Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

21. akviziční seminář v Havlíčkově Brodě aneb o potřebnosti pravidelných setkávání akvizitérů

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

21. akviziční seminář v Havlíčkově Brodě aneb o potřebnosti pravidelných setkávání akvizitérů

3 comments

V roce 2011 vstoupil akviziční seminář do třetí dekády svého konání. Stejně jako v předešlých letech i letos bylo iniciátorem a pořadatelem Sdružení knihoven České republiky, konkrétně jeho Sekce pro akvizici. Jako místo byla vybrána Krajská knihovna Vysočiny, která se stala vlídným a pozorným hostitelem, a dnem D byl čtvrtek 21. října. Seminář se podařilo začlenit do programu tradičního Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě a mnozí akvizitéři tak využili příležitosti a spojili ho s jednáními s nakladateli a dodavateli a s doplněním deziderát a „horkých“ knižních novinek do fondů svých knihoven.

Srdečným uvítáním oslovila téměř devadesát účastníků semináře Mgr. Veronika Peslerová, ředitelka Krajské knihovny Vysočiny. Poté vystoupila pořadatelka Podzimního knižního veletrhu PhDr. Markéta Hejkalovánakladatelství Hejkal, která vyzvala všechny přítomné k návštěvě veletržních prostor a řady doprovodných akcí veletrhu. Rovněž navrhla, aby se v roce 2012  seminář uskutečnil v rámci druhého ročníku Letního knižního veletrhu v Ostravě. Zástupkyně ředitelky Krajské knihovny Vysočiny Ing. Jitka Hladíková informovala o organizačních záležitostech a večerním programu Listování s Robertem Fulghumem a následně předala slovo řediteli Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem a předsedovi Sekce pro akvizici Sdružení knihoven České republiky Ing. Alešovi Brožkovi, který hned v úvodu vyzdvihl skvělou organizaci semináře a zmínil potíže s jeho přípravou z důvodu prvotního nedostatku příspěvků.

Dopolední blok přednášek byl zaměřen více teoreticky. Jako první vystoupila Mgr. Světlana Knollová, která má v Národní knihovně České republiky na starost akvizici zahraniční literatury. Svojí prezentaci nazvala „Současné trendy a problémy v nákupu zahraniční literatury“. Podrobně rozebrala různé aspekty akviziční politiky knihoven a kritéria výběru a v této souvislosti zdůraznila nosnost a přínos každého získaného dokumentu pro čtenáře a důležitost poslání a funkce instituce a její strategie budování fondu. Popsala výhody metody Konspektu pro akvizici a hovořila o cenách a rozpočtových možnostech. Věnovala se zásadním momentům nákupu zahraniční literatury v Národní knihovně, kam zahrnula nelehkou problematiku financí, způsoby získávání dokumentů, které se změnily z převažující výměny na nákup, a on-line akviziční návrh. Zahraniční literaturu lze získávat prostřednictvím českých nebo zahraničních dodavatelů, na mezinárodních veletrzích, v knihkupectvích a antikvariátech. Detailněji byly přiblíženy záležitosti celního řízení. Následovala část, týkající se specifik akvizice elektronických dokumentů -  ze současných byla zmíněna databáze ebrary a velmi kladný ohlas čtenářů na ní. Velkým pomocníkem akvizitéra je elektronická evidence akvizice, například deziderát, objednávek nebo faktur.

Seminář v Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě se těšil značnému zájmu pracovníků našeho oboru

Seminář v Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě se těšil značnému zájmu pracovníků našeho oboru

PhDr. Hana Nová a PhDr. Petra ŠťastnáNárodní knihovny České republiky se při své práci zabývají periodickými dokumenty a pro svůj příspěvek si jako téma vybraly „Akviziční zdroje pro česká periodika“. Prezentace byla v podstatě přehledem zdrojů, o které se akvizitéři mohou opřít. S odkazem na tzv. tiskový zákon (Zákon č. 46/2000 Sb.) uvedla PhDr. Nová povinnost vydavatelů zaevidovat pokračující zdroje v databázi Ministerstva kultury. Ta je však spíše informativní a formální a má svá omezení, například ve vyhledávání nebo v aktuálnosti vložených údajů. Dále zmínila národní databázi ISSN, která je dostupná na internetových stránkách Národní technické knihovny a která zahrnuje jak tištěné, tak on-line tituly. ISSN je nepovinným údajem a nepřiděluje se všem periodikům, vyjmuty jsou inzertní tituly, křížovky, zpravodaje měst a obcí apod. Zdrojem pro akvizici mohou být i stránky Unie vydavatelů periodického tisku, jednotlivé webové stránky nakladatelů (například Economia), konkrétní dodavatelé novin a periodik, veletrhy, média a letáky. PhDr. Šťastná navázala informacemi o databázi České národní bibliografie, stručně zmínila elektronický katalog Národní knihovny, sdílenou katalogizaci Cluster v knihovnickém systému Aleph a Souborný katalog pro periodika. Národní knihovna navíc vytváří a na internetu od roku 1998 vystavuje měsíční seznamy obdržených periodik a již od roku 2000 připojuje obálky. V blízké budoucnosti se plánují odkazy na plné texty a vytvoření aplikace na vyhledávání podle časového hlediska.

