Ve druhé polovině listopadu se konal na půdě Univerzity Karlovy Seminář pro vydavatele odborných časopisů, který připravilo a realizovalo vydavatelství Elsevier. Hlavním cílem semináře bylo přiblížit vydavatelům odborných časopisů, a nejen jim, databázi Scopus, její funkci a zejména možnost přidat časopis do souboru titulů zpracovávaných v této databázi.

Podpora Elsevier českého výzkumu

Seminář zahájila Lucie Vavříková, a sice představením databáze Scopus, která je jednou z největších citačních databází na světě a sbírá data z titulů různých vydavatelů, zdrojové články z titulů Elsevieru tvoří jen 23% (podle W. Meestra je číslo z října 2014 dokonce ještě menší, jen 10%) . Ve druhé části shrnula statistické údaje o citovanosti vědců z Univerzity Karlovy (UK) za období 2009-2013. Nejvíce jsou jejich články stahovány v Číně, podíl tvoří 12,29%, dále pak ve Velké Británii 6,04% a v ČR 5,54%. Stahovanost článků dosáhla celkem počtu 3.430.774 článků. Nejvíce citují autory z UK samozřejmě doma v ČR, pak v Německu a Velké Británii. Celkový počet citací za sledované období bylo 92.321.

Lucie Vavříková, zástupkyně firmy Elsevier pro vybrané země středo-východní Evropy

Ve třetí části své přednášky představila stručně jednotlivé databáze a nástroje, kterých má Elsevier hned několik, a umožňují další práci s daty pro podporu výzkumné činnosti a její hodnocení. Zvláště se L. Vavříková věnovala speciálnímu programu, který ve společnosti vyvinuli jako sadu nástrojů k podpoře lokálních časopisů, jež se chtějí dostat na světovou úroveň. Služby pro publikování formou Gold Open Access, indexaci ve Scopusu a další, včetně uložení, jsou zdarma dostupné v rámci ScienceDirectu (SD). Tituly jsou pak uloženy jako hosting v databázi SD. Na závěr prezentace pak přednášející demonstrovala užitečnost programu na konkrétním příkladu časopisu z oboru farmakologie, který se dostal během 4 let až k 91.459 stažení, a počet uživatelů z celého světa stoupl na 8.512.

Scopus Content Selection and Policy

Další prezentaci s názvem Scopus Content Selection and Policy přednesl vzácný host Wim Meester. Ze začátku nejprve představil celý výzkumný cyklus, v rámci kterého se Scopus snaží pomáhat vědcům získat celkový přehled v již publikovaných dokumentech. Definovat klíčové body tématu a hledat nové nápady nebo nové spolupracovníky či vybrat správný časopis k publikování vědeckých závěrů. Nakonec také umožňuje sledovat dopad práce i světových trendů pomocí indexů citování a dalších nabízených metrik. Např. v ČR bylo za rok 2012 publikováno okolo 15.000 vědeckých dokumentů a s počtem těchto dokumentů roste i citační index, který je momentálně průměrně okolo 1.15.

Wim Meester, ředitel obsahové strategie Scopusu

V další části prezentace pan Meester uvedl pár faktických čísel. Databáze Scopus obsahuje 55,5 milionu záznamů z 22.283 titulů časopisů a 50.316 titulů knih. Obsah je sbírán od 5000 vydavatelů ze 105 zemí světa ve 40 různých jazycích. Základní pravidlo je fulltext v jakémkoliv jazyce, ale abstrakt vždy anglicky. Z pohledu publikování formou Open Access databáze zahrnuje 2.800 indexovaných časopisů. Ve Scopusu lze nalézt tituly časopisů, sborníků, knih a také patentů, protože spolupracuje s 5 největšími patentovými úřady na světě. Tématicky pokrývají data 4 oblasti, Physical Science, Health Science, Social Science a Life Science.

Od roku 1996 došlo k významnému obohacení databáze o abstrakty, podrobnější metadata a informace o institucích a autorech. Rovněž nárůst počtu indexovaných článků je obrovský od roku 2011 jsou to 3 miliony článků každý rok.

Jak vybírat tituly?

