Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Studium na Ústavu informačních studií a knihovnictví: Vlastní názory a vyhlídky do budoucna

Čas nutný k přečtení
13 minut
Již přečteno

Studium na Ústavu informačních studií a knihovnictví: Vlastní názory a vyhlídky do budoucna

3 comments
Nedávno proběhla masovými médii (včetně Ikara) diskuze o uplatnění absolventů vysokých škol vzhledem ke kvalitě výuky, jakou jim daný obor na dané škole v současné době nabízí. Propojenost trhu práce a vzdělávací nabídky se totiž stává klíčovou pro budoucnost této společnosti. Jedním z nejdynamičtějších oborů musí zákonitě být i obor Informační studia a knihovnictví, který se též stal terčem kritiky Lidových novin. Problémy vysokého školství, uzavřený bludný kruh financování a kvalita pedagogů, to jsou otázky, které lze diskutovat donekonečna. Časopis Ikaros nyní přináší pohled z druhé strany, měli bychom vlastně říci, pohled klienta (rozuměj studenta), který by měl být tím, kdo určuje (přímo i nepřímo) kvalitu a úspěšnost daného oboru. Rozhodli jsme se proto uveřejnit jednu ze studentských prací, které hledají odpověď na otázku "Proč jsem se rozhodl/a studovat obor Informační studia a knihovnictví a jak vidím jeho budoucnost?". Tato práce se jmenuje Studium na Ústavu informačních studií a knihovnictví: Vlastní názory a vyhlídky do budoucna a napsala ji Kristýna KOPALOVÁ. (Práce je redakčně upravena a krácena.)


V dnešní době je každý člověk zaplavován informacemi ze všech stran. Informace se staly naší každodenní záležitostí, plynou z nejrůznějších zdrojů a jejich obrovské rozšíření je podmíněno prudkým rozvojem informačních technologií a techniky. Ta umožňuje jejich šíření obrovskou rychlostí a v nesmírném množství. V současné době jsou informace zaznamenávány na nejrůznějších nosičích, již to není jen papír, ale také CD-ROM, DVD-ROM, informace jsou k dispozici též díky dialogovému připojení on-line.
Orientace v tomto množství není snadná a proto je nutné, aby zde byli profesionálové a odborníci, kteří by se výběrem a tříděním zabývali.

Myslím, že právě obor Informační studia a knihovnictví (dále jen INSK) je jeden z nejvíce a nejrychleji se rozvíjejících oborů s velice širokým uplatněním v budoucnu. V této souvislosti bych ráda uvedla mou nedávnou zkušenost z volitelného semináře CALL ("Computer Aided Language Learning"), kde podmínkou splnění zápočtu bylo mimo jiné i napsání žádosti o zaměstnání v anglickém jazyce ("cover letter"). Rozhodla jsem se, že tuto žádost napíši na skutečný inzerát, na skutečnou nabídku pracovního místa vhodnou pro absolventa ÚISK (Ústav informačních studií a knihovnictví - pozn. red.). Hledala jsem různé inzeráty a v České republice jsem mnoho nabídek nenašla. Poté jsem hledala na amerických a kanadských serverech nabízejících práci. Na těchto serverech je obrovské množství nabídek vhodných právě pro absolventy ÚISK za velmi dobré ohodnocení. To je také jedna z mnoha motivací ke studiu, možnost uplatnění v zahraničí, ale myslím, že i u nás bude tento obor velmi brzy jedním z nejvíce žádaných a nejvíce ceněných na trhu práce.