Posledním přednášejícím dopoledního bloku byl Antonín Pokorný, DiS.Knihovny Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho přednáška „Nové modely práce s elektronickými knihami v knihovnách“ vyvolala mezi účastníky živou diskusi, ukázala značný zájem knihovnické obce o nová média a zatím neujasněné způsoby nakládání s nimi. Rovněž naznačila obavy o budoucnost knihoven. Elektronické knihy jsou novou a dynamickou oblastí, která se neustále vyvíjí, a praxe je teprve v počátcích. Po úvodním vymezení termínů podle Terminologické databáze knihovnictví a informační vědy se A. Pokorný věnoval srovnání vlastností elektronické a tištěné knihy, kam zařadil například fyzickou a obsahovou neohraničenost, orientaci v knize, práci s textem, způsoby čtení, individualizaci, stálost obsahu, ochranu soukromí a sociální čtení. Zajímavý je náhled Stephena Abrama, dlouhodobě se zabývajícího výzkumem učebnic. Podle něj kniha jako stabilní objekt umírá a základem jsou multimédia a s nimi spojené nové možnosti předávání informací. Poslední část prezentace věnoval A. Pokorný popisu současného a ideálního stavu, kam by se knihovny mohly ubírat. Za důležité považuje při získávání elektronických knih sdružování v konsorciích, využívání „nových“ platebních metod například „odkoupením“ díla přímo od autora, vytvoření univerzálního rozhraní a oddělení uživatelských účtů od vydavatelů a prodejců.

Odpolední část semináře byla vyhrazena příspěvkům, které vycházely z konkrétních praktických poznatků a zkušeností akvizitérů. „Spolupráce oddělení služeb a oddělení akvizice s přihlédnutím k novým službám a technologiím – praxe v SVK HKMgr. Vlasty Havrdové ze Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové ukázala, jak je nutná a potřebná kooperace jednotlivých oddělení knihovny. Mgr. Havrdová charakterizovala hradeckou knihovnu a její akvizici, hovořila o strategii doplňování, propagaci, akviziční komisi a informativních schůzkách s novými zaměstnanci. Mezi konkrétní příklady vzájemné spolupráce zahrnula vytipování dokumentů na nákup duplikátů, propagaci spočívající ve zveřejňování novinek, statistiku výpůjček, kdy se měsíčně zjišťují nejžádanější tituly, příspěvky na facebookovém profilu knihovny, meziknihovní výpůjční službu, on-line formulář na dokoupení dokumentů nebo možnost napsat požadavek na doplnění do fondu přímo u výpůjčního pultu. Věnovala se také akvizici jednotlivých typů dokumentů, a to s ohledem na problematiku financí. Upozornila rovněž na důležitost pravidelných setkávání akvizitérů a výměnu zkušeností.

Mgr. Zdenka PrahlováMěstské knihovny v Praze předstoupila před účastníky semináře s tématem „Vyhláška o veřejných zakázkách a akvizice“. Omezila se na nákup knih a demonstrovala aplikaci zákona o veřejných zakázkách z roku 2006 v Městské knihovně v Praze. Na jeho základě jsou jedenkrát týdně vypisovány veřejné zakázky. Jednotlivé dávky,  obsahující sedmdesát až devadesát titulů, posuzuje nákupní komise, která určuje i počet požadovaných exemplářů - nejméně jde však o dva. Následuje realizace poptávky, kdy se obesílají dodavatelé. Podle konkrétních nabídek se uskutečňují objednávky titul po titulu. Výsledkem celého procesu jsou pro knihovnu zajímavé rabaty.

