Kdyby se dala nějak měřit všeobecná hladina občanského uvědomění, v těchto dnech by u nás její hodnoty byly zajisté vyšší než bývá v kraji obvyklé. Náš (a nejen náš) supervolební rok se doklopýtal ke svému druhému vrcholu a my, obyčejní občané, máme opět na pár dní či možná jen minut pocit, že máme ve svých rukou osud nejen svůj a své země, nýbrž také těch, kteří se cítí povoláni nám vládnout (a přiznejme si, že právě to je pocit docela příjemný). Volební vřava se však jako pokaždé rychle přežene a my si na politiky vzpomeneme ponejvíce tehdy, když nás rozčílí nějaké mediální zprávy či na úrovni komunální narazíme na často nepochopitelného úřadního šimla. Kdo by neznal pocit bezmoci, když jsme ve věku globálních sítí nuceni obíhat nejrůznější instituce, stát v nich fronty a více či spíše méně milým úředníkům dokazovat, že máme oprávněný nárok na to či ono razítko, které má jediný smysl – pootevřít další dveře k jinému úředníkovi či jen umožnit zařazení do nové fronty.

Dělat si iluze, že v Evropě, za jejímiž branami už netrpělivě přešlapujeme, je to diametrálně odlišné, by asi bylo naivní. Důkazem opaku je zřejmě i pozornost, která se veřejným informačním službám a informačním systémům státní správy věnuje v rámci vše zastřešující iniciativy eEurope. A protože podzim je čas, kdy je třeba dokázat, že jsme od začátku roku nezaháleli, v září a říjnu se doslova roztrhl pytel s nejrůznějšími konferencemi, na nichž zaznělo leccos zajímavého jak o mapování současného stavu, tak především o projektech, které se snaží naši sysifovskou kouli postrčit zase o kousek výš.

Ve dnech 19. a 20. září se v Bruselu konala Panevropská konference o elektronické veřejné správě, organizovaná oficiální iniciativou Evropské komise IDA (Interchange of Data between Administrations). Konference se zúčastnilo na 250 zástupců administrativy, soukromé podnikatelské sféry i lobbistických organizací. Smyslem konference bylo přiblížit myšlenku budoucí elektronické státní správy podnikatelům i běžným občanům. Na konferenci zazněla celá řada příspěvků, od odvážných vizí možných celoevropských strategií elektronické správy veřejných věcí až po konkrétní popisy již realizovaných řešení na národní, regionální i místní úrovni. Všichni účastníci byli vyzváni k diskusi nad tématy připravovaného Sdělení Evropské komise na téma celoevropských služeb elektronické veřejné správy pro občany a podniky. V debatě o posledním vývoji v této sféře zazněl i požadavek na výraznější uplatnění iniciativy IDA v administrativě jednotlivých členských států a její větší zapojení do aktivit na regionální a místní úrovni. Souběžně s touto "oficiální" linií by měly existovat i alternativní komunikační kanály v rámci soukromého sektoru – například založené na síti již tradičně zavedených hospodářských a obchodních komor. Optimální funkcí iniciativy IDA by tudíž mělo být překlenutí komunikační propasti mezi veřejnými a politickými institucemi.

Dalším výrazným počinem v této oblasti, i když s prozatím omezeným praktickým efektem, je spuštění portálu public-services.eu. Úkolem tohoto portálu je poskytovat informace a přímé služby evropským občanům i podnikatelům. Hlavní význam portálu spočívá v tom, že má na jednom místě přehledně shromažďovat všechny potřebné informace pro soukromé osoby i podnikatele, kteří se chtějí přestěhovat, studovat, pracovat či podnikat v jiném státě Unie a výrazně usnadnit komunikaci s tamními úřady. Vedle obecných pravidel platných pro celou Unii by se tak zde měly postupně naplnit "národní" sekce – zatím najdeme informace o Dánsku, Francii, Německu, Itálii, Lucembursku, Španělsku a Švédsku, i ty však spíše jen v náznaku. Brzy by se měla nabídka rozšířit i o státy EEA (Evropského hospodářského prostoru) a kandidátské země. Ambiciózní plán předpokládá, že elektronicky zprostředkované služby by měly zcela nahradit osobní návštěvy a tedy často zdlouhavé a nákladné cestování před samotným stěhováním či zahájením činnosti v jiném státě.

