Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2016

Čas nutný k přečtení
14 minut
Již přečteno

Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2016

1 comments

Zprávu z konference lze pojmout mnoha způsoby. Může to být čistě objektivní výčet přednášek, může to být výčet přednášek s povinnou jednou větou „o čem to bylo“, může to být komentář. Omlouvám se všem, pro které je subjektivní pohled na konferenci formou méně přijatelnou. Jsem ráda, že takové zájemce mohu odkázat na webovou stránku konference, kde naleznou všechny prezentace i díky sponzorovi T-SOFT a.s. Sponzorů bylo více, jejich výčet webová stránka konference neposkytuje, a tudíž je možné jim nyní pouze poděkovat za to, že pomohli, aby se konference uskutečnila.

Konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě byla hojně navštívena, bylo registrováno 340 účastníků - a co je velmi významné, sál byl plný po celou dobu konference. Jediný rozdíl byl v tom, že ve čtvrtek odpoledne už bylo lehčí si najít volné místo v sále. V tomto ohledu tedy velká gratulace pořadatelům!

AKM je typicky akcí k potkávání; ono Jižní Město ostatně příliš lákadel k odskočení mimo budovu nenabízí. Diskuse probíhaly živé, moderátor Vít Richter ctil zlaté pravidlo "otázky moderátora", což je krok, který často podpořil další diskusi. Druhý moderátor Tomáš Foltýn již moderátorské dotazy vesměs nekladl. Ušetřený čas pak bylo možné využít k diskusím v předsálí.

U některých prezentací by bylo fajn, kdyby si jejich autoři připomněli pravidlo 6 x 6 (šest řádek po maximálně šesti slovech), zahuštění textem logicky vede k užití menších fontů a ze zadních řad nebylo tak dobře vidět. Také pouštění videa, pokud k němu má dojít v rámci přednášky, je dobré předem vyzkoušet. I když Aleš Brožek, vyprávějící scénu z filmu Trhák, v přednášce Nenašli jsme Peroutkův článek, najdeme aspoň parodii Sládkovy básně? byl natolik okouzlující, že předčil i zážitek vidět Hanu ZagorovouJurajem Kukurou na vlastní oči.

Většina přednášek byla de facto průběžnou nebo závěrečnou zprávou z projektu. Bohužel bych však tyto přednášky nemohla nazvat (i když to neplatí plně pro všechny) případovou studií. Ono se totiž v těch projektech plně všechno podařilo… prezentování i negativních zkušeností, jejichž sdělení může být hodně užitečné pro další řešitele podobných projektů a úkolů, to se na AKM moc neobjevovalo.

Dalším aspektem, který se bohužel objevuje na konferencích stále častěji, je fakt, že publikum je sice stálé, nicméně přednášející přicházejí pouze na svou přednášku a pak zase odejdou. Není to pravidlem, ale při délce konference, opravdu živým diskusím v sále i předsálí, se publikum ladí do určité vlny, názorové jednoty nebo konfliktu. Je fajn, když řečník navazuje, komentuje předchozí přednášky. Škoda, že této možnosti nemohl využít Martin Sekera ve svém příspěvku Imperialismus knihovnického mainstreamu. Jeho vytčení specifik specializovaných knihoven oproti knihovnám veřejným by diskuse svědčila. Mnoho přednášek AKM 2016 korelovalo s tématy, které zmínil.

Přednášky na AKM 2016 z výzkumných a dalších specializovaných knihoven, jsou argumentem pro tvrzení, že i tento typ knihoven se v digitálním světě rozvíjí, a to v oblastech, které jsou tradičně jejich doménou, např. tvorba oborových databází, bibliografií a tezaurů. Konkrétně přednášky Sprístupnenie a ochrana odborných informácií prepojením informačních, počítačových a komunikačních technológií Aleny Zuzánkové; Souborný katalog Bibliografie české a slovenské historiografie – jeden z výsledků projektu Bibliografie dějin Českých zemí, kterou přednesla Václava Horčáková a Petr Štefan; Přínos projektů VISK pro Historický fond Národní technické knihovny, přednesenou Terezou Haluskovou a Michaelou Bežovou a Česká literární bibliografie 2016, kterou připravil Vojtěch Martínek. Právě v diskusi k poslední zmiňované padl dotaz na spolupráci tohoto projektu s dalšími projekty mimo mateřský ústav a odpovědí bylo, že se to zatím neplánuje.

