Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Portál „Informační věda a knihovnictví“ v české Wikipedii

Čas nutný k přečtení
26 minut
Již přečteno

Portál „Informační věda a knihovnictví“ v české Wikipedii

4 comments
Anglicky
English abstract: 
The article discusses the existing results of the implementation of the wikiportal, which is devoted to the field of information science and librarianship, in the Czech Wikipedia. The first parts of the article give basic information about portal, about reasons for its implementation and about its goals, too. The next part gives an overview of existing project outputs and results of the portal, followed by the section dealing with options and proposals for further development of the portal, including the possibility of participation of a wider user base. The final part of the paper is dedicated to the overall summary and conclusions of the portal’s achievements, future challenges, problems and its general sense, too.

Úvodní informace

Portál (dále též jako wikiportál) „Informační věda a knihovnictví“ vznikl jako „Výstup projektu specifického výzkumu č. 263105/2011 řešeného na FF UK“. Je stránkou typu wikiportálu v rámci české jazykové verze encyklopedie Wikipedie.

Jako wikiportály (popřípadě pouze portály) jsou ve Wikipedii označovány stránky, které slouží jako úvodní stránky k nějakému tématu. Měly by obsahovat odkazy na články a popřípadě další typy obsahů spadající do tématu wikiportálu, které již ve Wikipedii (a jejích sesterských projektech) existují nebo dosud chybějí. Odkazy na existující i chybějící obsah mohou být v rámci portálu alespoň hrubě hierarchicky kategorizované [Wikipedie, Wikipedie:Wikiportál, 2011].

Pro zakládání a údržbu wikiportálů platí stejná pravidla jako u encyklopedických stránek Wikipedie (tj. stránek typu článků encyklopedických hesel). V české verzi Wikipedie je tak může, stejně jako článek encyklopedického hesla, založit a editovat libovolný registrovaný, ale i neregistrovaný uživatel [Wikipedie, Speciální:Práva skupin uživatelů, 2002].

Wikiportály tak (nejen) v české Wikipedii slouží především jako rozcestníky a informační brány k těm obsahům (článkům, kategoriím, šablonám, infoboxům, seznamům apod.) české Wikipedie, které se obsahově vztahují k tématu portálu.

Proč? aneb Co může wikiportál pomoci (vy)řešit

Některé důvody pro založení wikiportálu obsahově relevantního oborům informační vědy, knihovní vědy, knihovnictví apod. již byly nepřímo zmíněny ve studii zabývající se problematikou měření a hodnocení kvality obsahů moderních kolektivně tvořených encyklopedických děl, která byla publikována autorkou tohoto příspěvku v březnovém čísle časopisu Ikaros [SAKASTROVÁ, 2011]. V rámci této studie bylo mimo jiné zjištěno, že články v české, ale i slovenské verzi Wikipedie, které pojednávají o oboru informační vědy, jsou (resp. byly)[1] v obou těchto verzích pojmenovány zavádějícím termínem Informatika. Zároveň bylo zmíněno, že dokladem předpokladu, že se nejedná o článek o počítačové vědě, ale skutečně o článek o vědě informační, je současná existence článku o informatice jako takové, v české verzi pojmenovaného termínem Informatika (počítačová věda), (koncem března sloučen s článkem Informatika)[1], ve slovenské verzi termínem Počítačová veda či Veda o počítačoch. Z této skutečnosti tak byla zároveň vyvozena domněnka, že pojmenování článku o informační vědě zavádějícím, v českém a slovenském prostředí prakticky nepoužívaným, termínem Informatika, je zároveň dokladem nízké obeznámenosti uživatelů české Wikipedie o oboru informační vědy a do jisté míry tak i předpokladem nízké kvality oborově relevantního obsahu české Wikipedie obecně [SAKASTROVÁ, 2011].

Jako další důvody, proč, podobně jako je tomu již v některých jejích cizojazyčných verzích[2], i v české verzi Wikipedie založit wikiportál obsahově relevantní oborům informační vědy, knihovní vědy a knihovnictví, se ukázaly i další dílčí důvody:

  • Neexistuje jediný přístupový bod k oborově relevantním obsahům české Wikipedie, popř. obsahům jejích sesterských projektů.
  • Oborově relevantní obsahy české verze Wikipedie a popř. sesterských projektů jsou roztroušeny v řadě kategorií na různých místech „stromů rozkladu“ jejich kategoriálních systémů (folksonomií) i jiných nástrojů organizace textového i mediálního obsahu.
  • Vzhledem k tomu, že na vytváření a úpravě kategoriálních systémů všech jazykových verzí Wikipedie i jejích sesterských projektů, ale i dalších nástrojů organizace jejich obsahů, se může podílet kdokoliv [Wikipedie, Speciální:Práva skupin uživatelů, 2002], dochází při jejich aktivním využívání ke vzniku řady šumů; výsledky jejich aktivního využívání jsou tak nejen velmi pragmatické, ale i nekonsistentní, nepřesné, neodborné, často až kuriózní či úsměvné.
  • Orientace pasivních uživatelů (čtenářů) v oborově relevantních obsazích české Wikipedie i obsazích jejích sesterských projektů je tak velmi obtížná a způsobuje řadu informačních bariér v prohlížení i vyhledávání.
  • Četnost propojování textových obsahů, tj. článků encyklopedických hesel, s jinými typy obsahů, tj. sesterskými projekty zahrnujícími mediální i další typy obsahů (citáty, knihy, sylaby apod.), je řídká a spíše ojedinělá; řada pasivních uživatelů (čtenářů) o jejich existenci pravděpodobně ani neví.
  • Četnost propojování oborově relevantních obsahů české Wikipedie s externími obsahy mimo Wikipedii (např. s autorizovanými volně dostupnými odbornými zdroji apod.) je řídká a spíše náhodná.
  • Řada oborově relevantních článků české Wikipedie má krátký rozsah (jde o tzv. pahýly) a jsou obsahově i jinak (např. gramaticky, stylisticky nebo z hlediska struktury a možností ověřitelnosti) nekvalitní.

