Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva ze sympozia BOBCATSSS 2006

Čas nutný k přečtení
39 minut
Již přečteno

Zpráva ze sympozia BOBCATSSS 2006

1 comments

Ve dnech 30. ledna až 1. února 2006 se v estonském Tallinnu pod záštitou EUCLID, tedy Evropské asociace pro vzdělávání a výzkum v oblasti knihovní a informační vědy, uskutečnil již 14. ročník mezinárodního studentského sympozia BOBCATSSS. Tematické zaměření sympozia bylo velmi široké, jak o tom ostatně svědčí i jeho název Informace, inovace, odpovědnost: Informační profesionál v síťové společnosti. Bližší informace o sympoziu jsou k dispozici na adrese http://www.bobcatsss.nu/.

Sympozium BOBCATSSS pořádají studenti za pomoci pedagogů – provádějí nezbytné přípravné práce a účastní se také aktivně samotné akce, mj. formou moderování jednotlivých sekcí.

Sympozia se z české knihovnické obce zúčastnilo několik pedagogů a studentů Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze (jmenovitě Richard Papík, Martin Souček, Petra Sluková, Ondřej Burský, Kateřina Pojerová, Jakub Štogr, Veronika Žvátorová, Petr Köppel a Linda Skolková).

Předkládaná zpráva, jejíž hlavním cílem je představit prostřednictvím stručných charakteristik jednotlivých příspěvků odborný program sympozia, byla připravena jak na základě poznatků získaných přímo z jednotlivých vystoupení, tak na základě informací obsažených ve sborníku příspěvků:

Information, innovation, responsibility : information professional in the network society : proceedings of the 14th BOBCATSSS Symposium, 30. January – 1. February 2006 in Tallinn, Estonia. Editors Jane Kjertmann Jensen et al. Tallinn : Tallinn University, Department of Information Studies; Copenhagen : Royal School of Library and Information Science, 2006. 473 s. ISBN 87-7415-294-7.

Slavnostní zahájení sympozia

Uvítací řeč při zahájení sympozia v prostorách Národní knihovny Estonska pronesli Tiiu Valmová (generální ředitelka Národní knihovny Estonska), prof. Mati Heidmets (rektor Tallinské univerzity v Estonsku), prof. Leif Lørring (rektor Královské školy knihovní a informační vědy v Dánsku) a konečně Ruud Bruyns, který stál u samotného zrodu myšlenky organizace sympozií BOBCATSSS (a s jistou dávkou nadsázky jej tedy můžeme označit za otce či praotce BOBCATSSS). R. Bruyns také zdůraznil význam BOBCATSSS pro výměnu myšlenek a nápadů mezi mladými lidmi studujícími obor knihovní a informační vědy (na organizaci sympozia vždy spolupracují studenti ze dvou knihovnických škol, z nichž jedna škola – zjednodušeně - sídlí v západní a druhá ve východní Evropě) a pro rozvíjení profesních kontaktů v zahraničí.

Moderátorky této úvodní části sympozia Lene Fogh Christiansenová a Marie Engbergová následně přiblížily ideu inovativních výukových prvků či technik, které byly zakomponovány do interaktivních součástí akce, zejména workshopů. Součástí zahájení sympozia bylo také promítnutí krátkého studentského filmu propagujícího sympozium BOBCATSSS 2006.

Jednání EUCLID

Na počátku sympozia uspořádala zmiňovaná organizace EUCLID své veřejné zasedání, na které bylo hlavním bodem téma spolupráce v oblasti informačně-knihovnického vzdělávání na úrovni osnov (LIS Curriculum in an European Perspective). Základem tohoto podrobného a komentovaného rozboru se stal velký výzkum organizovaný dánskou Královskou školou knihovní a informační vědy (Royal School of Library and Information Science), jež byl ukončen na konci roku 2005. V zásadě se dá říci, že rozsáhlý výzkum završený velkým pracovním setkáním v srpnu 2005 v Kodani rozděluje tematické spolupráce v rámci boloňského procesu do 12 skupin:

  • Osnovy knihovní a informační vědy obecně (LIS curriculum in general)
  • Kulturní dědictví a digitalizace kulturního dědictví (Cultural heritage and digitisation of the cultural heritage)
  • Informační gramotnost a učení (Information literacy and learning)
  • Vyhledávání informací [v širokém a úzkém smyslu] (Information seeking and information retrieval)
  • Informační společnost: Bariéry svobodného přístupu k informacím (The information society: Barriers to the free access to information)
  • Řízení znalostí (Knowledge management)
  • Organizace znalostí (Knowledge organisation)
  • Knihovna v multikulturní informační společnosti (The library in the multi-cultural information society)
  • Knihovna a společnost z historického hlediska (Library and society in a historical perspective)
  • Zprostředkování kultury v evropském kontextu (Mediation of culture in a European context)
  • Praxe a teorie: Umístění a praktické školení v knihovnách a dalších informačních institucích (Practice and theory: Placements and practical training in libraries and other information agencies)
  • Řízení a propagace knihoven (Library management and promotion)

Jednání v plénu

Jednání moderoval Johan Fournaise.

Profesionalita a knihovní a informační věda : (re)konstrukce knihovníka a uživatele
Olof Sundin, Ústav knihovní a informační vědy, Švédská škola knihovní a informační vědy na Univerzitě v Boråsu

O. Sundin se ve svém příspěvku zaměřil na měnící se vztah knihovníka a uživatele a na potřebu věnovat se vzájemnému vzdělávání (i knihovník se může učit od uživatele). Zdůraznil také, že vyhledávání či hledání informací (ve smyslu information seeking) není cílem o sobě, ale naopak samo vždy slouží k dosažení určitého cíle.

Sekce 1.1 Informační politika v síťové společnosti

Sekci moderovali Toomas Toomemets a Alex Hartfelt.

Proč je intelektuální svoboda důležitá
Paul Sturges, Katedra informační vědy, Univerzita v Loughborough, Spojené království

P. Sturges si na otázku, proč záleží na intelektuální svobodě stejně jako na ostatních lidských právech, odpovídá poznatky z neurofyziologie. Lidský mozek se vyvíjí za pomoci vnějších stimulů, nejen díky geneticky naprogramované „sekvenci růstu“. To je nejlépe vidět u malých dětí, jak P. Sturges s nadšením ilustroval na své neteři. Mladý lidský mozek je žádoucí vystavovat kontinuálnímu přísunu informací. Čím jsou tyto informace bohatší, různorodější a rozporuplnější, tím je na mozek kladen větší požadavek na kritické posouzení informací, nalezení vysvětlení a nakonec jednání.

To ale může fungovat pouze ve svobodném prostředí. Důsledkem toho jsou lidé jednak lépe vybaveni na uspokojování jejich základních potřeb a nestávají se závislými, jednak mají nezávislé názory, což je základní předpoklad demokratické společnosti, úspěšné moderní ekonomiky a mravní společnosti.

Intelektuální svoboda je tedy zásadní pro vývoj dítěte, dospívání člověka, demokracii a vznik informační společnosti. Tím, že knihovníci a informační pracovníci ruku v ruce s organizacemi občanské společnosti propagují intelektuální svobodu, slouží širším požadavkům humanity.

Otázkami intelektuální svobody se zabývá aktivita IFLA s názvem Freedom of Access to Information and Freedom of Expression (FAIFE), za níž je Paul Sturges od roku 2003 odpovědný.