Co se týče české produkce, v roce 2013 přibylo do Scopusu 19.203 dokumentů převážně v angličtině (84%), nejvíce z oborů fyzika a přírodní vědy. Aktivních recenzovaných titulů je 150 z toho 97 je pouze ve Scopusu, ostatní jsou i v konkurenční citační databázi. Nejzajímavější téma ovšem bylo, jak Scopus vybírá tituly k začlenění a zpracování. Hodnocení provádí tým, který není velký, cca 30 lidí, což ale nesnižuje kvalitu databáze. Jedná se o dobře vybrané profesionály z celého světa. Při publikaci je potřeba splnit nejprve 5 základních pravidel, aby byl titul přijat. Titul musí být recenzovaný, obsahovat anglický abstrakt, mít pravidelný ediční plán, definovaný etický kodex a přepis základních informací do latinky. Skupina odborníků porovnává dále tituly podle 14 kvalitativních a kvantitativních kritérií. Sleduje politiku časopisu, různorodost autorů a editorů z geografického hlediska, typ recenzního řízení atd. Samozřejmě se dívá také na citovanost článků z časopisu a pravidelnost vydávání, kterou je časopis schopen udržet. Důležité jsou i online dostupnost a webové stránka titulu v angličtině.

Tato část prezentace vyvolala hodně dotazů, zejména na počet pokusů přidání titulu do databáze, jak dlouho celý proces trvá nebo jazykové a obsahové povinnosti časopisu. Během diskuze se jako ukázalo, že české vydavatelství často nemají dostatečně definovanou vydavatelskou politiku a publikační etiku ani pravidla pro autory a editory. Hodnotící proces trvá 6-12 měsíců, záleží na oboru, a pokud je výsledek zamítavý, tak je vždy přiloženo shrnutí, které definuje také embargo, po které nemůže být časopis znovu navržen. Embargo obvykle trvá 6 měsíců až 5 let, dle závažnosti nedostatků. Každý titul má svoje číslo, podle něhož je možné proces schvalování sledovat. Abstrakt v anglickém jazyce je dostačující, ale je-li přeložena také afiliace či jiné části časopisu, je to pro hodnotící komisi jednodušší. Sborníky z konferencí jsou přijímány pouze obsahují-li ISSN a v přijímacím procesu pro ně platí stejná pravidla jako pro časopisy.

Procesem přijetí titulu mezi lety 2011 a 2013 prošlo téměř 4000 titulů a 47% z nich bylo přijato. V ČR žádalo o přijetí 18 titulů a 10 bylo přijato tj. cca 30%.

Obsah Scopusu v několika číslech

Srovnání bibliometrických parametrů a unikátní ID

V poslední části promluvit W. Meester o budoucnosti, metrice a úplně nakonec přiblížil důležitost autorského profilu. Obsahově by se tedy chtěl Scopus rozšířit v oblasti konferenčních příspěvků a sborníků, v rozsahu cca 1000 nových titulů. V oblasti knih rozšířit základnu vydavatelů a nakonec chtějí intenzivně sledovat citovanost i u článků, které vyšly před rokem 1996 až do roku 1970. Očekává se zpracování okolo 8 milionů článků. Tento plán by měl být plněn až do roku 2016. Poukázal také na změny, které již nedávno proběhly jako např. nové parametry, h-index od roku 1970 atd.

Závěrem se přednášející přesunul k aktuálnímu tématu měření vědeckých výstupů pomocí ukazatelů, které nabízí Scopus. Srovnal Impact faktor s interními parametry SCimago Journal Rank a Source Normalized Impact per Paper. Nejdůležitější rozdíl je v pohledu na zdrojová data a obor, ve kterém jsou citace poměřovány. Elsevier se zajímá také o data spojená se čteností a využívaností článků v otevřených platformách a sociálních sítích. Pomáhají mu nástoje Mendeley a Altmetrics. A kdo tedy využívá data Scopusu? W. Meester uvedl 20 největších světových vědeckých institucí, převážně univerzit jako MIT, Harvard, Oxford, Yale atd. přičemž skupinu uživatelů tvoří až 88% světových vědeckých institucí.

Celou prezentaci uzavřelo představení autorského profilu, který je v současné době velmi rozsáhlý, obsahuje afiliaci, variantní jména a další. Aby se vyhnuli duplicitám, využívají ve Scopusu unikátní ID. Velkým pokrokem se ukázalo propojení s Scopus ID s iniciativou ORCID, která funguje celosvětově a přiděluje autorům rovněž unikátní identifikátor. Momentálně je přiděleno okolo 1 milionu ORCID ID.

Scopus oslavuje letos 10 let své činnosti a lze říci, že dosáhl úspěchu. Můžeme se jen těšit na jeho další rozvoj, který bude jistě ku prospěchu celé vědecké komunitě.

