Digitální knihovny v praxi
Digitální knihovny jsou relativně novým jevem, který představuje propojení možností stále se rozvíjející digitální komunikace s úsilím poskytovat uživatelům rychle a účinně nejrůznější druhy informací. Přijít s termínem "digital library" bylo určitě mnohem snazší než definovat [4], co se pod ním skrývá. Digitální knihovnou může být malá osobní knihovna nebo ohromná distribuovaná sbírka dokumentů, podobná velké veřejné knihovně, archivu, galerii nebo muzeu. S určitým zjednodušením je možné digitální knihovnu definovat jako informační systém, který využívá moderní informační a komunikační technologie pro získávání, uchovávání, organizaci, vyhledávání, šíření a zpřístupňování digitálních materiálů uživatelům. Digitální knihovna nemusí být nutně založená na síťovém principu, ale je navržena a budována tak, aby bylo možné ji využívat v prostředí sítě. Obsahem digitálních knihoven nejsou jen textové informace – také obrazové materiály, zvukové nahrávky, video či film nebo trojrozměrné objekty. Může jít např. o digitalizované papírové dokumenty, obrázky nebo fotografie a mapy, stejně tak jako o digitalizované filmové dokumenty nebo zvukové nahrávky pořízené třeba na válečky na počátku tohoto století. Mnohé typy informací a materiálů, které jsou či budou zpřístupňovány prostřednictvím digitálních knihoven, vznikají již pouze elektronicky a nemají alternativu v tradiční podobě. S digitálními knihovnami nejsou spojeny jen široce tématicky zaměřené představy o jejich obsahu, ale také ekonomické, kulturní a sociální otázky a jak jinak – technologické aspekty jejich budování.
Problematice digitálních knihoven je v současnosti odborníky věnován velký zájem, neboť jde o jedno z významných řešení umožňujících dlouhodobou archivaci, ochranu a zároveň široké zpřístupnění rozmanitých druhů dokumentů. Myšlenka digitálních knihoven nalezla silnou odezvu také v souvislosti s tím, jak postupně začínají mnohé projekty vykazovat výsledky, které si uživatelé mohou nejen odzkoušet, ale i rutinně využívat. Jedním z důsledků je také nárůst publikovaných informací na toto téma. Řadu užitečných příspěvků věnovaných nejrůznějším aspektům budování digitálních knihoven lze nalézt ve sbornících z konferencí [5] nebo ve specializovaných časopisech, jako jsou např. Ariadne [6], CLIR Issues [7], D-Lib Magazine [8], International Journal on Digital Libraries [9] nebo RLG DigiNews [10]. Příspěvky zabývající se problematikou digitálních knihoven jsou ovšem publikovány i v jiných časopisech, namátkou lze uvést třeba Library Journal Digital [11] (rubrika INFOTECH – Digital Libraries), Communications of ACM [12] nebo Online [13]. Na Internetu najdeme také studie a výzkumné zprávy nebo metapages a bibliografické soupisy [14] literatury o digitálních knihovnách. A samozřejmě dnes už nejen informace o projektech a iniciativách [15], nýbrž i fungující digitální knihovny [16]. Výsledkem výzkumu a vývoje v posledních letech jsou také komplexní softwarová řešení pro budování, zpřístupňování a správu digitální knihovny, jako např. Agora [17] nebo IBM Digital Library [18].
Zřejmě nejznámější projekty digitálních knihoven jsou řešeny v rámci 4letého společného programu National Science Foundation [19]/ Defense Advanced Research Projects Agency [20]/National Aeronautics and Space Administration [21] známého jako Digital Libraries Initiative [22] (DLI). Do programu bylo vloženo těmito institucemi 24,4 mil. dolarů.
Jde o projekty 6 amerických universit zahájené v roce 1995, na jejichž řešení se kromě vědeckovýzkumných pracovišť podílejí také knihovny, muzea, nakladatelé a firmy specializované na informační a komunikační technologie. Cílem těchto projektů je nalézt a vyzkoušet metody a postupy, jež by se daly využít při získávání, uchovávání, organizaci a využívání informačních zdrojů obsahujících nejrůznější typy informací uložených v rozmanitých elektronických formátech.
Alexandria Digital Library [23] (University of California at Santa Barbara) je distribuovaná digitální knihovna, jež by měla uživatelům poskytnout prostřednictvím výkonného grafického rozhraní možnost přístupu a manipulace s digitálními informacemi v různých sbírkách dokumentů (mapy, obrázky, texty, multimédia).
Informedia Digital Video Library [24] (Carnegie Mellon University) využívá inteligentní mechanismy, které poskytují uživatelům plnotextové prohledávání video záznamů. V rámci projektu je budována multimediální knihovna s více než 1.000 hodinami digitálního videa, zvukových záznamů, obrazových, textových a dalších druhů dokumentů. Nové technologie by měly usnadnit a zlepšit přístup k výukovým materiálům.
Srdcem projektu Stanford University Digital Libraries [25] je testování protokolu InfoBus [26], který poskytuje jednotný přístup k různým službám a informačním zdrojům a zajišťuje vzájemnou spolupráci mezi těmito službami (jež pracují v různých programovacích jazycích na výpočetních systémech s odlišnou architekturou). Integrated Task Environment [27] (DLITE) je experimentální rozhraní, jehož prostřednictvím lze pracovat se službami, ke kterým umožňuje přístup InfoBus. Je vytvořeno s cílem usnadnit uživatelům přístup k mnoha odlišným službám, aniž by pociťovali, že jde o zpracování více úloh najednou.