Nejdůležitější výše zmíněné problémy stávajícího oborově relevantního obsahu české Wikipedie tak dohromady způsobují zejména jeho neviditelnost pasivními uživateli (čtenáři), ale i aktivními uživateli (autory a editory). Díky tomu jej pasivní uživatelé nemohou (efektivně) využívat a aktivní uživatelé zase průběžně vylepšovat.

Založením wikiportálu, ale i jiným druhem zapojení se odborníků z řad informačních pracovníků a knihovníků do tvorby obsahu Wikipedie, se dají postupně odstraňovat nejen výše zmíněné nedostatky oborově relevantního obsahu české Wikipedie, ale i získávat pro obor, vlastní instituci, vlastní informační zdroje apod. další nadhodnotu a benefity, na které v roce 2008 upozornily např. i L. Pressleyová a C. McCallumová [PRESSLEY, 2008]. Podle těchto autorek lze díky zapojení knihovníků a informačních pracovníků do tvorby obsahu Wikipedie nejen vylepšovat a kategorizovat samotný oborově relevantní obsah Wikipedie, ale zároveň i propojit zdroje obsažené ve Wikipedii se zdroji vlastních profesionálně spravovaných sbírek a fondů a případně dalších externích obsahů. Tím může podle L. Pressleyové a C. McCallumové dojít k nenásilnému zviditelňování a zpřístupňování profesionálně spravovaných zdrojů i pro ty uživatele, kteří začínají (a zároveň třeba i končí) své hledání např. právě ve Wikipedii a/nebo v jiných populárních zdrojích povrchového webu, a postupně tak „prolamovat neviditelnost knihoven“ či jiných tradičních informačních institucí (resp. jejich zdrojů a fondů) v prostředí povrchového webu, na kterou již před několika lety upozornila např. Ch. Borgmanová [BORGMAN, 2003].

Další důvody pro založení oborově relevantního wikiportálu již opět byly nepřímo zmíněny v březnové studii autorky tohoto příspěvku [SAKASTROVÁ, 2011]. Patří sem všechny důvody související s možnostmi zviditelnění a popularizace oboru informační vědy v prostoru české Wikipedie a díky tomu pravděpodobně i v prostoru moderních populárních stránek povrchového webu obecně a tím pravděpodobně i v rámci české společnosti (nebo alespoň její části) jako celku. Oborově relevantní wikiportál v české Wikipedii tak může svou existencí přispět i k naplnění myšlenky objasnění smyslu a poslání oboru informační vědy v české, do problematiky informační vědy prakticky nezasvěcené, laické společnosti tak, aby do budoucna byla informační věda s příbuzným oborem informatika zaměňována co nejméně, stejně jako její náplň, smysl a poslání zároveň co nejméně eliminovány pouze na oblast knihoven a knihovnictví.

Koncem května roku 2011 pak přibyl i další nezanedbatelný důvod proč do Wikipedie přispívat a pokusit se tak v jejím rámci vytvořit nový (či vylepšit stávající) kvalitní a reprezentativní oborově relevantní obsah – z iniciativy německé pobočky Nadace Wikimedia (Wikimedia Deutschland) právě koncem května roku 2011 odstartovala mezinárodní petice za zařazení Wikipedie do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, díky čemuž by se Wikipedie mohla stát vůbec prvním digitálním světovým kulturním dědictvím.

Co a jak? aneb Cíle wikiportálu

Na základě výše zmíněných nedostatků a předpokladů k jejich nápravě byly následně stanoveny cíle wikiportálu. Jako hlavní cíl byl pochopitelně stanoven cíl vytvoření a údržba oborově relevantního obsahu typu portálu v české Wikipedii, tj. vytvoření a údržba hlavního rozcestníku k oborově relevantním obsahům české Wikipedie a případně i k obsahům sesterských projektů.

