Autorky prezentovaly méně obvyklé možnosti využití citačních analýz. Robert Merton navrhl definici Matoušova efektu ve vědě: „Většího uznání se dostává vědcům s větší reputací a odpovídající podíl uznání je odepřen těm, kteří ještě nejsou tak známí“. Obdobný princip platí i pro země a může vést k nedocenění kvalitních prací. Na základě analýz vycházejících ze zohlednění Matoušova efektu byly stanoveny nejvýznamnější časopisy (časopisy jádra). J. Hercová podala přehled méně obvyklých citačních indikátorů (relativní citační impakt, relativní národní citační impakt), které slouží při srovnávání pozice jednotlivých zemí. V druhé části přednášky prezentovala L. Hercová výsledky vlastních analýz na základě dat z Journal Citation Report se zaměřením na impakt faktor lékařských časopisů z hlediska vybraných zemích. Prezentovala také citační systém Index Copernicus, který vznikl v r. 1998, původně zahrnoval pouze oblast lékařství a byl zaměřen na středoevropské a východoevropské země, ale nyní je jeho tematický i regionální záběr postupně rozšiřován. Index Copernicus se mj. snaží upozornit na národní časopisy, které nesplňují kritéria pro zařazení do citačních rejstříků ISI. Časopisy jsou hodnoceny na základě několika kritérií, za vědecky kvalitní časopisy jsou považovány časopisy excerpované v mezinárodních bibliografických databázích, hodnotí se např. i vydavatelská kvalita apod. V následné diskusi zejména Ing. Šilhánek a doc. Špála upozornili na problematické aspekty hodnocení časopisů podle regionální hlediska a na problematické hodnocení časopisů v systému Index Copernicus.

(js)