Internet jako zbraň – několik slov o společenském boji za svobodu
Robert Pogorzelski, Ústav informační vědy a knihovědy, Univerzita ve Varšavě, Polsko

Vnímání bezpečnosti se u lidí poslední dobou změnilo. Lidé neznalí technologie si ale neuvědomují, že jejich „elektronický život“ nebyl nikdy ani bezpečný, ani anonymní. Proto si většina z nás není vědoma hrozeb elektronické komunikace a neví, jak ji učinit bezpečnou. Informační oligarchové, vlády a nadnárodní společnosti nezajímá anonymní, svobodná a bezpečná komunikace, po které je nyní velké poptávka. Svobodný a otevřený software, kultura copyleftu a nezávislá komunikace nejsou však pro zájmy země nebezpečné, pokud významně neovlivňují příjmy firem. R. Pogorzelski si proto klade otázky: Co by se mohlo stát, kdyby internetová komunita vyvinula nástroje znemožňující kontrolu informací? Je úplná svoboda komunikace nebezpečí nebo naopak „velký krok“ k novému společenskému modelu?

R. Pogorzelski ani tak nevaruje před ztrátou soukromí jako před pozbytím práv vůbec. Domnívá se, že stojíme před vzestupem nového typu společnosti, která respektuje svobodu více než národní zájmy. Výsledkem je vzrůstající napětí mezi vládou hájící zájmy země a jejími občany, kteří považují porušování práv v jakémkoliv jiném národě za útok na vlastní osobu. Autor příspěvku předpovídá zvětšující se izolaci země a jejích občanů. Nabádá, abychom bojovali za nezávislý internet, podporovali otevřené standardy, anonymní komunikační technologie a lépe pozorovali chování politiků, které volíme. Profesionální informační pracovníci mají ze své pozice tím spíše tuto specifickou povinnost.

Nová informační politika pro malé knihovny
Anna Skov Fougt, Knihovna Domus Vista, Frederiksberg; Michael René Kristiansson, Katedra knihovního a informačního managementu, Královská škola informační vědy, Kodaň, Dánsko

Malé veřejné knihovny v Dánsku stojí po převedení na místní samosprávné celky před výzvou zajistit si udržitelnost, aby vyhověly požadavkům znalostní společnosti. Tento krok by měly udělat, aby se vyrovnaly s mnohdy náročnými a vyspělými potřebami současných uživatelů. Autoři příspěvku na základě šetření navrhují informační politiku pro malé knihovny v souladu s logikou založenou na uspořádání sítí a s přihlédnutím k uživatelským potřebám. Malé veřejné knihovny mohou částečně vytvářet strategická spojenectví s větší knihovnickou sítí a částečně s dalšími hráči v místní komunitě.

Sekce 1.2 Vzdělávání a výzkum: Pokračující profesionalita

Sekci moderovali Katri Lattu a Thomas Elfing Johansen.

Nedobrovolné profesní vyloučení. Knihovníci ano (nebo ne) při zajišťování zdravotních informací v Lotyšsku od roku 1991
Inese A. Smith, Katedra informační vědy, Univerzity v Loughborough, Spojené království

Autorka se ve svém příspěvku úzce zaobírá problematikou zajišťování přístupu k informacím z oblasti lékařství a zdravotnictví se zvláštním zřetelem na situaci v Lotyšsku po roce 1991. Hlavní překážku v nevidí v nedostatečném přístupu k vybraným databázím či mezinárodní kooperaci, ale spíše v tom, že není dostatečně využíváno služeb kvalifikovaných knihovníků a informačních profesionálů.

Přerod myšlenky v knihu: Série přenášek na Katedře knihovní a informační vědy na Humboldtově univerzitě v Berlíně
Petra Hauke et al., Katedra knihovní a informační vědy, Humboldtova univerzita v Berlíně, Německo

Příspěvek pojednává o semináři konajícím se od roku 2002 na Katedře knihovní a informační vědy Humboldtovy univerzity v Berlíně. Seminář se zabývá všemi základními aspekty nakladatelské práce. Je koncipován tak, aby studentů přinesl především praktické zkušenosti a dovednosti. Autorka se rovněž zmiňuje o prvním knižním titulu RAK versus AACR, který vznikl z iniciativy výše uvedeného semináře.

Pojetí informační chudoby v knihovní a informační vědě: analýza diskurzů
Jutta Haider, Katedra informační vědy, City University London, Spojené království

Autorka na základě analýzy 35 článků, které vyšly v časopisech z oboru knihovní a informační vědy v rozmezí let 1995-2005, srovnává základní projevy informační chudoby, hledá její příčiny a kořeny. Přináší přehled postižených sociálních skupin v kontextech ekonomické reality. Zamýšlí se nad morálními závazky a odpovědným přístupem informačních specialistů.

Sekce 1.3 Etické otázky: Odpovědnost profese

Sekci moderovali Eva Lehtla a Thomas Bjørn Sarp Hansen.

Profesní hodnoty – mezinárodní základ pro etické otázky?
Aleksandra Horvat, Filozofická fakulta Záhřebské univerzity, Chorvatsko; Marian Koren, Nizozemská asociace veřejných knihoven, Nizozemsko

Příspěvek byl založen na srovnání výsledků dotazníkového průzkumu provedeném v letech 2002 až 2003 zároveň v Chorvatsku a v Nizozemí. Osloveni přitom byli přímo knihovníci ze všech typů knihoven, nikoli instituce jako celek. Mezi respondenty byla velmi silná převaha pracovníků knihoven veřejných (více jak 55%/59% všech respondentů z celkového počtu 399/153 osob z Chorvatska/Nizozemí), což ale řádově odpovídá reálnému stavu. V dotazníku měli tázaní vybrat a hierarchizovat tři prioritní profesní hodnoty (z celkem patnácti).

Překvapivě se obě národní skupiny shodly na prioritách „svobodného přístupu k informacím“ (49%/72%) a zprostředkování služeb uživatelům (59%/46%). Výrazný rozdíl mezi oběma zeměmi, rozdíl v tom, v čem vidí knihovníci daných zemích své poslání, se nicméně objevil na místě třetím, kde v Chorvatsku výrazně dominovala ochrana knižního dědictví (40%), zatímco v Nizozemí šlo o šíření informační gramotnosti (36%). Na místech posledních, neprioritních skončila témata jako copyright, tvorba kvalitních bibliografických záznamů, ochrana soukromí uživatele (protection of user privacy) nebo vytváření kulturní rozmanitosti. Autorky příspěvku na závěr vyjádřily své přesvědčení, že zjištěná shoda na „základních profesních hodnotách“ ukazuje na perspektivní mezinárodní základnu se širokým potenciálem, a to přesto, že stále existují lokální rozdíly ve vnímání role knihovníka (tradiční vs. moderní) a nemenší rozdíly stavu ochrany knižního dědictví.

Etické otázky: Odpovědnost profese
Monika Katarzyna Halasz, Univerzita Mikuláše Koperníka, Toruň, Polsko

Autorka se ve svém příspěvku snažila nastínit celou šíři odpovědnosti a nároků, které jsou kladeny (nebo by teoreticky měly být kladeny) na profesionály v oboru. Kromě tradičních zazněly i požadavky na nutnost stálého, nikdy nekončícího sebevzdělávání, schopnost vyhovět měnícím se očekáváním uživatelů v kontextu měnícího se informačně sociálního prostředí, a zároveň uživatele vychovávat a informačně vzdělávat. V této souvislosti poukázala na rozdíl pojmenování knihovník a informační profesionál (IP), kde právě knihovník trpí (částečně oprávněným) stereotypem nerudného uzavřeného vědce, zatímco IP by se měl etablovat jako flexibilní, na uživatele orientovaný a vždy ochotný pedagog-pomocník. Z výše uvedeného pak zákonitě plyne nutnost posílit pedagogické a komunikační schopnosti současných i budoucích profesionálů, a to ruku v ruce s otevřením každodenních etických témat a problémů, které zejména vedou k prověření připravenosti IP.

