocení časopiseckých publikací většině oborů zařazených mezi vědy společenské (např. filozofie, dějiny, archeologie, antropologie, právní vědy, jazykověda aj.) jejich zařazením do Národního referenčního rámce excelence (NRRE), vytvořeného Radou ke zmírnění dopadů Metodiky na některé obory z oblasti společenských věd, však psychologii přiznáno nebylo. Její publikace jsou bodově hodnoceny stejným způsobem jako publikace z některých dalších společenských věd (např. demografie, sociologie, knihovnictví, ekonomie aj.) a stejně jako publikace z věd lékařských, fyziky, matematiky, chemie, věd o Zemi aj.

Některé oblasti psychologického bádání však mají blíže k přírodovědnému charakteru výzkumu, z něhož scientometrické hodnocení vychází. Bezdíček a kol. v této souvislosti uvádí, že „scientometrické hodnocení aplikováno na psychologii vypovídá o činnosti, vlivu jednotlivých výzkumníků v tomto oboru, kteří ji chápou jako přírodní vědu a dle toho publikují v podobně orientovaných časopisech“ a dodává, že se „jedná o redukci pohledu na psychologii jako na vědu“ a že „je nutné to při interpretaci scientometrických indexů výsledků brát v úvahu“. Současně připomíná, že sami tvůrci akademické psychologie (W. Wundt a W. James) byli reprezentanty tohoto přístupu a „dnes by působili v oboru biologické psychologie, tedy v rámci neurověd, který je hnacím motorem základního výzkumu i v psychologii“. Současně uvádí, že „odborná komunita v americké, německé a francouzské akademické psychologii, kde je tato tradice živá, používá scientometrie k hodnocení vlivu jednotlivých výzkumníků“ [7].

K systému hodnocení výsledků výzkumu se u nás vyjadřovalo několik desítek osobností našeho biomedicínského výzkumu, včetně psychiatrů a psychologů. Vedle již citované práce Bezdíčka a kol. to byli Brunovský a kol., Kopeček a opakovaně Höschl, jejichž vyjádření jsme se pokusili v hlavních bodech shrnout v sdělení Téma „impakt faktor“ v databázi Bibliographia medica čechoslovaca a uvedli je včetně plných citací [6,7,8,9,10].

Domácí časopis Československá psychologie je řadu let indexován v kategorii edice SSE databáze JCR s IF 0,230. V této edici je přitom jedním z 9 domácích periodik, které zařazení do této edice dosáhly (dalšími jsou např. Politická ekonomie, Sociologický časopis a Finanční úvěr). Pro srovnání uvádíme, že v edici SE databáze JCR je v současnosti indexováno 32 domácích periodik, především z oblasti medicíny, botaniky aj.

Dobře dostupná pro naše autory jsou i impaktovaná slovenská Studia psychologica, jak dokládají poznatky z šetření uskutečněných Bezdíčkem a kol. [7]. Z nich při sledování publikační aktivity 85 našich profesorů a docentů psychologie (při upozornění na určitá omezení tohoto šetření) mj. vyplývá, že ze 71 z nich, kteří publikovali v impaktovaných časopisech, 44 využilo možnosti publikovat své práce právě v uvedených dvou časopisech – českém a slovenském – a 27 publikovalo v zahraničních časopisech s vyšším impakt faktorem.

Závěr

Šetření uskutečněné za roky 2005 a 2010 prokázalo jednoznačný trend zvyšování počtu časopisů s IF v kategorii Psychology v databázi JCR, a to v obou edicích. K nárůstu dochází i u hodnot IF, kde se např. současný medián IF 2,075 v edici SE jeví ve srovnání s ostatními vědeckými disciplínami jako velmi dobrý výsledek.