Jako dílčí a podpůrné cíle wikiportálu pak byly stanoveny zejména následující cíle:

  • Zviditelnění a zpřehlednění stávajícího oborově relevantního obsahu české Wikipedie.
  • Zlepšení přístupnosti uživatelů české Wikipedie ke stávajícímu oborově relevantnímu obsahu české Wikipedie.
  • Vylepšení stávajícího oborově relevantního obsahu české Wikipedie.
  • Vytvoření nového, v české Wikipedii dosud neexistujícího, oborově relevantního obsahu české Wikipedie.
  • Prostřednictvím průběhu a viditelných výsledků kolektivní spolupráce participujících studentů (a akademiků) na projektu, motivování dalších studentů a odborníků knihovnicko-informačních oborů do vlastního zapojení se do tvorby a vylepšování oborově relevantního obsahu české Wikipedie.
  • Zviditelnění oboru informační vědy a knihovnictví v rámci české Wikipedie i v rámci povrchového webu.

Co už je hotovo? aneb Dosavadní výstupy realizace wikiportálu

Hlavní cíl, tj. založení oborově relevantního wikiportálu, se podařil zrealizovat dne 23. března roku 2011. Wikiportál byl založen v rámci výběrového semináře „Organizování a zpřístupňování oborového obsahu ve Wikipedii“ vyučovaného autorkou tohoto příspěvku v letním semestru roku 2011 na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK, a to přímo v jedné z hodin tohoto výběrového semináře. Základní podoba a skladba jednotlivých rubrik portálu (zejména těch pravidelně aktualizovaných) byla alespoň hrubě dohodnuta předem spolu se studenty navštěvujícími tento výběrový seminář. Založený portál byl spolu se studenty navštěvujícími výběrový seminář postupně dále rozvíjen a spolu-spravován, zpravidla formou plnění průběžně zadávaných úkolů.

Portál byl po zvážení nakonec pojmenován názvem „Informační věda a knihovnictví“. Zvažováno bylo i pojmenování „Informační věda a knihovní věda“, „Informační a knihovní věda“, ale i „Informační věda, knihovní věda a knihovnictví“ apod. Nakonec byl v souladu s definicemi termínů „Informační věda“, „Knihovní věda“ a „Knihovnictví“ v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy, zejména díky tomu, že je v definici termínu „Knihovní věda“ uvedeno, že knihovní věda je obvykle chápána jako součást vědy informační [JONÁK, 2003], zvolen název „Informační věda a knihovnictví“. Tento název tak akcentuje jak teoretické aspekty oboru prostřednictvím zahrnutí termínu informační věda (a tím implicitně i termínu knihovní věda jako její součásti), tak praktické aspekty oboru knihovní vědy prostřednictvím zahrnutí termínu knihovnictví.

Při zakládání portálu bylo využito jedné z předdefinovaných portálových šablon Wikipedie (konkrétně šablony PortálA), která určila strukturu portálu a jednotlivých rubrik, nikoliv však jejich sémantiku, tj. obsah. V rámci wikiportálu tak z hlediska sémantiky vzniklo celkem 8 rubrik, z toho 3 pravidelně aktualizované a 5 nepravidelně aktualizovaných rubrik. Mezi pravidelně aktualizované rubriky patří rubriky „Vybraný obrázek“, „Vybraný článek“ a „Vybraný citát“. Cílem těchto rubrik je uživateli ve frekvenci 1x týdně přinášet tipy na zajímavé oborově relevantní obsahy typu obrázků, článků a citátů (všechny rubriky bývají prozatím aktualizovány zhruba uprostřed týdne, tj. většinou okolo středy).

Články zveřejňované v rámci rubriky „Vybraný článek“ jsou vybírány z oborově relevantních článků české Wikipedie, obrázky zveřejňované v rámci rubriky „Vybraný obrázek“ jsou vybírány z oborově relevantních obrázků sesterského projektu Wikimedia Commons společného pro všechny jazykové verze Wikipedie i všechny jazykové verze dalších sesterských projektů Wikipedie, citáty zveřejňované v rámci rubriky „Vybrané citáty“ jsou vybírány z oborově relevantních citátů české verze sesterského projektu Wikicitáty. Pravidelně aktualizované rubriky („Vybraný obrázek“, „Vybraný článek“ a „Vybraný citát“) jsou zároveň 1x týdně - ještě před novou aktualizací – ručně archivovány (viz odkaz „Archiv rubriky“), aby uživatel, ale i správce rubriky, získal přehled, které obrázky, články a citáty již byly v rámci rubriky zveřejněny a kdy. Jedním z cílů ruční archivace pravidelně aktualizovaných rubrik je tak i snaha zabránit příliš častému zveřejňování stále stejných citátů, článků a obrázků v rámci těchto rubrik.

Koncem května 2011 (27. 5.) přibyla u všech pravidelně aktualizovaných rubrik („Vybraný článek“, „Vybraný citát“ a „Vybraný obrázek“) též možnost navrhnout citát, článek nebo obrázek pro budoucí zveřejnění v rámci rubriky (viz odkaz „Navrhnout... do rubriky“). Cílem této možnosti je podpořit účast a participaci uživatelů, kteří se přímo nepodílejí na správě portálu či na údržbě a rozvoji těchto rubrik, a také podpora správců těchto rubrik při vybírání obrázku, článku či citátu za účelem zveřejnění v těchto rubrikách.