Další konference na podobné téma se nazývala E-Demokracie: Scénáře pro rok 2010 a ve dnech 15. a 16. října ji v Paříži uspořádala kancelář projektu EVE (Evaluating practices & Validiting technologies in E-democracy), jehož cílem je v rámci programu IST Evropské komise vyhodnocovat praktické společensko-politické důsledky zaváděných informačních a komunikačních technologií na občany a veřejnou správu. Cílem činnosti EVE by mělo být "pochopení elektronické demokracie a jejího místa v zastupitelské demokracii". Přeloženo do normálního jazyka to znamená, že projekt EVE sleduje současné spíše spontánní pronikání informačních a komunikačních technologií do praktické státní správy a zároveň má za cíl vyvinout levný, bezpečný a spolehlivý systém elektronického hlasování. Smyslem zmíněné konference bylo porovnání praktických zkušeností s "elektronickou demokracií" a představení výsledků činnosti projektu EVE. Konkrétně se jednalo o e-občanství (tj. projekty směřující k "virtuální" účasti občana jak v samotných volbách, tak i následně při komunikaci se zvolenými zástupci), e-volby (zatím pouze na experimentální úrovni představené modely elektronického hlasování a jeho sociologických a politických důsledků) a praktické uplatnění e-governance, tedy veřejné správy (propojování úřadů státní správy a dalších veřejných institucí).

Vedle úsilí o využití všech potenciálních možností informačních technologií pro usnadnění každodenního života evropského občana lze v poslední době pozorovat i zvýšenou aktivitu na úrovni v pravdě globální – ať už se jedná o přípravu Světového summitu o informační společnosti, který se má konat příští rok v prosinci v Ženevě, tak třeba o iniciativy OSN vycházející z naděje, že globální informační technologie mohou pomoci regulovat negativní důsledky globalizace ekonomiky.

V Bukurešti se ve dnech 7.–9. listopadu uskuteční regionální konference ke světovému summitu o informačních technologiích. Ten byl svolán na základě rezoluce Valného shromáždění OSN z roku 2001 a má se konat pod záštitou generálního tajemníka OSN Kofiho Annana a Mezinárodní telekomunikační unie. Ctižádostí summitu je setkání představitelů vlád, mezinárodních organizací, soukromého sektoru a občanské společnosti při debatě o budoucí podobě informační společnosti. Předběžná konference v Bukurešti si klade za cíl posílit vztahy mezi evropskými státy a přijmout společný program spolupráce v oblasti komunikačních a informačních technologií vycházející ze vzájemné interakce všech zmíněných skupin.

V poněkud praktičtější rovině se pohybuje 15. října spuštěný nový portál sítě The Global Compact, který se má stát platformou konkrétního zapojení soukromých společností do řešení globálních problémů a postupného naplňování pojmu "udržitelné globalizace". Ve vedení sítě Global Compact společně zasedají představitelé 50 celosvětově etablovaných firem spolu s představiteli státní správy i organizací bránících lidská práva a zabývajících se ochranou přírody. Projekty, které se uskutečňují pod hlavičkou Global Compact, musí zaručit respektování základních dokumentů a myšlenek OSN a zároveň dostávají veškerou podporu, kterou autorita OSN přináší. Webový portál by měl přispět k propagaci celé myšlenky a zejména pak k urychlení komunikace a zkrácení cesty od předložení projektu k jeho realizaci, která by měla ve svém výsledku přinést pomoc těm opravdu nejpotřebnějším.

Výše napsané řádky přes často formálně znějící a suchopárné formulace měly naznačit, jak rychle by komunikační technologie či jednoduše internet mohly proniknout do každodenního života nejen těch, pro něž je už nyní nedílnou součástí práce či zábavy. Vize to byly vesměs pozitivní a radostné. Bohužel nejen takový je potenciál internetu, ale o tom raději třeba zase příště.