Proč jsem se rozhodla pro studium oboru INSK

Po dokončení střední školy, Anglo-německé obchodní akademie, jsem chtěla dále pokračovat ve studiu na vysoké škole. V osmnácti letech jsem ale přesně nevěděla, pro kterou vysokou školu se rozhodnout, nevěděla jsem ani konkrétní zaměření. Podala jsem přihlášku na čtyři různé univerzity, ale bezúspěšně.. Nakonec jsem byla přijata na Vyšší odbornou školu informačních služeb (VOŠIS). Ani jsem přesně nevěděla, na co konkrétně se tato vyšší odborná škola specializuje. Vybrala jsem si knihovnické zaměření. Asi po dvou letech studia jsem si začala uvědomovat, že obor, který studuji, mě baví, že v něm vidím svou budoucnost. Začala jsem se ale více zajímat nejen o knihovny, ale i o informační služby. V té době jsem se dozvěděla o ÚISK a začala přemýšlet o podání přihlášky (velmi mě zaujalo pojetí informačního zaměření a profil studia). Ve čtvrtém ročníku na VOŠIS jsem si na půlroční praxi vybrala organizaci, která se zabývala činnostmi zaměřenými na podporu rozvoje městské informatiky, správou městského www serveru a tvorbou digitálních map, Institut městské informatiky hlavního města Prahy. Zde jsem pracovala na vývoji nového jednotného environmentálního informačního systému pro hlavní město Prahu. Tato práce mě velmi bavila, ale neměla jsem dostatečné teoretické zázemí a dostatečné znalosti o spoustě problémů, které jsem byla nucena řešit. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodla pro ÚISK. Doufám, že studium mi přinese takové znalosti a dovednosti, uplatnitelné v budoucnu při práci například samostatného projektanta či provozovatele informačních systémů a služeb.

Jaká povolání s kvalifikací Mgr. z oboru INSK vidím jako perspektivní

Titul Mgr. nezaručuje nic. V současné době probíhají v médiích debaty týkající se zavedení školného na vysokých školách. Právě v těchto diskusích mnoho lidí vyjadřuje názor, že studium na vysoké škole zajistí v budoucnu lepší podmínky, jak finanční tak pracovní, a proto by se studium mělo platit. Já si ovšem myslím, že stejně jako vysokoškolský titul je potřeba také kreativní osobnost, která je schopna využít získané znalosti a dovednosti v příslušném oboru. Protože kdo má titul a neumí se pohybovat na trhu práce nebo je třeba méně průbojný, nikdo ho před schopnými neabsolventy vysoké školy upřednostňovat nebude.

Knihovny zde byly odjakživa. Nejstarší známou knihovnou na světě je knihovna posledního vládce Asýrie, krále Aššurbanipala (668-631 př.n.l.). V dávných dobách pracovali v knihovnách pouze vzdělaní lidé, kteří o tuto práci měli zájem. Knihovnictví je spíše praktický obor a proto pracovníci knihoven neměli až do konce 19. století speciální vzdělání, neexistovaly žádné školy, které by toto zaměření vyučovaly. Na konci minulého století se nejprve začaly objevovat knihovnické příručky. V této době dosáhly knihovny takové úrovně, že práce v nich začala vyžadovat jistou míru profesionality. Konečně v roce 1887 byla otevřena první knihovnická škola v New Yorku. Dále docházelo ke změnám ve struktuře knihoven a knihovnického oboru, dokumenty se začaly zaznamenávat na jiné nosiče než pouze na papír, což s sebou přineslo potřebu neustálého zdokonalování a rozvoje v oblasti knihovnických metodik, technologií a s tím souvisela také změna role knihovníka.
V tomto období je výraz knihovna spíše historický, protože se v řadě zemí již uplatňuje výraz mediatéka, filmotéka, videotéka, artotéka apod. (podle druhu dokumentů v nich uchovávaných). V roce 1989 došlo v České republice ke změnám a k celkovému uvolnění. Došlo ke zvýšení informačních potřeb ve všech oblastech života a společnosti, zejména v rychle se rozvíjejícím soukromém sektoru. Rok od roku s pokračujícím celkovým vývojem společnosti, zejména v důsledku rychlého rozvoje informační techniky a technologií, stoupají i nároky na činnosti odborníka v oboru informační věda a knihovnictví.

Kvalifikace Magistr z oboru INSK je sama o sobě velmi perspektivní, neboť je tento obor velmi dynamický a různorodý.