Příležitosti a etické výzvy pro knihovníku v rámci znalostního managementu
Retha Snyman, Katedra informační vědy, Univerzita v Pretorii, Jihoafrická republika; Johannes J. Britz, Škola informačních studií, Univerzita ve Wisconsinu-Milwaukee, USA

Příspěvek vycházel z průzkumu anglických článků vydaných v rozmezí let 1994-2004 a indexovaných v databázi Library Literature deskriptory "knowledge management", "librarian" a "opportunity" nebo "challenge" (výsledně celkem 28). Mezi perspektivní a klíčové byly na základě těchto zdrojů zařazeny okruhy: vytváření a udržování prostředí sdílených informací, "managing corporate memory" - zejména analýza informačních toků, informační audit, identifikace informačních potřeb a uchování informací a vědomostí za podpory technologií - a v neposlední řadě zdokonalování postupů a metod v praxi, jejich implementace za účelem zvýšení efektivity fungování organizace. Uvnitř organizace s určitými cíly a posláním je vliv a role knihovníků klíčová. Právě na nich leží odpovědnost jako přirozený důsledek důvěry okolí v jejich znalosti, důvěry ve správné adekvátní rozhodnutí, poskytnutou službu. Samozřejmostí je opakované střetávání se s etickými otázkami a otázkami práva v prostředí sdílených znalostí, které musí být v organizaci nejen dostupné, ale též dostatečně zaštítěny osobní odpovědností každého jejich nositele (zaměstnance organizace).

Sekce 1.4 Veřejné knihovny v síťové společnosti

Sekci moderovali Signe Jantson a Rikke Clausen.

Veřejné knihovny jako prostředníci e-governmentu? Politika Velké Británie a role veřejných knihoven v internetové společnosti
Adam Warren, Anne Goulding, Katedra informační vědy, Univerzity v Loughborough, Spojené království

Velmi podrobně zhodnocená analýza ukázala možnosti knihoven jako prostředníků e-governmentu. Autor se soustředil především na hledisko pomoci občanům ve využívání e-governmentu. V závěru nastínil také možnost role knihoven v případě digitálního občanství.

Role veřejných knihoven ve vývoji a managementu národní vzdělávací infrastruktury
Kristīne Pabērza, Katedra knihovní vědy a informační vědy, Fakulta sociálních věd, Univerzita v Lotyšsku

Nový pohled na proces řízení znalostí definuje informaci nejenom jako výsledek vyhledávacího procesu, ale také jako výsledek komunikačního procesu. Koncept národní vzdělávací infrastruktury se objevil již v r. 1998 ve World Development Report. Veřejné knihovny ve vzdělávacím procesu hrají nezbytnou roli. Projekt byl proto zaměřen především na ně v souladu s myšlenkou UNESCO, podle níž má knihovna být vnímána jako brána k informacím. Příspěvek shrnuje efektivní metody, jak má knihovna proces řízení úspěšně aplikovat na proces vzdělávání.

Veřejné knihovny v internetové společnosti: Potřeba posílit jejich demokratickou roli
Svanhild Aabø

Krátký příspěvek shrnul především roli internetu a moderních médií v demokratické společnosti. Na základě výsledků průzkumu autor zdůraznil potřebu připojení k celosvětové síti. Uvedený průzkum mj. ukázal, jakou roli hraje příjem rodiny při zřizování domácí přípojky k internetu. Sociálně slabší rodiny mají naději pro zlepšení své informační gramotnosti právě díky knihovnám.

Workshop I: Internacionalizace evropského vzdělávání v oblasti knihovní a informační vědy

Workshopu (či spíše panelové diskuse) se aktivně zúčastnili Ismail Abdullahi (USA), Albert Boekhorst (Nizozemsko), Eric A. Johnson (USA), Leif Kajberg (Dánsko), Christian Schlögl (Rakousko) a Anna Maria Tammaro (Itálie). Problematiku stručně přiblížila Sirje Virkus, zmínila například nejdůležitější organizace pro mezinárodní vzdělávání (jedná se o Evropskou asociaci pro mezinárodní vzdělávání a o Asociaci mezinárodních vzdělavatelů v USA, významná je také činnost Centra pro vzdělávání a inovaci Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) či související terminologické otázky (v angličtině).

S. Virkus také moderovala následnou diskusi. Přítomným panelistům položila několik otázek: Mělo by dojít k internacionalizaci evropského vzdělávání v oblasti knihovní a informační vědy nebo nikoliv a proč? Existují ve vaší zemi vhodné modely nebo praktiky internacionalizace? Jaké jsou podle vás hlavní bariéry či překážky internacionalizace výuky knihovní a informační vědy a jak je lze překonat? Měli bychom BOBCATSSS obohatit o globální (nejenom evropský) rozměr?

Panelisté se shodli v tom, že vzdělávání v našem oboru je potřeba internacionalizovat (ostatně se tak již v praxi děje, jak upozornili zejména E. A. Johnson a Ch. Schlögl, A. M. Tammaro upozornila také na mezinárodní aspekty boloňského procesu), je však potřeba internacionalizaci přesněji definovat. Bylo konstatováno, že modely internacionalizace v zemích, kde účastníci panelu působí, existují (za model může být považován jak konkrétní výukový modul, tak např. i obecně snaha být co nejvíce flexibilní). K překážkám bránícím internacionalizaci patří jazyková bariéry, stereotypy či finanční zajištění. Pokud se týká možnosti internacionalizace samotného sympozia BOBCATSSS, je potřeba se zamyslet nad tím, co BOBCATSSS skutečně znamená a podle toho učinit příslušné rozhodnutí.

V závěrečné diskusi zazněly také různé zkušenosti s pojetím vztahu knihovní vědy (a knihovnictví) a informační vědy.

Jednání v plénu

Jednání moderovala Kirstine Hagen Thomasen.

IFLA a role knihoven v informační společnosti
Sjoerd Koopman, IFLA

S. Koopman z Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (International Feredation of Library Associations and Institutions) stručně představil tuto organizaci, její cíle a klíčové hodnoty. Podtrhl, že nyní má IFLA členy ve více než 150 zemích. Činnost IFLA je vykonávána v celkem 44 sekcích, které jsou uspořádány do osmi divizí. Třemi hlavními pilíři IFLA jsou členové, profese a společnost.

Sekce 2.1 Správa digitálních dokumentů

Sekci moderovali Ernest Viira a Lene Fogh Christiansen.

Digitální archivy ve vysílacím průmyslu
Constanze Foerster, Christiane Hofmann, Katedra informačních systémů, Hochschule der Medien, Stuttgart, Německo

Vysílací průmysl se díky digitalizaci audio a video materiálům obrací k informačním službám. Tím vyvstává potřeba zpřístupnit tyto produkty nezávisle na místě a čase. Stěžejní se stává opakované použití již v minulosti pořízeného materiálu, což je díky uložení v digitální podobě jednodušší než tomu bylo u magnetických pásek. To jde ruku v ruce s digitální správou práv (digital rights management, DRM) – vysílací společnost si nemůže dovolit použít materiál, u kterého si není jistá vysílacími právy. Je tedy logické, že digitální archivy musejí spolupracovat s DRM systémy a zároveň musí být možné, aby v systémech pracovalo najednou více osob. Systémy na uchovávání dat musejí být dostupnější a spolehlivější, zatímco se budou snižovat režijní náklady na údržbu a správu. V současnosti jsou trendem tzv. architektury orientované na služby (service oriented architectures, SOA). Hochschule der Medien ze Stuttgartu provedla v první polovině roku 2005 výzkum týkající se budoucnosti digitálních archivů v prostředí SOA založený na rozhovorech s předními hráči na německém vysílacím trhu.

