Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Exkurze do Nostické knihovny

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Exkurze do Nostické knihovny

0 comments
Anglicky
English title: 
A visit to the Nostic Palace Library
English abstract: 
The Nostic Palace Library is one of two last Prague interior palace libraries. It was conceived in the architectural plans of the Palace in the second half of the 17th century and contained precious works of Gutenberg or Copernicus. Today, 14 thousands units can be found here, mainly from the fields of theology, law and natural science, namely astronomy. This article summarizes the diverse content of the library collections as well as notable contributions of particular people, architecture details and historical context.
Autoři: 

Členové Svazu knihovníků a informačních pracovníků měli možnost dne 26. listopadu 2012 navštívit Nostickou knihovnu, která sídlí v budově Nostického paláce na Maltézském náměstí v Praze na Malé Straně a představuje jednu ze dvou posledních pražských interiérových palácových knihoven. V nevlídném listopadovém počasí přišla návštěva nádherných prostor tohoto historického paláce více než vhod. Po třetí hodině odpolední jsme se v doprovodu PhDr. Richarda Šípka z Knihovny Národního muzea odebrali do Nostické knihovny, kde jsme se na základě jeho odborného výkladu dozvěděli mnoho zajímavého nejen o knižním fondu, ale o historii celé knihovny.

Nostický palác

Nostický palác (autor: Jaroslav Kučera / jakura.estranky.cz)

Nostický palác nechal vybudovat ve 2. polovině 17. století Jan Hartvík z Nostitz (1610-1683), zakladatel rienecké větve nostického rodu a již v architektonickém projektu dal vyčlenit dva sály prvního patra k uložení tehdy nově zakládané rodové bibliotéky. Tu se začala psát více než 300 let dlouhá historie majorátní knihovny hrabat z Nostic a Rienecka.

Základem Nostické knihovny se stal fond bývalé zámecké knihovny ve slezském Javoru čítající přibližně 5000 svazků. Byla to knihovna Otty mladšího z Nostic, mezi svými současníky uznávaného vzdělance, zakladatele nosticko-rokytnické větve rodu, nevlastního bratra Jana Hartvíka. Po Ottově smrti roku 1670 Jan Hartvík knihovnu zakoupil (její cena byla odhadnuta na necelých 8000 zlatých). Knihovna svým rozsahem i obsahem proslula již ve své době a její vzácnou součástí byla i iluminovaná 42 řádková Gutenbergova bible z roku 1455 a Koperníkův autograf „De revolutionibus orbium coelestium“ s vlastnickými přípisky Jana Amose Komenského. Zmíněná Gutenbergova bible se však během 19. století z Nostické knihovny vytratila a objevila se až roku 1911 v Huntington Library v americkém San Marinu, kde je uložena dodnes. Autograf byl darován Jagellonské knihovně v Krakově.

Za zmínku stojí postřeh, že knihovní fondy systematicky budované konkrétními jedinci, v tomto případě šlechtici z Nostic a Rienecka, do jisté míry odrážejí zájmy, kulturní rozhled, scestovalost či jazykové schopnosti svého majitele, a proto nám poskytují cenné informace o vlastnících sbírky a době, ve které žili.

Knihovní fond Nostické knihovny čítá celkem 14 000 svazků, z toho 227 rukopisů (evidovány v tištěném katalogu, který vypracoval Josef Vítězslav Šimák) a 92 prvotisků, které eviduje „Katalog prvotisků Knihovny Národního muzea v Praze a zámeckých a hradních knihoven v České republice“. Přibližně 24 % fondu (3400 svazků) jsou zastoupeny tisky do roku 1600, 34 % fondu (4800 svazků) tisky 17. století, 23 % fondu (3200 svazků) a 16 % fondu (2300 svazků) tisky 18. a 19. století. Součástí fondu jsou dále knižní dary a to zejména Ottovi mladšímu z Nostic (v knihách proto můžeme nalézt množství rukopisných dedikací). Co se týče oborového rozdělení, pak stěžejní část zaujímá teologická literatura, v těsném závěsu literatura právní, přírodovědná (zejména astronomická), dále dějiny, lékařství a geografie.

Nostický knihovní fond je však významný zejména pro svou rozsáhlou sbírku sileziak čítající 860 titulů (z toho 640 jazykově německých) z období 17. a 18. století, za kterou vděčí právě Ottovi mladšímu z Nostic. Převažuje zde literatura náboženská, dále medicína, školní řády gymnázií a dalších škol, ale také příležitostná literatura (svatební blahopřání, kondolence apod.). Nechybí ani literatura vědecká (numizmatika, dějiny umění, historie, přírodní vědy a ekonomie), literatura týkající se dějin Slezska a Vratislavi, součástí fondu jsou i zřízení slezských měst a zemských privilegií z počátku 17. století. Vedle toho knihovna vlastní i 1088 bohemik, 332 polonik, 120 lusatik a 21 moskovitik. Součástí knihovního fondu jsou také soupis rostlin „Hortus Eystettensis“ z pera německého botanika Basilia Beslera (doplněný 367 mědirytovými tabulemi) a bible oltářníka Kunše z konce 14. století.

Kromě Jana Hartvíka a Otty mladšího z Nostic se o rozšiřování Nostické knihovny významně přičinil také František Antonín z Nostic (1725-1794), prasynovec syna Jana Hartvíka, Antonína Jana z Nostic. Františkovo členství v Královské učené společnosti v Praze zapříčinilo významné rozšíření fondu Nostické knihovny zejména o vědeckou literaturu. Za jeho života byla Nostická knihovna spravována dvěma učenci - Františkem Martinem Pelclem a Jaroslavem Schallerem, kteří knihovnu nově uspořádali a knihy označili lístky s grafickým heraldickým exlibris. František Martin Pelcl (1734-1801), učenec působící u Františka Antonína z Nostic jako vychovatel jeho synů, byl později jmenován hraběcím bibliotékářem a vyhotovil katalog knihovny, který je alfabeticky setříděn dle oborů a eviduje 8824 svazků, ale bohužel se dochoval jen jeho čistopis. Autorem čistopisu katalogu je druhý jmenovaný učenec, Jaroslav Schaller (1738-1809), který byl rovněž vychovatelem synů Františka Antonína. Kolegou obou výše zmíněných pánu Pelcla a Schallera byl významný český filolog a zakladatel slavistiky Josef Dobrovský (1753-1829), který také vyučoval syny Františka Antonína (konkrétně matematice a filozofii) a nostický knižní fond mu byl bohatým zdrojem pramenů pro svou vlastní badatelskou činnost.

Od 2. poloviny 18. století se privátní knihovna stává veřejnou, ale během 19. století přestává být knižní fond doplňován a je uzavřen jako historický. Proto následující literatura, tj. z 19. a 20. století, dala vzniknout zámecké knihovně měšické, která však byla v polovině 20. století převezena do Prahy a deponována vedle původní Nostické majorátní knihovny. Také v souvislosti s 2. světovou válkou došlo na proces stěhování, kdy byla Nostická knihovna z obavy před bombardováním z Prahy dočasně přemístěna na zámeček v Jindřichovicích u Sokolova. Po válce přešla knihovna jako konfiskát do vlastnictví státu administrativně spadající pod státní památkovou správu, roku 1954 byla předána Národnímu muzeu a roku 1991 se stává kulturní památkou. V současné době knihovnu spravuje oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea.

Nostickou knihovnu můžeme právem označit za jedinečnou kulturněhistorickou památku a to nejen pro svou vzácnou knižní sbírku, ale také díky jejímu skvostně ztvárněnému interiérovému uspořádání s mnoha umělecky hodnotnými doplňky. V souvislosti s rekonstrukcí budovy Nostického paláce mezi lety 2000-2003 prošla rekonstrukcí i samotná Nostická knihovna, kdy byly odhaleny části původní stropní a nástěnné výzdoby. Strop druhého sálu zdobí pět zrestaurovaných kruhových olejomaleb na plátně od neznámého pozdně barokního mistra, kdy v centrální části stropu je umístěn velký obraz Alegorie Času a v rozích čtyři menší obrazy s Alegoriemi věd (Hudby, Astronomie, Filozofie a Historie). Během rekonstrukce byly odkryty nástěnné malby se žánrovými krajinnými náměty s exotickou přírodou a antickými ruinami.

Klasicistní knihovní mobiliář rozdělený galerií na dvě etáže zdobí manýristické skříňové hodiny pocházející z rudolfinských sbírek, které navíc ukazují pohyb Slunce v zodiaku, polohu planet a fáze Měsíce. Zábradlí galerie je doplněno kotvou, která je součástí rodového erbu hrabat z Nostic. Pozornosti návštěvníků neušla ani značně rozměrná lupa, která byla pomůckou slabozrakým čtenářům při vyhledávání jednotlivých titulů v regále. Nostická knihovna je od roku 2003 zpřístupněna široké veřejnosti též s možností expedice svých knih do studovny Národního muzea.

Poznámka: Článek vznikl na základě odborného výkladu PhDr. Richarda Šípka a také článku: Šípek, R. 2005. Pražská majorátní knihovna hrabat z Nostic a Rienecka. Zprávy památkové péče. roč. 65, č. 1, s. 28-33.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
RAJDLOVÁ, Hana. Exkurze do Nostické knihovny. Ikaros [online]. 2013, ročník 17, číslo 1 [cit. 2022-07-03]. urn:nbn:cz:ik-14025. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14025

automaticky generované reklamy