Zde jsou uvedeny některé instituce a povolání, která jsou podle mého názoru vhodná pro absolventy ÚISK:
Všechny vědeckovýzkumné instituce, organizace ve státní a místní správě, mezinárodní organizace, nadace, školy a soukromé firmy, ty všechny si začaly v posledních letech stále více a více uvědomovat, že je nejen velmi důležité a užitečné mít vlastní informační či dokumentační středisko, ale také je nezbytné pracovat na vývoji informačních služeb a systémů uvnitř i vně organizace (intranet x Internet). Tyto instituce a organizace začaly vkládat obrovské investice do tvorby digitalizovaných souborů a plných textů dokumentů.

Absolventi ÚISK se mohou uplatnit ve všech výše zmíněných organizacích a institucích jako tvůrci a projektanti informačních služeb, dále jako informační specialisté, odborní rešeršéři a studijně rozboroví a informační analytici, také jako projektanti informačních systémů sloužících ke strategickému řízení podniků, specializovaných a automatizovaných oborových systémů (medicína, právo, geografické informační systémy), marketingu a dalším obchodním činnostem, jako zprostředkovatelé strategických, odborných a jiných informací mnoha subjektům na trhu a zkvalitnění služeb těmto subjektům díky zdokonalování organizace a technologie. Dále se mohou uplatnit jako tvůrci databázových systémů (projektování a organizační zabezpečení oborových, regionálních a jiných bází dat obsahujících dokumentografické a faktografické informace, průběžně aktualizovat jejich obsah a zajišťovat jejich efektivní uplatnění) a jako oborníci zabývající se sítí Internet (i když síť Internet není hlavní náplní oboru). S rozvojem elektronického obchodování se otevírá další oblast pro uplatnění absolventů ÚISK. Všechna tato povolání vycházejí ze současných potřeb společnosti, která potřebuje vyvíjet nové a další informační systémy či rozvíjet stávající.

Výše zmíněná povolání jsou určena spíše pro absolventy informačního zaměření. Pro absolventy knihovnického zaměření je na trhu také široké spektrum možností perspektivního uplatnění. Knihovny v posledních letech rozšiřují množství poskytovaných služeb, které zahrnují nejen práci s dětskými a dospělými návštěvníky knihoven, ale také specializované služby hudebních a zvukových oddělení, práce s postiženými čtenáři, práce s multimédii, přístup k elektronickým databázím a katalogům, možnosti výpůjček z katalogů jiných knihoven a přístup na Internet. Hlavními úkoly moderního knihovníka jsou práce na rozvoji informační gramotnosti, ovládání veškerého nového vybavení a nově poskytovaných služeb, to znamená ovládat moderní technologie, nová média a databáze.
Mezi perspektivní povolání patří dále práce na řídících či vedoucích postech všech typů knihoven (veřejné, školní, akademické, vysokoškolské, speciální, firemní a komerční, vládní apod.) a vědeckovýzkumných ústavů, práci na tvorbě a správě databází v knihovnách, při zavádění a provozu automatizovaných knihovnických systémů. Dále je velmi perspektivní uplatnění jako projektant či provozovatel při zřizování elektronických či virtuálních knihoven nebo jako specialista na práci a vyhledávání ve speciálních elektronických databázích, automatizovaných katalozích a referenčních systémech.
Závěrem lze konstatovat, že vysoká informační gramotnost je obrovské plus, a pro osobu, která je v tomto oboru vzdělaná, nebude těžké najít zajímavé uplatnění na trhu práce.