Cesta do Scopusu

Poslední prezentaci na téma Cesta do Scopusu přednesla Mgr. Zuzana Židlická z MM Publishing. Podrobně popsala celý proces zařazení svého titulu MM Science Journal do Scopusu. Titul vznikl v roce 2008, jako součást titulu MM Průmyslové spektrum, z nedostatku recenzovaných titulů v oboru aplikovaného výzkumu konstruktérství, robomechaniky, automatizace atd., kde by bylo možno publikovat odborné články.

Publikování probíhá tiskem i elektronicky (open access), a je zpoplatněno. V rámci management boardu působí 4 renomovaní odborníci. Editorial board má 27 členů z různých zemí světa. V prvním kole byl časopis Scopusem odmítnut kvůli publikační etice. Následovalo zpřehlednění popisu etiky, zpřehlednění popisu copyrightu autorských děl, doplnění doporučení pro recenzenty, a v novém hodnocení byl již přijat. Paní Židlická nakonec velmi přehledně shrnula pozitiva i negativa celého procesu. Mezi nevýhody zařadila zdlouhavý nepřehledný proces, který trval přes půl roku, chybějící osobu pro komunikaci, a to jak na straně Scopus, tak na straně českého zastoupení Elsevieru.

Zuzana Židlická představila MM Science Journal. Časopis vychází jako čtvrtletník a každé číslo obsahuje cca 5 odborných příspěvků.

Jako pozitiva uvedla možnost nápravy, ochotu komunikovat ohledně detailů doporučení k opravě a navázání spolupráce s českými zástupci Elsevieru. Přijetím do Scopusu dosáhl časopis zvýšení atraktivity pro publikování a možnost bodového hodnocení v RIV (10 bodů při výchozí hodnotě SJR indikátoru 0). Ostatním vydavatelům Z. Židlická poradila důsledně dodržovat recenzní řízení a publikační etiku, open access publikování, důkladný popis politiky a recenzního řízení na webu. Z jejich plánů do budoucna pak uvedla rozšíření zahraničního editorial boardu, publikování i zahraničních článků nebo integraci do globální skupiny MM. Přednášku uzavřela opět diskuze, ve které převládalo téma spolupráce autor - vydavatel. Níže přinášíme některé z probíraných témat.

Otázky a odpovědi

Jaký je poplatek za publikování jako OA? Jak reagují autoři?

Odpověď: Autoři s tím nemají takový problém. Momentální poplatek je 9000,- Kč za článek v OA.

Necháváte dělat anglické profesionální korektury?

Odpověď: Ne. Recenzenti musí splňovat i vysoké nároky na znalost angličtiny a spoléháme na jejich korektury.

Jaké procento článků vracíte?

Odpověď: Cca 80% přijatých příspěvků je publikováno, takže okolo 20%.

Omezujete rozsah článků?

Odpověď: Ano, máme pravidla, kterých se musí autoři držet. Okolo 5-10 stránek autorského textu. Pro každou disciplínu/obor máme jiná pravidla.

Jaká je odezva z praxe, že vycházíte anglicky? Nepřestali vás odebírat?

Odpověď: Je to jisté síto, ale snažíme se výsledky posílat do světa a zde nemá čeština dopad. Časopis je sice hůře čitelný pro české auditorium, ale světový dopad a zařazení je neméně důležitý. Může to zpětně získávat finance.

Může české zastoupení pomoci k zařazení časopisu do Scopusu?

Odpověď: L.Vavříková může pomoct při přípravě podkladů do Scopusu. Ale přímo jako zástupci Elsevieru by byli ve střetu zájmu, kdyby nějaký titul za ČR prosazovali nebo doporučovali.

Jak je důležitý identifikátor DOI?

Odpověď: Pro MM SJ to bylo důležité, a možná to pomohlo. Za Scopus to není kritérium a nezohledňuje se.

Kolik chodí článků dříve a teď, když jste ve Scopusu?

Odpověď: Dříve se nehromadily a nyní se již hromadí. Ale není to nijak dramatické.

Je stanoven minimální počet článků, aby titul přijali do Scopusu?

Odpověď Wim: Ne, ale záleží opravdu na tom zaměření na cílovou skupinu.

Platíte recenzentům?

Odpověď: Ano. Honorář činí 1000 Kč.

Je nějaká norma na přepis v latince?

Odpověď Wim: Ne, ale doporučoval bych lokální zvyklosti.

Závěr

Po skončení prezentací pokračovala diskuze, dle které lze soudit, že česká vědecká komunita, a zejména tedy vydavatelé, mají intenzivní zájem o šíření výsledků české vědy, a také o jejich uznání v celosvětovém měřítku. Prezentace ze semináře jsou k dispozici na webových stránkách společnosti.