Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Analýza vědy a výzkumu na základě dat z databáze RIV

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

Analýza vědy a výzkumu na základě dat z databáze RIV

8 comments
Anglicky
English title: 
Analysis of science and research from the RIV database data
English abstract: 
The article focuses on time analysis of scientific outcomes registered by the RIV database, for which evaluation approved by the government has been calculated. Outcomes from the RIV database have been analyzed for individual institutions and calculated for timelines between the years of 2006 and 1010. This provides a new look on the scientific performance of individual institution measured by RIV results received.
Autoři: 

Úvod

Na základě hodnocení výsledků výzkumu a vývoje schváleném vládou (po meziresortním připomínkovém řízení) vznikly výstupy databáze RIV, jejichž podrobná časová analýza dosud nebyla provedena. Výsledky, ze kterých v analýzy vycházejí, jsou založeny na oficiálních, veřejně přístupných údajích, které může analyzovat kdokoliv. V následujících tabulkách jsou použita data hodnocení 2011 dle Metodiky 2011 (tedy s rokem uplatnění 2006 – 2010). V každém roce v tomto období je vyčíslený součet bodů za výsledky s daným rokem uplatnění, čímž se rozumí rok publikace výsledků.

Metodika a postup přípravy dat

Vstupní data byla převzata z Hodnocení 2011 publikovaného na www.vyzkum.cz . Výpočet bodového ohodnocení, který byl použit odpovídá Metodice 2011.

Použity jsou výsledky s rokem uplatnění 2006 – 2010, novější data zatím nejsou k dispozici. Rok uplatnění výsledku je v případě publikace rok kdy výsledek byl publikován, zatímco pro aplikační výsledky je to rok realizace – jedná se tedy o plně objektivní údaj nezávislý na způsobu a realizaci sběru dat. Bodové ohodnocení výsledků je převzato z dat Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a jedná se o tzv. korigované body (viz Metodika).

Hlavní princip korekce je stanoven pravidlem, že podíl bodů připadajících na aplikované výsledky nemůže přesáhnout 15% celku – pokud přesáhne tuto hodnotu, je ohodnocení aplikovaných výsledků proporcionálně sníženo. Dalším principem korekce je pravidlo, že podíl bodů připadajících na výsledky z daného oboru je předem nastaven – postup korekce je podobný jako v předchozím případě.

K vytváření časových řad je třeba, aby výsledky byly hodnoceny ve všech letech stejným způsobem. Skutečností však je, že v hodnocení 2011 (tj. pro rok uplatnění 2010) byl změněn způsob výpočtu podílu předkladatele (tj. instituce, kde výsledek byl vytvořen). Vzhledem k tomu byly přidělené body výsledků korigovány tak, aby byl uplatněn jednotný výpočet autorského podílu na výsledku (bodová hodnota výsledku se rozdělí celá mezi předkladatele). Byla tedy provedena dodatečná korekce autorských podílů podle následujícího pravidla: podíly předkladatelů na bodové hodnoty výsledku byly proporcionálně upraveny tak, aby součet bodů jednotlivých předkladatelů byl roven celkové bodové hodnotě výsledku. Znamená to, že odpovídající podíl zahraničních autorů není uvažován. Toto pravidlo bylo použito v předchozích obdobích 2006 – 2009, a proto bylo potřeba stejný výpočet použít také pro výsledky s rokem uplatnění 2010. Díky tomu lze porovnávat výsledky s různým rokem uplatnění.

Jaké jsou podíly jednotlivých druhů výsledků?

Výpočet bodového hodnocení stanovený Metodikou hodnotí výsledek v závislosti na jeho druhu. Uvedeme hlavní pravidla a principy výpočtu (podrobnosti viz Metodika 2011) :

  • Výsledek druhu J-imp – odborný článek v impaktovaném časopisu – je hodnocen pomocí ohodnocení časopisu (časopis je hodnocen podle jeho pozice v množině časopisů daného oboru s ohledem na impaktní faktory těchto časopisů – detaily jsou v Metodice).
  • Výsledek druhu B – odborná monografie – je hodnocen v závislosti na tom, zda jsou brána v úvahu specifika vázaná na český jazyk.
  • Výsledek druhu C – kapitola v knize – se hodnotí obdobně jako u druhu B s ohledem na podíl dané kapitoly na celé knize. Jsou také brána v úvahu specifika humanitních oborů (viz Metodika).
  • Obdobně jsou hodnoceny také odborné články publikované ve vybraných sbornících a v časopisech ze seznamu recenzovaných časopisů (viz Metodika).
  • Výsledek druhu P – patent – je hodnocen podle nastavených pravidel, ale celková váha těchto výsledků je malá – max. 1,5%.
  • Aplikované výsledky, jako prototypy, software, technologie, certifikované metodiky aj. jsou hodnoceny paušálně – ale jejich vliv na celkové hodnocení je malý.