Martin Sekera řekl, že specializované knihovny dosáhly v oblasti svých specializací konkrétních výsledků (digitální knihovna Špalíček – kramářské tisky nebo projekt Provenio) a ne vždy jsou však zkušenosti z těchto projektů dále rozvíjeny ve velkých „mainstreamových“ projektech. Kolega

Sekera zmínil i  projekt Centrální portál knihoven, který byl prezentován v příspěvku KNIHOVNY.CZ – veřejné zahájení provozu centrálního portálu knihoven a novinek pro rok 2017 tvůrčím týmem Martin Lhoták, Petr Žabička a Bohdana Stoklasová.

Portál Knihovny.cz nelze považovat za centrální řešení českého knihovního systému, jak byl původně CPK knihovnickou veřejností vnímáno. Nicméně dosavadní výsledky umožnily spuštění portálu. Řešitelům se podařilo vytvořit lokální index z katalogu osmnácti knihoven (včetně třech specializovaných) a zapojit další databáze, ze kterých je v souvislosti s příspěvkem Martina Sekery nejzajímavější Bibliographia medica Čechoslovaca i výběrová článková bibliografie ANL. Kromě technických problémů se ukazuje jako náročná i architektura rozhraní a výběr zdrojů, vzhledem k široké uživatelské obci a rozdílných uživatelských preferencích. Projekt by měl v roce 2017 implementovat i Z39.50 a být zdrojem pro kooperativní katalogizaci v ČR.

V rámci přípravy databáze KNIHOVNY.CZ se řešil i problém nestandardizovaného přístupu k věcnému popisu v českých katalozích. Význam obsahového, věcného, třídění vyzdvihla i přednáška Indexace digitalizovaných materiálů v jihočeských archivech Aleše Františka Plávka. Vytváření indexu jmenného, místopisného, abecedních oddílů je činností náročnou na čas i zpracovatele, minimálně je nutná paleografická příprava. Personálně se této významné činnosti věnuje pouze zlomek pracovních kapacit, spíše se jedná o dobrovolnickou činnost, včetně studentů archivnictví.

Martin Sekera připomněl, že specializované knihovny, konkrétně knihovna Národního muzea, jsou vytíženy specifickými úkoly, které jim znemožňují reagovat na výzvy systému veřejných knihoven, ale mají význam pro jejich cílovou skupinu. Osobně se domnívám, že právě to je specifikem kooperace českých knihoven, která je mezirezortní a založená na dobrovolnosti, respektive vyhodnocení zřizovatele, zda zapojení knihovny do kooperace podpoří. Ne vždy se představy zřizovatelů a knihovníků shodují, i to je pravdou. Podpora zřizovatele může být vyjádřena i tak, že poskytne pro kooperaci pracovní prostor.

Zmíněna byla také kvalita automatizace knihovních procesů, vyšší než je např. v muzejnictví. Dovolím si polemizovat, že tuto situaci způsobilo soustředěné úsilí „mainstreamových“ knihoven. Nikdy nebude doceněn význam tlaku Souborného katalogu na standardizaci dat katalogů českých knihoven. Nebude doceněn ani tlak Ministerstva kultury, které prosadilo standardy práce knihovny do podmínek dotací z programu VISK. Diskusní poznámka Jana Chalase o tom, že jím prezentovaný systém (přednáška Budování DMS na open source platformě), je něco jako portál Knihovny.CZ mi připomněl situaci minulých dvaceti let, kdy tu a tam, programátoři slibovali knihovnám napsat jim knihovní software za pár korun, standard/nestandard. Nijak tím nesnižuji význam systému prezentovaného Janem Chalasem pro správu sbírky digitalizátů, využitelnou i pro neziskové organizace. Jen, pokud by si systém pořídila knihovna, bylo by dobré, aby metadata byla ve standardu, který umožní v budoucnu propojování s dalšími digitálními knihovnami, např. v regionálním portále nebo v České digitální knihovně.

Na AKM vystoupilo několik zástupců dodavatelů knihovnických software: Jana Šubová ze společnosti Cosmotron přednesla příspěvek Ako to vidíme my alebo trendy v oblasti knižnično-informačních systémov z pohľadu vývojárov KIS. Logicky se vývoj ubírání směrem k propojování a zpřístupňování digitálních plných textů via katalog knihovny. Portál knihovny by měl plně nahradit fyzickou návštěvu knihovny.

Jiří Šilha ze společnosti LANius v přednášce Implementace systému Tritius v historických knihovnách ČR představil několik zakázek této společnosti z oblasti např. zámeckých knihoven. Bohužel v přednášce nezazněly žádné konkrétní zkušenosti, včetně rizik takových projektů, které musela jistě společnost LANius řešit. Směr budoucího vývoje systémů této společnosti by se měl orientovat zejména na získávání zpětné vazby ze systémů (např. analýzy čtenářských preferencí). V diskusi padly dotazy na užívání persistentního identifikátoru v prezentovaných systémech (nebo lépe řečeno jejich rozhraní), Jiří Šilha, odpověděl tak, že se jedná spíše o odpovědnost zákazníků, jaké standardy budou užívat.

Spíše firemní prezentací byla i přednáška Piql – dlouhodobá archivace digitálních dat. Pilotní projekt pro Český rozhlas realizovaný v roce 2016 autorů Kataríny Morvai a Karla Zýky. Společnost Ateliéry Bonton Zlín nabízí archivaci digitálních dat na fotosenzitivní materiál a k zpětnou verifikaci filmovým skenerem s vysokým rozlišením. Zabezpečovali data Českého rozhlasu – 1 TB audiozáznamů Zlatého fondu. V diskusi se probíral problém šumu na filmovém pásu a byly zmíněny technologie ukládání na speciální sklo (užito ve Velké Británii a Japonsku). Český rozhlas připomněl, že jim nejde o uchování na 500 let, ale uchování alespoň v horizontu 10-20 let a, že je možné, že za 20 let se objeví jiná ekonomičtější a spolehlivější technologie.

Adolf Knoll v přednášce Šest let spolupráce se společností Google na digitalizaci starých knih shrnul spolupráci Národní knihovny ČR s touto společností. Neopominul ani otázku autorsko-právních aspektů vlastnictví digitalizátů a uvedení rizik možného ukončení této spolupráce. Zdá se, že společnost Google představuje v současné době silnějšího hráče na trhu digitalizace knihovních fondů než jsou evropské projekty.Přednáška Olgy Čiperové Index digitalizovaných historických knižních fondů v evropské digitální knihovně prosazoval, aby se persistentní identifikátor v digitální knihovně nekonstruoval podle vlastníka a lokální signatury, protože v tomto případě dochází často k proměnám (např. církevní restituce rukopisu).

Miroslav Khodl, zástupce společnosti Scanservice, v přednášce Lesk a bída digitalizace službou aneb „Máme Vám ten poslední svazek naporcovat“? pronesl praktické postřehy k organizaci výběrových řízení na digitalizace, zejména zařazování prohlídek fondů před podáním cenové nabídky, aby si mohl dodavatel udělat přesnou představu o náročnosti digitalizace. Firmy mohou dopředu lépe odhadnout náročnost práce oproti tomu, když je jediným parametrem počet stránek. Další logický požadavek na to, aby byly zakázky zadávány kontinuálně, a firmy měly v knihovnách stabilního zákazníka, se zřejmě nepodaří naplnit, neboť, jak zaznělo i v diskusi, projektové dotační financování projektů přináší nepravidelné vlny zakázek.

Pavel Mlčoch, ze společnosti MUSOFT.CZ v přednášce MUSEION mobile – muzeum v chytrém telefonu představil další řešení nikoli pouze z oblasti zpřístupňování virtuálních prohlídek pro uživatele, zejména z oblasti evidence a logistiky muzejních sbírek s využitím zařízení pro snímání QR kódu nebo RFID čipu. Dotazy v diskusi směrovaly na zabezpečení databází. Deponování sbírek do beden (např. během stěhování muzea) by mohlo případné zloděje inspirovat k získání informací o tom, která bedna s exponáty je ta nejcennější. Pavel Mlčoch ubezpečil posluchače o kvalitě šifrování při přenosu dat.

Jan Šejbl v přednášce Fotografická pozůstalost cestovatele Josefa Ladislava Erbena seznámil opět s výstupem projektu, tentokrát muzejního Nechyběly konkrétní zkušenosti, např. jak se podařilo identifikovat pomocí funkce Street View Google konkrétní ulici v americkém městě. Z oblasti muzeí byl i příspěvek Digitálny archív SMOPaJ o digitalizaci ve Slovenském muzeu ochrany přírody a jaskyniarstva přednesly Eva Greschová a Eva Bartošová.

Obsahově široce rozkročený projekt INDIHU – vývoj nástrojů a infrastruktury pro digital humanities přednesl Tomáš Foltýn. Základní tezí projektu je popularizace principů digital humanities, s cílem emancipace humanitních vědců ve světě vědy i společnosti. Projekt je úzce spjatý se společenskovědními ústavy Akademie věd. Naopak úzce zaměřený projekt představil příspěvek Komplexní validátor autorů Zdeňka Vaška a Zuzany Kvašové. Validátor digitalizátů (obraz) je parametrizován na standardy dotačního programu VISK7 Národní program digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru – Kramerius. V prvním kvartálu roku 2017 by mělo proběhnout školení pro správce digitálních knihoven k užívání tohoto nástroje.

Digitálními knihovnami se zabýval i příspěvek Martina Lhotáka ARCLIB – nový projekt na zajištění dlouhodobé archivace digitálních dokumentů. V diskuzi padla námitka na to, že LTP bylo vyvíjeno již v rámci projektu Národní digitální knihovny. Tam však bylo zvoleno proprietární řešení, které není dostupné všem knihovnám. Projekt ARCLIB je vyvíjen jako Open Source. Další diskuse proběhla ohledně možné certifikace nástroje vzhledem k omezenému okruhu skutečných odborníků na toto téma v ČR (kteří jsou zároveň v řešitelském týmu). Martin Lhoták počítá s posouzením i v zahraničí. Projekt bude řešen do roku 2020.

Příspěvek Aplikace pro výzkum fyzického stavu novodobých knihovních fondů – 6 let praktických zkušeností a využívání třemi knihovnami připravený širokým autorským týmem z Národní knihovny ČR se nezabýval konkrétními metodami, ale nástrojem pro provoz databáze, která podle atributů dokumentu a poznámek navrhuje vhodné kandidáty na restaurování, odkyselování nebo digitalizaci. Národní knihovna hodlá vytvořit pro tuto oblast speciální metodické pracoviště.

Také příspěvek Památkový katalog a památkový GIS – první rok užití autorek Ireny Blažkové a Zuzany Syrové byl „zprávou o řešení projektu“. Autorky zmínily, že v současné době se již přestávají záměrně zamlčovat informace o uložení konkrétní památky. Nicméně systém má i neveřejnou část, kterou využívá např. Police ČR.

Příspěvek Novinky v projektu Obálky knih.cz? přednesený Jiřím Nechvátalem představil projekt, kterému se daří a patří mezi skutečně kooperativní projekty, umožňující zapojení do systému služeb knihoven každé knihovně v ČR. Kromě bibliografických údajů jsou nyní sdíleny i údaje o osobnostech, včetně fotografie. Nově jsou skenovány ititulní stránky časopisů. Na závěr byla vyhlášena soutěž o bednu šampaňského pro toho, kdo v příštím roce předčí v počtu skenovaných obálek Jihočeskou vědeckou knihovnu (dosavadní rekordman).

Přednášku Digitálne pramene – národní projekt zběru a archivácie v roku 1 za široký autorský kolektiv přednesl Alojz Androvič. Opět se jednalo o výstup projektu zaměřeného na archivaci elektronických informací. Ani slovenští kolegové zatím nemají ustanovená pravidla pro e-povinný výtisk. O tom, v jakém stavu je v současné době archivace českého webu, hovořil Jaroslav Kvasnica v přednášce Tematické kolekce jako měřítko kvality webových archivů?

V příspěvku Josefa Hory a Michala Wannera Od Základních pravidel k aplikaci ELZA byla zmíněna metodika, ve které byly využity i výsledky projektu INTERPI, dále bylo představeno konkrétní softwarové řešení pro naplnění této metodiky (Open Source systém). V diskusi zazněl problém rozdílného zpracování starých tisků v knihovnách a archivech. Podobný problém najdeme i v pojetí knihy jako muzejního objektu.

Milan Šimůnek v přednášce Pražský digitální archiv, představil výstup tzv. občanské vědy. Zpracování fotografií Prahy pomocí vektorových map umožňuje nejen sledovat proměny místa, ale pomáhá odhalit i duplicity ve sbírce. Rozhodně doporučuji si v záznamu tuto přednášku najít a vyslechnout.

Zdeněk Matušík v přednášce Právní rámec zpřístupňování digitálního obsahu v knihovnách: vybrané otázky shrnul nedávno provedené i očekávané legislativní novinky – novelu informačního zákona, novelu zákona o ochraně osobních údajů, stav legislativního podkladu pro zavedení e-depozitu (odesláno na MK ČR v roce 2014, letos vládě předložen dokument neřešící oblast e-periodik). V závěru byla zmíněna novela autorského zákona, týkající se nutnosti vytvoření databáze děl nedostupných na trhu. Národní knihovna je připravena tuto databázi budovat, ovšem až po té, co bude jasný přesný rámec této činnosti v české legislativě.