Zbývajících 5 rubrik patří mezi nepravidelně aktualizované. Jedná se o následující rubriky:

  • Požadované články“ (Obsahuje možnost tematického (několikaúrovňového – většinou 2-3 úrovňového) i abecedního prohlížení oborově relevantních článků, které v české verzi Wikipedie dosud neexistují, ale bylo by vhodné je založit. Hlavním cílem rubriky je informační a orientační podpora uživatelů – autorů při rozhodování o založení nového oborově relevantního článku. Celkem již bylo v rámci rubriky zatříděno okolo 600 požadovaných článků.)
  • Kategorie abecedně“ (Obsahuje možnost abecedního prohlížení oborově relevantních kategorií existujících v rámci kategoriálního systému (folksonomie) české verze Wikipedie. Hlavním cílem rubriky je informační a orientační podpora uživatelů – autorů, editorů i čtenářů – při prohlížení oborově relevantního obsahu české Wikipedie. V rámci rubriky je aktuálně k dispozici více než 70 odkazů na oborově relevantní kategorie a mezikategorie.)
  • Kategorie hierarchicky“ (Obsahuje možnost hierarchického prohlížení oborově relevantních kategorií existujících v rámci kategoriálního systému (folksonomie) české verze Wikipedie. Hlavním cílem rubriky je informační a orientační podpora uživatelů – autorů, editorů i čtenářů – při prohlížení oborově relevantního obsahu české Wikipedie. V přehledu je aktuálně k dispozici 6 hlavních oborově relevantních kategorií dále rozvětvených na podkategorie.)
  • Články abecedně“ (Obsahuje možnost abecedního prohlížení existujících oborově relevantních článků české verze Wikipedie. Hlavním cílem rubriky je informační a orientační podpora uživatelů – autorů, editorů i čtenářů – při pasivním (tj. čtení a prohlížení), ale i aktivních využívání oborově relevantních článků české Wikipedie (tj. editování a vylepšování). Celkem již bylo v rámci rubriky zatříděno okolo 600 existujících článků.)
  • Články tematicky“ (Obsahuje možnost tematického (několikaúrovňového – většinou 2-3 úrovňového) prohlížení existujících oborově relevantních článků české verze Wikipedie. Hlavním cílem rubriky je informační a orientační podpora uživatelů – autorů, editorů i čtenářů – při pasivním (tj. čtení a prohlížení), ale i aktivních využívání oborově relevantních článků české Wikipedie (tj. editování a vylepšování). Celkem již bylo v rámci rubriky zatříděno okolo 600 existujících článků – stejných jako v rámci rubriky „Články abecedně.)

Struktura témat v rámci rubrik „Požadované články“ a Články tematicky“ je na první úrovni takřka shodná (liší se jen minimálně v názvech jednotlivých hlavních témat (a podtémat). Požadované i existující články jsou tak zatříďovány do 8 hlavních témat (dále dělených na podtémata – většinou do hloubky 2 - 3 úrovní):

  • Obecné aspekty informace, informačních systémů, informační společnosti, informační a knihovní vědy
  • Osobnosti, biografie
  • Informační zdroje, nosiče, ukládání informací, jednotky informace
  • Zjišťování, získávání, identifikace, popis a řazení informací
  • Analyticko-syntetické zpracování, měření a hodnocení informací
  • Šíření, distribuce, vyhledávání a užívání informací
  • Ochrana a management informací, informační marketing, manipulace s informacemi, informační etika
  • Informační instituce, organizace, knihovny, školy, profese a profesní sdružení

Ze struktury a vymezení jednotlivých témat na první úrovni vyplývá i hlavní hledisko zatřiďování požadovaných i existujících článků v rámci rubrik „Požadované články“ a „Články tematicky“. Hlavním kritériem třídění (principium divisionis) článků do tématu (a podtématu) je tak, dá se říci, spíše než tematická, geografická, institucionální a jiná oblast, kde se s příslušnou informačně-knihovnickou problematikou nakládá, akcentována spíše problematika životního cyklu a způsobu zacházení s daty, informacemi a znalostmi, bez ohledu na to, kde (tj. např. v jakém podoboru, věcné oblasti, typu informační instituce apod.) k tomuto zacházení dochází. Dalším důležitým kritériem tematického zatřiďování článků v rámci rubrik „Požadované články“ a „Články tematicky“ je i požadavek zatřídění každého článku pouze do jediného tématu (a podtématu). Článek pokrývající téma spadající do více tematických oblastí vymezených strukturou rubrik „Požadované články“ a „Články tematicky“ lze zařadit pouze do jednoho tématu (a jeho podtématu), nejlépe do tématu, které z hlediska obsahu článku logicky převažuje nad ostatními dílčími tématy článku.

Wikiportál „Informační věda a knihovnictví“ dále kromě 8 výše vyjmenovaných rubrik zároveň, podobně jako ostatní wikiportály české Wikipedie[3], disponuje i součástmi „Úvod“, „Pata“, ale i dalšími sekcemi nazvanými „Nejnovější články“ a „Údržba, rozvoj, pomoc, nástroje...“. 

Součást „Úvod“ (umístěná na začátku stránky portálu) poskytuje úvodní informace o předmětu portálu, tj. základní informace o oboru informační vědy, knihovní vědy a knihovnictví vytažené z informací v článku „Informační věda“ české Wikipedie. Zvyklostí české komunity Wikipedie je neuvádět na stránkách wikiportálů reference [Wikipedie, Wikipedie:Wikiportál, 2011] – pro zjištění zdrojů informací a tvrzení obsažených v součásti „Úvod“ je proto nutné nahlédnout přímo do článku „Informační věda“.

