Co najdeš v síti? Změna konceptu relevance výsledků vyhledávání v sociálních sítích (Kateřina Hronová)
Kateřina Hronová z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy svou přednášku představila jako zamyšlení nad tím, k čemu může být vyhledávání v sociálních sítích dobré a jestli to není jen aktuální výstřelek. Faktem je, že na sociálních sítích je v dnešní době obrovské množství informací, které může být problém po delší době najít. Některé ze směrů, kterými je možné se zabývat, se pokusila blíže rozvinout.
Obsah přednášky byl uveden vymezením základních termínů. Kromě samotné sociální sítě zazněl popis i dalších prvků, jako např. sociální okruh, sociální graf, či sociální síťování. Zajímavá byla také analýza sociální sítě, což je vědní disciplína, která se snaží na základě analýzy charakteristik určité sítě popsat jedince či společenství, které se v této síti pohybuje. Přednášející také zmínila teorii tzv. "6 stupňů separace", která tvrdí, že mezi jakýmikoli dvěma lidmi na světě lze najít vazbu s max. 6 meziprvky.
Termín "sociální vyhledávání" označuje vyhledávání s využitím chování nebo znalosti členů sociálního okruhu uživatele. Pojem byl vypůjčen z názvu sociálního vyhledávače firmy Google. Při využití sociálního vyhledávání lze dospět k informaci za přispění spřízněného člověka, na základě čehož je tato informace pokládána za důvěryhodnou. Nitya Narasimhan vytvořila třívrstvý model vymezující, jakou roli hrají lidé při vyhledávání – mohou být filtrem (dav slouží jako potvrzení relevance, měřítko důvěry), senzorem (lidé fungují jako čidla, které reagují na významné události) či routerem (lidé jsou poskytovatelem odpovědi na otázku, fungují jako kolektivní inteligence).
K. Hronová také poukázala na vliv zapojení sociálního obsahu do vyhledávání. Díky tomu došlo k personalizaci výsledků vyhledávání, např. na základě jazyka či geografické příslušnosti. Pro tyto nové možnosti se stalo téměř nutným přihlášení k určité službě, a s tím souvisí i poskytnutí souhlasu k propojení obsahů. Díky zapojení sociálních faktorů tedy dochází ke změně konceptu relevance (pertinence) vzhledem k přesnosti a úplnosti vyhledávání, které často vůči sobě působí protichůdně. Dále byla pozornost věnována pertinenci, která se stále více dostává do popředí proti relevanci. Relevance je vypočitatelná a tím neměnná, proti tomu pertinence je závislá na jedinci, je tedy nutné ji personalizovat, k čemuž mohou sloužit právě sociální faktory.
Pro praktické přiblížení byl představen výzkum, který se zabýval analýzou snímání zraku oční kamerou, přičemž byl zjišťován vliv zobrazování placené reklamy při provádění úloh zaměřených na vyhledávání na Facebooku, Twitteru a YouTube. Výsledky studie prokázaly, že uživatelé sociálních sítí věnují personalizované reklamě více pozornosti, než se původně vědci domnívali. Zvykají si na ni a také na ni reagují.
Na závěr bylo zdůrazněno, že s lidmi působícími v sociálním prostoru se bude pracovat stále více, uživatel bude v centru zájmu, dojde k další integraci platforem a lokalizaci služeb a také k většímu využití geografické polohy jako dotazu. Zodpovězena byla též otázka z názvu – co najdeme v Síti? Najde se toho dost, ale kromě užitečných informací i mnoho balastu. Má ale smysl pokračovat v budování sociálních služeb, protože vyhledávání v sociálních sítích bude mít v budoucnosti rostoucí význam, a je nutné se jím podrobně zabývat.
(pk)