Na následujících grafech ukážeme, jaký je podíl jednotlivých druhů na konkrétním hodnocení. Rozhodující podíl (více než 60%) patří druhu J-imp – odborné články v impaktovaných časopisech. Procentní podíl jednotlivých druhů vypadá takto:

Podíl jednotlivých druhů výsledků

Graf: Podíl jednotlivých druhů výsledků

Podíl aplikovaných výsledků v procentech na celku je znázorněn níže:

Podíl aplikovaných výsledků

Graf: Podíl aplikovaných výsledků

Z ilustrací lze vidět, že vliv jednotlivých aplikovaných výsledků nepřesáhne 5% (patenty – 1,5%, užitné vzory – 1%).

Hlavní hráči vědy a výzkumu v ČR (Veřejné vysoké školy a Akademie věd)

Hlavní hráči vědy a výzkumu v ČR

Graf: Hlavní hráči vědy a výzkumu v ČR

Tento graf ukazuje dominanci veřejných vysokých škol (VVŠ) ve výzkumu a vývoji, zvláště pokud přihlédneme k jasnému trendu budoucího vývoje. V roce 2010 výkon veřejných vysokých škol (62 %) byl 2.5 krát větší oproti AV ČR (24 %). Vzhledem k jasnému trendu, (veřejné vysoké školy mají průměrný roční růst 18%, zatímco AV ČR má průměrný roční růst 6%) lze očekávat nárůst tohoto poměru. Pro výpočty průměrných ročních růstů (tzv. trendů) používáme geometrický průměr růstu za jednotlivé roky – v dané situaci celkem pravidelných průběhů je to dostačující.

Vzorec výpočtu je tedy:

Vzorec výpočtu

Nárůst vědeckého výkonu vysokých škol za poslední čtyři roky je velmi výrazný, téměř 100%. Přitom veřejné vysoké školy a AV ČR pokrývají cca 85% celého výkonu VaV.

Vyjádření v podílu na celku vědy a výzkumu je ještě výstižnější:

Podíl na celku VaV (vědy a výzkumu)

Graf: Podíl na celku VaV (vědy a výzkumu)

Pět nejlepších vědeckých institucí

Tento graf ukazuje časově závislá data výkonnosti vysokých škol a AV ČR. Univerzita Karlova (UK) dosahuje v roce 2010 73% výkonu AV ČR a má oproti AV ČR dvojnásobný průměrný růst (13% oproti 6%). Z grafu je vidět, že výkon AV ČR v posledních letech v podstatě stagnuje.

Pět nejlepších vědeckých institucí

Graf: Pět nejlepších vědeckých institucí

Pět nejlepších vysokých škol dle RIVu

V této tabulce a v následném grafu je patrná dominance Karlovy univerzity (29 % celkového vědeckého výkonu VVŠ a také dynamický nárůst ČVUT (12 % celkového výkonu VVŠ). Masarykova univerzita (MUNI) je od roku 2007 na třetím místě (10 % celkového výkonu VVŠ), průměrný růst této univerzity je významně menší (8%) než průměrný růst UK, takže rozdíl oproti UK se neustále zvětšuje. V roce 2010 podíl MUNI (10%) činil cca třetinu podílu UK (29%). Nedá se tedy tvrdit, že by ve vědeckém výkonu Masarykova univerzita Karlovu univerzitu doháněla; naopak relativně vůči UK postupně více a více ztrácí. Pozoruhodný je také stabilní vysoký (26%) růst Univerzity Palackého v Olomouci, která se postupně přibližuje k MUNI, a velmi dobrý růst ČVUT a VUT (22%).