Dopad síťových a digitálních technologií na italské právní knihovníky
Maria Grazia Melchionda, Knihovna filozofie práva, Katedra dějin a filozofie práva a kanonického práva, Univerzita v Padově, Itálie

Příspěvek představil výsledky kvalitativního výzkumu provedeného v italském akademickém prostředí v roce 2004. Cílem studie bylo posoudit vliv síťových a digitálních technologií na pracovní život knihovníků z právnické knihovny. Z předběžného průzkumu odborné literatury totiž vyplynulo, že chybí studie o skutečném využívání a vnímání síťově dostupných zdrojů v Itálii. Zjišťovalo se, zda a k jakým účelům knihovníci tyto zdroje používají. Pak se o těchto otázkách hlouběji diskutovalo při rozhovorech s některými z nich. Výsledky analýzy ukázaly, že knihovníci pracující v právnických knihovnách na univerzitě v Padově používají relativně často škálu síťových a digitálních zdrojů a technologií za účelem práce, jsou z nich na jednu stranu nadšení, na druhou stranu jsou si vědomi potenciálních problémů. Často zmiňují „úzké“ pracovní prostředí, nedostatečnou nabídku vhodných vzdělávacích příležitostí, málo času pro vzdělávání atd. I vzhledem k překážkám tohoto druhu se ukázalo, že lidské a odborné faktory znamenaly dobrý výchozí bod pro vyrovnání se s novou rolí informačních profesionálů v propojené společnosti.

Od textu k obrázku a zpět: přístup k sémantickéhmu obsahu v digitalizačních projektech založených na obrázcích
Sofia Larsson, Švédsko)

Tohoto vystoupení se nám bohužel z časových důvodů nepodařilo se zúčastnit, příspěvek není obsažen ani v konferenčním sborníku.

Sekce 2.2 Rozvoj knihovnických a informačních služeb: Spolupráce

Sekci moderovali Gisela Sau a Laurits Rasmussen.

Spolupráce umožňuje prosperitu malým projektům
Elizabeth Anne Melrose, Knihovní a informační služby hrabství North Yorkshire, Místní studia a informace, Northallerton, Spojené království

E. A. Melrose ve svém příspěvku podpořila myšlenku společných projektů digitalizace historických fondů, především fotografií. Po stručném přehledu několika celosvětově významných projektů, v nichž své fondy společně digitalizovaly různé instituce, se podrobně věnovala třem lokálním projektům, na nichž se podílelo její pracoviště. Kooperace na podobných projektech je podle ní nejlepším způsobem, jak je uskutečnit, protože by to žádná instituce nedokázala samotná.

Spolupráce, interaktivita: Využití virtuální technologie jako návodu pro sdílení poznatků mezi knihovnami
Antonia Arahova, Sarantos Kapidakis, Katedra archivní a knihovní vědy, Ionská univerzita, Paleo Anaktoro, Korfu, Řecko

Autoři příspěvku upozornili na probíhající změnu v přístupu knihoven k uživatelům zapříčiněnou vývojem technologií. Poukázali na potřebu orientovat se pomocí těchto technologií na distanční přístup ke čtenářům, k čemuž je nutí stále stoupající počet studentů a zvyšující se důraz na celoživotní vzdělávání a e-learning. Nakonec ještě navrhli možná podpůrná řešení, kterých mohou knihovny především v Řecku (ale i jinde) využít.

Jsou studia informačních studií a knihovnictví atraktivní a proč?
Ewa Chylkowska, Katarzyna Zurawska, Ústav informační vědy a knihovědy, Univerzita Mikuláše Koperníka, Toruň, Polsko

Přednášející prezentovaly výsledky průzkumu, který pátým rokem opakovaně probíhá mezi nově přijatými studenty prvního ročníku jejich ústavu. Za tu dobu je zřejmý vývoj v povědomí zájemců o studium. Původní převaha náhodných se s rostoucí informovaností o oboru změnila ve výraznou většinu cílevědomých přijatých, kteří si obor vybírají na základě studijních osnov nebo předpokládaného uplatnění.

Sekce 2.3 Etické otázky: Odpovědnost profese

Sekci moderovali Eva Lehtla a Johan Fournaise.

Co je etická referenční praxe? Empirická studie referenčních rozhovorů
Gunhild Salvesen, Synnøve Ulvik, Univerzita v Oslo, Norsko

Prezentované výsledky doktorantské práce G. Salvesen ukazují, jak v praxi vypadají komunikační situace mezi knihovníkem a uživatelem služeb knihovny. Místo snahy vyslechnout uživatele, zjistit, po čem přesně pátrá, jaké informace shání a potřebuje, do jaké hloubky je správné v dané problematice jít a jaké typy zdrojů mu aktuálně nejlépe a nejefektivněji pomohou vyřešit jeho problém, se knihovníci uchylují ke zjednodušeným „ověřeným postupům“. Dochází tak např. ke vnucování knihovníkem právě nalezených zdrojů, přesvědčování o vhodnosti snadno dosažitelných dokumentů, jednostrannému direktivnímu jednání bez empatického přístupu ad. Všemi těmito nesprávnými postupy je podkopávána důvěra uživatele nejen v osobu knihovníka, ale též v instituci, kterou reprezentuje a celý obor, resp. povolání. Přitom právě důvěra je opakovaně u knihovnického povolání vnímána jako prioritní a vytváří pozitivní obraz profese, a to společně s mlčky předpokládanou odpovědností knihovníků za výsledky a respektem k uživateli.

Výuka informační etiky pro knihovníky v síťové společnosti
Angela Maycock, Terry Weech, Postgraduální škola knihovní a informační vědy, Illinoiská univerzita v Urbana-Champaign, USA

Prezentovaný průzkum se zaměřil na výuku etiky v učebních programech vysokých škol oboru knihovní a informační věda. Přestože je existence etických pravidel ve výuce opakovaně zmiňována, jejich nutnost je více než zjevná (což se dá ilustrovat např. na rostoucím počtu „národních etických kodexů“ nebo kodexů organizací) a každodenní střetávání se s eticky rozpornou realitou je dlouhodobě známé, přístupy k výuce se velmi liší. Kurzy přímo zaměřené na informační etiku jsou spíše vzácné (řádově do jednotky v USA i v Evropě), často navíc nejsou zařazeny mezi povinné předměty, ale zůstávají jako volitelné. Velmi často tvoří jen součást jiného kurzu jako jedna z mnoha kapitol. Zde se navíc často střetává výuka obecné etiky s praktickou případovou etikou orientovanou na konkrétní problémy v rámci knihovní a informační vědy. Přitom technologický rozvoj a společenské změny přinášejí stále nové a nové výzvy a otázky, na které je nutné budoucí profesionály připravit, aby nebyli realitou zaskočeni a aby se dokázali ve složitých, komplexních problematikách sofistikovaně zorientovat.

Zvládání komplexnosti: Výzvy pro knihovnictví 21. století
Jonas Matthias Eiriksson, José Manuel Retsloff, Marie Ulletved Jørgensen, Bibliotekskonsulenterne.dk, Dánsko

Dnešní svět je vnímán jako komplexní, jako těžko rozpletitelná síť vztahů a prvků. Přesto je nutné předjímat, strukturovat a zobecňovat, tj. je nutné tuto komplexnost zvládnout, ovládnout, řídit (to manage). Vzniká tím paradox ovládnutého neovládnutelného, resp. zjednodušeného nezjednodušitelného. Ten se často velmi rychle řeší pomocí přílišné simplifikace, ve které hrají roli předsudky, stereotypy a nelogické závěry a manipulace, které přecházejí do homogenního vysvětlení, které s původní mnohostí komplexního nemají nic společného, ba co více, jsou s ní v rozporu.

