První rytíř království Obraťlist se vztyčí před dítětem. Za pasem mu visí meč a celý je zahalen ve zdobeném varkoči. Klade dítěti na srdce, že až předstoupí před královnu, musí se chovat slušně a mluvit velmi uctivě, jak se na dvoře králové sluší. Prvňáčkovi jen naroste o trochu víc knedlík v krku a němě přikývne, zatímco rytíř jej přivádí do vyzdobené čítárny, kde na pódiu stojí majestátní trůn a na něm sedí muž v královském plášti s hermelínovým límcem a točí si se žezlem jako mažoretka s hůlkou. Rolničky přišité k rohaté čepici jen cinkají, jak sebou pořád mrská na trůnu. Rytíř i dítě okamžitě poznají, že přes mužovy četné protesty před nimi nestojí královna, nýbrž její šašek.

"Šašku," zahřímá první rytíř, "kde je královna?"

Kašpar sklopí pohled a začíná se tvářit, jako že tam není. Celý se kroutí, nohou se vrtá v podlaze a všeobecně se stydí. Zakuňká něco o tom, že královna tady není, neboť je zakletá ve sluji. "Ale já za to nemůžu!"

Ať tak nebo tak, jediným zachráncem je v tuto chvíli samotný prvňáček. Vezme si okolo sluje poletující svítek papíru, nervózně jej rozbalí a chvíli kouká na slovo. V duchu si jej pro sebe slabikuje a pak hrdě a nahlas řekne: "Princezna!"

Ze sluje vychází královna. Oblečena je v honosných šatech půlnoční modři, s korunkou jako hvězdy a vlasy jako noc. Protáhne se, zasténá (ovšem jako královna) a přivítá se se svým zachráncem, zatímco šaška skropí káravými pohledy. Kdo ví, jak to s tím zakletím nakonec doopravdy bylo?

"Já ti blahopřeji, milý prvňáčku, splnil jsi první úkol a osvobodil mě. Ale zvládl bys i druhý? Mám tady na královské tabuli několik postaviček, ale se svým šaškem se stále hádám o tom, kdo je kdo. Pomůžeš mi jich alespoň pár rozeznat?"

Prvňáček se už zbavuje posledních zbytků nervozity. Úkoly mu připadají snadné, vždyť pohádky zná odjakživa! Sebevědomě poučuje šaška, že obrázek Harryho Pottera ve skutečnosti představuje Macha ze 3.B. A támhle je Šebestová! A kdo by neznal pejska a kočičku, kteří spolu uvařili dort, z něhož rozbolelo břicho zlého psa. A tady - tady tohle je Ferda mravenec a brouk - ale ne Sáček, ty popletený šašku, ale brouk Pytlík!

Všechny úkoly jsou zdárně splněny. Královna pochválí prvňáčka, usedne na trůn a vyzve jej, aby předstoupil.

"Slibuješ ve jménu všech básniček, říkanek a příběhů, že se budeš o knihy pěkně starat?"

"Slibuji," kývá s přehnanou obřadností prvňáček.

"Slibuješ, že po knihovně nebudeš pobíhat a pokřikovat?"

Prvňáček chvílí váhá, ale pak přece jen kývne. "Slibuji."

"A slibuješ, že knihy budeš vracet včas? "

"Slibuji."

"Výborně, já ti blahopřeji, milý prvňáčku, a tímto tě pasuji do řádu čtenářského, protože jsi prokázal velikou odvahu a znalosti."

Pak už zbývá jen se podepsat do královské kroniky tak hezky, jak jen to umí, přijmout dárky od královny a vrhnout se zpět do půjčovny, kde si může vybírat mezi těmi stovkami a stovkami nádherných básniček, pohádek, říkanek, příběhů, knih.

Právě odekletá královna si po dlouhé době dopřává volného pohybu.

Zatímco královna uklidňuje prvňáčka, že druhý úkol není nijak náročný, šašek si užívá posledních chvil svého vladaření.

Archivační fotografie do královské kroniky.

„… a tímto tě pasuji na čtenáře!“

„A tohle je Harry Potter!“ – „Ale ne, Harry přece nechodí do 3.B!“

„Kde se jen naučil tolik písmen najednou?“