Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Digitální knihovny v praxi

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Digitální knihovny v praxi

1 comments
Rubrika: 
LESK, Michael. Practical digital libraries : books, bytes, and bucks. San Francisco : Morgan Kaufman Publishers, 1997. xvii, 297 s. ISBN 1-55860-459-6

Digitální knihovny jsou relativně novým jevem, který představuje propojení možností stále se rozvíjející digitální komunikace s úsilím poskytovat uživatelům rychle a účinně nejrůznější druhy informací. Přijít s termínem "digital library" bylo určitě mnohem snazší než definovat, co se pod ním skrývá. Digitální knihovnou může být malá osobní knihovna nebo ohromná distribuovaná sbírka dokumentů, podobná velké veřejné knihovně, archivu, galerii nebo muzeu. S určitým zjednodušením je možné digitální knihovnu definovat jako informační systém, který využívá moderní informační a komunikační technologie pro získávání, uchovávání, organizaci, vyhledávání, šíření a zpřístupňování digitálních materiálů uživatelům. Digitální knihovna nemusí být nutně založená na síťovém principu, ale je navržena a budována tak, aby bylo možné ji využívat v prostředí sítě. Obsahem digitálních knihoven nejsou jen textové informace – také obrazové materiály, zvukové nahrávky, video či film nebo trojrozměrné objekty. Může jít např. o digitalizované papírové dokumenty, obrázky nebo fotografie a mapy, stejně tak jako o digitalizované filmové dokumenty nebo zvukové nahrávky pořízené třeba na válečky na počátku tohoto století. Mnohé typy informací a materiálů, které jsou či budou zpřístupňovány prostřednictvím digitálních knihoven, vznikají již pouze elektronicky a nemají alternativu v tradiční podobě. S digitálními knihovnami nejsou spojeny jen široce tématicky zaměřené představy o jejich obsahu, ale také ekonomické, kulturní a sociální otázky a jak jinak – technologické aspekty jejich budování.

Problematice digitálních knihoven je v současnosti odborníky věnován velký zájem, neboť jde o jedno z významných řešení umožňujících dlouhodobou archivaci, ochranu a zároveň široké zpřístupnění rozmanitých druhů dokumentů. Myšlenka digitálních knihoven nalezla silnou odezvu také v souvislosti s tím, jak postupně začínají mnohé projekty vykazovat výsledky, které si uživatelé mohou nejen odzkoušet, ale i rutinně využívat. Jedním z důsledků je také nárůst publikovaných informací na toto téma. Řadu užitečných příspěvků věnovaných nejrůznějším aspektům budování digitálních knihoven lze nalézt ve sbornících z konferencí nebo ve specializovaných časopisech, jako jsou např. Ariadne, CLIR Issues, D-Lib Magazine, International Journal on Digital Libraries nebo RLG DigiNews. Příspěvky zabývající se problematikou digitálních knihoven jsou ovšem publikovány i v jiných časopisech, namátkou lze uvést třeba Library Journal Digital (rubrika INFOTECH – Digital Libraries), Communications of ACM nebo Online. Na Internetu najdeme také studie a výzkumné zprávy nebo metapages a bibliografické soupisy literatury o digitálních knihovnách. A samozřejmě dnes už nejen informace o projektech a iniciativách, nýbrž i fungující digitální knihovny. Výsledkem výzkumu a vývoje v posledních letech jsou také komplexní softwarová řešení pro budování, zpřístupňování a správu digitální knihovny, jako např. Agora nebo IBM Digital Library.

Zřejmě nejznámější projekty digitálních knihoven jsou řešeny v rámci 4letého společného programu National Science Foundation/ Defense Advanced Research Projects Agency/National Aeronautics and Space Administration známého jako Digital Libraries Initiative (DLI). Do programu bylo vloženo těmito institucemi 24,4 mil. dolarů.

Jde o projekty 6 amerických universit zahájené v roce 1995, na jejichž řešení se kromě vědeckovýzkumných pracovišť podílejí také knihovny, muzea, nakladatelé a firmy specializované na informační a komunikační technologie. Cílem těchto projektů je nalézt a vyzkoušet metody a postupy, jež by se daly využít při získávání, uchovávání, organizaci a využívání informačních zdrojů obsahujících nejrůznější typy informací uložených v rozmanitých elektronických formátech.

Alexandria Digital Library (University of California at Santa Barbara) je distribuovaná digitální knihovna, jež by měla uživatelům poskytnout prostřednictvím výkonného grafického rozhraní možnost přístupu a manipulace s digitálními informacemi v různých sbírkách dokumentů (mapy, obrázky, texty, multimédia).

Informedia Digital Video Library (Carnegie Mellon University) využívá inteligentní mechanismy, které poskytují uživatelům plnotextové prohledávání video záznamů. V rámci projektu je budována multimediální knihovna s více než 1.000 hodinami digitálního videa, zvukových záznamů, obrazových, textových a dalších druhů dokumentů. Nové technologie by měly usnadnit a zlepšit přístup k výukovým materiálům.

Srdcem projektu Stanford University Digital Libraries je testování protokolu InfoBus, který poskytuje jednotný přístup k různým službám a informačním zdrojům a zajišťuje vzájemnou spolupráci mezi těmito službami (jež pracují v různých programovacích jazycích na výpočetních systémech s odlišnou architekturou). Integrated Task Environment (DLITE) je experimentální rozhraní, jehož prostřednictvím lze pracovat se službami, ke kterým umožňuje přístup InfoBus. Je vytvořeno s cílem usnadnit uživatelům přístup k mnoha odlišným službám, aniž by pociťovali, že jde o zpracování více úloh najednou.