„Zkušenosti s internetovými knižními obchody v Severočeské vědecké knihovně v Ústí nad Labem“ předala přítomným Marie Lichtenbergová, která, jak napovídá název její prezentace, dorazila na seminář ze Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem. Fakty nabitá prezentace obsahovala podrobné zhodnocení kladných i záporných stránek nákupu na webu, včetně konkrétních příkladů a přehledu internetových obchodů, se kterými M. Lichtenbergová spolupracuje. Zmínila, že tento způsob akvizice je často jedinou možností, jak dokumenty získat, a že nákup by měl být pro knihovnu vždy výhodný. Z kladných stránek uvedla například pohodlí nákupu, jasné a přehledné obchodní podmínky, informace o cenách,  podstatné akviziční údaje, širokou nabídku titulů, ušetření za poštovné, elektronické přehledy a vyhledávání podle různých hledisek. Ze záporných jmenovala nedostatečné akviziční údaje, které mohou vést k objednávání nevhodných titulů, vracení dokumentů na dobropis, platbu předem nebo na dobírku, začlenění starších titulů do novinek, nedodání některých titulů a problémy duplicit. Celkově však je M. Lichtenbergová s tímto způsobem akvizice spokojená, jde o zrychlení práce a úsporu určitých činností a financí. Poznamenala, že podle možností je stále důležitý nákup s knihou v ruce.

PhDr. Libuše Machačová a Ing. Stanislava IvanovováVědecké knihovny v Olomouci byly autorkami příspěvku „Dezideráta aneb zkušenosti s on-line formulářem v systému Aleph“. PhDr. Machačová hovořila o tom, že v jejich knihovně převažuje získávání dokumentů prostřednictvím povinného výtisku a že nákup představuje pouze šest procent. Podle nejžádanějších titulů se dokupují duplikáty a uživatelé mají možnost vyjádřit se k deziderátům, k čemuž byl vytvořen i on-line formulář. Při vyplňování je třeba zadat několik povinných údajů. Během zpracování požadavků, které se rovnou ukládají jako nové bibliografické záznamy do automatizovaného systému, je knihovna neustále v kontaktu se čtenáři a prostřednictvím vzkazů je informuje o stavu vyřízení. V roce 2010 měla knihovna celkem 318 požadavků na nákup, z toho tři byly na zahraniční tituly, devatenáct na českou literaturu starší tří let a ostatní se týkaly povinného výtisku. Výhodou on-line formuláře je, že knihovně umožňuje zpětnou vazbu a pro uživatele znamená zcela určitě přínos. Je však pracný a málo výtěžný a často obsahuje nepřesnou citaci nebo se týká dokumentu, který se již nachází ve fondu.

Aleš Brožek svou prezentaci nazval Několik poznámek k akvizici DVD s filmy a navázal v ní na svůj článek pro časopis Grand Biblio

Ing. Aleš Brožek svou prezentaci nazval "Několik poznámek k akvizici DVD s filmy" a navázal v ní na svůj článek pro časopis Grand Biblio

Posledním přednášejícím byl Ing. Aleš Brožek ze Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem. Zmínil důležitost a obtížnost uzavírání smluv s distributory na půjčování filmů. V tom však knihovny mohou navázat na zkušenosti s videopůjčovnami. Ing. Brožek ukázal přehlednou tabulku knihoven, které mají uzavřené smlouvy s distribučními společnostmi, a jako akviziční zdroje uvedl webové stránky distributorů, časopis Film a video a pro dohledání údajů Česko-slovenskou filmovou databázi.

Na závěr Ing. Brožek vyjádřil velké poděkování jak organizátorům z Krajské knihovny Vysočiny, tak přednášejícím a účastníkům. Uvedl, že příští ročník se uskuteční v červnu 2012 v Ostravě v rámci Letního knižního veletrhu, jak při zahájení navrhla PhDr. Hejkalová. Rozloučení patřilo Ing. Hladíkové, která poděkovala všem za účast a popřála akvizitérům dobré nákupy.

Jednotlivé prezentace ze semináře jsou k dispozici na stránkách Sdružení knihoven České republiky: http://www.svkos.cz/sdruk/odborne-sekce/sekce-pro-akvizici/clanek/zapis-z-21-seminare-akvizicnich-pracovniku/.

Poznámka redakce: Autory fotografií jsou Ing. Aleš Brožek a Ing. Jitka Hladíková
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
CHADIMOVÁ, Jana. 21. akviziční seminář v Havlíčkově Brodě aneb o potřebnosti pravidelných setkávání akvizitérů. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 12 [cit. 2024-03-29]. urn:nbn:cz:ik-13806. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13806

automaticky generované reklamy

Máme tu 3 komentářů

Jen bych rád upozornil, že v článku je několikrát uvedeno špatně moje jméno. I když na začátku odstavce je napsáno správně, v dalších větách je zaměněno za "Novotný". Bylo by možné toto opravit?
Děkuji
A. Pokorný

Dobrý den,
děkujeme za upozornění a omlouváme se za přehlédnutí. Už by to mělo být v pořádku.
Jan Rylich, šéfredaktor

Dobrý den,
děkuji za opravu a rovněž se omlouvám za popletení jména.
J. Chadimová