České vysoké učení technické v Praze ve spolupráci s dalšími partnery uspořádalo ve dnech 14.-16. února konferenci BELCOM´01. Pod tímto názvem se skrývá zkratka výzvy, která se na konferenci podrobněji diskutovala: Building Effective Learning Communities a možná bychom měli dodat "for all". Konference vyšla z některých výzev a námětů, obsažených ve zprávě Národního vzdělávacího fondu nazvané Strategie rozvoje lidských zdrojů v České republice a ze závěrů MŠMT, obsažených v Bílé knize a ve Státní informační politice (SIP) ve vzdělávání, diskutován byl také Akční plán realizace SIP Rady vlády ČR pro SIP.

Většina podkladů k diskusním tématům je vystavena na webovských stránkách konference, kde se také začnou postupně objevovat i texty přednášek, které na konferenci odezněly. Proto se nebude tento příspěvek věnovat podrobně všemu, čím se konference zabývala, koneckonců, vzhledem k šíři záběru by to možná vydalo i na diplomovou práci, ale zaměří se na některé nové myšlenky a klíčové závěry konference.

První konferenční den, resp. odpoledne, byl věnován konkrétním příkladům on-line kurzů, a to především společnému projektu ČVUT, CESNET a Chip Akademie Vogel Publishing Řidičák na počítač, který vznikl zatím jako testovací kurz vycházející z koncepce ECDL a pro jehož realizaci v češtině byly použity texty právě Vogel Publishing. European Computer Driving Licence je mezinárodně uznávaný certifikát, který je v rámci států EU doporučen a používán jako standard základní počítačové gramotnosti. Tento certifikát deklaruje, že jeho držitel úspěšně absolvoval mezinárodní testy a splňuje minimální znalostní kritéria pro práci s počítačem. Tato kritéria jsou rozložená do sedmi základních modulů (Základy IT, Používání počítače a správa souborů, Textový editor, Tabulkový kalkulátor, Databáze, Grafické možnosti a prezentace a Služby informační sítě). Právě na pracovišti ČVUT byla česká verze kurzu vytvořena v prostředí WebCT, které umožňuje vzdálený přístup studentů po Internetu a řadu dalších nástrojů, které pouhý text typu skripta povyšují právě na on-line kurz (možnost diskuse s lektorem, chatu, virtuální tabule, vlastní "pracovní" stránka, kalendáře, testy a kvizy). Po dohodě s pracovištěm ČVUT bylo možné se do kurzu přihlásit a v době od 21. února do konce března si tak otestovat nejen znalosti výpočetní techniky, ale především specifické prostředí on-line kurzů.

Během konference byly zmíněny i další projekty on-line výuky, které jsou všechny dobrým příkladem toho, co je klíčové pro rozvoj on-line výuky a především její dostupnost pro všechny: spolupráce univerzit (a dalších vzdělavatelů) mezi sebou a s podniky. Těmito příklady tedy kromě ECDL je například Cisco akademie, která navazuje spolupráci se středními školami a nebo čerstvě podepsaná spolupráce mezi VŠE a e-business akademií od firmy IBM. Zdá se, že bez sdílení již vyvinutých modulů nebo jiných částí on-line kurzů, výměny zkušeností a podpory komerční sféry není vývoj on-line výuky směrem k celoživotnímu vzdělávání vůbec možný.

E-learning se podle účastníků konference ubírá dvěma směry: a) web-based kurzy a další s tím spojené "sofistikovanější" metody, které se zpravidla u nás vyvíjejí na některých vysokých školách a v podnicích a b) dobře zpracované a strukturované databáze nebo portály, které zpravidla slouží pro sebevzdělávání expertů (např. Komora daňových poradců má pro své členy dobře zpracované právní poradenství zaměřené na jejich specifické potřeby). Jako podpora těchto systémů pak vznikají tzv. virtuální knihovny, kde jako příklad můžeme uvést například portál veřejné správy www.centralni-adresa.cz a nebo připravovaný vzdělávací portál na MŠMT, který má právě vzniknout v souladu s požadavky on-line výuky a akčním plánem SIP.

Nejvíce podrobností a zkušeností spojených s rozvojem a provozem on-line výuky se mohl návštěvník konference dozvědět na středečním "zahřívacím" diskusním panelu s názvem Současný stav a perspektivy internetové výuky. Vývoj kurzů pro internetovské prostředí vyžaduje celou řadu kroků a je natolik náročný, že se skutečně bude vyplácet některé dílčí, již vyvinuté věci sdílet. Je totiž potřeba zvážit cíl kurzu, cílovou skupinu, to, jakým způsobem bude měřitelný efekt kurzu, zabezpečení dat, technické zázemí a lidské zdroje, zvážit vývoj vlastního systému versus zakoupení licence na již existující, zajištění, že obsah kurzu bude odpovídat technickým normám pro web kurzy a že bude kompatibilní s jinými kurzy spolupracujících institucí, testování a kvalitu obsahu - po odborné, jazykové, výtvarné i pedagogicko-psychologické stránce, zajistit údržbu obsahu kurzu a prostředí po jeho vytvoření, vyhodnocovat zpětnou vazbu a odstraňovat nedostatky - přitom je možné sledovat, co už bylo vyvinuto a případně to použít. Pokud však má být nasazení takových forem výuky skutečně efektivní, je potřeba podrobit stávající osnovy revizi v tom smyslu, aby nasazení ICT nebylo kontraproduktivní. Tradiční zaměření české školy na faktografii může ICT jen podpořit v tom, že studenti budou muset sledovat ještě více informací díky jejich přístupnosti, ale nenaučí se, jak s nimi efektivně nakládat ku prospěchu osobnímu nebo profesnímu.

Na konferenci vystoupila celá řada "hvězd" a především praktiků, kteří pracují na rozvoji on-line výuky a distančního vzdělávaní v České republice. Přestože se podařilo tento vývoj - právě díky nadšenectví několika jedinců či pracovišť - posunout výrazně dopředu, naráží rozvoj on-line výuky na řadu problémů, které je potřeba řešit na národní až mezinárodní úrovni. Větší průhlednost a podpora ze státních programů směřujících do rozvoje vzdělávání a širší a otevřenější spolupráce univerzit a jejich propojení s podniky jsou výzvami, které byly zformulovány v závěru konference. Právě proto vznikla skupinka lidí, kteří zastupují významné instituce nebo posty a jejichž úkolem bude formulovat doporučení pro další rozvoj on-line výuky u nás.