Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Celostátní porada vysokoškolských knihoven 2005

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Celostátní porada vysokoškolských knihoven 2005

0 comments
Autoři: 

Ve dnech 9. a 10. listopadu 2005 se již po dvanácté sešli knihovníci z českých vysokých škol na celostátní poradě. Tentokrát bylo hostitelem Studijní a informační centrum České zemědělské univerzity v Praze. Porada začala pozdravným vystoupením rektora prof. Ing. Jana Hrona, DrSc., který uvedl základní údaje o univerzitě: historie školy počíná zřízením zemědělského odboru při České vysoké škole technické v r. 1906 dekretem císaře Františka Josefa, samostatná Vysoká škola zemědělská v Praze vznikla v roce 1952; dnes má na čtyřech fakultách a jednom ústavu 14000 studentů.

Zprávu o činnosti Asociace knihoven vysokých škol České republiky v roce 2005 přednesla předsedkyně výkonného výboru AKVŠ Barbora Ramajzlová z Českého vysokého učení technického. (Kromě Univerzity Karlovy jsou již členy Asociace všechny veřejné vysoké školy České republiky.) Prezentovala aktivity výkonného výboru a jednotlivých komisí Asociace v letošním roce, vyzdvihla aktuální témata (elektronické informační zdroje, vysokoškolské kvalifikační práce, mezinárodní spolupráce, legislativa).

Na toto vystoupení navázaly zprávy předsedů jednotlivých komisí: Barbory Katolické ze Západočeské univerzity o komisi pro elektronické informační zdroje (zmínila mj. březnový seminář o dostupnosti EIZ, koordinaci nových titulů časopisů pro Science Direct, vývoj projektu Counter, projekt federativní autorizace a autentizace), Miloslavy Faitové z téže vysoké školy o komisi pro vysokoškolské knihovny Rady vysokých škol (k úspěchům patří kapitola o knihovnách v osnově výroční zprávy vysoké školy, opakované prezentace na Radě vysokých škol; neúspěšné byly snahy o změnu legislativy a o změnu pravidel Fondu rozvoje vysokých škol), Ludmily Tiché z Českého vysokého učení technického o činnosti komise IVIG (jež je zaměřena na informační vzdělávání a informační gramotnost). Na téma Mezinárodní spolupráce hovořila Iva Prochásková z Univerzity Pardubice. Asociace knihoven vysokých škol byla oslovena evropskou organizací vědeckých knihoven LIBER, vyslala své zástupce na setkání do Groningen a od 1. 1. 2006 se stane přidruženým členem LIBER. Na druhé straně se nedaří najít v českých vysokoškolských knihovnách erudované knihovníky ochotné pracovat v zamýšlené komisi pro mezinárodní spolupráci.

Zahraniční host, zástupce Slovenské asociace knihoven Mária Kadnárová z Univerzity Komenského v Bratislavě vystoupila s příspěvkem Spolupráce akademických knihoven a Slovenské asociace knihoven. V rámci Slovenské asociace knihoven pracuje sekce akademických knihoven; na ministerstvu školství vznikla Knihovní rada, metodickou činnost směrem k akademickým knihovnám vykonává Slovenská pedagogická knižnica, akademické knihovny mají ze zákona povinnost bibliografické registrace publikační činnosti vysokoškolských učitelů, výzkumných pracovníků a doktorandů. Co přináší knihovnám novela autorského zákona objasnil Vít Richter z Národní knihovny v Praze, předseda Ústřední knihovnické rady a Svazu knihovníků a informačních pracovníků. Studijní a informační centrum České zemědělské univerzity představil jeho vedoucí Daniel Novák. SIC se skládá ze tří útvarů: Knihovna (cca 120 tis. svazků), Informační a propagační služby, Ústav výpočetní techniky. Nová budova byla dokončena v roce 2002 (po skončení odpoledního jednání byly pak zorganizovány exkurze na jednotlivá pracoviště knihovny).

Potřebujeme SCOPUS? se v názvu svého příspěvku tázala Daniela Tkačíková z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Provedla fundovanou analýzu toho, co od elektronických informačních zdrojů očekávají uživatelé, a to jak hlediska obsahu, tak z hlediska funkcí systému, a jak tyto požadavky splňuje nový zdroj Scopus od firmy Elsevier. Barbora Ramajzlová v příspěvku Licenční politika – role AKVŠ a role jiných... dokumentovala na případu vytvoření česko-slovenského „konsorcia“ pro přístup do báze SCOPUS firmou SUWECO (členy je 14 českých vysokých škol, které se zřejmě nechaly nalákat nabídkou 1,5 roku přístupu zdarma) problematiku licenční politiky a zdůraznila potřebu koordinace a spolupráce. Na oba příspěvky pak navázala diskuse. Víme, jak získat peníze? pojmenovala své vystoupení Nataša Jursová z Veterinární a farmaceutické univerzity. Uvedla v něm možnosti financování vysokoškolských knihoven jak z dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tak z různých grantových programů.