Pět nejlepších vysokých škol dle RIVu

Graf: Pět nejlepších vysokých škol dle RIVu

Závěry

  1. Vědecký výkon veřejných vysokých škol je přibližně 2,5 násobek výkonu Akademie věd a trend rozvoje VŠ (18%) je trojnásobný oproti růstu AV ČR (6%). Predikce ukazuje, že podíl AV ČR na VaV, který byl 33 % v roce 2006 poklesne na 15 % v roce 2015, zatímco podíl veřejných vysokých škol, který byl 55 % v roce 2006 bude 68 % v roce 2015. V perspektivním pohledu hlavním místem vědeckého výkonu budou vysoké školy.
  2. Dynamika růstu Karlovy univerzity (13%) je významně větší než růst Masarykovy univerzity (8%), neboli poměr vědeckého výkonu 3:1 ve prospěch UK se bude dále zvětšovat.
  3. Pokud by došlo ke sloučení ČVUT a VŠCHT (tak jak to v těchto oborech je ve světě běžné a jak bylo o této fúzi diskutováno), vznikla by tím vynikající technická univerzita s 16% podílem na celkovém vědeckém výkonu veřejných vysokých škol (např. odpovídající podíl UK je 29% a MU 10%).
  4. Výkon veřejných vysokých škol a AV ČR pokrývá naprostou většinu českého výzkumu a vývoje (85 %).
  5. Stabilní a vysoká dynamika rozvoje veřejných vysokých škol (18 % ročně) je pozoruhodná a ukazuje, že paušální kritika vědecké práce na VVŠ není podložena fakty.
Použitá literatura:
  • HARNAD, S. Validating research performance metrics against peer rankings. Ethics in Science and Environmental Politics [online]. 2008-06-03, vol. 8, no. 1, pp. 103-107 [cit. 2012-11-26]. ISSN 1863-5415. DOI: 10.3354/esep00088. Available from: http://www.int-res.com/abstracts/esep/v8/n1/p103-107/
  • RADA PRO VÝZKUM, vývoj a inovace. Výzkum.cz: Stránky poskytují informace státní správy o výzkumu a vývoji. [online]. 2012 [cit. 2012-11-26]. Available from: www.vyzkum.cz
  • EGGHE, L a R ROUSSEAU. Introduction to informetrics: quantitative methods in library, documentation, and information science. New York: Elsevier Science Publishers, 1990, xi, 450 p. ISBN 04-448-8493-9.
  • GLÄNZEL, Wolfgang, H MOED a Ulrich SCHMOCH. Handbook of quantitative science and technology research: the use of publication and patent statistics in studies of S&T systems. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, c2004, x, 800 s. ISBN 1402027028.
  • HOANG, Diep Thi a Filippo JASLEEN. Crowdsourcing Scholarly Data. Proceedings of the WebSci10. 2010, no. 1. Available from: http://journal.webscience.org/321/
  • DVOŘÁK, Jan; SOUČEK, Martin. The Research and Development Information System of the Czech Republic. In: BOŠNJAK, Aleš; STEMPFHUBER, Maxmilian (eds.). Get the Good CRIS Going: Ensuring Quality of Service for the User in the ERA, CRIS2008, proceedings from the 9th International Conference on Current Research Information Systems, Maribor, Slovenia, June 5th–7th, 2008. Maribor: IZUM, 2008. pp. 125-130. ISBN 978-961-6133-38-8.
Hodnocení: 
Průměr: 5 (hlasů: 2)
SOUČEK, Martin. Analýza vědy a výzkumu na základě dat z databáze RIV. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2024-11-22]. urn:nbn:cz:ik-14018. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14018

automaticky generované reklamy

Jsou zde 8 komentáře

Díky za přehledný souhrn, který jasně a přehledně uvádí na pravou míru atraktivní novinářské kachny, které se každým rokem objevují (dokonce i) v Hospodářských novinách (http://zpravy.ihned.cz/?p=012100_d&article[id]=54648230)... de facto VŠUDE. Dokáží mě jen namíchnout. To jsou jen výplody novinářů, kteří berou za nejpodstatnější, kolik se kam hlásí uchazečů (třeba kvůli nenáročnosti školy!), ale o metodách objektivního hodnocení nemají ani potuchy.

Metodicky z hlediska analýzy dostupných dat možná, ale je třeba si uvědomit, že celý koncept bodování v rámci RIVu je nesmyslný, takže o žádném jasném přehledu o prestiží nemůže být ani řeč. Prestiž možná dle RIVu, což je ovšem ekvivaletní větší skvrně od hnoje než schytali za dostizích ostatní (právě dostihům se RIV podobá nejvíc, o objektivní kvalitě nemůže být ani řeč)

Podle grafu "Pět nejlepších vědeckých institucí" je na tom AV ČR proti vysokým školám s přehledem nejlépe, ne?

Je do grafů, které ukazují stoupání produkce vysokých škol, zahrnuto jejich rozrůstání? Je jasné, že čím víc autorů (vědců, pedagogů), tím víc publikací. Výsledky by se měly přepočítávat na hlavu.

Omlouvám se, ale těm grafům zcela nerozumím a mám pocit, že by měla být výchozí data lépe specifikována.

Dobrý den, v tomto článku jsem chtěl ukázat celkový výkon jednotlivých výzkumných organizací. Přepočítávání na počet autorů je problematické, v analýze šlo o celkový souhrn, což je informace se zajímavou vypovídající hodnotou.
Zdraví M. Souček

Dobrý den, domnívám se,že by bylo velmi vhodné analýzy doplnit o analyzu výkonu jednotlivých institucí vztaženy na jejich velikost(počet zaměstnanců nebo studentů nebo celkovou dotaci od státu bez grantů...), protože takový ukazatel je mnohem více vypovídající...nelze beztrestně srovnávat celkový výkon institucí jejichž velikost je neporovnatelná. Ale počítám, že se vám to tak úplně nehodí do krámu :-)

Dobrý den, domnívám se,že by bylo velmi vhodné analýzy doplnit o analyzu výkonu jednotlivých institucí vztaženy na jejich velikost(počet zaměstnanců nebo studentů nebo celkovou dotaci od státu bez grantů...), protože takový ukazatel je mnohem více vypovídající...nelze beztrestně srovnávat celkový výkon institucí jejichž velikost je neporovnatelná. Ale počítám, že se vám to tak úplně nehodí do krámu :-)