Součást „Pata“ (umístěna na konci stránky portálu) pak poskytuje základní informace o wikiportálu jako takovém, tj. např., kdy byl založen a kým, kdo se podílí na jeho správě a rozvoji, co je jeho cílem apod.

Sekce „Nejnovější články“ (umístěna na začátku stránky portálu) pak slouží k informování uživatelů o nově založených oborově relevantních článcích české Wikipedie. Její součástí je i „Archiv nejnovějších článků“ mapující a monitorující zakládání (a popřípadě i další rozvoj) oborově relevantních článků za delší časové období. Práce na této sekci byla zahájena v dubnu roku 2011.

Sekce „Údržba, rozvoj, pomoc, nástroje...“ (umístěna na začátku stránky portálu pod sekcí „Nejnovější články“) slouží jako informační podpora vylepšování oborově relevantních obsahů české Wikipedie. Obsahuje přehled (a rozcestník) základních nástrojů vhodných pro efektivní práci nejen s oborově relevantním obsahem české Wikipedie. Sekce byla založena dne 27. 5. 2011.

Jak se zapojit a pomoci? aneb Vždy je co zlepšovat

Wikiportál „Informační věda a knihovnictví“ funguje na stejném principu jako Wikipedie jako celek, tj. každý registrovaný i neregistrovaný uživatel může nejen přidávat nový obsah, ale i měnit obsah stávající. Samozřejmě, u stránky typu wikiportálu, mohou mít neuvážené, náhodné či předem neprodiskutované zásahy např. do struktury a základní podoby portálu i jednotlivých rubrik, vzhledem k tomu, že je jejich podoba vytvářena s určitou logikou a systematikou jejich zakladatelů a správců, pravděpodobně destruktivnější důsledky než je tomu u obsahů typu článků. Přesto se i u obsahů typu wikiportálů nabízí celá řada možností a způsobů participace a podpory existence a dalšího rozvoje wikiportálu i pro uživatele, kteří je přímo nespravují, a to např. prostřednictvím následujících možností:

  • Vložit do oborově relevantních článků šablonu s odkazem na oborový wikiportál (další informace viz sekce „Údržba, rozvoj, pomoc, nástroje...“ na hlavní straně wikiportálu).
  • Vložit do článku typu oborově relevantního pahýlu šablonu typu oborového pahýlu (další informace viz sekce „Údržba, rozvoj, pomoc, nástroje...“ na hlavní straně wikiportálu).
  • Vložit do oborově relevantního článku, který potřebuje upravit, oborovou šablonu pro úpravu (další informace viz sekce „Údržba, rozvoj, pomoc, nástroje...“ na hlavní straně wikiportálu).
  • Vylepšit některý z článků v automaticky aktualizované kategorii „Články k úpravě – informační věda a knihovnictví“ (další informace viz sekce „Údržba, rozvoj, pomoc, nástroje ...“ na hlavní straně wikiportálu).
  • Vylepšit jiný oborově relevantní článek v české Wikipedii (vybraný např. z rubrik „Články abecedně“ nebo „Články tematicky“, ale i jiný, do těchto rubrik dosud nezatříděný).
  • Přidat existující oborově relevantní článek nebo články, které dosud nebyly zatříděny do rubrik „Články abecedně“ a „Články tematicky“, do těchto rubrik.
  • Založit a vytvořit nový v české Wikipedii dosud neexistující oborově relevantní článek (vybraný např. z rubriky „Požadované články“, ale i jiný, do této rubriky dosud nezanesený).
  • Přidat do rubriky „Požadované články“ návrh nového dosud neexistujícího oborově relevantního článku, který by bylo vhodné založit.
  • Navrhnout existující článek, obrázek nebo citát pro budoucí zveřejnění v rámci rubrik „Vybraný obrázek“, „Vybraný článek“, „Vybraný citát“ (viz možnost „Navrhnout...“ v rámci těchto rubrik na stránkách wikiportálu).
  • Navrhnout a doporučit další možnosti a způsoby budoucího rozvoje wikiportálu prostřednictvím komunikačních nástrojů Wikipedie (viz níže).
  • Nahrát nový (vlastní) oborově relevantní obrázek na sesterský projekt Wikimedia Commons.
  • Přidat nový oborově relevantní citát na sesterský projekt Wikicitáty.
  • Přidat nový oborově relevantní obsah nebo obsahy na další sesterské projekty Wikipedie (Wikizdroje, Wikiknihy, Wikislovník, Wikiverzita, Wikizprávy aj.).
  • Opravit překlep, chybu, nepřesnost apod.
  • (Předem se seznámit alespoň se základními pravidly a principy práce a spolupráce v české Wikipedii a základními pravidly pro tvorbu článků encyklopedických hesel v české Wikipedii – viz např. stránka Vzhled a styl).
  • aj.