Problematikou informační výchovy se zabýval velmi zajímavý příspěvek Hany Landové z České zemědělské univerzity Jaké je místo knihovny ve vzdělávacím procesu vysoké školy? Na základě tuzemských i zahraničních zkušeností uvedla současné trendy v praxi vysokoškolských knihoven, rozvoj vzdělávacích aktivit, nové role knihovníků současnosti (vzniká nový „druh“ knihovníka, anglicky nazývaný „teaching librarian“).

Pilotní průzkum stavu informační gramotnosti podruhé představila Michaela Dombrovská z Filozofické fakulty UK. V letošním roce se konal již druhý průzkum (se zúžením na informační gramotnost zaměřenou na služby knihoven), tentokrát na třech vysokých školách a dvou fakultách. S podrobnostmi o průběhu průzkumu na svých školách ji pak doplnily Lenka Bělohoubková z Vysoké školy ekonomické, Simona Esteřáková z Univerzity Tomáše Bati a Blanka Jankovská z Univerzity Pardubice.

Druhý den jednání byl celý věnován problematice vysokoškolských kvalifikačních prací. Zprávu o činnosti komise pro elektronické zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací zpracovala její předsedkyně Iva Horová z Akademie muzických umění a místopředsedkyně Jarmila Krkošková z Ostravské univerzity. Shrnula dosavadní činnost komise od jejího ustavení na výroční konferenci Asociace knihoven vysokých škol v dubnu 2004, dosažené úspěchy i neúspěchy. Zmínila se o aktuální situaci, kdy novela vysokoškolského zákona schválená poslaneckou sněmovnou obsahuje § 47b, který ukládá nevýdělečné zveřejňování těchto prací. Snahou komise je vytvořit „soubor opatření“ pro usnadnění budování lokálních systémů, pro které již nyní bude společenská objednávka. Návrh národního souboru metadat pro popis e-VŠKP předložila Eva Bratková z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty UK, reprezentaci metadat pak Jan Mach z Vysoké školy ekonomické. Návrh je dílem pracovní skupiny, obsahuje 22 prvků, z nich 11 povinných; 1. verze je vystavena k připomínkování do 31. 12. 2005. V následující diskusi mj. zaznělo varování, abychom neopakovali cestu od Výměnného formátu přes UNIMARC k MARC21.

Příspěvek Martina Svobody ze Státní technické knihovny Vytvoříme národní systém šedé literatury?! zdůraznil, že v civilizovaných zemích jsou výsledky výzkumu financovaného z veřejných prostředků přístupné veřejnosti; načrtl myšlenku národního repozitáře šedé literatury a uvedl, co může poskytnout STK.

Na to navázal Jan Mach s tématem Možnosti spolupráce: e-VŠKP v rámci systému šedé literatury. Navrhl zřízení národního registru e-VŠKP (jako součást registru šedé literatury a možná i součást Národní digitální knihovny) a zdůvodnil, proč a jak by měl fungovat.

Bohdana Stoklasová z Národní knihovny v Praze upozornila na připravovanou „Koncepci trvalého uchování knihovních sbírek tradičních i elektronických dokumentů v knihovnách České republiky do roku 2010“.

Martin Krčál z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity pak představil Registr systémů e-VŠKP na českých VŠ, který zpracovala komise a je dostupný na http://www.evskp.cz/evidence.php; vyzval k jeho doplnění o další dosud nezaznamenané systémy.

Konkrétní fungující systémy na jednotlivých vysokých školách pak představili Simona Esteřáková a Lukáš Budínský z Univerzity Tomáše Bati Systém zpřístupňování na UTB Zlín (využili na škole zavedený systém pro studijní agendu STAG) a Jiří Šimonek z Ostravské univerzity e-VŠKP na OU – cesta integrace (i když na škole mají zaveden STAG, pro e-VŠKP implementovali vlastní systém).

(Nepřednesen zůstal zajímavý příspěvek VŠKP z pohledu Archivu, interní předpisy a model workflow na UHK od Petra Grulicha z Univerzity Hradec Králové.)

Následovala diskuse k celému bloku, v níž zaznělo mj. upozornění na rozpor autorského zákona a novely vysokoškolského zákona i na problém prací obsahujících obchodní tajemství. Na závěr porady bylo přijato usnesení.

Součástí porady byly již tradičně vystavovatelské stánky firem, jež dodávají knihovnám knihy a periodika, informační zdroje, software a pomůcky. Nelze opomenout ani prostor k neformální výměně zkušeností s kolegy během přestávek a středečního večera.

Na webových stránkách porady jsou zveřejněny prezentace jednotlivých vystoupení. Fotografie z porady jsou opět dílem Daniely Tkačíkové.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BROŽEK, Ivo. Celostátní porada vysokoškolských knihoven 2005. Ikaros [online]. 2005, ročník 9, číslo 12 [cit. 2019-07-21]. urn:nbn:cz:ik-11957. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11957

automaticky generované reklamy
registration login password