Přednášející představili způsob, pomocí kterého je možné komplexnost jakéhokoli jevu/problému zachovat – a zároveň (minimálně lingvisticky) zjednodušit, schematizovat. Používají přitom elementy tří typů:

  • přístupy
    1. redukce komplexity, seskupení (amassment) komplexity a otevřenost neočekávanému/eventualitám (explicitness of contingency)
  • metody
    1. dualistic triplicity = rozdíl dvou definovaných stran,
    2. triangulated perspective = pohled z minimálně tří stran/úhlů pohledu
    3. a discoursivity = snaha o konstrukci a dekonstrukci jednotícího diskursu za účelem nalezení struktury, bariér a vztahů
reflexe subjektivní pohled, reflexe komplexnosti a snaha najít konflikt.

V praxi tedy jde o ne zcela triviální postup, pomocí kterého ale dokážeme manévrovat ve složité síti vztahů dané problematiky tak, že se vyhneme úskalí demagogického zjednodušeného pohledu, ale zároveň si ujasníme hlavní souvislosti a neopomenutelné vazby. Je to tedy cesta hledání konfliktů a paradoxů, pomocí nichž dochází k odhalování spojitostí a zákonitostí.

Přesně tento nezjednodušený zjednodušený přístup přitom autoři považují za jediný vhodný pro obor knihovní a informační vědy, pro informační profesionály, kteří by měli bojovat proti homogenitě a hledat správné cesty.

Sekce 2.4 Veřejné knihovny v síťové společnosti

Sekci moderovali Signe Jantson a Jane Kjertmann Jensen.

Od dokumentace k zprostředkování: Aspekty změn ve švédských veřejných knihovnách a jejich spojení s „dospělými“ studenty
Anneli Holst, Marianne Ericsson, Švédská škola knihovní a informační vědy v Boråsu

Příspěvek shrnuje změny ve veřejných švédských knihovnách, které byli knihovníci nuceni udělat ve svém chování a přístupu k dospělým studentům. Dospělými studenty se v tomto případě myslí lidé, kteří začali studovat v pozdějším věku. Jejich dotazy na knihovníky jsou více odbornější, specializovanější a přesnější. Průzkumy ukázaly, že od knihovníků očekávají něco jiného než studenti mladšího věku.

Veřejné knihovny analyzované teenagery: očekávání a perspektivy: výsledky studie
Elena Corradini, Comune di Ala, Ufficio Biblioteca e Archivio storico, Trident, Itálie)

Zajímavý referát přenesl výsledky studie, která proběhla v Itálii mezi teenagery. Přinesl velmi optimistické závěry, v nichž dospívající knihovnu hodnotí jako důležitou instituci, která pro ně je místem, kde vyhledávají informace. Mají toto místo rádi, ale zároveň doporučili určité inovace ke zlepšení služeb.

Workshop 2: Síla a význam vyhledávání obrázků (image retrieval)

Studenti oboru Management médií a informací Geertje Agricola, Daan van den Born a Hannah Verhoeff (Škola informací a komunikací, Hanze University, Gronigen, Nizozemsko) pracují na projektu, který se zabývá implementací metod vyhledávání obrázků v multimediálních databázích, zkoumají tedy nejpříhodnější možnosti pro ukládání a indexaci těchto fondů.

V nápaditě vedeném workshopu nám byli představeny dvě hlavní indexační a vyhledávací metody: tradiční ABIR (Annotation-Based Image Retrieval) a na lidský faktor se nespoléhající CBIR (Content-Based Image Retrieval). Za pomocí praktických ukázek jsme pochopili omezení, výhody a možná budoucí rizika každé z nich.

Na konci svého příspěvku přednášející zdůraznili závěr svého výzkumu, a to dojem, že metodě ABIR se ze strany odborné veřejnosti věnuje menší pozornost, než si po právu zasluhuje.

Jednání v plénu

Jednání moderoval Alex Hartfelt.

Od budov a knih k bitům: proč nepoložit knihovnu na poličku?
Niels Ole Finnemann, Univerzita v Aarhus, Dánsko

N. Ole Finnemann se ve svém příspěvků zabýval se především měnící se rolí knihoven a knihovníků v dnešní době a zejména v budoucnosti. Nastínil různé scénáře budoucího vývoje od konce Gutenbergovy galaxie, kdy nová média zcela nahradí původní tištěná média, až po koexistenci těchto médií v rámci nového institucionálního systému založeného na síťové spolupráci knihovníků a knihoven.

Sekce 3.1 Rozvoj profese

Sekci moderovali Toomas Toomemets a Marie Engberg.

Uspokojování informačních potřeb v síťové společnosti
M. E. Burke, Ústav pro informační systémy, Univerzita v Salfordu, Spojené království

Příspěvek si kladl za cíl objasnit problematiku uspokojování informačních potřeb, a to na příkladě komparace výzkumů provedených v institucích v Maďarsku a v Rusku. Bylo zjištěno, že na uspokojování informačních potřeb mají značný vliv organizační struktury (zjednodušeně stupeň byrokracie).

Moderní knihovník jako kulturní podnikatel
Jelke Nijboer, Paul Rijnierse, Ústav managementu médií a informací, Amsterdam, Nizozemsko

Příspěvek obsahoval zamyšlení nad současnou situací knihoven, které fungují v rychle se měnícím prostředí. Knihovníci se proto musejí změnit v kulturní podnikatele, což je spojeno také s potřebou stále větší tvořivosti, která se stává hybnou ekonomickou silou (zejména ve velkoměstských oblastech).

Sekce 3.2 Informační gramotnost

Sekci moderovali Shvea Sogenbits a Marie-Louise Westring Sørensen.

Informační gramotnost a reflektivní učení: zkušenost z akčního výzkumu na Univerzitě v Parmě
Monica Vezzosi, Oddělení knihovny environmentálních věd, Univerzita v Parmě, Itálie

Příspěvek se zabýval akčním výzkumem účinnosti výuky informační gramotnosti pomocí metody reflexivního učení, který proběhl na skupině studentů. Cílem bylo zjistit jejich zkušenosti a postoje, přizpůsobit výuku jejich potřebám a ověřit, zda u nich během kurzu dojde ke změně ve způsobu vyhledávání informací. Výsledek výzkumu potvrdil, že tento typ výuky má smysl a účastníci ve své informační gramotnosti významně pokročili.

Racionalita, informační gramotnost a informační chování studentů
Niels Ole Pors, Camilla Moring, Katedra knihovního a informačního managementu, Královská škola knihovní a informační vědy, Kodaň, Dánsko

Přednášející se snaží pomocí obsáhlého průzkumu mezi studenty vyššího vzdělání dokázat, že tradiční idealistické pojetí racionality jako nezbytného základu pro informační gramotnost není přesné. Při vyhledávání informací se totiž chovají často neracionálně a navíc se v závislosti na oboru, ročníku a dalších okolnostech jejich chování výrazně liší. Průzkum pak tuto tezi jasně potvrzuje.

Sekce 3.3 Vzdělávání a výzkum: Pokračující profesionalita

Sekci moderovali Ernest Viira a Kirstine Hagen Thomasen.

Výborní studenti? Mohou studenti knihovnictví zastoupit profesionální knihovníky v referenčních službách? Profesionalizace knihovnického vzdělávání v Norsku
Kari Frodesen, Tor Sveum, Katedra knihovní a informační vědy, Univerzita v Oslo, Norsko)

Autoři přednesli návrhy na určité změny ve vzdělávání knihovníků. Nové způsoby vzdělávání jsou založeny především na praktických částech, kdy studenti pracují přímo na projektech, které v současné době probíhají. Praxe přímo studenty testuje v ostrém provozu a připravuje je na lepší přechod do zaměstnání po ukončení vzdělání.