Pro pokročilejší uživatele české Wikipedie se nabízí i pokročilejší možnosti participace, jakou jsou např. možnosti:

  • Vytvořit novou oborově relevantní šablonu a přidat informace o její existenci do portálové sekce „Údržba, rozvoj, pomoc, nástroje...“.
  • Vytvořit nový oborově relevantní infobox  a přidat informace o jeho existenci do portálové sekce „Údržba, rozvoj, pomoc, nástroje...“.
  • aj.

Veškeré další informace o vývoji, rozvoji a historii portálu lze dále získávat prostřednictvím standardního nástroje všech stránek Wikipedie, tj. nástroje „Zobrazit historii“ (a popřípadě i nástroje „Diskuse“), a to jak u hlavní stránky portálu, tak u všech jeho podstránek a popřípadě i dalších souvisejících stránek české Wikipedie.

Pro účely dalších návrhů, doporučení, připomínek, otázek apod. k dalšímu rozvoji portálu lze využít zejména následujících komunikačních nástrojů prostředí české Wikipedie, a to:

  • veřejných
    • Diskusní stránka hlavní stránky wikiportálu i diskusní stránky všech jeho podstránek a popřípadě i diskusní stránky dalších souvisejících stránek české Wikipedie (diskuse by se měly věcně týkat výhradně stránek, ke kterým se vztahují).
    • Uživatelské diskusní stránky zakladatelů a správců wikiportálu (diskuse by se měly věcně týkat výhradně činnosti těchto uživatelů v rámci české Wikipedie).
  • neveřených
  • aj.

Shrnutí, závěry, budoucí výzvy aneb Má to všechno vůbec smysl?

Wikiportál „Informační věda a knihovnictví“ v podobě, v jaké dosud byl a je realizován, slouží nejen jako rozcestník a informační brána k existujícím oborově relevantním obsahům české Wikipedie a k obsahům souvisejících sesterských projektů (zejména rubriky „Kategorie abecedně“, „Kategorie hierarchicky“, „Články abecedně“, „Články tematicky“, ale i jiné), ale i k dosud neexistujícím obsahům (rubrika „Požadované články“). Díky dalším rubrikám a sekcím wikiportál zároveň zčásti funguje i jako služba dodávání informací (rubriky „Vybraný obrázek“, „Vybraný článek“ a „Vybraný citát“, ale i sekce „Nejnovější články“) a informační a orientační podpora práce (nejen) s oborovým obsahem české Wikipedie (zejména sekce „Údržba, rozvoj, pomoc, nástroje ...“, ale i jiné).

Wikiportál „Informační věda a knihovnictví“ však slouží pouze jako podpora přístupnosti oborově relevantních obsahů české Wikipedie a jejích sesterských projektů, nikoliv však jako nástroj, který by sám o sobě mohl jakkoliv změnit stav oborově relevantních obsahů těchto projektů, tj. i kvality jejich obsahů apod. Obecně se dá říci, že oborový obsah bude (nejen) v české verzi Wikipedie vypadat tak, jak si ho širší odborná komunita oborů informační vědy, knihovní vědy, knihovnictví apod. udělá a předělá. S velkou pravděpodobností lze předpokládat, že články o odbornějších tématech informační vědy, knihovní vědy a knihovnictví za odborníky informačních a knihovnických oborů laičtí uživatelé Wikipedie nevytvoří, ani příliš nerozšíří stávající, a pokud ano, jejich zpracování pravděpodobně nebude příliš reprezentativní, což koneckonců dokládá i dosavadní stav a spíše nižší kvalita většiny oborového obsahu v české Wikipedii (který lze popřípadě blíže zjistit a ověřit např. prostřednictvím prohlížení portálových rubrik „Články abecedně“, „Články tematicky“, ale i sekce „Nejnovější články“).

Je tedy zřejmě na místě si položit otázku, nakolik je pro obory informační vědy, knihovní vědy a knihovnictví důležité (a důležitější než např. osobní zájmy a užší odborný profil každého z odborné komunity těchto oborů), aby byly tyto obory v rámci jedné z nejnavštěvovanějších stránek (nejen českého) povrchového webu prostřednictvím jejích článků a popřípadě dalších obsahů prezentovány kvalitně a reprezentativně, a to i z toho důvodu, že při vyhledávání obecných, ale i specifičtějších termínů, nejvyužívanější internetové vyhledávače nabídnou uživateli stránky z obsahu Wikipedie takřka vždy na jednom z předních míst ve výsledcích vyhledávání.

Záleží na tom, jak je náš obor prezentován laickým uživatelům internetu, anebo zda je nekvalitní a nereprezentativní stav oborově relevantního obsahu jednoho z nejnavštěvovanějších zdrojů povrchového webu zanedbatelnou a mezi všemi ostatními problémy informační vědy, knihovní vědy a knihovnictví spíše méně důležitou až nedůležitou záležitostí? – Zvláště podaří-li se díky iniciativám německé pobočky Nadace Wikimedia (Wikimedia Deutschland) a právě probíhající mezinárodní petici zařadit Wikipedii do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO coby vůbec první digitální světové kulturní dědictví?

