Vancouver Public Library je třetím největším systémem veřejných knihoven v Kanadě s více než 2,5 miliony položek ve svých sbírkách. Počet poboček je 22 a jejich služeb využívá celkem cca 280 000 držitelů karet s téměř devíti miliony výpůjček ročně. Knihovna ve Vancouveru byla založena v roce 1869, což je o 22 let dříve než Městská knihovna v Praze.

Budova Vancouver Public Library v kanadském Vancouveru

Centrální pobočka knihovny se nachází přesně uprostřed Vancouveru na Library Square ve čtvrti zvané Downtown Vancouver. Záměrně nepíší centrum. To, co se považuje nebo spíše nazývá centrem, je Stanley Park, srdce Vancouveru. Centrální pobočka, která je také největší pobočkou v celé knihovní síti, je obklopena výškovými budovami, ale na její kolosální kráse to nic neubírá. Termín "kolosální" je zde použit záměrně: Přestože stavba centrální budovy byla dokončena v roce 1995, připomíná římské koloseum a již z dálky působí jako chlouba Vancouveru. To "z dálky" ovšem berte s rezervou. V tak husté zástavbě musíte přijít na dohled tak 250 metrů. Vysoká budova, připojená k tomuto koloseu, je administrativním zázemím.

Library Commons otevřené každému

Při vstupu do budovy na mě čeká další překvapení. Vstupuji do auly a vidím malé kavárničky, novinový stánek, potraviny a bageterii. Zajímavě provedené, můžete si půjčit knížku a jít si posedět v klidu do kavárny či přečíst noviny. Knihovna využívá z devíti pater jen sedm, ale i tak je to velký a rozlehlý komplex. Působí velice přívětivě, všude je dostatek otevřeného prostoru a na první pohled málo knih. Můžete se v klidu posadit, připojit se k internetu a být zde, jak dlouho chcete. Pokud k tomu přidáme i lehce dostupné občerstvení, stává se z knihovny váš druhý domov.

Interiér knihovny a katalog historických fotografií

V sedmém patře se nachází Special Collections. Zde se setkávám s Kate Russell která mě doprovází po zbytek návštěvy. V oddělení se nachází skvosty v podobě starých diapozitivů, fotek, knih a map Vancouveru a jeho okolí a Britské Kolumbie. Zajímavostí je, že ke svým poznámkám nesmíte používat propisky či pera; půjčí vám jen obyčejnou tužku. Fotografie z počátku 19. století si za menší finanční obnos můžete nechat vytisknout přímo v knihovně. Služba velice zajímavá a hojně využívaná.

Matrika v knihovně a jiná překvapení

Postupujeme po odděleních dolů. Každé patro je zaměřeno na jiný žánr, je zde možné využít velké množství počítačů a studijních míst. Co bych ale v knihovně neočekával, je oddělení matriky. Na velkém množství mikrofilmů (viz obr. Genealogy Microfilms Reels) na kterých naleznete záznamy o všech narození a úmrtích od roku 1650 v oblasti Britské Kolumbie. V kombinaci s přistěhovaleckými knihami z celé oblasti se knihovna stává něčím výjimečným. To vše pro čtenáře přístupné zcela zdarma!

Co mě však nadchlo nejvíce, bylo půjčování audio-video dokumentů. Hudba, filmy, prostě cokoliv, co bylo v pobočce, se dalo zapůjčit. Mířím tím k vybrání filmu který má uvnitř krabičky hned i nosiče a jednoduchým projetím u self-checku si je vypůjčíte. Bohužel si nejsem jistý, zda by toto šlo praktikovat i u nás v České republice. Rozdíl v přístupu čtenářů je poněkud odlišný.

Genealogické záznamy na mikrofilmech, vozíky z knihami a self-check filmu

Nesmíme opomenout zmínit, že čtenář při registraci neplatí registrační poplatek, služby jsou zcela zdarma. Když jsem se ptal, zda je možné se stát čtenářem a půjčit si knihu bylo mi řečeno, že čtenářem může být jen obyvatel oblasti Greater Vancouver (městské části kolem Vancouveru). Pokud ale chci využít jen internet, není problém si na řidičský průkaz či cestovní pas zařídit roční přístup na internet ve všech pobočkách zdarma. To vám velice usnadní život, jelikož v celém Vancouveru ale i dalších městech, je přístup na wi-fi většinou zpoplatněn. Samoobslužné výpůjční stojany či box na vracení knížek je zde zcela samozřejmostí.

Co mě ale zarazilo, byla možnost využití poradny pro nezaměstnané. Bylo mi vysvětleno, že člověk který ztratí práci přijde do tohoto oddělení a zde ho pošlou na rekvalifikační kurzy, pomůžou mu sepsat životopis a najdou odpovídající práci... opět zcela zdarma. To je v našem prostředí zcela nevídané.

Inspirace pro naše knihovny

Od mé návštěvy uplynuly už tři roky. Nejsem si jistý, zda bych dokázal napsat něco inspirativního pro naše knihovny hned poté co jsem se vrátil, ale s odstupem času a s ohledem na vlastní působení v knihovně mne toho dnes napadá více než bezprostředně po návratu z Kanady. Jakou zkušenost jsem si přivezl? Bylo jich více. V první řadě zkušenost v podobě setkání se zaměstnancem knihovny který měl pochopení k mojí práci a byl otevřený ke všem mým dotazům. Pohled na knihovnu jako na místo setkávání, sdílení informací a prostředí k tvoření úžasných projektů.

Co určitě stojí za zmínku, je možnost pomáhat s rekvalifikací, napojení skrze knihovnu na instituce, které pomohou žadatelům o práci nebo už jen samotné informační středisko, které se bude zabývat touto problematikou. Není to ale jen o dospělých čtenářích, jsou tu samozřejmě i děti nebo spíše teenageři. Zde vidím možnost spolupráce v podobě sdílení nebo přestavení cesty, jak se knihovna věnuje této komplikované skupině. Důležité je pochopit, že bychom měli naslouchat a učit se či přebírat přínosné principy, které ve světě již fungují, ale přitom dát pozor na to, že ne vše, co si přivezeme, bude v našich podmínkách fungovat. Musíme to umět přetransformovat do našeho prostředí. Poslední věc je samotné cestování jako další forma sebevzdělávání. Cestovat má dnes možnost každý; rozdíl je samozřejmě v tom, co my sami uděláme pro to, abychom se při naší soukromé cestě podívali do knihoven.