Mentoring – postoje a potřeby knihovníků vzhledem k networkingu
Anne-Matte Lerche, Nykøbing Falster Centralbibliotek, Nykøbing F., Dánsko

V příspěvku byl představen mentoring jako metoda pro osobní rozvoj, při níž se daná osoba učí a je vedena zkušenějším mentorem. Tato metoda má své využití také v knihovnictví, například při budování mostů mezi starší a mladší generací knihovníků ve veřejných knihovnách. Výsledky průzkumu provedeného autorkou v souvislosti s kurzy nabízeným Dánským knihovnickým svazem v roce 2004 ukázaly, že zatímco veřejní knihovníci vnímají mentoring zejména jako tréninkovou metodu a knihovníci z vědeckých knihoven jako možnost vedení na osobní úrovni, pro knihovníky ze soukromé sféry má mentoring význam především ve spojení s rozvojem jejich kariéry a k budování značky knihovnického povolání.

Sekce 3.4 Otázky přístupnosti

Sekci moderovali Kristiina Puura a Lene Fogh Christiansen.

Přístupnost – proč a jak zahrnout lidi se specifickými potřebami
Werner Schweibenz, Katedra informační vědy, Univerzität des Saarlandes, Saarbrücken, Německo

W. Schweibenz ve svém příspěvku nejprve objasnil termín přístupnost (accessibility). Zdůraznil, že se jedná o schopnost využívat World Wide Web bez omezení, která mohou být způsobena fyzickými, fyziologickými či mentálními omezeními. Z hlediska problematiky přístupnosti zhodnotil současnou legislativní situaci v Evropské unii a stručně přiblížil obsah Zásad přístupnosti webu (Web Accessibility Guidelines). Zdůraznil, že nestačí vycházet pouze z těchto zásad, ale že je mnohem výhodnější při vytváření webů vycházet z představy fiktivních reprezentací typických uživatelů nebo jejich skupin. Bližší informace jsou k dispozici na adrese http://usability.is.uni-sb.de/.

Exkluze pomocí designu? Přístupnost nejvýznamnějších izraleských webových prezentací pro uživatele se specifickými potřebami
Daniel D. Meir, Tel-Aviv, Izrael

D. D. Meir představil výsledky hodnocení nejvýznamnějších izraelských webů (mj. parlamentu, vládních úřadů, poskytovatele zdravotnických služeb či aerolinií) z hlediska jejich přístupnosti. Konkrétně se jednalo o hodnocení dodržování standardů W3C, poskytování alternativních textů pro všechny obrázky, umožnění navigace pouze prostřednictvím klávesnice (bez myši) a poskytování audiovizuálních či pouze zvukových informací také v podobě textu. Bylo zjištěno, že většina webů se místo na svou správnou funkcionalitu a poskytování služby zaměřuje na čistě vizuální stránku prezentace informací. Například webová prezentace Knessetu, tj. izralelského parlamentu, není přístupná pro uživatele s postižením zraku. Přednášející také nastínil specifickou problematiku zobrazování hebrejského textu v prosředí webu.

Workshop 3: Právní změny mediálních aspektů a role mediálního profesionála

Workshop připravili Marieke de Vries a Fenneke Mink (Ústav managementu médií a informací, Hogeschool van Amsterdam, Nizozemsko).

Zákony o autorských právech vlivem změn a inovací v médiích zastaraly. Nyní se týkají také software apod. Příkladem tohoto vývoje mohou být sítě peer to peer na internetu, prostřednictvím nichž si uživatelé kopírují hudbu a filmy bez odvádění poplatků majitelům autorských práv. Autorky se domnívají, že je rolí vlády kontrolovat výměnu dat na internetu, zejména když způsobuje pokles příjmů pro majitele autorských práv k dílům.

Řešením problému může být Digital Rights Management (DRM), soubor technických řešení používaných na elektronických zařízeních a sloužících ke správě digitálního obsahu. Využitím DRM lze redukovat a kontrolovat ilegální výměnu dat. Příkladem DRM může být roční užívání programu Adobe Acrobat Reader zdarma.

Účastníci workshopu diskutovali o budoucím vývoji a snažili se nalézt odpovědi na otázky: Co se stane, když se EU vyhne odpovědnosti za práva v oblasti informací? Jaká bude role mediálních odborníků? Autorky předložily negativní a pozitivní scénáře budoucího podnikání v oblasti médií v roce 2006. Následovala diskuse s účastníky workshopu.

Sekce 4.1 Vzdělávání a výzkum: Pokračující profesionalita

Sekci moderovali Kristiina Puura a Alex Hartfelt.

Kompetence potřebné pro knihovnictví v síťové společnosti
Heather Lea Moulaison, Knihovna Koleje New Jersey, Ewing, New Jersey, USA; Terry Weech, Postgraduální škola knihovní a informační vědy, Illinoiská univerzita v Urbana-Champaing, USA

Již delší dobu je pozornost věnována digitálním knihovnám – v tomto kontextu v nejširším možném významu jako uspořádaným kolekcím digitálních děl. Jejich specifika a specifické nároky na správu/vedení jsou předmětem nespočet odborných textů. Příspěvek prezentuje průzkum předmětů vyučovaných na vysokých školách knihovní a informační vědy s cílem zjistit, jaká část výuky je věnována přípravě na tuto problematiku a jaké znalosti tedy absolventi z této oblasti budou mít. Ze závěrů vyplývá, že je tato problematika podceňována, že by dokonce mohlo být do budoucna nezbytné (a výhodné) vytvořit speciální programy se zaměřením na digitální knihovny, a tím pokrýt současné mezery, které jsou nyní nejčastěji vyplňovány IT profesionály mimo obor knihovní a informační vědy.

Interkulturní vzdělávání v online prostředí
Anne Uukkivi, Katedra informačních studií, Tallinská univerzita, Estonsko

Přehledový teoretický příspěvek A. Uukkivi byl zaměřen na oblast vytváření interkulturních kurzů a na zkušenosti s těmito kurzy na různých univerzitách. Autorka příspěvku zdůraznila roli vhodných teoretických modelů při tvorbě kurzů, a to s ohledem na cíle konkrétního kurzu. Zvláštní pozornost věnovala modelu ADDIE (jedná se o první písmena anglických slov analysis, design, development, implementation a evaluation, které vyjadřují jednotlivé procesy, z nichž obecně sestává tvorba kurzu).

Sekce 4.2 Rozvoj knihovnických a informačních služeb

Sekci moderovali Mari-Liis Simovart a Rikke Clausen.

Produktivita a veřejných sektor
Paul Nordahl Andersen, Katedra knihovního a informačního managementu, Královská škola knihovní a informační vědy, Kodaň, Dánsko

Autor přednesl kritický pohled na produktivitu ve veřejných institucích. Zhodnotil současný stav, který nevidí příliš optimisticky a naznačil možnosti, jak tento stav zlepšit. Jako jeden z hlavních motivačních faktorů uvedl příjem a přítomnost určitého kritického typu řízení ve vedení.

Maďarské odborné články v mezinárodních databázích
Péter Murányi, Katedra knihovní a informační vědy, Univerzita Bersenyi, Maďarsko

Referát založený na doktorské práci autora přinesl hlavní poznatky z výzkumu, který byl proveden mezi květnem 2002 a prosincem 2003. Podrobné tabulky předvedly názornou ukázku, jak jsou maďarské texty v databázích zastoupeny. Autor se také zamýšlí nad tím, jak zvětšit počet národních článků v mezinárodních bázích dat.

Sekce 4.3 Knihovnická a informační podpora

Sekci moderovali Gisela Sau a Thomas Elfing Johansen.

Knihovna v každodenním životě
Audrone Glosiene, Ramune Petuchovaite, Giedre Padagaite, Jelena Saikovic, Ústav knihovní a informační vědy, Univerzita ve Vilniu, Litva

Průzkum, ze kterého přednáška vycházela, mapoval povědomí obyčejných lidí o knihovnách a jejich službách. Nechal přitom respondenty nahlížet na knihovny z různých úhlů pohledu. Poměrně jasně se přitom ukázalo, že lidé, kteří knihovny nenavštěvují, si z většiny neuvědomují jejich kulturní, vzdělávací či vědecký potenciál. Chápou je pouze jako místo, kde si člověk může půjčit beletrii.