Ať už si každý pro sebe odpovíme tak či onak z těch či oněch důvodů, ať už se rozhodneme do Wikipedie začít přispívat ve snaze se alespoň pokusit tento problém postupně prolamovat a prolomit nebo ne, wikiportál „Informační věda a knihovnictví“ může svou existencí posloužit alespoň jako nezanedbatelný prostředek postupného naplňování myšlenky kvalitní reprezentace oborů informační vědy, knihovní vědy a knihovnictví (nejen) v české Wikipedii. A současně tak může, když už nic jiného, posloužit přinejmenším jako významná informační a orientační podpora práce (nejen) s oborovým obsahem české Wikipedie alespoň pro ty, kteří se, ač za to nemohou být odměněni nejen finančně, ale ani tzv. body do RIVu, rozhodnou, že to z nějakého důvodu přece jen, a i kdyby jen prozatím, asi smysl má. Kdo ví...

Další výsledky a důsledky wikiportálu „Informační věda a knihovnictví“ v české Wikipedii budou autorkou příspěvku dále sledovány, analyzovány, vyhodnocovány a publikovány v odborném tisku.

Literatura:
  • BORGMAN, Ch. L. 2003. The invisible library : paradox of the global information infrastructure - challenges faced by libraries and proposed research designs. Library trends. May 2003, vol. 51, issue 4, s. 652-674. Dostupný také z WWW: <http://findarticles.com/p/articles/mi_m1387/is_4_51/ai_105046545>. ISSN 0024-2594.
  • JONÁK, Zdeněk. 2003. Knihovní věda. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003- [cit. 2011-05-28]. Systém. č.: 000000475. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000475&local_base=KTD>.
  • PRESSLEY, Lauren; McCALLUM, Carolyn J. 2008. Putting the LIBRARY in WIKIPEDIA. Online. Sep/Oct 2008, vol. 32, issue 5, s. 39-42. ISSN 0146-5422.
  • SAKASTROVÁ, Lucie. 2011. Měření a hodnocení kvality obsahů moderních kolektivně tvořených encyklopedických děl. Ikaros [online]. 2011, roč. 15, č. 3 [cit. 2011-05-28]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/6683>. URN-NBN:cz-ik6683. ISSN 1212-5075.
  • Wikipedie : otevřená encyklopedie [online]. San Francisco (Kalifornie, USA) : Wikimedia Foundation, 2002- [cit. 2011-05-28]. Speciální:Práva skupin uživatelů. České rozhraní. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Speciální:Seznam_uživatelských_práv>.
  • Wikipedie : otevřená encyklopedie [online]. San Francisco (Kalifornie, USA) : Wikimedia Foundation, 2002- , naposledy editována 27. 4. 2011 v 15:03 [cit. 2011-05-28]. Wikipedie:Wikiportál. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Wikiportál>.
Poznámky:
  1. Díky založení článku Informační věda ve stejný den, jako byl založen wikiportál Informační věda a knihovnictví (tj. 23. 3. 2011), došlo ve spolupráci s dalšími wikipedisty české Wikipedie postupně k vyřešení duplicitní situace článků Informatika vs. Informatika (počítačová věda) tak, že články Informatika a Informatika (počítačová věda) byly dne 29. 3. 2011 sloučeny a odlišeny od článku Informační věda prostřednictvím rozlišovacích odkazů a dalších nástrojů (viz přímo stránky článků Informační věda a Informatika v české Wikipedii, jejich historie a diskusní stránky). Ve slovenské verzi situace prozatím řešena nebyla a článek pojednávající o informační vědě je tak stále pojmenován termínem Informatika.
  2. Mezi již existující wikiportály cizojazyčných verzí Wikipedie, které jsou obsahově relevantní oborům informační vědy, knihovní vědy, knihovnictví apod., patří oborový wikiportál v anglické verzi, německé verzi, francouzské verzi, polské verzi a verzi v arabštině.
  3. Přehled všech existujících wikiportálů české verze Wikipedie lze získat např. prostřednictvím stránek Nápověda:Wikiportál, Portál:Obsah, Wikipedie:Přehled wikiportálů, Kategorie:Wikiportály aj.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
SAKASTROVÁ, Lucie. Portál „Informační věda a knihovnictví“ v české Wikipedii. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 7 [cit. 2024-03-28]. urn:nbn:cz:ik-13739. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13739

automaticky generované reklamy

Máme tu 4 komentářů

Díky za článek, především pak za opravu několik let existující záměny informační vědy a informatiky (zajímalo by mě, kdo to tehdy spískal - ale českou veřejnost zmátl dokonale).