Cílem projektu University of California-Berkeley Digital Library je vývoj technologií pro inteligentní přístup k obrovským distribuovaným databázím obsahujícím fotografie, obrázky ze satelitů, videozáznamy, mapy, plné texty a tzv. "multivalentní" dokumenty s cílem zpřístupnění rozsáhlého množství veřejně dostupných dat z oblasti životního prostředí.

University of Michigan Digital Library Project je specializován na zpřístupňování multimediálních aplikací s informacemi z oblasti věd o zemi a výzkumu vesmíru pro výukové účely na různých stupních škol.

Digital Libraries Initiative Project(University of Illinois at Urbana-Champaign – UIUC) si klade za cíl vyvinout technologie pro efektivní zpřístupnění vědecké literatury prostřednictvím Internetu. Výsledkem by mělo mimo jiné být programové vybavení pro digitální knihovnu a vyhodnocení uživatelského přístupu k obrovskému množství dokumentů zpřístupňovaných v rámci jediné virtuální knihovny prostřednictvím rozdílných vyhledávacích mechanismů. Na projektu se podílejí nakladatelé periodik a producenti software. V současnosti je prostřednictvím služby DeLIver autorizovaným uživatelům (tj. zaměstnancům a studentům univerzity) k dispozici rozsáhlá knihovna zahrnující periodika z inženýrských oborů a fyziky. Projekt Interspace, řešený rovněž na UIUC, se zabývá vývojem prostředí pro sémantickou indexaci multimediálních informací.

Výzkum a vývoj v oblasti digitálních knihoven zahájený těmito projekty bude pokračovat v další etapě jako Digital Libraries Initiative – Phase II (DLI-2).

Další projekty digitálních knihoven, jejichž výsledky jsou již dnes dostupné uživatelům, představují hlavně snahy zaměřené na archivaci a zpřístupnění dokumentů (fotografií, filmových a zvukových dokumentů, knih, časopisů, map apod.) ilustrujících americkou historii a její kulturní dědictví, např. American Heritage Project, American Memory, California Heritage, Making of America (MOA) a Making of America II. Podobně zaměřené jsou i projekty orientované na digitalizaci a zpřístupnění archivních materiálů, řešené např. v rámci National Archives and Records Administration nebo US Archives.

Mnohostranné využití moderních informačních a komunikačních technologií ilustrují projekty digitálních knihoven v oblasti astronomie, medicíny, hudby, životního prostředí, krásné literatury, digitalizace vzácných rukopisů, zpřístupnění muzeálních sbírek nebo usnadnění přístupu k  výzkumným zprávám, disertacím či patentům. Příspěvek nakladatelů k řešení dané problematiky reprezentují např. ACM Digital Library, IEEE Computer Society Digital Library nebo elektronické služby nakladatelství Elsevier Science. Pohled na to, jak si představují informační služby v digitálním prostředí knihovny, nabízí GALEN II.

Užitečným zdrojem informací o budování digitálních knihoven jsou stránky Berkeley Digital Library SunSITE. Informace věnované problematice digitálních knihoven lze sledovat také prostřednictvím elektronické konference.

To vše je ovšem jen malý výsek z informací, který lze při seznamování s digitálními knihovnami využít přímo prostřednictvím volně dostupných zdrojů na Internetu.
Pozornému zájemci přitom jistě neunikne několik důležitých věcí:

  • digitální knihovny nejsou ani zdaleka omezeny na oblast dokumentů zpřístupňovaných tradičně knihovnami,
  • digitální knihovnou není systematicky organizovaná sbírka odkazů na elektronické dokumenty umístěné na různých serverech (v tomto případě jde o virtuální knihovnu),
  • jejich budování není spjato jen s řešením technologických záležitostí, ale je kladen velký důraz na uživatelské aspekty,
  • významnou roli při jejich budování hraje spolupráce (včetně mezinárodní) a podpora státem financovaných institucí,
  • velký význam je přikládán otázkám spojeným s dodržováním autorských práv v elektronickém prostředí.

Po delším (nezbytném) úvodu se konečně dostávám ke stručné recenzi knihy Practical Digital Libraries: Books, Bytes, and Bucks, jejímž autorem je Michael Lesk. Jde o jednu z  mála knižních publikací o digitálních knihovnách, které doposud vyšly. A doposud jedinou, která vyčerpávajícím způsobem shrnuje technologické, ekonomické a autorskoprávní otázky doprovázející budování digitálních knihoven, poukazuje na problémy spojené s kvalitou informací i digitální ochranou a archivací dokumentů, nabízí přehled současných projektů a seznamuje s možnostmi, jakými mohou být v digitálních knihovnách reprezentovány, organizovány, šířeny a využívány texty, obrazové dokumenty, zvukové záznamy nebo video. Z obsahu knihy je zřejmé, že zvláštní důraz klade autor na ekonomické a technické problémy. Cílem publikace je vysvětlit, jakým způsobem je možné přistupovat k budování digitálních knihoven, proto je věnována řadě praktických otázek spojených s tímto novým fenoménem v oblasti zpřístupňování informací. Kniha poskytuje vynikající základ pro seznámení s danou problematikou a měl by si ji prostudovat každý, kdo uvažuje o přípravě projektu nebo realizaci vlastních záměrů v oblasti digitálních knihoven.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
TKAČÍKOVÁ, Daniela. Digitální knihovny v praxi. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2019-11-18]. urn:nbn:cz:ik-10266. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10266

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

I will recommend not to wait until you earn big sum of cash to buy goods! You should take the mortgage loans or college loan and feel fine