Využití internetových zdrojů dostupných zdarma ve výuce knihovní a informační vědy a v rámci celoživotního vzdělávání v Maďarsku: kontext informační gramotnosti
Tibor Koltay, Katedra informačních a knihovních studií, Univerzita Szenta Istvána Berzsenyi; Katedra knihovní a informační vědy, Dánielova vysoká škola, Szombathely, Maďarsko

T. Koltay na příkladu vlastní zkušenosti s kurzy pro knihovníky a studenty knihovní a informační vědy, které jsou věnovány problematice kvality volně přístupných webových pramenů a roli informačních pracovníků v jejich protřídění, naznačil, co by měl takový kurz obsahovat a jakým způsobem by měli knihovníci hodnotit jednotlivé zdroje. Na konci příspěvku pak představil přehled základních, především maďarských zdrojů.

Sekce 5.1 Knihovnická a informační podpora

Sekci moderovali Ernest Viira a Jane Kjertmann Jensen.

Informační podpora evaluace výzkumných činností
Primoz Juznic, Katedra knihovní a informační vědy a knihovědy, Filozofická fakulta, Lublaňská univerzita; Tilen Mandelj, Stojan Peclin, Slovinská výzkumná agentura, Slovinsko

Protože publikace jsou považovány za nejlépe viditelný výsledek výzkumných aktivit, a tedy rovněž za jeden z nejdůležitějších prvků evaluace výzkumu, byla Katedra knihovní a informační vědy a knihovny na Lublaňské univerzitě požádána Slovinskou výzkumnou agenturou o analýzu dosavadních metod evaluace výzkumu. Jako problematický bod procesu evaluace se ukazuje možnost změny publikačního chování vědců v závislosti na změnách evaluačního procesu. Obecně lze říci, že bibliometrické metody by měly být používány častěji, a to rovněž za účelem propagace dovedností absolventů studijního oboru knihovní a informační věda.

Nelli – odpověď na vzrůstající poptávku po efektivní správě informací na finských univerzitách?
Sanna Kumpulainen, Perttu Rasi, Antti Virrankoski, Katedra informačních studií, Univerzita v Tampere, Finsko

V příspěvku byl představen projekt portálu Nelli, na jehož vytváření se od roku 2003 podílí Finská národní knihovna. Portál si klade za cíl sloužit jako místo pro vyhledávání, ukládání a správu vědeckých informací, které jsou dostupné v elektronické podobě na finských univerzitách.

Sekce 5.2. Informační gramotnost (Information Literacy)

Sekci moderovali Shvea Sogenbits a Johan Fournaise.

Rozvoj kompetencí ve vztahu k informacím v evropských instuticích zaměřených na distanční vzdělávání
Sirje Virkus, Katedra informačních studií, Tallinnská univerzita, Estonsko

S. Virkus prezentovala výsledky výzkumného projektu, v němž se prostřednictvím kvantitativních i kvalitativních výzkumných metod snažila zjistit, jakým způsobem jsou v evropských vzdělávacích institucích, které poskytují distanční výuku, rozvíjeny informační dovednosti u studentů. Upozornila také na přetrvávající terminologické nejasnosti v oblasti informační gramotnosti.

Informační gramotnost ve vyšším vzdělávání
Linda Ashcroft, Škola obchodních informací, Liverpoolská univerzita Johna Moorese, Velká Británie

L. Ashcroft ve svém vystoupení zdůraznila, že pro studenty se informační gramotnost stává vzhledem k probíhajícím technologickým změnám stále důležitějším faktorem úspěchu. Prezentovala také výsledky dvou projektů. První (již ukončený) projekt byl zaměřen na vyhodnocení efektivnosti programů informační gramotnosti pro domácí i zahraniční studenty na vybraném vzorku obchodních škol ve Spojeném království, cílem druhého (probíhajícího) projektu je evaluace změn v programech informační gramotnosti v institucích vyššího vzdělávání.

Sekce 5.3 Vzdělávání a výzkum: Pokračující profesionalita

Sekci moderovali Kristiina Puura a Marie-Louise Westring Sørensen.

Zajištění kvality v evropských školách knihovní a informační vědy: hlavní trendy a otázky
Anna Maria Tammaro, Dipartimento dei Beni Culturali, Univerzita v Parmě, Itálie

Příspěvek obecenstvo seznámil s výsledky mezinárodního průzkumu podporovaného a částečně financovaného vzdělávací sekcí IFLA (IFLA Education and Training Section). Průzkum se zabýval postupy zajišťování kvality v knihovnických a informačních školách v Evropě. Otázky zajišťování kvality, transparentnosti a uznávání kvalifikací jsou klíčové pro internacionalizaci vyššího vzdělávání v rámci kontinentu. Toto sbližování evropských vyšších a vysokých škol je řízeno tzv. Boloňským procesem.

V rámci průzkumu proběhl rozbor směrnic týkajících se zajišťování kvality a uznávání kvalifikací v oboru knihovnictví a informační vědy za účelem nalezení společné definice kvality, záměrů a postupů. Dotazování ukázalo, že v zásadě panuje shoda ve vnímání souboru standardů a v podobném přístupu k procesu hodnocení. Lze říci, že zajišťování kvality v oboru knihovnictví a informační vědy je píše zaměřené na zdroje a vytváření studijních programů než na výsledky učení a evaluaci ze strany studentů. Závěry vypovídají o tom, že je třeba provádět další studie na toto téma.

Prezentace průzkumu včetně jeho výsledků je zveřejněna na adrese http://turing.ittig.cnr.it/ifla/home/home.php.

Spuštění kampaně pro budování image bakalářského stupně v knihovní a informační vědě v Německu
Ursula Georgy, Katedra informační vědy, Kolínská univerzita aplikovaných věd; Wolfgang Ratzek, Fakulta informací a komunikací, Hochschule der Medien, Stuttgart, Německo

Přednášející nejprve vysvětlili systém vzdělávání v oblasti knihovnictví a informační vědy v Německu. Poté posluchače seznámili s novou formou vysokoškolského vzdělání pro zaměstnance v informačních službách a službách v médiích. Výchova tzv. specialistů v informačních službách začíná rokem 2006. Titul je udělován po několika letech odborné praxe a má poskytnout lepší profesní perspektivu pro osoby „vyučené“ v oboru. Zkoušku posluchači vykonávají na místních hospodářských komorách, které udělují titul bakaláře.

Tato nová forma knihovnicko-informačního vzdělání přestavuje v Německu kontroverzní téma. Zanedlouho tam totiž budou mít bakaláře z hospodářských komor a „bakaláře z univerzit“. Proto je podle některých odborníků nutné dbát o hodnotu bakalářského titulu. Konference informačních a knihovnických vzdělávacích institucí v Německu (KIBA) rozbíhá kampaň na ochranu titulu bakalář získaného na univerzitách aplikovaných věd a klasických univerzitách. Přednáška pojednávala právě o vývoji nápadů ke kampani, prezentovala různé možnosti marketingu a také již první iniciativy.

Prezentace posterů

Přednášky a workshopy byly na sympoziu doplněny také prezentacemi celkem třinácti posterů.

Beth Christ (Škola knihovních a informačních věd, Ústřední univerzita Severní Karolíny) představila na základě výsledků svého studijního pobytu ve Slovinsku a studia relevantní literatury slovinské knihovny a způsoby, jak může být znalost slovinského knihovnického prostředí prospěšná pro americké knihovny.

Marit Rooijakkers (Vyšší škola v Amsterdamu, Ústav médií a informačních managementu) podtrhla sílu osobního sdělení (a doporučení) konkrétního zákazníka při získávání dalších zákazníků a možnosti, které mohou knihovny využít při posilování své značky.