Přednáška Americké knihovny z pohledu tří českých knihovníků trojice autorů Filip Šír, Iva Horová a Helena Novotná shrnovala zážitky z cesty na konferenci IASA. Přednášející Helena Novotná prezentovala podrobnou fotodokumentaci z cesty, která svědčí o tom, že byla velice dobře připravená a kolegové reprezentovali české knihovníky v USA na vysoce profesionální úrovni. Díky Filipovi Šírovi má ČR předsedu IASA Discography Committee, založeném v roce 2015. Cesty jsou součástí mnoha projektů a možná by bylo někdy zajímavé uspořádat konferenci, kde by knihovníci sdíleli reálné zkušenosti ze svých cest a také fotky. Možná na nich totiž potkali někoho, koho by bylo užitečné spojit s někým dalším z té naší kotliny.

Na konferenci se mnou bylo několik studentů ÚISK. Při diskusi nad zážitky z konference jsem si uvědomila, „své“ pocity na první knihovnické konferenci v roce 1993. Studenti knihovnictví více než tři roky byli spokojení, rozhodně viděli propojení mezi tím, co se ve škole dozvěděli a příspěvky AKM 2016. Cituji: „Nejvíce mne zaujaly přednášky Adolfa Knolla o spolupráci s Googlem na digitalizaci, Pavla Mlčocha o aplikaci MUSEION mobile, Jiřího Nechvátala o projektu Obálkyknih.cz, Jana Šejbla o fotografiích J. L. Erbena, Jaroslava Kvasnici o Webarchivu, o Souborném katalogu Bibliografie české a slovenské historiografie, a také přednáška Aleše Brožka. Tyto přednášky byly většinou o tématech, které mne zajímají, nebo o nich mám nějaké znalosti, a proto jsem mohla snadno pochytit nové poznatky.

Naopak ti, kteří studují knihovnictví prvním rokem navazujícího magisterského studia, vyzdvihli např. přednášku o portále KNIHOVNY.CZ, protože o té se již za první dva měsíce studia přece jen dozvěděli. Cituji: “Konference pro mě popravdě řečeno moc užitečná nebyla, jelikož jsem moc informacím nerozuměla (možná proto, že nemám potřebné základy k jejímu pochopení, možná taky proto, že bylo přednáškám věnováno málo času), ale je to bezpochyby zajímavá zkušenost, protože to byla moje první konference.“

Tak si říkám, není to oborové vzdělání přece jen k něčemu dobré?

Poznámka: Internetovou prezentaci konference (kde lze dohledat prezentace jednotlivých příspěvků) naleznete na adrese www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip/archivy-knihovny-muzea-v-digitalnim-svete/17.-konference-archivy-knihovny-muzea-v-digitalnim-svete-2016.
Hodnocení: 
Průměr: 4.1 (hlasů: 10)
ŘÍMANOVÁ, Radka. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2016. Ikaros [online]. 2016, ročník 20, číslo 12 [cit. 2017-02-28]. urn:nbn:cz:ik-17923. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17923

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

1 Nenašli jsme Peroutkův článek, najdeme aspoň parodii Sládkovy básně? - Aleš Brožek - Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem
35 hlasů
2 Novinky v projektu Obálkyknih.cz? - Jiří Nechvátal - Jihočeská vědecká knihovna
19 hlasů
3 Pražský digitální archiv - Milan Šimůnek
17 hlasů
4 Fotografická pozůstalost cestovatele Josefa Ladislava Erbena - Jan Šejbl - Národní muzeum - Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
16 hlasů
5 Šest let spolupráce se společností Google na digitalizaci starých knih - Adolf Knoll - Národní knihovna ČR
12 hlasů
6 Piql - dlouhodobá archivace digitálních dat. Pilotní projekt pro Český rozhlas realizovaný v roce 2016 - Karel Zýka - Český rozhlas, Katarína Morvai - Ateliéry Bonton Zlín a.s.
12 hlasů
7 Imperialismus knihovnického mainstreamu. Vlídná kritika současných trendů a tendencí v knihovnictví z pozice muzejního kacíře. - Martin Sekera - Knihovna Národního muzea
12 hlasů
8 Lesk a bída digitalizace službou aneb "Máme Vám ten poslední svazek naporcovat"? - Miroslav Khodl - Scanservice a.s.
9 hlasů
9 KNIHOVNY.CZ - veřejné zahájení provozu centrálního portálu knihoven a novinky pro rok 2017 - Martin Lhoták - Knihovna AV ČR, Bohdana Stoklasová, Petr Žabička - Moravská zemská knihovna
8 hlasů
10 Americké knihovny z pohledu tří českých knihovníků - Iva Horová - Národní technická knihovna, Helena Novotná - Kabinet informačních studií a knihovnictví MU
8 hlasů