HCI International 2016
Letošní konference HCI (Human-Computer Interaction International) 2016 zahrnující přes čtyři tisíce účastníků ze 74 zemí se konala v kanadském Torontu mezi 17. a 22. červencem 2016. V parném létu se chladivým útočištěm výzkumníků a akademiků stal hotel Westin Harbour Castle.
Zahájení konference
Úvodní přednášce předcházelo vyhlášení vítězných paperů z jednotlivých konferencí, jejichž přehled lze nalézt na adrese http://2016.hci.international/awards. Za tematickou sekci zastřešující celý obor HCI byl zvolen příspěvek “City Usability: a Proposal for Evaluating the Perceived Usability of a City on the Basis of the Website Quality Models”, od italských kolegů Antonia Oproolly et al. Obyvatele pokládá za hlavní část městského prostoru, v němž jsou různé prvky uzpůsobeny potřebám lidí. V zásadě uplatňují použitelnost, termín z oboru HCI, na specifický prostor. Ideálním výsledkem takového “human-centered designu” je přitom “human-centered city”.
Držitelé letošních ocenění na společné fotografii s předsedy jednotlivých sekcí (zdroj: HCI International)
K tematickým sekcím konference
Podobný směr přemýšlení představil ve svém příspěvku On Vital Interaction in Vital Cities jeden z pražských účastníků, doktorand na FHS UK, Pavel Farkas. V městském prostoru ho zajímá problém interakce jako takové, přičemž se zaměřuje na technologickou vrstvu, která poskytuje obyvatelům/uživatelům informace především v oblasti mobility a navigace v prostoru (wayfindingu). Pomocí schemat interakce lze podle něj řešit praktické problémy v městech, která se potýkají s překotným růstem počtu obyvatel. Úspěšná interakce s prostředím je tedy zásadní pro plynulost jejich pohybu, dosahování komunikačních cílů, a tím i celkovou “vitalitu” městkého prostředí. Ve stejné sekci s názvem Sémiotika, trendy, inovace byla dále představena témata související s emocemi či vnímáním krásy jako zajímavé parametry pro uživatelský zážitek.
V sekci DUXU (Design, User Experience and usability) vystoupili další zástupci České republiky: Jan Brejcha představil příspěvek sepsaný s čínskými kolegy nazvaný Finanční gramotnost v Číně jako inovační příležitost. V něm autoři rozebírají především výsledky průzkumu mezi univerzitními studenty v čínském Dalianu a u nás. Znalost studentů v obou zemích je vyšší, než ve zbytku populace, jak ukazuje srovnání s předchozími výzkumy v rámci zemí OECD, ale i v globálním měřítku. Zkoumanými oblastmi byla diverzifikace rizika, inflace, početní problémy a úrok (jednoduchý i složený). Skóre českých a čínských studentů bylo poměrně těsné, nicméně z rozhovorů se studenty v Číně vyvstalo několik problematických oblastí, které by bylo přínosné vyřešit. Autoři pomocí metody Human-centered design definovali okruhy problémů a navrhli řešení, která rozpracovali do podoby mobilní aplikace. Jednalo se o aplikaci pro srovnání nabídek finančních produktů, aplikaci pro tvorbu a sledování rozpočtu a aplikaci pro zlepšení finanční gramotnosti. Rozpracování návrhů těchto mobilních aplikací bude předmětem návazného výzkumu.
Jan Brejcha prezentuje výsledky výzkumu z Číny
V rámci sekce „Semiotics, Trends, Innovation“ vedené právě Janem Brejchou dále vystoupila kolegyně Hana Ovesleová (UISK FF UK). Ve svém příspěvku “User-interface Supporting Learners’ Motivation and Emotion: A Case For Innovation in Learning Management Systems” (Ovesleová, 2016) zkoumala, jakou roli hraje uživatelské rozhraní v procesu výuky a jaké požadavky na management systém proces výuky odráží. Ve svém výzkumu vycházela z hlavních pedagogických směrů a obecných evaluačních pravidel pro tvorbu uživatelských rozhraní (Ovesleová, 2015), aby stanovila devět základních předpokladů efektivní výuky a sadu požadavků, které tyto předpoklady kladou na podpůrný výukový systém.
Téma vzdělávání nebylo jedním z okruhů zájmu výhradně této sekce. Návrh kooperativního prostředí pro vysokoškolské studenty, které umožní spolupráci studentů při videopřednáškách, podpoří jejich aktivní účast a zároveň umožní efektivní evaluaci přijel představit profesor Jan Stelovsky z University of Hawaii at Manoa. Spolu se svou ženou Umidou Stelovsky pracují na metodologii výuky spočívající v synchronizaci videopřednášek a modulu pro tvorbu kvízů. Studenti tak mají možnost v rámci osvojování nového učiva aktivně spolupracovat na vytváření dotazů, které umožní nové učivo lépe a hlouběji pochopit. (Stelovsky, Stelovsky, Wu, 2016)
V oblasti vzdělávání byly již tradičně silně zastoupeny asijské země. Keňská doktorandka Harriet Nyanchama Ocharo, působící aktuálně na Japan Advanced Institute of Science and Technology v Tokiu přijela představit svou práci “An Adaptive Research Support System for Students in Higher Education”. Ve svém výzkumu se zabývá návrhem kooperativního prostředí pro postgraduální studenty, které by mělo být nápomocno při vědecké práci a umožňovat mladým akademikům snadnější cestu k jejich cíli. Neméně zajímavé byly příspěvky kolegů z Hiroshima City University týkající se využití modelu specifického čtyřokénkového komiksového stripu ve výuce či kolegů z University of Electro-Communications týkající se návrhu adaptivního uživatelského rozhraní pro modelování učebního stylu.
Daniel Říha a Jakub Binter zase uvedli studii zabývající se užitím virtuální reality pro diagnostiku a léčbu sexuálních poruch. Společně s kolegyní Klárou Bártovou použili 3D avatary dívek různého věku, v různém ošacení a v různých situacích, aby mohli detekovat a následně korigovat sexuální reakci pedofilních pacientů. Použitý princip biofeedbacku pak umožní pacienty trénovat žádoucí reakce na sexuální podněty.
Oproti minulým ročníkům se “sémiotická” sekce DUXU zdvojnásobila a své příspěvky tak mohlo přednést na deset vystupujících. Mozaiku témat doplnil Tim Stock se sémiotickou analýzou The Epidemiology of Innovation, Simone Ashby s pojednáním o interaktivní instalaci o Surveillance a Big Data, Shih-Miao Huang se studií estetických atributů uživatelského rozhraní, Le Xi se studií vlivu designu na Emotional Experience, In-Chu Liao s pojetím emocí a osobnosti ve vnímání interakce na více obrazovkách, a na závěr Aaron Marcus s pilotní studií Cuteness Design v UX zaměřující se na použití komiksových prvků v asijských uživatelských rozhraních.
Pojem HCI a historie HCI International
HCI je vědecká oblast zkoumající interakci mezi člověkem (tzn. uživatelem) a počítačem. Interakce člověk – počítač je klíčovým prvkem počítačové, resp. informační vědy. Interakci člověka a počítače lze ovšem propojit s různými oblastmi. Filosofie a inovace HCI vychází původně ze tří složek: chování a procesování počítače, informační systémy a aplikace počítačové techniky. Velký vliv na problematiku HCI má kromě technologické stránky také psychologie a lidský faktor.
S definicí a charakterem oboru HCI se pojí také původ a počátky této mezinárodní vědecké konference HCI International. Jejím průkopníkem se stal prof. Gavriel Salvendy (mezi jeho působiště patří: Purdue University, USA, a Tsinghua University, Čína). V roce 1984 se uskutečnila první americko-japonská konference k oboru Human-Computer Interaction a to v Honolulu na Havaji. Mezinárodní konference HCI International se koná společně s řadou přidružených konferencí v rámci jedné organizace a registrace.
Constantine Stephanidis, předseda konference HCII 2015 a Gavriel Salvendy, zakladatel konference HCI International (zdroj: HCI International)
Cílem setkání je zpřístupnit mezinárodní fórum pro diseminaci a výměnu soudobých vědeckých informací na úrovni teorie, obecných a aplikovaných oblastech v HCI, lidského rozhraní a managementu informací, univerzálního přístupu, inženýrské psychologie, kognitivní ergonomie, virtuální, rozšířené a smíšené reality či mezikulturního designu. Stranou nezůstává sociální komputace, sociální média, rozšířená kognice, digitální modelování lidí a aplikace ve zdravotnictví a bezpečnosti. Důležitými oblastmi jsou nepochybně i ergonomie a správa rizik, design, uživatelský prožitek a použitelnost, distribuovaná, ambientní a všudypřítomná interakce, lidské aspekty informační bezpečnosti, soukromí a důvěry, HCI v podnikání, učení a technologie pro spolupráci. Tuto výměnu poznatků zajišťují různé typy komunikace na konferenci, jako jsou plenární prezentace, paralelní sekce, prezentace posterů, tutoriály, výstavy, apod.
Konferenční prostředí není jen výborným stimulem k získání nejnovějších informací o trendech v oboru a výzkumu, je i platformou pro široké pole diskusí nad společnými tématy, umožňující interkulturní úhel pohledu a případný vznik spolupráce při komparativním výzkumu. Neformální setkávání, navazování kontaktů pro další spolupráci i cestování jsou dalšími lákadly pro účast na takových zahraničních akcích.
Ze společných cest účastníků konference...
Od r. 1984 bylo zorganizováno šestnáct ročníků konference HCI International. Na tuto mezinárodní vědeckou konferenci naváže v příštím roce 19. konference pod názvem „HCI International 2017“, která se uskuteční ve Vancouveru. Více informací naleznete na adrese http://2017.hci.international/.
- BREJCHA, Jan et al. Financial Literacy in China as an Innovation Opportunity. In: MARCUS, A., ed. “Design, User Experience, and Usability: Novel User Experiences”, Part II, HCII 2016, LNCS 9747, pp. 439–450. Springer International Publishing, Switzerland, 2016. DOI:10.1007/978-3-319-40355-7_42.
- FARKAS, Pavel. Beyond Innovation Within the City Limits. In: MARCUS, A., ed. “Design, User Experience, and Usability: Novel User Experiences”, Part II, HCII 2016, LNCS 9747, pp. 451–460. Springer International Publishing, Switzerland, 2016. DOI: 10.1007/978-3-319-40355-7_43.
- OVESLEOVÁ, Hana. User-Interface Supporting Learners’ Motivation and Emotion: A Case for Innovation in Learning Management Systems. In: MARCUS, A., ed. “Design, User Experience, and Usability: Novel User Experiences”, Part II, HCII 2016, LNCS 9747, pp. 451–460. Springer International Publishing, Switzerland, 2016. DOI: 10.1007/978-3-319-40355-7_7.
- OVESLEOVÁ, Hana. E-Learning Platforms and Lacking Motivation in Students: Concept of Adaptable UI for Online Courses. In: MARCUS, A., ed. "Design, User Experience, and Usability: Design Discourse", Part III, HCII 2015, LNCS 9188, pp. 218–227. Springer, Switzerland, 2015. DOI: 10.1007/978-3-319-20889-3_21.
- STELOVSKY, Jan, Umida STELOVSKA a WU, John. Constructive Learning Using Flip-Flop Methodology: Learning by Making Quizzes Synchronized with Video Recording of Lectures. In: ZAPHIRIS, Panayiotis a Andri IOANNOU, ed. “Learning and Collaboration Technologies”, HCII 2016, LNCS 9753, pp. 70–81. Springer International Publishing, Switzerland, 2016. DOI: 10.1007/978-3-319-39483-1_7.
- OCHARO, Harriet Nyanchama a HASEGAWA, Shinobu. An Adaptive Research Support System for Students in Higher Education: Beyond Logging and Tracking. In: YAMAMOTO, Sakae, ed. “Human Interface and the Management of Information: Applications and Services”, Part II, HCII 2016, LNCS 9735, pp. 178–186. Springer International Publishing, Switzerland, 2016. DOI: 10.1007/978-3-319-40397-7_18.
- HAYASHI, Yusuke a HIRASHIMA, Tsukasa. An Open-Ended and Interactive Learning Using Logic Building System with Four-Frame Comic Strip. In: YAMAMOTO, Sakae, ed. “Human Interface and the Management of Information: Applications and Services”, Part II, HCII 2016, LNCS 9735, pp. 146–158. Springer International Publishing, Switzerland, 2016. DOI: 10.1007/978-3-319-40397-7_15.
- HASEGAWAm Shinobu, BILINYI, Ashery a KASHIHARA Akihiro. Design for Adaptive User Interface for Modeling Students’ Learning Styles. In: YAMAMOTO, Sakae, ed. “Human Interface and the Management of Information: Applications and Services”, Part II, HCII 2016, LNCS 9735, pp. 168–177. Springer International Publishing, Switzerland, 2016. DOI: 10.1007/978-3-319-40397-7_17.