Ovšem legrace je stále dost i bez opuštění mělčiny na pár kliků. Viz následující posloupnost:

1) Z českého verze jdeme do anglické verze portálu (mají to hezké :)
http://en.wikipedia.org/wiki/Portal:Library_and_information_science

2) Z anglické ze zájmu jdeme na polskou verzi (polský portál inf. vědy - coto?! - to se musí zkontrolovat)

3) A bum, jsme rázem na "Bibliologickém portálu", takže jestli se nemýlím - knihověda, která v češtině ani jako heslo neexistuje (a v Polsku jsou holt asi trochu pozadu)
http://pl.wikipedia.org/wiki/Portal:Bibliologia

4) Nekončíme - na polském portálu klikneme na heslo bibliologie, co o tom polští bratři vyprávějí - to vypadá OK, nauka o knížkách, right.
http://pl.wikipedia.org/wiki/Bibliologia

5) Zdá se to OK - takže dále klikneme na anglickou verzi a je to tady - Bible svatá :))
http://en.wikipedia.org/wiki/Bibliology

Chtělo by to asi nějakého celosvětového koordinátora :) Nebo náš obor přesunou na teologickou fakultu

Dík za pěkný průvodcovský komentář k cestě odkazy. A přidáváte spíše řečnickou otázku, kdo spískal záměny termínů informační vědy a informatiky? Odpověď na ni? Ano, asi si jako vždy překladatelé. Zhruba na konci 70. let bylo třeba hlavně v průmyslové praxi se popasovat s termínem infrormatika. Šlo o to, jak se na ta nová, počítači vybavená a nezvykle ohromujícím způsobem data zpracovávajíci zařízení, dívat, popsat, čeho že to využívají a s čím vším spolupracují. Praxe žene výzkum, ten aplikovaný pak podněcuje výzkum základní a tomu do života zase pomáhá jen praxe. Ale teoretici se v tuto chvíli opožďují. Hlavně v kodifikaci termínů, a tak překladateli, pomož si sám, když praktici čekají na tvůj překlad! A tak se termín informatika dostal do češtiny ve dvou významech. Kupodivu v praxi to nevadilo.

Díky za informaci, ono je to logické a mnohý to asi tušil...

Obecně jsou překladatelé (podobně jako politici) společenský problém (řekněme, v lehkém slova smyslu, protože bez nich to asi bohužel nejde :) - obě skupiny páchají svou neodborností mnoho škod (ale opět, prý to bez nich nejde :)

Tady se nabízí výhled do daleké budoucnosti - překladatele nahradí sofistikované překládací nástroje a politiky sofistikované rozhodovací nástroje :)) ale asi budu ukamenován zástupem překladatelů a politiků (a taky to nemyslím tak vážně :)

Nicméně, když se podívám, kdo z mého gymnázia dělá politiku (poslanec, krajský radní... hodně tam toho máme) - tak to byli vždy ti nejhloupější, kteří vynikali v kopírování a opisování.

A žádného překladatele fyzicky ani neznám, oni snad ani nevylézají na světlo (a pak se má jeden divit, že ničemu moc nerozumí). U překladatelů za vše hovoří např. překlady dokumentů EU - takové paskvily svět neviděl :) i díky nim jde EU do kopru - stojí mraky peněz a ještě mají na svědomí transpozice, které odporují rozumu :)

Amen :) Hezký den

Je to obhajoba překladatelů, ale jen těch, kteří vskutku hledají ten nejpřesnější pojem a nestydí se konzultovat. Oni totiž bývají opravdu před teoretiky. Nechci zrovna dokládat historicky, kdy se opravdu jako termín v článcích objevila "informační věda" a "informatika", každé ve svém konkrétním pojetí. Překladatel totiž bývá v situaci, kdy musí pracovat s výrazy v čase, kdy opravdu nemají ani odborníci v branži ještě shodné názory. O to hůř, zabloudí-li do jeho branže termín odjinud. Však uvažuje prosím onou zmíněnou logikou. Nové věci se k nám valnou většinou dostanou ze západu, nebo řekněme ze zahraničí. Článek s opravdovými novinkami, který si umí odborník přečíst, a dobře přečíst, je tedy zdrojem novinek jak věcně, jako i terminologicky. On je chápe, ale, dát text v češtině na papír by i jemu, jinak profesionálovi ve svém oboru, dalo hodně práce. Je rozdíl "myslet si, co to je" a "pojmenovat, co to je" Ani konzultace se slovníky nepomůže. Tam jsou jen dosavadní významy, ne významy nové. A tak první pojmenování novinek bývá vždy v podstatě lidovou tvořivostí, tím lepší, o co má "překladatel" či překladatel lepší jazykový cit a instinkt a lepší konzultanty. Nezapomínejme, že nová pojmenování vznikají rychle i v cizích jazycích, vše vždy není jen z angličtiny. Poctiví Němci mívají rychle pregnantní pojmenování, Francouzi také, ale použití fantazie se zde tolik meze nekladou. Někdy jeden výraz zůstává nadlouho ve dvou významech. A není vždy vinou překladatele, že někdy nepozná, který význam měl autor na mysli. Neboť ten právě schválně využil možnosti slova, že má dva významy. Zkuste si: ať si každý, kdo sám píše odborné texty chvíli myslí, že jeho text bude překládán. To hned začne ve výrazech brzdit! A kupodivu to není k horšímu co se týče mateřštiny a jeho textu! Aby se autor vyjadřoval přesně, bývá často jen zbožným přáním překladatele... Pojmy s dojmy si totiž nepletou jen oni. Ale to už jsem někde jinde: v parlamentu, vládě, na radnicích. Lidé tam mluví stejným jazykem, ale zkuste je vyzkoušet, co si pod čím představují. Každý jinou množinu významů. A nakonec touto blábolivou a významově rozbředlou řečí sepíšou zákony.
Potěš nás Pán Bůh. Hezký den