Ve středu 21. března se uskutečnil první Den vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tato akce, která proběhla v prostorách hlavní budovy Filozofické fakulty na Palachově náměstí, měla za cíl představit široké veřejnosti to nejlepší ze současné vědy a výzkumu na FF UK. Pozvání přijali jak významní představitelé jednotlivých disciplin, tak mladí vědci, kteří na FF UK působí.

Filozofická fakulta univerzity Karlovy si dala za cíl představit vědecké úspěchy fakulty. Cílila na odbornou veřejnost, uchazeče o doktorské studium i širokou veřejnost.

Těžiště bohatého programu Dne vědy tvořily jednotlivé přednášky rozdělené do čtyř paralelních sekcí. Sekce nazvaná „Vidí věci jinak“ přinesla průřez tím, čím se v současné době zabývají nejvýznamnější vědecké osobnosti FF UK, jejichž práce přesahuje jednak hranice prostředí české vědy a také všeobecně vnímaný rámec věd humanitních a sociálních a jejich postavení mezi ostatními vědeckými odvětvími.

Promluvili zde např. prof. PhDr. Tomáš Halík, ThD. z Ústavu filosofie a religionistiky, prof. Miroslav Bárta, Dr. z Českého egyptologického ústavu či prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc. z Katedry psychologie a mnozí další.  Mezi nimi také přední česká lingvistka doc. Mirjam Friedová, PhD. z Ústavu lingvistiky a ugrofinistiky, která pronesla přednášku na téma Neviditelné významy a jiné taje konverzačního umění. V ní představila jeden ze současných přístupů k jazyku a jeho využití při analýze „toho, co si účastníci konverzace sdělují mezi řádky“, čili oblasti, která byla lingvisty dlouho neprávem opomíjena. Pohled na jazyk, jehož povahu doc. Friedová nastínila, nutně vyžaduje propojení lingvistiky s dalšími disciplinami.

Příspěvek světově významného shakespearologa prof. PhDr. Martina Hilského, CSc. z Ústavu anglofonních literatur a kultur, nazvaný Geneze zla: Shakespearovi padouši, se soustředil na jeden z dílčích problémů Shakespearovy tvorby (nejen dramatické). Prof. Hilský v úvodu představil možnou typologii postav antihrdinů u Shakespeara a posléze na příkladech dvou konkrétních postav - Richarda III. a Jaga z tragédie Othello – ilustroval povahu a vývoj těchto typů tragických padouchů.

V sekci „Mladá věda“ dostali prostor pro prezentaci svých aktuálních výzkumů mladí pracovníci FF UK. I zde zazněly příspěvky z velké části interdisciplinární, mnohdy zasahující i mimo pole společenských věd. Např. Mgr. Radek Skarnitzl, PhD. z Fonetického ústavu představil v přednášce s názvem Existuje ještě dnes „anonymní“ telefonát? projekt zaměřený na problematiku zachycení specifičnosti hlasu individuálních mluvčích, který nabízí velké množství praktických využití, např. ve forenzní praxi.

Dr. Radek Skarnitzl z Fonetického ústavu nahlíží na lidskou řeč jako na druh biometrického údaje. Akustické parametry kódují identitu mluvčího; z jejich porovnávání těží např. forenzní fonetika.

Jiné přednášky zase reflektovaly nejaktuálnější společenské fenomény. Tak tomu bylo mimo jiné v přednášce PhDr. Radka Bubna z Ústavu politologie, který načrtl různé podoby vztahu mezi armádou a politikou v politických dějinách 20. století, což ilustroval analýzou role armády v současných arabských revolucích.

Třetí přednášková sekce byla nazvána „Hravá věda“. Jak už název napovídá, tato série přednášek byla koncipována interaktivně, z části také formou workshopů. Prof. PhDr. Petr A. Bílek, CSc. z Ústavu české literatury a literární vědy v přednášce Vědec ve filmu demonstroval vtipnou formou  s pomocí filmových ukázek, jak se v českém filmu od první republiky do konce 20. století proměňovalo konstruování postavy vědce – v rozpětí mezi stereotypem „šíleného vědce“ a vědce-bojovníka za humanitu. Jiný druh interaktivnosti reprezentoval workshop Mgr. Evy Lehečkové, PhD. (Ústav českého jazyka a teorie komunikace) O krvi, jež zmodrala a zhoustla, ve kterém si účastníci mohli v praxi vyzkoušet lingvistický empirický výzkum s využitím korpusových materiálů.

A konečně čtvrtá sekce, „Podporujeme vědu“, byla zaměřena na praktickou stránku vědecké práce. Seminář Radky Syrové, DiS., BBus (Knihovna Jana Palacha), Efektivní rešerše v databázích, e-časopisech a e-knihách, seznámil zájemce s možnostmi využití elektronických zdrojů při tvorbě vědeckých textů. Bc. Kateřina Mitasová ze Zahraničního oddělení FF UK promluvila v přednášce Možnosti zahraniční vědecké spolupráce o stále širší nabídce zahraničních cest a nakonec Bc. Petr Hájek z Grantového referátu FF UK představil možnosti čerpání finančních prostředků nejen ze zdrojů Filozofické fakulty, ale také na vysokých školách obecně.

V rámci Dne vědy byl také uspořádán kulatý stůl na téma „Hodnocení vědy v ČR – minulost a výhledy“. V panelové diskusi, jíž se účastnili Hlavní vědecký poradce předsedy vlády ČR pro vědu a výzkum a člen Rady vlády pro výzkum vývoj a inovace, prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR  Radek Špicar, M. Phil. a představitel akademické sféry, RNDr. Jiří Rákosník, CSc., vědecký pracovník AV ČR, a kterou moderoval děkan FF UK, doc. PhDr. Michal Stehlík, PhD., představili jednotliví panelisté nejprve obecné problémy hodnocení a financování vědy a výzkumu a jeho dosavadní vývoj. Profesor Fiala zdůraznil potřebu vzniku nové Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací, kterou připravuje Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Radek Špicar se zaměřil na problematiku spolupráce sféry akademické a soukromé, především průmyslu. Doktor Rákosník pozitivně zhodnotil práci na současné podobě metodiky hodnocení s tím, že je nutné pokračovat v diskusích mezi jednotlivými aktéry. Problém komunikace mezi politickou reprezentací, akademickou obcí a soukromým sektorem akcentovali všichni panelisté. Ve druhé části kulatého stolu došlo na dotazy z publika. Ty směřovaly pochopitelně hlavně na specifika hodnocení humanitních věd, kterému se v první části příliš prostoru nevěnovalo.

Zmíněné příspěvky představují pouhý zlomek z celé programové nabídky Dne vědy – celkem vystoupilo za jediný den bezmála třicet přednášejících. Podstatná část programu byla také k dispozici na webu Dne vědy (www.denvedy.cz) v podobě on-line přenosů z přednáškových místností. Na stránkách projektu nyní zájemci najdou záznamy přednášek či prezentace jednotlivých přednášejících.

Doprovodnou akcí Dne vědy byla výstava posterů „Moderní věda na moderní fakultě“ či provoz prodejního stánku vydavatelství FF UK, kde byly se slevou nabízeny tituly tematických edičních řad fakultního vydavatelství a také množství časopisů, jež FF UK vydává a distribuuje.

Všem spolupracovníkům, kteří se podíleli na přípravě Dne vědy patří velký dík. Bez nich by se první – a nyní lze dodat, že úspěšný – Den vědy na Filozofické fakultě mohl jen těžko uskutečnit.