Cílem projektu University of California-Berkeley Digital Library [28] je vývoj technologií pro inteligentní přístup k obrovským distribuovaným databázím obsahujícím fotografie, obrázky ze satelitů, videozáznamy, mapy, plné texty a tzv. "multivalentní" dokumenty s cílem zpřístupnění rozsáhlého množství veřejně dostupných dat z oblasti životního prostředí.
University of Michigan Digital Library Project [29] je specializován na zpřístupňování multimediálních aplikací s informacemi z oblasti věd o zemi a výzkumu vesmíru pro výukové účely na různých stupních škol.
Digital Libraries Initiative Project [30](University of Illinois at Urbana-Champaign – UIUC) si klade za cíl vyvinout technologie pro efektivní zpřístupnění vědecké literatury prostřednictvím Internetu. Výsledkem by mělo mimo jiné být programové vybavení pro digitální knihovnu a vyhodnocení uživatelského přístupu k obrovskému množství dokumentů zpřístupňovaných v rámci jediné virtuální knihovny prostřednictvím rozdílných vyhledávacích mechanismů. Na projektu se podílejí nakladatelé periodik a producenti software. V současnosti je prostřednictvím služby DeLIver [31] autorizovaným uživatelům (tj. zaměstnancům a studentům univerzity) k dispozici rozsáhlá knihovna zahrnující periodika z inženýrských oborů a fyziky. Projekt Interspace [32], řešený rovněž na UIUC, se zabývá vývojem prostředí pro sémantickou indexaci multimediálních informací.
Výzkum a vývoj v oblasti digitálních knihoven zahájený těmito projekty bude pokračovat v další etapě jako Digital Libraries Initiative – Phase II [33] (DLI-2).
Další projekty digitálních knihoven, jejichž výsledky jsou již dnes dostupné uživatelům, představují hlavně snahy zaměřené na archivaci a zpřístupnění dokumentů (fotografií, filmových a zvukových dokumentů, knih, časopisů, map apod.) ilustrujících americkou historii a její kulturní dědictví, např. American Heritage Project [34], American Memory [35], California Heritage [36], Making of America [37] (MOA) a Making of America II [38]. Podobně zaměřené jsou i projekty orientované na digitalizaci a zpřístupnění archivních materiálů, řešené např. v rámci National Archives and Records Administration [39] nebo US Archives [40].
Mnohostranné využití moderních informačních a komunikačních technologií ilustrují projekty digitálních knihoven v oblasti astronomie [41], medicíny [42], hudby [43], životního prostředí [44], krásné literatury [45], digitalizace vzácných rukopisů [46], zpřístupnění muzeálních sbírek [47] nebo usnadnění přístupu k výzkumným zprávám [48], disertacím [49] či patentům [50]. Příspěvek nakladatelů k řešení dané problematiky reprezentují např. ACM Digital Library [51], IEEE Computer Society Digital Library [52] nebo elektronické služby nakladatelství Elsevier Science [53]. Pohled na to, jak si představují informační služby v digitálním prostředí knihovny, nabízí GALEN II [54].
Užitečným zdrojem informací o budování digitálních knihoven jsou stránky Berkeley Digital Library SunSITE [55]. Informace věnované problematice digitálních knihoven lze sledovat také prostřednictvím elektronické konference [56].
To vše je ovšem jen malý výsek z informací, který lze při seznamování s digitálními knihovnami využít přímo prostřednictvím volně dostupných zdrojů na Internetu.
Pozornému zájemci přitom jistě neunikne několik důležitých věcí:
- digitální knihovny nejsou ani zdaleka omezeny na oblast dokumentů zpřístupňovaných tradičně knihovnami,
- digitální knihovnou není systematicky organizovaná sbírka odkazů na elektronické dokumenty umístěné na různých serverech (v tomto případě jde o virtuální knihovnu [57]),
- jejich budování není spjato jen s řešením technologických záležitostí, ale je kladen velký důraz na uživatelské aspekty,
- významnou roli při jejich budování hraje spolupráce (včetně mezinárodní) a podpora státem financovaných institucí,
- velký význam je přikládán otázkám spojeným s dodržováním autorských práv v elektronickém prostředí.
Po delším (nezbytném) úvodu se konečně dostávám ke stručné recenzi knihy Practical Digital Libraries: Books, Bytes, and Bucks [58], jejímž autorem je Michael Lesk [59]. Jde o jednu z mála [60] knižních publikací o digitálních knihovnách, které doposud vyšly. A doposud jedinou, která vyčerpávajícím způsobem shrnuje technologické, ekonomické a autorskoprávní otázky doprovázející budování digitálních knihoven, poukazuje na problémy spojené s kvalitou informací i digitální ochranou a archivací dokumentů, nabízí přehled současných projektů a seznamuje s možnostmi, jakými mohou být v digitálních knihovnách reprezentovány, organizovány, šířeny a využívány texty, obrazové dokumenty, zvukové záznamy nebo video. Z obsahu [61] knihy je zřejmé, že zvláštní důraz klade autor na ekonomické a technické problémy. Cílem publikace je vysvětlit, jakým způsobem je možné přistupovat k budování digitálních knihoven, proto je věnována řadě praktických otázek spojených s tímto novým fenoménem v oblasti zpřístupňování informací. Kniha poskytuje vynikající základ pro seznámení s danou problematikou a měl by si ji prostudovat každý, kdo uvažuje o přípravě projektu nebo realizaci vlastních záměrů v oblasti digitálních knihoven.