Jak si představuji své vlastní odborné zaměření

Touto otázkou jsem se již několikrát zabývala, ale přesně odpovědět nedokáži. V současné době se má představa ubírá směrem mého nynějšího zaměstnání. Po transformaci Institutu městské informatiky jsem přestoupila na Magistrát hlavního města Prahy, odbor informatiky, oddělení webových aplikací. Jak pro Institut městské informatiky, tak pro Magistrát hlavního města Prahy jsem pracovala na tvorbě jednoduchých aplikací, přístupných prostřednictvím sítě Internet. Jedná se například o "Strategický plán hl. m. Prahy" (v současné době je na Internetu verze v Adobe Acrobat Readeru), publikace "Neživá příroda Prahy a jejího okolí".. Dále jsem se podílela na vytvoření rešeršní části na CD-ROMu "Praha životní prostředí 3", na zpracování různých rešeršních úkolů týkajících se zahraničních městských webových aplikací a na jednoduchých úpravách či doplňování a aktualizaci údajů v rámci internetových prezentací jednotlivých městských částí. V současné době v této práci pokračuji na zkrácený pracovní úvazek.
Dále jsem v posledních dnech spolupracovala s Centrem pro otázky životního prostředí při UK na konečné dokumentaci určené pro rozvoj jednotného informačního systému o životním prostředí v Praze pro Magistrát hl. m. Prahy.
Domnívám se, že v oblasti místní a městské správy je obrovské množství možností něco nového vytvořit, vylepšit či aktualizovat, ať se to týká již stávajících informačních systémů, webových či jiných aplikací, nebo návrhů na nové aplikace.
Ráda bych v této instituci získala potřebné zkušenosti a v kombinaci se studiem na ÚISK tak byla schopna disponovat dostačujícími znalostmi a kvalifikací na samostatnou práci v oblasti návrhů nebo projektování informačních systémů či aplikací.

Jakým směrem se podle mého názoru ubírá informační sféra?

Obecný úvod

Informační věda je poměrně nový vědní obor, který vznikl již více než před padesáti lety. Během 2. poloviny tohoto století prodělala obrovské změny. Neustále se mění, rozvíjí a formuluje nové priority. V současné době se ve spojení s knihovní vědou, nebo sociální vědou rozšířila po celém světě. Přizpůsobení se informační vědy potřebám 21. století je nezbytné, protože pomáhá řešit existenční problém lidstva. Doba, ve které žijeme, je poznamenána průmyslovou revolucí a dovedla nás až k zásadním otázkám ekologické katastrofy či vyčerpání životně důležitých přírodních zdrojů. Na tyto problémy upozornil již Římský klub, Albert Gore či v poslední době velmi populární politika trvale udržitelného rozvoje. Dochází k novému pojetí vzdělání, které se snaží řešit současné světové krize Země a existence lidstva. V této souvislosti se zde objevuje další problém týkající se množství zaznamenávaných poznatků, informací a schopnost je efektivně využít.

Informační věda a informační systém

Teoretická informační věda se zabývá informačními systémy a sítěmi vytvářenými z těchto systémů, technologiemi a technikami používanými v těchto systémech a jejich sítích, metodologií jejich projektování a rozvoje.
Největším přínosem automatizovaných systémů z kterýchkoliv oborů je zkvalitnění služeb uživatelům, například poskytování vysoce kvalitních rešerší (protože při ručním vyhledávání dokumentů nelze kvality automatizovaných systémů nikdy dosáhnout). S rozvojem těchto systémů vzniká vedle rozšíření služeb knihoven i řada nových institucí (jako jsou například databázová centra).

Globální informační sítě, Internet

Globální informační sítě a nové informační technologie jsou významným nástrojem pro dosažení společenských cílů.
Rozvoj profesionální institucionální informační sféry souvisí s rozvojem sítě Internet. Rozvoj Internetu překvapil svou dynamičností světovou veřejnost. Dnes spojuje tato síť informační centra prostřednictvím elektronické pošty, jež přenáší data a informace ve všech jazycích a na jejímž rozvoji mají zájem jak vědecké, tak komerční instituce. Rozvoj Internetu prochází v současnosti takovými změnami jako málokterá jiná oblast. Jeho globální charakter a obrovský nárůst počtu uživatelů nutí odborníky vyvíjet stále nové a lepší vyhledávací a navigační nástroje.