Richard Pears (Univerzita v Durhamu) a Graham Shields (Knihovna Koleje sv. Martina v Lancasteru) představili novou knihu Cite them right, která je určena studentům, akademickým pracovníkům i všem, kteří se zabývají celožitovním vzděláváním. Zdůraznili, že knihovníci mohou výrazným způsobem přispět k rozvoji informační gramotnosti studentů a že přitom mohou využít mj. příruček, v nichž jsou obsaženy zásady správného citování.

Maja Krtalić, Lidija Ban a Vanesa Conjar (Katedra informačních věd, Univerzita v Osijeku, Chorvatsko) představili projekt digitalizace historických čísel místních novin v Osijeku jako příspěvek k uchování národního kulturního dědictví a výsledky průzkumu mezi studenty knihovní a informační vědy, jehož cílem bylo porovnat přístupnost a použitelnost digitalizovaných a původních papírových dokumentů.

Helena Ahlin, Therese Ekstrand a Gunilla Pettersson (Švédská škola knihovní a informační vědy na Univerzitě v Boråsu a Gothenburgu) se při prezentaci svého posteru zaměřily na postoje a názory informačních profesionálů na digitalizační projekt firmy Google, Inc.

Anna Orlikowska, Damian Zalewski a Marta Wontorovska (Ústav informační vědy a bibliologie, Univerzita Mikuláše Koperníka, Polsko) ve svém posterovém příspěvku podtrhly význam myšlenkových map pro úspěšné studium.

J. A. J. Vrolijk (Vyšší škola v Amsterdamu, Ústav médií a informačního managementu, Nizozemsko) se zabýval otázkou, do jaké míry jsou Estonsko, Litva a Lotyšsko jako noví členové Evropské unie součástí informační ekonomiky.

Natalia Glazkova (Národní knihovna Ruska, Státní univerzita kultury, Saint-Petersburg) se zabývala problematikou mezinárodní komunikace v informačním prostoru a možnostmi, jak může Rusko posílit své kontakty se zahraničím využitím informačních a komunikačních technologií jako prostředku vzájemné komunikace.

Boris Kiš a kol. (Katedra informačních věd, Univerzita v Osijeku, Chorvatsko) přiblížili problematiku komunikačních dovedností, jimiž by měli disponovat referenční knihovníci, aby byli schopni svým uživatelům poradit s využíváním informačních a komunikačních technologií a pomoci jim vyřešit související problémy.

Nataša Brekalo, Tihomir Marojević a Sanjica Faletar Tanacković (Katedra informačních věd, Univerzita v Osijeku, Chorvatsko) se zaměřili na problematiku klášterních knihoven v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině ve vztahu ke studentům knihovní a informační vědy, kteří v knihovnách působí v rámci školní praxe.

Paul S. Ulrich (Centrální a zemská knihovna v Berlíně) se věnoval otázkám poskytování vícejazyčních kolaborativních referenčních služeb a představil službu typu Zeptejte se knihovníka nabízenou v několika různých jazycích (blíže viz http://www.zlb.de/fragen_sie_uns/ask_a_librarian).

Natalija Pilipjonoka a Ilona Kalnina (Katedra knihovní a informační vědy, Univerzita Lotyšska) zhodnotily roli vysílání Europe Direct v lotyšské informační společnosti a důležitost informací pro občany zemí Evropské unie s důrazem na občany Lotyšska.

Bob Glass (Katedra informací a komunikací, Manchesterská metropolitní univerzita, Spojené království) představil práci Střediska pro kvalitu ve výuce a učení (Centre for Excellence in Teaching and Learning, CETL) na Manchesterské metropolitní univezitě, které se zaměřuje na oblast informační gramotnosti.

Marjet Houben, Ytje Kolkenaa Tiny Tjallingii (Information Services and Management, Hanze University Groningen, Nizozemsko) se zabývali problematikou budování dvoujazyčných tezaurů s ohledem na výzkum jeho budoucích uživatelů.

Ewelina Rybka a Pawel Marzec (Univerzita Mikuláše Koperníka, Polsko) se zamýšleli nad způsoby, jak by bylo možno uspořádat informační zdroje v prostředí internetu a jaká kritéria lze využít při hodnocení kvality těchto zdrojů.

V rámci posterové sekce byl také prezentován příspěvek o praktickém dolování textů v oblasti medicíny od autorů z Hanzehogeschool v Groningenu (Nizozemsko).

Exkurze v Estonské národní knihovně

Součástí sympozia BOBCATSSS 2006 byly také doprovodné kulturní a společenské akce, velice zajímavý zážitek představovala například exkurze v Národní knihovně Estonska.

Prvotní dojem z budovy knihovny byl pro některé z nás jasný - mauzoleum. Druhou variantou byla podobnost s hradem čili pevností vědění. Významný architekt Raine Karp navrhl v letech 1985 – 1993 osmipodlažní budovu se dvěma chodbami pod úrovní země a Estonská národní knihovna se tak stala největší knihovnou v pobaltských zemích. Interiér knihovny pochází od Suleva Vahtry.

Národní knihovna Estonska vykonává nejen funkci národní knihovny, ale zároveň slouží jako knihovna parlamentní a specializovaná knihovna humanitních a sociálních věd. Má 24 čítáren a studoven pro celkem 900 uživatelů, konferenční sál, divadelní sál a mnoho výstavních prostor. Knihovna spravuje až 5 milionů knihovních jednotek.

Další informace si můžete přečíst na anglických stránkách knihovny na adrese http://www.nlib.ee/?set_lang_id=2.

Slavnostní zakončení sympozia

Součástí závěrečné ceremonie sympozia BOBCATSSS 2006 bylo mj. zhodnocení průběhu sympozia jeho organizátory, promítání vybraných fotografií pořízených v průběhu celé akce a pozvání na další ročník sympozia, které se uskuteční ve dnech 29. – 31. ledna 2007 v Praze a jehož organizátory jsou Hochschule der Medien z německého Stuttgartu a Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Jako organizátorům dalšího sympozia nám byl také slavnostně předán prapor BOBCATSSS.

Od BOBCATSSS 2006 směle vpřed k BOBCATSSS 2007

Sympozium BOBCATSSS 2006 bylo po všech stránkách perfektně zorganizováno. Doufáme proto, že jako spolupořadatelům sympozia BOBCATSSS 2007, které bude tematicky zaměřeno na marketing informačních služeb, se nám v lednu příštího roku podaří připravit podobně úspěšné sympozium v české metropoli. Zároveň bychom tedy rádi všechny čtenáře Ikara na toto sympozium co nejsrdečněji pozvat.

Bližší informace o nadcházejícím sympoziu postupně zveřejňujeme na adrese http://www.bobcatsss.org/. Kromě stávající anglické verze je také připravována jejich česká a německá podoba.

Pro odvážlivce, kteří tuto podrobnou zprávu prostudovali až k těmto řádkům, nabízíme za odměnu několik fotografií ze sympozia BOBCATSSS 2006 (včetně snímku propagačního stánku pořadatelů sympozia BOBCATSSS 2007):


Sjoerd Koopman hovoří v plénu o činnosti IFLA:




Krájení dortu BOBCATSSS 2006:




Čilý ruch na propagačním stánku organizátorů sympozia BOBCATSSS 2007:



Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
PAPÍK, Richard a SKOLKOVÁ, Linda a POJEROVÁ, Kateřina a Štogr a Jakub a Žvátorová a Veronika a Sluková a Petra a Köppel a Petr a Burský a Ondřej. Zpráva ze sympozia BOBCATSSS 2006. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 3 [cit. 2024-11-25]. urn:nbn:cz:ik-12036. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12036

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář