Navzdory prezidentskému vetu se vládní koalici podařilo v opakovaném hlasování v poslanecké sněmovně prosadit svůj návrh zákona o DPH. V důsledku toho jsou od 1. května 2004 elektronické informační zdroje (lhostejno, zda přístupné online nebo na CD-ROM) zatíženy sazbou DPH ve výši 19 procent.

Elektronické informační zdroje se totiž zahrnují do tzv. elektronických služeb, které paragraf 10, odst. 8, písm. a) definuje takto: "dodání webových stránek (website supply), hostitelství webových stránek (web-hosting), vzdálená údržba programového vybavení, dodání programů a jejich aktualizace, dodání prezentace, textů a informací, včetně vytvoření dostupné databáze, dodání hudby, filmů a her, včetně hazardních her, a dodání politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých a zábavních vysílání, dodání výuky na dálku; za poskytnutí elektronické služby se nepovažuje komunikace přes elektronickou poštu mezi osobou, která službu poskytuje a osobou, které je služba poskytována". Současně platí, že do zboží podléhající snížené sazbě DPH (viz příloha č. 1) byly zařazeny také "knihy, brožury, noviny a časopisy, kde reklama nepřesahuje 50 % plochy, obrázková alba, obrázkové knihy, předlohy ke kreslení a pro děti, hudebniny tištěné či rukopisné, kartografické výrobky všech druhů včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a globusů, kromě tiskovin plně nebo podstatně určených k reklamě".

Zákon o DPH rámcově vychází ze 6. evropské směrnice "o sladění zákonů členských států týkajících se daní z obratu - Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (77/388/EHS)". Její příloha H obahuje seznam zboží a služeb, které možné v národní legistativě zařadit do snížené sazby DPH - týká se to mj. knih, novin a periodik a "jiné než materiály plně nebo podstatně určené k reklamě". Tento pro nás závazný dokument tak výslovně nenařizuje členským zemím rozlišovat u knih a periodik DPH podle formy, což konečně potvrdila náměstkyně ministra financí Y. Legierská v diskusi na schůzi senátního výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ministr financí B. Sobotka poté v reakci na plenární rozpravu v senátu řekl, že jde o politické rozhodnutí každé země, zda ponechá konkrétní zboží nebo službu v základní sazbě DPH. Oficiální překlad směrnice najdete na serveru České daňové správy.

Tento stav se pokusil zvrátit ve prospěch vysokých škol (resp. knihoven) senátor a rektor Masarykovy univerzity v Brně J. Zlatuška, který podal na jednání zmíněného výboru 24. března pozměňovací návrh, jehož smyslem bylo zrovnoprávnit tyto publikace bez ohledu na typ nosiče. Jinak by "vznikla poměrně absurdní situace. V okamžiku, kdy je produkt realizován na papíře, tak že používá zvýhodněnějších cen než v okamžiku, kdy se dopraví elektronickou formou a používá se v té modernější verzi," uvedl J. Zlatuška. Výbor tento návrh schválil a určil J. Zlatušku jako zpravodaje, který pak ve stejném duchu vystoupil na plenárním zasedání. Toto ustanovení však nebylo v kontextu ostatních změn, které tato norma přináší, natolik mediálně zajímavé či politicky kontroverzní, aby mohlo způsobit zdržení v jejím projednávání. V senátu byla nakonec 1. dubna přijata v původním znění, byť nejtěsnější většinou (hlasy 37 senátorů včetně J. Zlatušky ze 73 přítomných).