Úvod

Uživatelé informačních služeb, ale i internetu mají v současnosti daleko větší nároky na systémy, než tomu bylo v minulosti. Neočekávají už pouze možnost komfortního vyhledávání v systému, ale také to, že dostanou relevantní nabídku dalších dokumentů, které by je mohly zajímat. V praxi již takové služby úspěšně působí, přičemž principy jejich fungování mohou být velmi odlišné. V roce 2009 spatřila světlo světa nová, vysoce sofistikovaná technologie bX, která je určena pro doporučování materiálů vědeckého charakteru.

Praktické příklady doporučujících systémů

Běžný uživatel internetu se může setkat s doporučujícími systémy nejčastěji na stránkách internetových knihkupectví. Ty mají přehled o aktivitách svých zákazníků a (pochopitelně také z marketingových důvodů) přinášejí u každého titulu nabídku dalších knih, které zákazníci nejčastěji spolu s daným titulem kupují.

Obr. 1 – Doporučení příbuzných titulů v internetovém knihkupectví Amazon.com

Doporučovat příbuzné relevantní tituly dokážou také knihovní systémy. V tomto případě se jedná o doporučení odvozené ze sledování výpůjček, nebo na základě příbuznosti témat.

Obr. 2 – Doporučení příbuzných titulů v knihovním katalogu University of Huddersfield

Další možnost, jak nabízet uživatelům příbuzné dokumenty, přinášejí citační rejstříky (např. Web of Science nebo Scopus). Ty umožňují zobrazení takovýchto materiálů na základě shody titulů u použité literatury. Citační rejstříky, jak známo, mapují citační vztahy mezi dokumenty, a pokud některé záznamy vykazují velký počet shodných titulů v použité literatuře, existuje velký předpoklad, že uživatele budou tímto způsobem doporučené materiály opravdu zajímat.

Obr. 3 – Vyčíslení podobných dokumentů na základě sdílených citací v databázi Web of Science

bX

bX je novou službou, která doporučuje vědecké materiály na základě statistických analýz dat posbíraných při monitorování aktivit uživatelů SFX po celém světě. SFX má v současné době více než 1700 instancí, což je nepochybně dostačující pro sběr reprezentativního množství dat (data jsou sklízena také mimo jiné i z institucionálních SFX instancí na UK Praha a UTB ve Zlíně). Logy uživatelských aktivit jsou zaznamenávány ve formátu OpenURL a pomocí protokolu OAI-PMH jsou odesílány k analýze pro potřebu bX. Celý tento koncept by navržen uznávanými odborníky Johanem Bollenem a Herbertem Van de Sompelem. Název služby bX je odvozen od sousloví black box, tedy jakési černé krabice naplněné množstvím dat, které jsou zde analyzovány a následně generují relevantní výstupy ve formě doporučených vědeckých materiálů.

V roce 2009 byla uvolněna beta verze systému a vybrané instituce měly možnost jejího testování a připomínkování. Mezi tyto partnery byla zařazena také Univerzita Karlova v Praze. Během zkušebního provozu na UK se k fungování služby a zejména její obsahové stránce vyjádřila pomocí dotazníku řada pedagogů. I přes dílčí problémy spojené s počátečním provozem bX se více než 90 % z nich vyjádřilo ve smyslu, že služba je pro ně velmi přínosná.

Samotné zobrazení bX s nabídkou příbuzných vědeckých článků se realizuje obvykle v rámci SFX menu. bX sice není standardní součástí SFX (to znamená, že instituce používající SFX si ji musí zaplatit zvlášť), ale protože jeho cena není nijak likvidační a naopak přidaná hodnota bX je pro uživatele značná, je výhodné si tuto službu pořídit. UK i UTB již službu předplacenou mají. Po vyvolání SFX nabídky se v hlavním menu zobrazí nabídka bX se třemi základními doporučenými tituly. Uživatel si může kliknutím vyžádat celkem deset příbuzných dokumentů. U každého z nich existuje rychlá možnost prokliknutí pomocí technologie SFX. bX přitom doporučuje veškeré vědecké materiály, nikoliv pouze ty, které jsou dostupné v rámci dané instituce plnotextově. To se jeví jako značná výhoda, protože uživatel tak není ochuzen o žádné dokumenty (byť některé nejsou bezprostředně k dispozici). bX umožňuje také pohodlně stahovat citace do čtyř známých citačních manažerů (RefWorks, EndNote, ProCite, ReferenceManager).

Obr. 4 – Zobrazení nabídky bX ve standardním SFX menu

bX přitom nemusí být nutně vázáno na SFX. Jedná se o webovou službu, a proto může alternativně fungovat i v jiných rozhraních. Velmi dobře kooperuje například se systémem Primo. Primo představuje atraktivní platformu s řadou přidaných funkcí. bX je zde obvykle používáno pro doporučování vědeckých článků. Pro knihy lze v tomto případě použít podobně založenou technologii BibTip, která byla vyvinuta univerzitou v německém Karlsruhe.

Obr. 5 – Ukázka nasazení systému bX v Primu

Dalším rozhraním, které dokáže bX účinně využívat, je Xerxes. Jedná se prostředí, které může být za pomoci x-serveru nasazeno nad federativní vyhledávat MetaLib a které je rovněž uživatelsky velmi přívětivé. Systém je volně dostupný a je dále vyvíjen a testován na California State University.

Závěr

Celkově lze konstatovat, že bX je velmi přínosnou záležitostí, která vnáší do služeb knihovny prvky webu 2.0. Princip fungování, který je založen na sofistikované analýze velkého množství dat, přináší relevantní výstupy. Od doby uvedení testovací verze systému do provozu se bX optimalizovalo a nyní je opravdu kvalitní službou pro uživatele. Je logické, že zejména u čerstvě vydaných dokumentů nemusí být vždy nashromážděno dostatečné množství dat, a tak se občas bX nabídka nezobrazí (případně přinese pouze omezené množství doporučených dokumentů). S tímto hendikepem je nutno počítat. Vše je vyváženo velmi snadným intuitivním rozhraním a pohodlnou možností propojení na cílový dokument. Z pohledu knihovny se jedná o podstatné zkvalitnění služeb, přičemž za zmínku stojí také fakt, že aktivace bX je velmi snadná a bezproblémová. Již nyní má bX více než 200 zákazníků po celém světě a dá se předpokládat, že tento počet v nejbližší době nesporně poroste.

Poznámka redakce: Text je placenou inzercí společnosti MULTIDATA Praha s.r.o.