Kybernetický prostor a virtuální realita

Pohyb ve virtuální realitě začíná být dnes velmi rozšířený, ale větší nárůst zaznamená pravděpodobně v blízké budoucnosti. Virtuální realita je vlastně počítačově zprostředkovaná vícesmyslová zkušenost navržená tak, aby nás přesvědčila, že jsme v jiném světě. Dala by se také definovat jako počítačová kontrola lidských smyslů.
Kybernetický prostor ("cyber space") je nový fenomén. Poprvé se o kyberprostoru zmínil William Gibson v románu Neuromancer; kybernetika jako věda se zrodila již mnohem dříve, na konci 40. let díky Norbertu Wienerovi. Díky kyberprostoru vznikne nezávislost na místě a čase, změní se i navyklé způsoby a začnou se prosazovat novější metody jako je "homebanking", nebo-li řízení bankovních účtu z domova, "teleworking", nebo-li řízení práce z domova (jsou to právě moderní knihovny poskytující mnoho forem teleworkingu: síťově propojené pobočky, informační konzultanti, domácí zpracovatelé záznamů, anotací či abstraktů), dále rozšíření multimediálních výukových programů a zpřístupňování všech informačních zdrojů.

V průběhu 20. století se k textovému dokumentu připojovaly i jiné druhy dokumentů - audiální, audiovizuální a nejnovější digitální. Digitální dokumenty mají celou řadu výhod - od možností rychlého přenosu dat až po automatizované vyhledávání v textu.
Jednou z předpovědí pro budoucnost je nutnost převedení veškerých dokumentů do elektronické podoby za účelem uchování vědomostí pro budoucí generace. Teď je ovšem otázkou jaké médium zvolit, jakým způsobem zaznamenat, aby došlo k minimálním ztrátám apod.

Závěr

V blízké budoucnosti nás pravděpodobně čekají velké změny v nových formách organizace práce i osobního života. Velká část obyvatelstva nebude muset dojíždět do práce, protože bude možné pracovat doma ("teleworking") a vzdělávat se doma ("home-learning", "home-teaching").
Rozvoj virtuální reality vede ke zpříjemňování uživatelsky přátelského prostředí. Pokud dojde tento rozvoj do takové míry, že by uživatelé byli schopni sami uspokojit své informační potřeby, nabízí se zde velmi zásadní otázka o nutnosti existence informačních specialistů. Podle mého názoru ovšem potřeba informačních specialistů ještě vzroste, neboť není potřeba informace jen vyhledávat, ale také zpracovávat a třídit.
S rozvojem virtuální reality zde dále zůstává ještě jedna otázka: čím více se ve virtuální realitě pohybujeme, tím méně jsme vystaveni reálnému, fyzickému kontaktu, který je pro lidské bytosti přirozený. Musíme si ještě několik let počkat, abychom zjistili, jak bude civilizace schopna se s tímto problémem vypořádat.

Použité zdroje:
1. CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. Praha : Karolinum, 1998. 179 s.

2. VLASÁK, Rudolf. Světový informační průmysl. Praha : Karolinum, 1999. 341 s.

3. BABKA, Michael. Vstanou noví kyberovníci? Infocus, 1995, roč. 1, č. 1, s. 2-4.

4. Lokální Agenda 21 : projekt Phare 9705-05-03, integrované rozhodování v oblasti životního prostředí a podpora veřejnosti PHARE CZ, 1992 [online]. Dostupný na WWW: <http://www.agenda21.cz>.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
KOPALOVÁ, Kristýna. Studium na Ústavu informačních studií a knihovnictví: Vlastní názory a vyhlídky do budoucna. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 5 [cit. 2017-12-16]. urn:nbn:cz:ik-10725. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10725

automaticky generované reklamy

Máme tu 3 komentářů

Článek obsahuje mnoho chyb. Například před znakem ":" se nepíše mezera; není titul "Mgr.", nýbrž "magistr"; chybějící oddělení vedlejších vět čárkou a mnoho dalších. Horší jsou ovšem věcné chyby, neschopnost udržet tématickou linii a používání nic neříkajících frází.

Článek nic neříkající, jednostranný

Sám o sobě titul magistra nezaručuje nic, tj víc než jasné. Rozhoduje titul+praxe+dosávadní praxe nebo publikace + nějaké profesní tituly (e.g. MBA)

registration login password